Pokládám to za nesprávné a nespravedlivé a proto o tom mluvím. Ale mluvím o tom také proto, abych veřejně a všem při této příležitosti připomněl, že se bez národního pojištění neobejdeme, a abych poprosil všechny, kdož pracují na osnově zákona o národním pojištění, aby své práce urychlili. Nejde jen o osnovu, kterou právě projednáváme. Věci, které řeší tento zákon, možno považovat za řešení provisorní a ještě k tomu neúplné. Je možno očekávat, že bude nahrazeno dodatečně novým zákonem. Proto se pro toto řešení vyslovuji jen jako pro řešení provisorní, ale musím zdůraznit, že národní pojištění nevyřeší definitivně jenom tuto věc, nýbrž také věci, které zajímají dnes všechny naše průmyslové podniky.

Tak na př. v jednom velkém průmyslovém podniku na Moravě považují za nutné převést asi 1500 režijních zaměstnanců, t. j. zaměstnanců pensijně pojištěných - mezi zaměstnance pracující v úkolu, t. j. mezi ty, kteří jsou pojištěni podle zákona o sociálním pojištění dělnickém. Před stejnými otázkami stojí dnes téměř všechny kovoprůmyslové a jiné závody. Jak to bude s pensijním pojištěním těchto osob? To je otázka, která dnes zajímá desetitisíce podřízených zaměstnanců stejně jako odpovědné ředitele. Uspokojivou odpověď může dát jen a jen osnova zákona o jednotném národním pojištění. Při něm nepůjde a ani nemůže jít o nivelisaci, o snižování pensijních důchodů; jeho základní a vedoucí myšlenka bude nakonec jiná než u všech dosavadních soustav pojištění. A tu je nutno říci na adresu všech těch, kdož národnímu pojištění nepřejí nebo se ho bojí, že právě v důsledku války, v poměrech, ve kterých žijeme, přes všechny pojistně matematické předpoklady a pomyslné finanční reservy hlavní břemeno výplaty důchod nese dnes ve svém rozpočtu stát. A závisí jen na naší výrobě, na rukou a píli našich dělníků, na schopnostech našich inženýrů, organisátorů, jak veliké tyto důchody nakonec pro všechny budou, jaké důchody nakonec uneseme. Toto Prozatímní Národní shromáždění v nynějším složení prokázalo, že má hluboký smysl pro všechny sociální a hospodářské těžkosti našeho lidu. Mluvím jistě nejen za své druhy z klubu a zde v parlamentě, ale také za celá osazenstva továren a dílen, když projevuji ke konci svých připomínek přání, aby byla osnova zákona o národním pojištění předložena ještě tomuto Národnímu shromáždění. (Potlesk.)

Místopředseda Petr (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Cipro. Uděluji mu slovo.

Posl. Cipro: Dámy a pánové!

Vládní návrh zákona o odstranění křivd a o některých ochranných opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění jest jen malou splátkou za utrpení v koncentračních táborech. Započítání doby do povinného pojištění těmto osobám a těm, kdož v jednotkách domácího odboje, v partyzánských oddílech nebo v zahraničním odboji bojovali proti nejúhlavnějšímu nepříteli - německému fašismu, považujeme za věc samozřejmou.

Kvituji s povděkem, že soc.-politický výbor Prozatímního Národního shromáždění pojal do konečného návrhu zákona všechny připomínky a návrhy sociální komise Ústřední rady odborů jak po stránce technické, tak i věcné.

V oboru zaopatřovacích důchodů vznikaly určité potíže v takových případech, kdy nastala invalidita nebo smrt následkem účasti na boji za svobodu nebo následkem politického či rasového útisku při nedokončené čekací době. To mělo za následek, že nositelé pojištění nemohli vyměřiti vdovský, sirotčí nebo invalidní důchod. Schválením citovaného zákona bude i tato závada odstraněna, neboť předepsaná čekací doba v právě uvedených případech považuje se za splněnou, i když nebyla podle počtu zaplacených příspěvkových měsíců nebo týdnů dokončena.

