V oboru tělesné výchovy školní došlo v r. 1946 ke znovuzřízení tří ústavů tělesné výchovy na vysokých školách a tří jejich poboček. Bylo přikročeno k vypracování zatímních osnov tělesné výchovy při škole I. až III. stupně a ke školení ve zvláštních kursech odborných učitelských sil pro tělesnou výchovu.

Pro příští rok se plánuje zřízení vysoké školy tělovýchovné. Připravuje se zákon o tělesné výchově.

V oboru tělesné výchovy spolkové bylo doplňováno tělovýchovné zařízení na Masarykově státním stadionu v Praze, v tělovýchovném táboře v Třeboni a na tenisovém učilišti na Letné.

V příštím roce bude třeba dobudovati tělovýchovné středisko v Protivíně a doplniti zařízení Masarykova státního stadionu v Praze.

Pro instruktory branné výchovy na vysokých školách, pro vedoucí rekreace, turistiky a skautingu byly pořádány zvláštní výcvikové kursy.

V r. 1947 budou vybudována vzorná rekreační střediska pro skupinové zájezdy školní mládeže. Plánuje se zřízení výcvikového střediska tělovýchovného v zámku na Černé hoře u Brna. Připravuje se nový zákon o branné výchově.

Na Slovensku se v r. 1947 plánuje především zintensivnění kursové činnosti. Pověřenectvo převezme dozor nad mimoškolní tělovýchovnou činností tělovýchovných objektů a celostátních tělovýchovných podniků. V rámci tohoto dozoru budou zřízeny tři oblastní tělovýchovné inspektoráty s lékařskými poradnami. Plánuje se dobudování velkých ústavů pro tělesnou výchovu na vysokých školách.

Veškeré úsilí ministerstva informací i pověřenectva pro informaci směřuje k tomu, aby úkoly, jež jsou mu státní správou uloženy, a které průběhem doby neustále vzrůstají, byly úspěšně zvládnuty.

Činnost ministerstva informací v úseku informační služby zahrnuje hlavně zahraniční informační službu, a to zpravodajství z cizích států a zpravodajství do zahraničí (zasílání zpráv do ciziny), pravidelný styk se zahraničními korespondenty a s cizími tiskovými attaché v Praze, dále zpravodajství domácí, vydávání informačních bulletinů vlády, zřízení státního informačního archivu, knihovny a čítárny a studium problémů informační služby (studium války a revoluce, zřízení Ústavu pro soustavný výzkum veřejného mínění, informační metodika).

V oboru zpravodajství z cizích států a zpravodajství do zahraničí jest věnována bedlivá pozornost zahraničnímu tisku a takto získaný materiál jest sdělován českému tisku bulletinem Inpress, který vychází až dosud ve třech českých mutacích, a to všeobecný, vycházející denně, a zvláštní výběr z tisku sovětského a polského, který vychází třikrát týdně. Pro informaci ciziny vychází Inpress, obsahující zprávy o Československé republice v jazyku slovinském, srbochorvatském, bulharském, rumunském a polském. Mimo to vychází denně anglický a ruský bulletin, anglický a ruský čtrnáctideník, anglický týdeník Czechoslovak Weekly a polský a srbochorvatský měsíčník s aktualitami politickými, hospodářskými i kulturními. O událostech v národní soutěži informuje specielní bulletin. Odposlouchané zprávy ze zahraničního rozhlasu zachycuje bulletin "Rozhlasový materiál".

V oboru domácího zpravodajství vydává ministerstvo informací čtrnáctideník "Hovory k lidu", který obsahuje syllaby přednášek o aktuálních tematech pro lidovýchovné pracovníky. O regionálních událostech širšího významu informuje denní bulletin "Informační služba".

Archiv sleduje zdejší i zahraniční tisk a uchovává významný materiál pro potřebu ministerstva i ostatních úřadů a institucí. Zpracovává naše i cizí deníky, periodika a revue.

V roce 1947 hodlá ministerstvo informací prohloubiti a rozšířiti svou činnost. Vydávané publikace se již soustřeďují a postaví se na pevný hospodářský základ, aby bylo docíleno i finanční rentability.

