1. Návrhy na splynutí okresních záložen hospodářských s některými peněžními ústavy jinými, zejména se spořitelnami, nevyšly z ministerstva financí. Jde o různé návrhy projednávané v zájmových skupinách, na jedné straně družstevního peněžnictví, na druhé straně spořitelnictví, a také přímo v rámci samotných okresních záložen hospodářských bylo rokováno a jednáno o problému jejich t. zv. podružstevnění.

Jak bude definitivně uspořádána organisace lidového peněžnictví, o tom chce ministerstvo financí z důvodu respektování názorů samotného peněžnictví jako celku vyslechnouti budoucí Peněžní radu po jejím konstituování zákonem, provádějícím v tom směru vládní program. Zdůrazniti sluší, že řečená nová organisace lidového peněžnictví nemůže býti provedena cestou jen administrativní, nýbrž předpokládá nejdříve určitou změnu některých zákonných předpisů, takže zákonodárný sbor bude míti plnou možnost do řešení otázky nové organisace lidového peněžnictví rozhodujícím způsobem zasáhnouti.

Ministerstvo financí samo jako úřad se nezabývalo myšlenkou likvidace okresních záložen hospodářských, které dobře plnily a plní svoje úkoly, dané jim zákonem ze dne 6. června 1924, č. 128 Sb.

2. V nové organisaci peněžnictví bude spravedlivou měrou postaráno o zemědělský úvěr. Žádný stav společenský nebude zkrácen ve svém právu na účast na úvěrových prostředcích, tím méně tak produktivní stav, jaký představuje zemědělská prvovýroba.