Ustanovení o nucených přestupech z jednoho pojištění do jiného odvětví důchodového pojištění jsou dokladem toho, jakou roztříštěností v oboru zaopatřovacích důchodů i nemocenského pojištění trpí naše sociálně-pojišťovací zákonodárství. Tuto roztříštěnost a řadu jiných závad a nesrovnalostí, se kterými se denně setkáváme a se kterými jsme se setkali při právě projednávaném návrhu zákona o odstranění křivd v oboru veřejnoprávního soc. pojištění, nutno odstranit. Přestavba našeho hospodářského řádu musí být doplněna výstavbou nového řádu sociálního, k němuž patří především vybudování národního pojištění.

Považuji za nutné právě s tohoto místa prohlásit, že není důvodu, aby se nevyhovělo volání všech pracujících, všech osob samostatně výdělečně činných, zejména živnostníků, zemědělců, obchodníků a příslušníků svobodných povolání po vybudování národního pojištění. Nároky z tohoto pojištění, jak je připravováno, přísluší v souhlasu s programem vlády Národní fronty všem pracujícím vrstvám a u samostatně výdělečně činných i spolupracujícím členům jejich rodin.

Účast na pojištění nemůže být ovšem ponechána volné úvaze oprávněných, nýbrž v souhlase se všeobecnými zásadami sociálně pojišťovacími třeba ji formulovati jako pojistnou povinnost. Takto se národního pojištění zúčastní 95% příslušníků národa.

Úkolem soc. pojištění je zabezpečit pracujícím vrstvám národa zdraví a slušnou hospodářskou existenci při nemožnosti výdělku následkem nemoci, úrazu, mateřství, invalidity, stáří a úmrtí a dále zabezpečit jejich pozůstalé.

Těmto požadavkům dosavadní pojištění plně nevyhovuje. Dávky jsou často nedostatečné, pojištění roztříštěno ke škodě pracujících a pojištěncům přísluší nepatrný vliv na správu tohoto pojištění. Je proto pochopitelné, že se zaměstnanci plným právem dovolávají, aby byly zlepšeny a zvýšeny léčebné i peněžité dávky, zejména odborné, nemocniční, ústavní a lázeňské léčení, jakož i výplaty nemocenského od prvého dne nemoci. v případě odpadnutí výdělku musí pak důchod zajišťovati nejen existenční minimum, nýbrž i životní úroveň.

Jsme si vědomi, že jde o dílo velkého rozsahu, důležitosti i odpovědnosti a že národní pojištění nelze vybudovati najednou. Proto ve shodě se zaměstnanci a usneseními konference jednotného odborového hnutí považujeme za nejvhodnější vybudování národního pojištění ve třech etapách, a to:

V první části se vybudují organisační opatření, jimiž by se vyřešily základní a závazné zásady, jež by byly rámcovými předpisy a nutným předpokladem pro další postupné budování národního pojištění.

V druhé části by bylo sjednoceno nemocenské pojištění, u kterého došlo již v prosinci loňského roku k částečnému vyrovnání a sjednocení některých ustanovení, a zároveň by se rozšířil okruh pojištěnců na samostatně pracující osoby, t. j. rolníky, živnostníky atd.

Konečnou etapou je vybudování jednotného dlouhodobého důchodového pojištění.

Je nesporné, že jednotnou organisací národního pojištění se odstraní nevýhody, plynoucí z dosavadní roztříštěnosti předpisů o veřejnoprávním pojištění po stránce organisační, materiální i administrativní. Je třeba si uvědomit, že pojištění slouží pojištěncům, a proto jeho správu v příslušných orgánech musí vykonávat pojištěnci. Má-li býti národní pojištění provedeno tak, aby vyrovnání co největšího počtu risik z nejrůznějších oborů lidské činnosti a z různých území státu zlevnilo pojištění co nejvíce a aby se hospodárně využilo všech nařízení jsoucích k disposici, musí být jeho hospodaření vedeno na jednotný společný účet. Zároveň je třeba zaručit jednotnost správy pojištění a jednotné směrnice a zásady, jakož i jednotnou praxi pro celé státní území.

Úspěšné splnění těchto úkolů může zajistit proto jen jednotný nositel pojištění, t. j. Ústřední národní pojišťovna, u které se soustředí celá organisace a usnadní se vytvoření předpokladů pro velkorysé vyrovnání všech risik. Tak bude zajištěna jeho hospodářská stabilita a zároveň největší zhospodárnění správy.