Zpravodajská služba ministerstva informací má povahu vrcholné instituce veškerého periodického tisku. Stará se o potřeby tisku, usnadňuje jeho práci a věnuje se účelné organisaci všech složek, které jsou na periodickém tisku zúčastněny.

V rámci plnění svých úkolů organisuje iniciativně, soustřeďuje plánovitě a zprostředkuje politické informace. Obstarává a organisuje dále styk tisku s ministerskou radou, členy vlády a ústředními úřady, Národním shromážděním, zemskými národními výbory, Slovenskou národní radou a pod.

Tisková služba vydává dále tiskové přehledy a korespondence, označené souhrnným názvem "Československé informace". Přehledy tisku jsou určeny pro vládní činitele, úřady státní a veřejné a pro jiné zájemce, jakož i pro tisk samotný a usnadňují přehled o důležitých věcech politických, kulturních a hospodářských. Vydáváním korespondence pečuje tisková služba o opatřování hodnotného novinářského materiálu pro odborný, odborový a krajinský tisk se zvláštním zřetelem k potřebám tisku v pohraničí.

V rámci mimořádných poměrů hospodářských obhospodařuje ministerstvo informací též zásoby papíru, zejména rotačního a pečuje o výrobu papíru a jeho plynulou distribuci. Konečně se stará o vhodnou a účelnou úpravu všech právních věcí tisku, a to jak po stránce obecné, tak i po stránce právních věcí Svazu českých novinářů a vydavatelstev novin.

Publikační služba ministerstva informací spolupracuje po stránce legislativní na zákonodárných pracích, uložených jí v rámci dvouletého hospodářského plánu, zejména na osnovách zákona o tisku a o státní koncertní a státní artistické agentury, jejichž vypracování bylo jí přikázáno v rámci dvouletého budovatelského plánu. Vede dále běžné právní záležitosti a sjednává právní předpoklady pro vlastní publikační činnost, hlavně pokud jde o publikace většího rozsahu, zejména encyklopedie.

Vydává též vlastní publikace neperiodické, periodické i sborníky, a to z důvodů propagačních. K propagaci dvouletého hospodářského plánu byla vydána řada publikací jako brožurka "Budovatelský program Gottwaldovy vlády". K témuž účelu slouží vydávaná knihovna "Dvouletka v plánu a činech". Dále vydává ministerstvo informací politicko-propagační měsíčník "Československé epištoly", knihovnu "Přednášky a diskuse" a "Kulturně politickou knihovnu". Kromě toho k různým příležitostem byly vydány různé publikace ("Sborník k padesátinám Klementa Gottwalda", "Kniha o znárodnění", "Šest let okupace Prahy", "Ročenka prozatímního Národního shromáždění", "Národní shromáždění zahajuje").

Po stránce regulace knižního trhu, která se dosud zakládá na obhospodařování papíru, snaží se ministerstvo informací zabránit záplavě nehodnotné literatury a nepřetížit knižní trh novinkami, které by ležely na skladě. S tohoto hlediska zkoumá žádosti o povolení tisku knih, zkoumá předkládané rukopisy vlastními i externími lektory, event. jejich posudky dále verifikuje odborníky. Koordinuje knižní trh, aby byl sjednán zdravý poměr mezi literaturou původní a přeloženou, krásnou a naučnou, mezi knihami užitkovými a přepychovými, aby více nakladatelství nevydávalo současně totéž dílo, aby v nakladatelských programech bylo pamatováno i na díla obchodně neúspěšná avšak kulturně významná a aby bylo pamatováno i na díla naučná. Jako poradní sbor pro zásadní otázky publikační politiky byla ustavena Státní publikační komise.

Uspořádána byla také výstava dětské literatury.

Po stránce výtvarné a ideologické při regulaci knižního trhu byly zkoumány ilustrace knih, zvláště pak dětská a obrázková literatura ve směru grafické i typografické úpravy.

