Ministerstvu průmyslu není znám případ
porušení ustanovení dekretu pres. rep. č.
100/45 Sb. v otázkách znárodnění
energetického průmyslu. Družstevní elektrárny
byly ze znárodnění vyňaty, nepřichází
tudíž v úvahu zestátnění
jejich rozvodních sítí, takže jejich
převzetí do provozu nár. podniky se může
státi jen na základě dohody.
Rolnické družstevní podniky v Horce provozují
elektrárnu, jež zásobuje proudem jednak jejich
vlastní závod, jednak obec Horku, Sedlisko a Chomutov.
Družstvo ohlásilo do dvouletého plánu
stavbu hydroelektrárny, nikoli však ve veřejném
sektoru, takže její uskutečnění
bude záviseti na možnostech družstva opatřiti
si potřebný stavební materiál. Ministerstvo
průmyslu nepomýšlí na zrušení
hydroelektrárny a na připojení její
sítě na národní elektrárenské
podniky s parním pohonem, nýbrž se naopak snaží
dosáhnouti dokonalým využitím vodní
síly úspory uhlí. Pokud tudíž
stavba hydrocentrály v Horce naráží
na překážky, jest tyto posuzovati s hlediska
celkového našeho energetického hospodářství,
jehož investiční program jest určen
dvouletým hospodářským plánem.
Od otázky znárodnění jest rozlišovati
otázku soustavné elektrisace prováděné
podle zákonů č. 438/1919 a 258/1921, jež
bude jednotně upravena nově připravovanou
normou. Citované zákony byly vydány v době,
kdy v důsledku různých individuálních
zájmů vládla v našem energ. hospodářství
nesoustavnost a roztříštěnost, a jejich
účelem jest hospodárné využití
všech energetických zdrojů a dokonalé
zásobováni spotřebitelů, jak toho
žádá zájem celku. Předpokládají
úzkou spolupráci technickou i hospodářskou
a provozní všech energetických podniků,
tedy nejen podniků národních; z okolnosti,
že podle dekr. č. 100/45 Sb. byly družstevní
podniky vyňaty ze znárodnění, nelze
odvozovati, že tyto plně vyhovují požadavkům
soustavné elektrisace. Ministerstvu průmyslu je
těmito předpisy dána pravomoc slučovati
dva i několik elektrárenských podniků,
je-li to v zájmu soustavné elektrisace nutné
a zvýší-li se tím jejich celková
hospodárnost. Těchto opatření dosud
nebylo použito, protože součinnost podniků
byla jinak zajištěna.
Pokud jde o ceny proudu Rolnických družstevních
závodů v Horce, které jsou podstatně
nižší než ceny Východomoravských
elektráren, nutno si uvědomiti, že elektrárna
družstevní zásobí zcela omezený
okruh spotřebitelů a může tudíž
kalkulovati při tomto místním a uceleném
konsumu zcela jinak než národní elektrárenský
podnik, který zásobuje polovinu Moravy s územím
velmi různorodým, se spoustou odlehlých horských
osad a samot s velmi malým odběrem, pro něž
musil zříditi dlouhá, nákladná
a naprosto nerentabilní vedení, ačkoliv i
těmto konsumentům musí dodávati elektrickou
energii za tytéž ceny a sazby jako konsumentům
velkých měst a hustě osídlených
oblastí průmyslových.
Na otázky položené v interpelaci odpovídám:
ad 1. Národním elektrárenským podnikům
nebyly dány žádné pokyny, aby přejímaly
rozvodné sítě družstevních elektráren
nebo aby v jejich zásobovacích oblastech samy převzaly
inkaso za proud.
ad 2. Ministerstvo průmyslu nepřipravuje novelisaci
dekretu čís. 100, aby družstevní elektrárny
a jejich rozvodné sítě byly znárodněny.
ad 3. Čs. energetické závody jako ústřední
orgán znárodněného energetického
průmyslu byly o věci uvědoměny s tím,
aby národní elektrárenské podniky
jednaly s družstevními elektrárnami pouze v
mezích daných dekretem čís. 100/1945
Sb. a nezasahovaly o své újmě do podniků
družstevních, které znárodnění
nepodléhají.