Oprávněným z národního pojištění budou zaručeny všechny dosavadní dávky a zároveň bude nutno provést jejich prohloubení a rozšíření.

Jako vedoucí zásada budiž stanoveno, že úhrn dávek všech druhů má poskytnout nejúplnější ochranu zdraví, a dojde-li k pojistnému případu, zabezpečit v podstatě životní úroveň pojištěnce. Jednotnou organisací národního pojištění se odstraní nevýhody plynoucí z dosavadní roztříštěnosti předpisů o veřejnoprávním pojištění po stránce organisační, materiální i administrativní. Jednotné řízení však nesmí vylučovat účelnou decentralisaci úkolů, svěřených jednotlivým složkám jediného nositele pojištění. V nemocenském pojištění musí být léčebná péče tak zdokonalena, aby v každém směru odpovídala nejmodernějším požadavkům lékařské vědy a zároveň pokud možno nejvíce přihlížela k individuálním potřebám jedinců.

Organisaci a výstavbě léčebné péče, která je neoddělitelnou součástí nemocenského pojištění, třeba věnovat zvýšenou pozornost, neboť i v budoucnosti musí platit zásada, že choroby je třeba především předcházet.

V otázce nemocenského pojištění je důležité posouzení, zda má být léčebná péče a lékařská služba jeho součástí, či zda má být zveřejněna, to znamená od pojištění oddělena a postavena jako samostatná veřejná péče zdravotní. Nehledíme-li ke vzdálené budoucnosti, jež může přinést řešení dnes neočekávaná, a chceme-li k tomu zaujmout stanovisko s hlediska zítřka, tedy nejbližšího vývoje, musíme říci zcela jednoznačně, že jsme proti oddělení léčebné péče a lékařské služby od národního pojištění. Důvodů pro toto stanovisko je řada.

Požadavek jednotného, nestavovského a organisačně dokonalého národního pojištění stal se již součástí vládního programu, jak byl koncem minulého roku Prozatímním Národním shromážděním schválen. Přípravy postoupily již tak daleko, že je třeba, aby první část připravované osnovy byla předložena Prozatímnímu Národnímu shromáždění k projednání. Okolnost, že uskutečnění národního pojištění má být provedeno ve třech etapách, nesmí být důvodem ke zdržení a oddalování. Pochybnosti plynoucí ze starého chápání věcí nemohou být překážkou.

Proti opačným tvrzením zdůrazňuji, že také všichni veřejní zaměstnanci, jak je toho dokladem usnesení komise pro sociální záležitosti veřejných zaměstnanců Ústřední rady odborů, si přejí, aby měli podíl na výhodách národního pojištění.

Kráčíme v popředí uskutečňování nových hospodářských forem. Učiněná a chystaná opatření v oboru zestátnění, přestavby průmyslu a jeho organisace jsou středem pozornosti a obdivu představitelů poválečné a pokrokové hospodářské výstavby.

K řízenému a plánovanému hospodářství v novém pojetí třeba přidružit velkorysé a pokrokové sociální pojištění. Opouštíme-li staré hospodářské zřízení, které nikdy nepřálo rozvoji sociálního pokroku, nemějme obavy z urychlení prací a výstavby národního pojištění. Tak jako organisaci zestátněného průmyslu budujeme postupně v etapách, tak i výstavba národního pojištění se nejlépe uskuteční postupným budováním. Nebylo by správné oddalovat uskutečnění národního pojištění na pozdější dobu z obavy, že by dočasný a proto jen zdánlivý úspěch byl vykoupen nedokonalostí díla.

Důležitá je proto otázka, kdy chceme přikročit k vybudování národního pojištění. Myslím, že tato věc by měla být předmětem otevřené řeči a otevřeného jednání, neboť jde o dílo celostátní, na kterém mají nemalý zájem všechny pracující vrstvy národa.