Podle zmíněných hledisek regulace knižního trhu je povolováno též vydávání hudebnin a literatury o hudbě a jako podklad pro regulaci trhu jsou sestavována statistická data. Měsíčně jsou vydávány zprávy o české hudbě v ruském, anglickém a francouzském jazyku s názvem "Československá hudba" a jsou rozesílány zahraničním redakcím, hudebním institucím a rozhlasu a slouží též k propagaci českého nototisku. Ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí je obstaráván notový materiál podle poptávky ze zahraničí pro zahraniční orchestry a podle této poptávky jest řízen i příslušný ediční program našich hudebních nakladatelství.

Na přání vzešlé z kruhu dramaturgů pražských divadel byl při ministerstvu informací ustaven Distribuční sbor dramaturgů, který pečuje o distribuci českých i cizích novinek do stálých divadel.

Pro rok 1947 se v oboru kulturně politickém připravuje vydávání "Kulturně politické revue" jako měsíčníku, vydání slovníku "Čs. věda a publicistika" a publikací "Družba slovanských národů", "Kulturní zločiny nacistů" a "Procesy s předáky Henleinovského hnutí". Připravuje se dále vydání velkého encyklopedického díla, shrnujícího stručnou formou všechny poznatky současného vědění, které je nezbytným požadavkem dnešní doby. Nejdříve bude vydán stručnější příruční slovník naučný, později pak celé mnohasvazkové dílo, postupně, jak bude zpracováno. Vydání těchto encyklopedií bylo zařazeno do dvouletého hospodářského plánu.

Zpravodajství o situaci na knižním trhu, které se prozatím omezuje pouze na statistiky, bude prohloubeno a rozšířeno.

Po stránce umělecké kontroly jest plánováno ve spolupráci s příslušnými zájmovými organisacemi a úřady zahrnutí uměleckého průmyslu, jako rozmnožování keramiky, soch a pod. pod kontrolu ministerstva informací, aby se předešlo zaplavení trhu umělecky nehodnotnými předměty tohoto druhu.

Pro rok 1947 se plánuje dále rozšíření dosavadní činnosti Distribučního sboru dramaturgů i na divadla ochotnická.

Odbor propagační a publikační pověřenectva pro informace vydával pravidelně obrázkový čtrnáctideník "Domov a svět". Vydal řadu publikací ideologických, politických, informativních i čistě uměleckých. Připravuje velké souborné obrázkové dílo "Dnešní Slovensko" jednak ve slovenštině pro domácí potřebu, jednak trojjazyčné vydání, s určením zvláště pro informování ciziny. Umožní vydání umělecky provedené publikace v angličtině "Tisícileté Slovensko".

Úkoly ministerstva informací ve věcech rozhlasových jsou dány jednak přítomným stavem radiotelegrafie, jednak pak prováděním vládního programu ve věcech rozhlasových.

V ohledu právním bylo v roce 1946 pokračováno v pracích na přípravě rozhlasového zákona a na statutu Čs. rozhlasu.

V oboru programovém bylo usilováno o vytýčení základních ideových směrnic veškerého vysílání a to v souladu s linií vládní politiky.

Pokud jde o umělecké vysílání, bylo přihlíženo k domácím i zahraničním cyklům významných kulturních osobností (na př. do Anglie na krátkých vlnách) a byla zprostředkována výměna uměleckých programů s cizinou.

Aby mohl rozhlas patřičně sloužiti dvouletému plánu, reorganisovalo ministerstvo informací dosavadní odborné vysílání (službu odborných rozhlasů), řízené externími redakcemi tím způsobem, že činnost odborných rozhlasových služeb koordinovalo s programovou činností Československé rozhlasové společnosti. Za tím účelem vytvořilo v československém rozhlasu speciální koordinační redakci pro rozhlasovou službu dvouletému hospodářskému plánu a uložilo rozhlasu, aby propagaci dvouletky konal s největší intensitou.

