Podle téže statistiky dokazuji, že na jeden maloobchod
připadá u nás 135 osob, kdežto ve výdejnách
spotřebních družstev průměrně
570 osob. Zůstal nevyvrácen fakt, že na jeden
velkoobchod připadá u nás pouze 940 osob.
Takovýto velkoobchod požívá všech
výhod velkoobchodního cenového rozpětí,
zatím co veliká spotřební družstva,
na příklad Bratrství, Budoucnost, Vzájemnost,
Včela, musí platit za přidělované
zboží maloobchodní ceny.
Za války počet velkoobchodů ve všech
oborech vzrostl. Na příklad obchodníků
dobytkem bylo před válkou 651 a koncem r. 1944 bylo
jich 1.244. Máme v Praze čtyřikrát
tolik obchodníků s bramborami jako před válkou.
V září jsme zaměstnávali v
textilní výrobě 122.000 osob, ale v distribuci
158.000 osob. Je to neblahý distribuční systém,
zavedený německými okupanty, a divím
se, proč páni obchodníci a jich zastánci
se tohoto smutného dědictví po nacistech
drží zuby nehty, když víme, že i
tento distribuční systém sloužil nacistům
pro účely vedení vražedné války
proti slovanským národům a tedy i proti našemu
národu, když víme, že se za poskytování
výhod získávaly prodejné duše
pro zločinné účely nacistů
nebo loyálnost k jejich režimu.
Poukázal jsem, že maloobchod byl posledním
stanovením cen značně postižen, a uvedl
jsem, že nechceme, aby maloobchod nějak utrpěl.
Hájíme názor, že na tvorbě cen,
jež úzce souvisí s distribučním
systémem, mají mít spravedlivý podíl
všichni účastníci na výrobě
i distribuci podle toho, kolik činí skutečný
podíl jejich práce podle jejího sociálního
významu. Naproti tomu odmítáme všechny
příživníky, ať ve výrobě
nebo distribuci, a rozhodně odmítáme bezpracný
důchod. Prokázali jsme u uzenin snížením
cen o 10 až 15 %, že stanovené ceny masa jsou
nepřiměřeně vysoké. Myslíte,
že bude Praha bez masa, bude-li odstraněno 165 velkoobchodníků
a snad ještě jiné zbytečné články
na jatkách, které podle tvrzení zástupců
zaměstnanců vydělaly 35 mil. Kčs ročně?
Zemědělci na venkovských trzích dnes
neprodají maso jinak než za mrtvou váhu, neboť
zkušenosti v posledních týdnech je přesvědčily,
že jsou na tom při nejmenším o 10 % lépe.
Kdo zastrčil dříve do kapsy tento rozdíl?
Jsme přesvědčeni, že vyřazením
zbytečných distribučních článků
u dobytka a masa může být jeho cena snížena
o 2 až 5 Kčs, čímž by i cena uzenin
mohla být snížena o dalších 6 až
10 Kčs.
Dovolte mi poukázat na distribuci uhlí. Občan
našeho státu může těžko pochopit,
že uhlí ze státních dolů musí
být dodáváno státním úřadům
a jiným veřejným ústavům přes
uhelný syndikát, Pražskou prodejnu uhlí
a velkoobchod. Při tom ještě nemocnice a universita
musely prosit horníky o pomoc. Myslím, že spotřebitelé
nebudou na tom hůře, když státní
doly převezmou Pražskou prodejnu uhlí a budou
dodávat na povozy spotřebitelům uhlí
přímo. Získají na tom státní
doly, tedy státní pokladna, i spotřebitelé.
Ani tu nechceme vyřadit maloobchodníky. Za pomoci
státních dolů a svého družstva
si mohou zařídit zásobování
uhlím svých odběratelů daleko výhodnějším
a účelnějším způsobem
než dosud. Konečně je-li velkoobchod nutný
čili nic, o tom hozhodnou z velké části
maloobchodníci sami. A mohu vám říci,
že již rozhodli. V Plzni si více než před
40 lety zřídili obchodníci své družstvo,
které dnes rozprostírá svou činnost
na západě a jihozápadě Čech
asi do 15 až 20 okresů. Jděte do Plzně
a ptejte se členů tohoto družstva, potřebují-li
velkoobchod potravinami, neplní-li tuto funkci daleko lépe
a ku prospěchu maloobchodníků jejich obchodní
družstvo.
Konečně i kol. Fusek a jeho kolegové
v oboru radiotechniky dokazují tím, že zřídili
vlastní nákupní družstvo, že chtějí
vyloučit z distribuce radiotechnického zboží
velkoobchod tohoto oboru. Vždyť jen za tím. účelem
zřídili radiotechnici své družstvo,
když byli před tím odmítnuti někteří
pánové stojící v popředí
obchodu radiopotřebami, kteří žádali
o zařazení do skupiny velkoobchodu. Naše veřejnost
nepotřebuje jednodušších a jasnějších
důkazů, než jsem právě uvedl.