K vybudování národního pojištění je proto třeba přikročit ihned. Ale zároveň říkám, že není možno uskutečnit je celé najednou. Poněvadž se národní pojištění nebude stavět od základu znovu, nýbrž na základech pojištění dnešního, je nutno se nejdříve vypořádat s organisačními problémy. Dnešní roztříštěné nositele pojištění je třeba napřed spojit a sjednotit. To není malá a lehká práce. Pak možno poměrně snadno a brzo uskutečnit pojištění krátkodobé, nemocenské. To je jednodušší a s hlediska finančního a hospodářského méně závažné i závazné. Dlouhodobé pojištění důchodové je problémem složitým. Víme také, že si na toto pojištění musíme dříve vydělat. K jeho vybudování ve třetí etapě třeba přikročit tehdy, jakmile budeme znát své výrobní a exportní možnosti, své cenové a kalkulační podklady, svůj národní důchod. Až budeme mít v těchto směrech pevnou půdu pod nohama, můžeme se pustit do díla, které se buduje na řadu let dopředu, v němž nelze mnoho improvisovat a které má mnohanásobný vliv na důchody, výrobu, finanční kapitál, úrokovou míru atd. Jinak nelze tento problém pojímat, nechceme-li být neodpovědnými improvisátory.

A proto také ten, kdo říká, že je pro národní pojištění třeba ihned, ale jen za podmínky, že bude uskutečněno celé najednou, vlastně pro ně není, neboť svůj souhlas váže na nesplnitelnou podmínku.

Přes to - či právě proto - soudím, že národní pojištění je třeba začít uskutečňovat ihned a po etapách. Organisačním sjednocením mnoho ušetříme a zjednodušíme. A šetrnost i jednoduchost spolu se zdokonalením našeho života je nebo má přece být naší první starostí a příkazem. Nuže, přikročme pod záštitou tohoto příkazu k budování. národního pojištění co nejdříve.

Strana soc. demokratická v souhlase se všeobecně uznávaným nárokem všech pracujících vrstev na zajištění zdraví a hospodářské existence po dobu nezaviněné ztrát výdělku uvítá, když se první etapa, t. j. organisační opatření, ihned uskuteční.

Předložení zákona o vybudování národního pojištění Prozatímním Národním shromážděním považujeme za nutné a nelze projednání oddalovat na pozdější dobu. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Dalším řečníkem je p. posl. Zimáková-Zemanová. Dávám jí slovo.

Posl. Zimáková-Zemanová: Paní a pánové!

Naše vláda se může před lidem prokázat nesmírným pracovním výkonem a jsem přesvědčena, že teprve odstupem času zkušenost docení a správně zhodnotí to, co lidu dala. Je jisté, - a v tom jsou zajedno všichni upřímní stoupenci Národní fronty - že tato vláda vykonala za 9 měsíců svého trvání neskonale více než kterákoliv z našich předcházejících vlád. Při tom je zcela přirozené, a v kvasu a chvatu různorodé práce tomu ani jinak nemůže být, že některá z navrhovaných vládních opatření mají různé mezery a nedostatky. Na nás a na všech lidech dobré vůle pak je, abychom se bedlivě starali o odstraňování těchto nedostatků. To je to, v čem my komunisté spatřujeme konstruktivní kritiku a co stavíme proti těm, kteří s nekalými záměry otrávenými střelami zamlžují obzory, aby pak pod zvířenou hladinou veřejného mínění mohli lovit v prospěch svůj a svých příkazců z krajin domácích i za vodou.

I když je dnes projednávaná předloha zákona o odstranění křivd a některých ochranných opatření v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění velkým činem, je jisté, že jako řadu jiných otázek můžeme i tuto otázku řešit jen tak, jak svými dnešními silami stačíme. Jsme si vědomi toho, že je to řešení neúplné, že je bude nutno doplnit, až k tomu dozraje situace, a že příčinou toho je v neposlední řadě i stav našeho hospodářství, v jakém jsme je převzali od Němců. Ke skutečné velkorysé sociální politice budeme moci přistoupiti teprve tehdy, až k tomu budeme míti předpoklady, to jest až si vytvoříme hospodářskou základnu. To ovšem znamená mimo jiné především nutnost pronikavého zvýšení výroby a výrobnosti. Zdůrazňuji to proto, abych i na tomto příkladě ukázala, jak naše budoucnost doslova leží v našich rukou.