Od 1. března 1946 organisovalo ministerstvo informací ve spolupráci s ministerstvem zahraničí síť zahraničních vysilačů, jejichž prostřednictvím vysílá pravidelné zprávy o Československu. Účelem této činnosti je propagovat zájmy Československa v cizině. Pro tento účel vydává ministerstvo informací ve spolupráci s ostatními interesovanými resorty a oficiálními korporacemi a institucemi dvakrát týdně buletin, nazvaný "Československá zahraniční rozhlasová korespondence". Kromě toho připravilo ministerstvo informací zvláštní representační československé relace, které tvoří programově i technicky, a zasílá zdarma do ciziny k vysílání. Zahraniční rozhlasová korespondence je zasílána buď přímo vysílacím stanicím, nebo příslušným čs. legacím.

Ježto uspokojivá služba rozhlasová závisí na mezinárodních jednáních, při kterých budou rozdělena v nová pásma a přiděleny vlny, sleduje ministerstvo informací s velkou pozorností mezinárodní jednání tohoto oboru, zvláště pak tvořící se novou rozhlasovou organisaci v Bruselu, jakož i předběžná jednání pěti velmocí o telekomunikačních otázkách.

Pro rok 1947 chystá ministerstvo informací zvětšení a prohloubení uvedené své činnosti ve všech oborech.

Ministerstvu informací v oboru filmu dostalo se pevné základny pro výkon výhradního oprávnění státu v oboru filmovém dekretem presidenta republiky ze dne 11. srpna 1945, čís. 50 Sb., o opatřeních v oblasti filmu. Podle tohoto dekretu organisace a správa filmového podnikání má býti provedena vládním nařízením a pro náhradové řízení za převzatý filmový majetek státem mají býti vydány směrnice. Ministerstvo informací připravuje a vypracovává normy pro splnění těchto úkolů.

Po stránce hospodářské budou zkoumány hospodářské výsledky všech úseků filmového podnikání od doby zestátnění filmu a bude kontrolováno běžné hospodářství veškerého filmového podnikání.

Filmová censura posuzuje veškeré filmy domácí výroby i dovezené po stránce kulturně politické i s hlediska státní bezpečnosti a provádí výběr starých českých filmů, pokud by se hodily do nových poměrů. Posuzování se týká celovečerních normálních filmů, krátkých filmů a týdenních i úzkých celovečerních filmů.

Oddělení dovozu a vývozu spolupracuje se zplnomocněncem pro dovoz a vývoz filmů při jednáních o filmové smlouvy se zahraničním státním filmem a zahraničními filmovými společnostmi. Pečuje o to, aby tyto smlouvy byly prováděny tak, aby náš trh byl rovnoměrně zásoben zahraničními filmy dobré umělecké úrovně. Péčí o vývoz a výměnu filmů snaží se o vyrovnání platební bilance ve filmovém oboru. Konečně seznamuje též zahraniční filmové činitele se snahami postátněného československého filmu a stará se o propagaci Československé republiky filmem v zahraničí po stránce politické, obchodní a turistické. Při organisaci výroby propagačních a krátkých filmů ze všech oborů spolupracuje ministerstvo informací s příslušnými výrobními skupinami a s ostatními ministerstvy a vede v patrnosti a kontroluje natáčení filmů o Československu, které provádějí zahraniční filmové společnosti.

Ve spolupráci s československými i cizími zastupitelskými úřady pečuje ministerstvo informací o zdárný průběh filmových festivalů zahraničního filmu (Festival britského filmu), jakož i o hospodárné organisování těchto festivalů.

Také v roce 1947 bude věnována zvýšená péče znovuvybudování válkou zničených a poškozených kin a přeměně kin na úzký film na kina pro film normální, jakož i zřízení nových kin pro úzký film v místech, kde ještě nejsou dány podmínky pro kina normální.

Fotografické oddělení připravuje tento pracovní program:

a) Výstavní činnost propagační.

b) Vybudování organisace československé fotografie.

c) Vyřešení otázky styku a spolupráce s fotomechanickým, optickým a fotochemickým průmyslem.

d) Vybudování ústředního archivu československé fotografie.

e) Vybudování výzkumné sekce fotografické při Československém filmovém ústavu.

f) Vyřešení právních otázek československé fotografie.