Jsem přesvědčen, že ve všech sektorech
postátněného průmyslu je možno
vybudovat prodejní organisaci tak, aby cesta od průmyslu
k spotřebiteli byla co nejkratší, aby neposkytla
možnost živlům spekulujícím a možnost
k bezpracným důchodům. Na tom musí
mít zájem i maloobchodníci že dnes různé
kapitalistické živly hledají ve velkoobchodu
své útočiště, tomu nasvědčuje,
že v některých oborech, kde bylo poskytováno
poměrně výhodné cenové rozpětí
pro velkoobchod, se množí žádosti u hospodářských
skupin o zařazení do skupiny velkoobchodu. U jedné
hospodářské skupiny, kde je zapsáno
600 velkoobchodů, mají dnes na tisíce žádostí
o zařazení do skupiny velkoobchodu.
Daň z obratu značně zatíží
spotřebitele, kteří již dnes tuto daň
ve stanovených cenách platí od Nového
roku, ačkoliv na daň z obratu připadající
částku, kterou výrobci a obchod přijmou
od spotřebitelů, nebudou státu za leden a
únor odváděti. Již tím získají
všichni, kdož mají vybírat daň
z obratu, značné výhody.
A tu, když pan posl. Fusek apeloval na zástupce
družstev a litoval státní pokladnu, se domnívám,
že by bylo dobře, kdyby zástupci obchodníků
prohlásili, že tuto daň za leden a únor
státu odvedou. Se své strany prohlašuji, že
naše družstva tak učiní, jestliže
daň z obratu za leden a únor, která je zakalkulována
v nynějších cenách, odvedou státu
všechny ostatní výrobní a distribuční
složky. Přesto, že daň z obratu doléhá
na nejchudší spotřebitele, budeme hlasovat
pro předlohu, neboť jsme si vědomi své
velké odpovědnosti. Hlavní úkol, který
dnes máme, je hospodářská výstavba
republiky. Je nutno vytvořit pevnou hospodářskou
základnu, je nutno, aby každý, kdo je práce
schopen, se plně zapojil do pracovního procesu,
je třeba zlepšit a zvýšit výkony
ve všech sektorech hospodářského života.
Jen tak můžeme odčinit všechny škody,
napáchané zločinnými nacistickými
okupanty a jejich pomocníky. Jen tak vytvoříme
základ pro lepší sociální a spravedlivější
řád a radostnější budoucnost
celého našeho národa a státu. (Potlesk.)
Místopředseda Petr: Dále je ke slovu
přihlášen pan posl. Skaunic. Dávám
mu slovo.
Posl. Skaunic: Paní a pánové!
Neměl jsem v úmyslu hlásit se o slovo z týchž
důvodů, které uvedl i pan posl: Zmrhal.
Dnes ráno jsem však četl v Práci a Lidové
demokracii o cenách másla a o všech těch
bolestech, o kterých se tu mluvilo. A tu jsem si hodně
z rána přivstal a navštívil jsem pražské
mlékárny a odborníky v mlékařství,
dal si předložit celou jejich kalkulaci a podíval
se také do té tajné kuchyně, kde se
stanoví cena másla. Jsem přesvědčen,
že pan posl. Fusek byl mystifikován; o věci,
které dobře nerozumím, se dám napřed
informovat nebo požádám kolegy nebo poslance
z vlastního klubu, nebo ty, kteří zasedají
ve správních radách mlékáren,
ve Svazu pro tuky atd., aby mi dali potřebná vysvětlení.
(Potlesk.) To bych udělal já, to však
neudělal pan posl. Fusek. Tu bych chtěl říci,
že mluvím také v zájmu těch příslušníků
lidové strany, kteří sedí v těchto
korporacích zároveň s námi a zdárně
se na té práci podílejí a kteří
byli jako ostatní označeni za šmelináře.
(Veselost.)
Mám tu doklady, co stojí 1 kg másla, výrobní
cena, a žádám všechen tisk, který
dnes uveřejnil kalkulaci podle výpočtu pana
posl. Fuska, aby otiskl také moje informace nejenom
o másle, nýbrž i o vedlejších produktech
při zpracování mléka, jak je to pěkně
rozvrstveno na všechny, abychom věděli, kde
je tu chyba.
Výkupní cena 1 litru mléka o tučnosti
3,6 % loco místní sběrna činí
4,50 Kčs a nikoli méně. Rolník dostane
4,50 Kčs, je-li mléko tučné 3,6 %
a dodá-li toto mléko do sběrny. Jestli si
mléko dá dovézt někým jiným
a má pak některé srážky, nebo
dodá-li mléko méně tučné
než 3,6 %, pak vina spočívá někde
jinde a nikoli u mlékáren, které platí
v místních sběrnách 4,50 Kčs
přebírací cenu za 1 litr mléka o tučnosti
3,6 %. V tomto 1 litru mléka jest obsažen 1 litr plasmy
a 3,6 tukových jednic. Výkupní cena tohoto
mléka je rozčleněna na plasmu a tukové
jednice v poměru 37 % ku 63 %. Z výkupní
ceny 4,50 Kčs připadá tudíž na
1 litr plasmy 1,66 Kčs a na jednu tukovou jednici 78,89
hal.
