Trestání některých provinění proti národní cti přísluší podle § 1, odst. 1 dekretu presidenta republiky č. 138/1945 Sb. ve znění zákona č. 123/1946 Sb. okresním národním výborům.

Směrnice ministra vnitra ze dne 26. listopadu 1945, vydané k provedení tohoto dekretu ustanovují jen, kterou složkou vykonávají okresní národní výbory jim svěřenou pravomoc (t. j. trestními komisemi nalézacími). Byly tedy a jsou i doposud trestní komise nalézací pouhými složkami okresních národních výborů a proto i pro ně platilo vládní nařízení ze dne 27. května 1946, č. 120 Sb. o obnovení národních výborů na podkladě výsledků voleb do ústavodárného Národního shromáždění a jeho prováděcí předpisy, zejména pak též ustanovení § 12 směrnic ministra vnitra ze dne 13. června 1946 o ustavení obnovených národních výborů a volbě jejich složek.

Bylo tedy v úplné shodě se shora citovaným vládním nařízením, když dosavadní trestní komise nalézací byly po vydání tohoto vládního nařízení nahraženy novými, které byly zvoleny tak, aby jejich složení odpovídalo zásadě poměrného zastoupení a výsledkům voleb do ústavodárného Národního shromáždění.

Je možno, že v přechodné době byly v činnosti u některých okresních národních výborů trestní komise nalézací, které nebyly řádně zvoleny. V takových případech měly však všechny politické strany, zastoupené v dotčených okresních národních výborech, podle § 10 směrnic ministra vnitra ze dne 13. června 1946 právo, podati proti závadnému ustavení těchto komisí stížnost k nadřízenému zemskému národnímu výboru.

Pokud pak tyto komise, jak v interpelaci uvedeno, rozhodovaly, aniž byly předem okresním národním výborem zvoleny, nebylo by možno považovati je vůbec za složky národních výborů a jejich rozhodnutí by jistě neobstála v odvolací cestě u trestních odvolacích komisí, jakožto rozhodnutí zmatečná.

Jak bylo zjištěno dotazem u zemského národního výboru v Praze, vyskytlo se sice několik případů, kdy nově zvolené komise projednávaly a znovu rozhodovaly případy již vyřízené, ale dělo se tak jen v rámci obnovy řízení. Ojedinělé stížnosti, že se tak stalo i bez podmínek platných pro obnovu, jsou předmětem šetření u zemského národního výboru. Odvolání, která by obsahovala konkretně tuto námitku, však podle zprávy zemského národního výboru v Praze - trestní odvolací komise - zatím nedošla, resp. nebyla trestní odvolací komisí projednávána.

Podstatná výtka interpelace, že totiž v trestních komisích nalézacích nejsou zastoupeny všechny politické strany, byla odstraněna ministerstvem vnitra vydáním druhého dodatku ze dne 28. listopadu 1946 ke směrnicím ze dne 26. listopadu 1945 k provedení dekretu o trestání některých provinění proti národní cti.

Tento dodatek za cenu porušení zásady poměrného zastoupení, vyslovené ve vládním nařízení č. 120/1946 Sb., dává všem politickým stranám, pokud vyvíjejí činnost na území dotčeného okresního národního výboru, zastoupení v pětičlenné trestní komisi nalézací alespoň jedním členem; zbývající pátý člen přidělí se straně, které podle zásady poměrného zastoupení by připadl největší počet členů komise.

Tím bylo vyhověno všem požadavkům interpelace. Pokud pak jde o stížnosti do vadného postupu v jednotlivých případech, mohou býti domnělé nesprávnosti napraveny cestou instančního postupu, případně dohlédací stížností u nadřízených národních výborů nebo v nejvyšší instanci u ministerstva vnitra, které dbá, aby oprávněným stížnostem bylo vyhověno.