V oboru kulturních styků Československa se zahraničím vyvinulo ministerstvo informací v r. 1946 velmi úspěšnou činnost. Sloučením dřívějších dvou odborů pro kulturní styky s východem a západem bylo odstraněno nevhodné dělení těchto styků na východ a západ a bylo tím likvidováno tříštění sil i pracovních metod. Nový odbor, organisovaný podle zásad účelné a úsporné dělby práce, převzal péči o výměnu kulturních hodnot s celým kulturním zahraničním světem. Oblast kulturních styků byla územně rozšířena a obsahově prohloubena.

K udržování pravidelných styků se zeměmi vysoké kultury byla za součinnosti ministerstva zahraničních věcí vytvořena instituce kulturních přidělenců.

Dalším velmi účinným nástrojem pro navazování a prohlubování kulturních styků jsou zdejší společnosti pro kulturní (někdy i hospodářské) styky s jednotlivými státy. Některé z nich fungovaly již za první republiky. Byly nyní účelně reorganisovány a mnohé další byly z iniciativy ministerstva informací nově utvořeny. Dnes je již v činnosti přes 20 takových společností, které jsou v přímém styku s obdobnými korporacemi v cizích státech.

V roce 1946 byly ministerstvem informací uskutečněny jednak akce vlastní, jednak pak akce ve spolupráci s jinými resorty a činiteli.

V oboru výstavní činnosti spolupracovalo ministerstvo informací v rámci pomocné akce Slezsku na výstavě "Slezsko vpřed". Ve velkém sále Valdštýnského paláce konala se výstava "Boj jugoslávského lidu za svobodu", která velmi přispěla k vzájemnému porozumění mezi oběma národy.

K jednotnosti oslav Pražského povstání a Národního osvobození přispělo ministerstvo informací sestavením koordinačního výboru, který vypracoval program těchto oslav. Výstava "Lid si vládne sám" byla provedena ve spolupráci s ministerstvem vnitra a zahájena ve výroční den Pražského povstání. Dne 5. května 1946 byla též zahájena "Výstava Pražského povstání".

Ve spolupráci se Společností pro kulturní a hospodářské styky se SSSR a Svazem přátel SSSR v Československu byla uspořádána dne 11. června 1946 smuteční slavnost za I. M. Kalinina, presidenta Nejvyššího sovětu SSSR, za účasti vlády a zahraničních zástupců.

K akcím uskutečněným v souvislosti s Týdnem dětské radosti patří též výstava "Dětský svět", jež se konala v býv. budově Moderní galerie.

Z dalších výstav, které ministerstvo informací uspořádalo nebo na kterých spolupracovalo, jest nutno uvésti výstavu čs. grafiky a bibliofilie v Holandsku a Belgii, putovní výstavu slovenského národního povstání, zahájenou v Brně a převezenou do Ostravy a Plzně, dále výstavu českého a slovenského umění malířského v Paříži, kde byla zastoupena nejmladší generace českých a slovenských malířů.

Ve spolupráci s francouzskými zástupci uskutečnilo ministerstvo informací výstavu "Zločiny nacismu". Vlastní exposicí zúčastnilo se ministerstvo informací výstavy "Budujeme osvobozené kraje" v Liberci. V souvislosti s mírovou konferencí v Paříži byla uspořádána v Paříži výstava "Československo 1938 - 1945", která byla slavnostně zahájena dne 15. srpna 1946 za účasti ministerského předsedy Bidaulta a jiných oficiálních osobností.

Z dalších zahraničních výstav zasluhuje zmínky výstava "Čs. moderního výtvarného umění", která bude instalována v Paříži a umístěna pak ve 13 městech Velké Britannie. Pro tuto výstavu byla vybrána díla našich předních výtvarníků, která důstojně representují čs. výtvarné moderní umění.

Měsíce UNESCO uspořádaného v Paříži zúčastní se Československo výstavou moderního malířského umění.

Prvního PVV zúčastnilo se ministerstvo informací vlastní exposicí, kde byla veřejnost seznámena s činností ministerstva informací se zvláštním zřetelem na popularisaci dvouletého plánu.