Právě projednávaný návrh zákona řeší pouze jednu část celého souhrnu odčinění utrpěných křivd, a to část velmi důležitou, týkající se těch, kteří aktivně bojovali proti okupantskému režimu jak na frontě vnitřní, tak na frontě zahraničního odboje. Tento návrh je pro všechny, kterých se dotýká, potvrzením toho, že náš boj proti zrádcům v prvé republice a v tzv. druhé republice byl zcela správný a byl na místě. Bylo by jen spravedlivé dnes žádat, aby ti, kteří byli poškozeni pro svůj nesmiřitelný boj proti reakci v prvé republice, byli také odškodněni. Jsme si vědomi toho, že v tomto časovém úseku a v tomto vládním návrhu nelze tuto otázku vyřešit. To ale neznamená, že bychom se zříkali odčinění křivd předbojovníků ilegálních pracovníků z doby okupace, těch, kteří již dlouho před Mnichovem správně ukazovali na nebezpečí, do něhož se svět i náš národ řítil, že všech sil a nelitujíce obětí proti tomuto nebezpečí bojovali a byli za to naší domácí reakcí žalářováni a pronásledováni.

Paní a pánové, pan předseda tohoto Prozatímního Národního shromáždění promluvil při zahájení dnešního zasedání krásná slova, a jsem přesvědčena, že jimi vyjádřil pohnutí a rozhořčení, které se nás všech s novou silou zmocnilo, když jsme se v těchto dnech dověděli o nové krvavé vlně fašistického teroru v nešťastném Španělsku. Dnes je už nám všem jasno, že nesmíme zůstat jen při trpném soucitu a projevech sympatií, nýbrž že je bezpodmínečně nutno, abychom my všichni společně nasadili všechny síly, aby Francův režim byl smeten, aby fašismus i jeho poslední zbytky byly bity, rozbity a sprovozeny se světa, kdekoliv by se objevily. (Potlesk.)

Ale nebylo tomu vždycky tak, vážené shromáždění. V době, kdy jsme my komunisté bili na poplach, že nástup reakce a fašismu ve Španělsku znamená také nástup reakce proti Československu a kdy správně jsme dali heslo "Kdo brání Madrid, brání Prahu", nepochopila nás většina, která by bývala byla rozhodující pro změnu orientace naší tehdejší vlády. Správnost a prozíravost tohoto hesla je dnes už každému nad slunce jasná, i když leckdo toto poznání draze vykoupil teprve trpkou zkušeností. Když si fašistický vlk nabrousil zuby na Španělsku, hodili mu mocní páni, kterým prý také do nás nic nebylo a kteří prý ani nic nevěděli o té naší malé zemi kdesi ve středu Evropy, do chřtánu tuto naši zem, aby se tak pěkně posilněný mohl pořádně rozmáchnout k loupežné výpravě do světa. I dnes je španělský vývoj středem pozornosti nejen naší, ale i celé světové veřejnosti, která si jasně uvědomuje druhou pravdu komunisty hlásanou, že mír je nedělitelný, že je jen jedna bezpečnost, bezpečnost kolektivní, a že nelze trpět na těle světa fašistické hlízy, nemají-li tato hnízda jednou ohrozit zase celý svět. (Potlesk.) Dovolte mi, paní a pánové, abych v této souvislosti řekla: Nebylo by správné a není naší morální povinností postarat se i o naše oběti ze španělské občanské války, příslušníky a pozůstalé po příslušnících Mezinárodní brigády ve Španělsku? Jsou i další obory, v nichž bude třeba odstraňovat křivdy. Připomínám, že by se v duchu zásady o odčinění příkoří za práci pro vlast a boj za svobodu mělo např. jednat i o odčinění křivd a škod, jež utrpěly osoby samostatně činné, jako živnostníci a pod.