Počátkem září 1946 byla zahájena v Bělehradě výstava "Československo 1938 - 1945", která upevnila přátelské svazky mezi oběma národy a bude přenesena dále do Záhřebu a Lublaně, později pak do Sofie.

Z bohatého programu na rok 1947 hodlá ministerstvo informací uskutečniti: výstavu lidového umění sovětských národů v Praze, výstavu "Československé dítě" k Týdnu dětské radosti v Praze, výstavu "Slovensko ve fotografii", výstavu "Československý odboj" v Bukurešti a výstavu "Čs. soudobého výtvarného umění" ve větších městech Jugoslavie.

Ze státně důležitých podniků pořádaných ministerstvem informací dlužno uvésti "Týden dětské radosti", Husovy oslavy a Oslavy 28. října.

Za účelem popularisace dvouletého pracovního plánu vlády soustředilo ministerstvo informací všechny akce v tomto směru tak, aby byly vedeny jednotně a zbytečně se netříštily. Vhodnými plakáty, oznámeními, standartami a brožurami, denním tiskem, filmem, rozhlasem a výstavami jest nejširší veřejnost podrobně informována o úsilí vlády v příštích dvou letech a stejným způsobem bude informována též o výsledcích tohoto plánu.

Ve výstavbě nové republiky a při provádění dvouletého plánu začleňuje se ministerstvo zemědělství celou svojí činností jako vedoucí činitel jednoho z nejdůležitějších odvětví našeho hospodářského života, t. j. zemědělské výroby. Veškerá jeho činnost v roce 1946 byla nesena tímto směrem a také v roce 1947 jest hlavním programem ministerstva přičiniti se o největší rozmach zemědělství při provádění dvouletého plánu, aby zamýšlených cílů bylo ve všech složkách výroby zemědělské plně dosaženo. I když se vychází ze stanoviska, že plnění dvouletého plánu jest v prvé řadě úkolem soukromého podnikání, nelze přehlédnouti povinnost veřejných činitelů zakročiti po příp. finančně podchytiti výrobní činnost zemědělskou, kde soukromému podnikání se staví do cesty překážky těžko zvládnutelné.

Úkolem pověřenectva na Slovensku jest zajistiti pozvolné zotavování válkou porušeného zemědělství, zabezpečiti provedení dvouletého plánu v zemědělské výrobě a existenčně zajistiti zemědělce, kteří byli nebo budou v rámci přesídlovacích a osídlovacích akcí přemístěni na zemědělské objekty pozemkovou reformou jim přidělené. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům budou v prvé řadě provedeny úkoly a akce, jež nesnesou odkladu, jimiž bude zabráněno novým škodám a které tvoří pevné základy k budování nového hospodářského života.

Mezi nejhlavnější úkoly patří seznamování zemědělské veřejnosti se všemi akcemi, které jsou podnikány ke zvelebení československého zemědělství a ke zvýšení úrovně zemědělského lidu. Prostředky k tomu sloužícími jsou v prvé řadě tisk, různé brožury, letáky, časové spisky, výstavky, fotografie a film. V roce 1946 bylo používáno ve zvýšené míře také zemědělského rozhlasu k informování zemědělské veřejnosti. Tato činnost bude v příštím roce ještě dále prohlubována, zejména získáváním širokého okruhu odborných spolupracovníků. V zemědělském filmu bude natočeno několik úzkých odborných, instrukčních a vědeckých filmů z různých oborů zemědělských. Zvláštní péče bude věnována propagaci a popularisaci dvouletého plánu. Také instituce zemědělského poradnictví a kočovné vyučování se ve zvýšené míře uplatňovaly a budou se i v příštím roce uplatňovati při provádění nové osídlovací zemědělské politiky. V rámci této činnosti bude prováděn výcvik odborníků pro různé obory zemědělského podnikání. Nedostatek pracovních sil v zemědělství nutno nahraditi lepší kvalitou pracovníků. Bude proto v zemědělské výrobě zaveden učňovský poměr dorostu po skončení povinné školní docházky, aby se mu dostalo náležitého výcviku pro zemědělské povolání.

Také na Slovensku bude třeba pečovati o zlepšení kulturní a odborné úrovně zemědělců zejména jeho dorostu a prováděti odborné školení v zemědělských školách. Bude proto třeba dobudovati a náležitě vybaviti zemědělské školství všech typů a rozšířiti síť těchto škol podle požadavků a potřeb rolnictva jednotlivých oblastí. Zejména bude třeba zříditi další odborné zemědělské školy na území východního Slovenska a v navrácených krajích.

Jednotný svaz českých zemědělců dostává se konečně na pevnou zákonnou a organisační basi. Jsou mu svěřeny zákonem nejširší úkoly veřejnoprávní a stává se tím důležitou organisační spojkou mezi ústředním vedením zemědělské správy a nejširší zemědělskou veřejností. Jest proto nesporné, že stát musí této organisaci přispívati ve zvýšené míře na plnění jejích veřejnoprávních úkolů.

V nové zemědělské politice stává se velmi důležitou složkou zemědělské družstevnictví. Při nedostatku pracovních sil v zemědělství jest třeba ve zvýšené míře prováděti pronikavou a energickou mechanisaci a racionalisaci zemědělské výroby a práce na podkladě družstevním. Tato mechanisace týká se nejen hospodářství polního, nýbrž i racionalisace práce ve vlastním hospodářství a domácnosti zemědělcově. V historických zemích působí nyní asi 3.000 strojních družstev a asi 177 družstevních strojních stanic. V roce 1947 přibude nových 1.500 - 2.000 místních strojních družstev a bude v činnosti celkem 220 družstevních strojních stanic. V zájmu racionalisace vlastního hospodářství zemědělského se na rok 1947 plánuje elektrisace 510 obcí na podkladě družstevním. Tam kde místní samospráva nestačí svými silami, budou zakládána vodárenská družstva pro zavedení vodovodů, jež znamenají další velkou úlevu v práci zemědělce. V pohraničí bude třeba dále pracovati na přeměně půdy na pastviny, kteréžto úkoly připadají horským pastevním družstvům, budujícím pastevní hospodářství na ploše 150.000 ha. V přítomné době se buduje asi 100 pastevních družstev, jejichž úkolem jest zvelebení chovu dobytka a účelné využití horských ploch v pohraničí, nevhodným pro jiné rentabilní zemědělské podnikání. Zvýšená pozornost bude i nadále věnována zakládání a udržování zemědělských družstev výrobních, která hospodaří na konfiskované půdě a budou museti ještě nějaký čas překonávati hospodářské, technické a organisační obtíže vyvolané válečnými událostmi. Celému zemědělskému družstevnictví připadají velké úkoly při plnění dvouletého hospodářského plánu ve výrobě zemědělské. Jest proto první povinností státu, aby hlavně tomuto oboru zemědělského podnikání přispěl v plnění jeho úkolů.

Stejnou důležitost má družstevnictví na Slovensku; jeho právní uspořádání a organisační vybudování jest neodkladným úkolem pro rok 1947. Družstva tu fungují jako významný vyrovnávací činitel při určování cen a jako zpeněžovací článek zemědělské výroby. Bude proto třeba zakládati nová družstva a združstevniti výrobní a spotřebitelské instituce.

Dalším úkolem ministerstva zemědělství jest provádění sociální politiky u sociálně nejslabších příslušníků zemědělského stavu. Budou proto i v příštím roce udělovány zemědělskému dělnictvu odměny za dlouholeté služby, jakož i těm, kteří dobrovolnou výpomocí v zemědělství pomáhali čeliti katastrofálnímu nedostatku zemědělského dělnictva.

V zájmu vyrovnání příkrých sociálních, zdravotních a kulturních rozdílů budou prováděny podpůrné akce, aby bylo na př. umožněno zemědělským pracovníkům využíti dovolené k rekreaci, případně k léčení v letoviscích a lázních. Malozemědělcům, kteří utrpěli ztráty nucenou porážkou dobytka, budou i nadále udělovány podpory. V příštím roce bude věnována v rámci budovatelského programu vlády zvláštní péče bytovým otázkám zemědělských dělníků a čeledi.