K osnově samé chci uvésti toto: Podle vládního návrhu se má stát odčinění křivd dvojím způsobem, a to jednak u osob, které před persekucí nebo účastí v osvobozovacím boji byly sociálně pojištěny, a dále u osob, které do sociálního pojištění teprve vstoupily po revoluci. Zdůrazňuji, že je při provádění tohoto zákona třeba, aby se dbalo toho, aby se odčinění dostalo jen těm, kteří si toho opravdu zaslouží. Předložený návrh zákona řeší totiž odčinění křivd způsobených nejen politickým vězňům a účastníkům odboje, nýbrž i těm, kteří byli posíláni na různé práce, a bude proto na ministerstvu soc. péče a ochrany práce, aby v duchu tohoto zákona, který nemůže vyčerpat všechny případy do všech důsledků, vzalo v prvé řadě v ochranu aktivní účastníky odboje, ty, kteří trpěli v koncentrácích, mřeli na popravištích a v plynových komorách, padali pod Duklou i jinde. Stejně tak se musí postarat i o jejich pozůstalé, ale nesmí připustit, aby ti, kteří dobrovolně jakýmkoliv způsobem, ať přímo nebo nepřímo pomáhali okupantům v různých službách, byli stavěni na roveň bojovníkům za svobodu. Je jisté, že na příklad práce v zákopech nebyla nikterak lehká, ale upozorňujeme, že se při ní leckdy - ba dokonce ke kopání zákopů proti Sovětskému svazu - hlásili lidé z reakčního protisovětského smýšlení dobrovolně. Je přece známo, že na příklad Vlajka organisovala dobrovolné přihlášky ke kopání zákopů, a je proto při nejmenším třeba při poskytování odškodnění podle § 11 bedlivě případ od případu přezkoumávat, aby horliví dobrovolníci byli vyloučeni a naopak hnáni k odpovědnosti.

Uvedu vám typický příklad, který jste před časem slyšeli v rozhlasu. Odsouzený zrádce Mohapl prohlásil před Národním soudem, že se hlásil dobrovolně na kopání zákopů proti Sovětskému svazu. Upozorňujeme, že ačkoliv byl zbaven občanských práv, jeho žena, kdyby zrádce Mohapl zemřel, by jako vdova dostala odškodnění za tuto službu v zákopech plně, poněvadž, jak právníci tvrdí, pozůstalostní důchody nejsou zbavením občanských práv postihovány. Bude proto třeba, aby se ministerstvo sociální péče a ochrany práce řídilo resolucí rozpočtového výboru, která staví všeobecnou zásadu. že se nemá dostat výhody tohoto zákona lidem, kteří by měli být naopak potrestáni za svou dobrovolnou pomoc nacistickému režimu, a aby ministerstvo učinilo všechno, aby ti, kdož se budou o tuto výhodu ucházet, prokázali, že dobrovolně nekonali práce a služby, které se nesrovnávaly se zájmem národa.

Vládní návrh zákona po úpravě sociálně-politickým a rozpočtovým výborem pamatuje i na odčinění křivd našeho studentského dorostu, kterému okupantský režim zabránil pokračovat ve studiích. Kdyby byli postižení studenti studovali, byli by rodiče-pensisté pobírali na ně pensijní příspěvky až do 24. roku jejich věku. Totéž se týká i sirotčích důchodů. Zjišťujeme s povděkem, že projednávaný zákon řeší i tyto otázky.

V celku však zdůrazňuji, že je třeba, aby v době co možno nejkratší byl Národním shromážděním projednán a určen způsob, jakým budou odstraněny i křivdy, jež utrpěly osoby, o nichž jsem se prve zmínila a případně i další, jež musíme my všichni upřímnou spoluprací zjišťovat. (Potlesk.)

Místopředseda Petr: Přerušuji projednávání denního pořadu.

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi: na dnešní schůzi posl. Hora a Václ. David, na včerejší a dnešní schůzi posl. dr Čech.

posl. Hodinové-Spurné min. zdravotnictví o zastavení provozu v podolském sanatoriu (Č. D 13).

posl. dr Kácla min. školství a osvěty ve věci služebních a platových poměrů některých administrativních zaměstnanců vysokých škol (Č. D 14)

za schůze:

min. nár. obrany a min. zemědělství (tisk 207) na interp. posl. Štambachra,

min. spravedlnosti (tisk 208) na interp. posl. dr Bunži,

min. průmyslu (tisk 209) na interp. posl. dr Loubala,

min. školství a osvěty a min. vnitra (tisk 215) na interp. posl. Uhlířové.

Vládní návrh zákona o letním čase (tisk 216).

Výboru ústavně-právnímu přikázán vládní návrh zákona tisk 216.

Místopředseda Petr oznámil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v úterý dne 5. března 1946 o 14. hodině

1. Nevyřízené odstavce pořadu této schůze.

2. Zpráva výboru branného a ústavně-právního podle § 35 jedn. řádu o vládním návrhu zákona o úpravě některých právních poměrů vojenských gážistů z povolání.