Ministerstvo zemědělství se všemožně snažilo opatřiti nedostávající se pracovní síly v zemědělství. Zasadilo se o získání zemědělských pracovníků z Bulharska, ze Slovenska a byly znovu navázány styky za účelem získání pracovních sil z Italie. Přechodně bylo nutno začleniti do zemědělské práce některé ročníky mládeže. V těchto směrech se povede jednání i v příštím roce.

Zvláštní péči věnovalo ministerstvo zemědělství zemědělské ženě a mládeži, aby byl ulehčen život venkovské ženy a zvýšenou mechanisací nahraženy chybějící pracovní síly. V rámci této činnosti byl zřízen úřad okresních referentek pro otázky venkovských žen u okresních národních výborů. V péči o dítě bylo podporováno zřizování dětských útulků na venkově. V roce 1947 se plánuje zřizování elektrických kuchyní při lidových školách hospodářských, které budou sloužiti k pořádání kursů vaření, pro stravování dětí z dětských útulků a pro stravování zemědělských brigád. Budou též udělovány podpory na zřizování prádelen na venkově a na jejich vybavení pračkami a pod. Budou pořizovány uzavírací strojky pro rozšíření konservace masa, ovoce a zeleniny.

Do působnosti pověřenectva pro polní hospodářství patří na Slovensku provádění vodohospodářských staveb. Svojí povrchovou členitostí půdy trpí Slovensko neupravenými bystřinami, potoky a řekami, které ubírají velké plochy orné půdy a častým rozvodněním znehodnocují další kraje a vyřazují je z hospodářského života. V mezích finančních možností státní pokladny jest tedy třeba prováděti regulační a meliorační práce, započaté dokončiti a zachrániti tak stamilionové investice uložené do těchto staveb v minulých letech. Mnohé stavby zejména zdravotně-technické povahy jsou vynuceny zdravotními poměry některých obcí a oblastí, takže již z těchto důvodů nutno v prvé řadě dokončiti započaté stavby vodovodů, kanalisací a studní.

Do působnosti ministerstva zemědělství náleží též provádění komasačních prací. V roce 1946 bylo prováděno scelování ve 13 obcích v Čechách a ve 12 obcích na Moravě. Úprava pozemkové držby podle zásad scelovacích v pohraničí byla provedena v Čechách ve 130 obcích a na Moravě ve 34 obcích. Podle budovatelského plánu jest v příštím roce úkolem scelovacích úřadů provésti scelování v celé řadě dalších obcí. Aby mohly býti tyto úkoly splněny, jest třeba vydati nový scelovací zákon, jehož návrh se právě projednává. K jeho provedení bude třeba zříditi nové scelovací úřady první instance. Stavební a zemní práce bude nutno prováděti ve zvýšené míře s použitím strojů, aby byl nahražen nedostatek pracovních sil.

V oboru zemědělského strojnictví bude hlavním úkolem státní správy rozšířiti dosavadní síť strojních stanic. V roce 1946 bylo vybudováno 198 strojních stanic a v příštím roce bude třeba ke splnění dvouletého budovatelského plánu rozšířiti síť strojních stanic tak, aby v každém okrese byla alespoň jedna strojní stanice. Ve dvouletém plánu počítá se dále s dodávkami nových mechanisačních jednotek jak pro jednotlivce, tak i pro zemědělská strojní družstva a strojní stanice. Aby mohly býti strojní stanice opatřeny dostatečným množstvím potřebných strojů, bude třeba umožniti jim levný investiční úvěr, po příp. poskytnouti přímé podpory.

Činnost ministerstva v zemědělském stavitelství jest jednak poradní a podpůrná, jednak se provádí dozor při provádění staveb. V příštím roce bude pokračováno ve výstavbě 4 vzorných kulturních domů, 4 vzorných vesnic a 3 deputátnických dvojdomků na státní výzkumné stanici v Liblicích. Pokud to dovolí finanční prostředky budou udělovány podpory na stavby zemědělských budov, pomocných zařízení v zemědělství a na stavby kulturních domů.