Máslo: Na výrobu 1 kg másla je potřeba
79 tukových jednic. Za těchto 79 tukových
jednic zaplatí mlékárna zemědělci
v ceně 4,50 Kčs za 1 litr mléka o tučnosti
3,6 %, tedy 79 X 78,89 hal., t. j. 62,32 Kčs. Do výkupní
ceny surovin spotřebovaných na 1 kg másla
je nutno započítat 1 litr plasmy v ceně 1,66
Kčs. Nabývací cena surovin k výrobě
1 kg másla zaplacená zemědělcům
v ceně 4,50 Kčs za 1 litr mléka loco místní
sběrna činí tedy 63,98 Kčs. Rozpětí
mlékárny na režii spojenou s výrobou
1 kg másla je počítáno částkou
18,87 Kčs.
A teď si řekněme, co v těchto 18,87
Kčs je, tam bychom snad mohli něco ušetřit.
Dovozné mléka z místní sběrny
do mlékárny, připadající na
79 tukových jednic a 1 litr plasmy, je 4,79 Kčs,
daň obratová 82 hal., jednoprocentní výrobní
provozní ztráta - a to je minimální,
prosím, počítá se v této kalkulaci
pouze 1 % - je 64 hal., občanský zisk pro mlékárnu
3 hal., rozpětí na krytí režie mlékárny
na účet služného je 1,77 Kčs,
na účet mzdy dělníkům 1,26
hal., na ostatní režii, t. j. pojištění,
osobní režii a věcnou režii, kancelářské
potřeby, palivo, elektrickou energii, chemické a
čisticí prostředky, technické a manipulační
prostředky, obaly, rozvozní výlohy, amortisaci,
investice, úroky z výpůjček atd.,
9,56 hal. To je těch 18,87 Kčs a těch 9,56
Kčs, které jsem tady rozpočetl; tam by bylo
možno hovořit o tom, že by se tam daly 2 Kčs
nebo 3 Kčs ušetřit. Nabývací
cena surovin je tedy 63,98 Kčs, rozpětí pro
mlékárnu na krytí režie je 18,87 Kčs,
takže prodejní cena 1 kg másla při jeho
prodeji mlékárnou na Tukospol činí
82,85 Kčs, po zaokrouhlení dolů 82,80 Kčs,
pro Tukospol je v ceně pro spotřebitele zakalkulováno
rozpětí 1,50 Kčs, takže prodejní
cena 1 kg másla na velkorozdělovače činí
84,30 Kčs. Rozpětí pro velkoobchod je stanoveno
na 3,80 Kčs, takže prodejní cena 1 kg másla
je 88,10 Kčs, pro maloobchod je počítáno
s rozpětím 5,90 Kčs. Činí tudíž
prodejní cena 1 kg másla na spotřebitele
94 Kčs. Rozpětí přiznané mlékárně
na krytí její režie spojené s výrobou
1 kg másla je odvozeno od skutečné režie,
kterou mlékárna má s výrobou másla.
Není však počítáno s režií,
se kterou je spojena výroba čerstvého odstředěného
mléka, případně tvarohu z odstředěného
mléka, které zbývá po výrobě
másla ze syrového mléka přijímaného
mlékárnou od výrobce.
Příklad, prosím: Je kalkulováno s
tím, že režie spojená s odvozem 1 litru
mléka o tučnosti 3,6 z místní sběrny
do mlékárny činí 32 hal., ačkoli
podle skutečného dnešního zvýšení
dopravních sazeb činí průměr
asi 42 hal., u pražských mlékáren toto
dovozné na 1 litr mléka činí podle
zjištění mlékáren samých
- je to Radlická - dokonce 63 hal. na 1 litr mléka.
I tato minimální kalkulace dovozného 32 hal.
na 1 litr mléka je rozvržena na částku
připadající na odvoz plasmy a částku
připadající na odvoz tuku. V případě,
že by veškerá režie spojená s dovozem
mléka z místních sběren do mlékáren
byla zahrnuta do rozpětí přiznaného
mlékárně v prodejní ceně másla,
musela by býti v tomto rozpětí přiznaném
mlékárně u másla obsažena položka
dovozného se týkající, t. j. 22,51
krát 32 hal. = 7,20 Kčs a nikoli 4,79 Kčs,
jak v kalkulaci ceny másla je počítáno.
Chci tu totiž vyvrátit domnění, že
si majitelé mlékáren nebo mlékárenská
družstva započítávají celou režii
do másla, neodpočítávají režii
za ostatní mléčné výrobky,
a že tam je skryto to čertovo kopýtko. Ale
jak vám ukáži, tak tomu není. Již
u dovozného se nepočítá 7,20 Kčs
při dovozném 32 hal. za 1 litr mléka, které
ve skutečnosti u pražských mlékáren
dosahuje až 63 hal., čili dvakrát tolik, nýbrž
jen ta alikvotní částka, která je
obsažena právě v tom tuku. Obdobně je
tomu i u všech ostatních režijních položek,
jelikož rozpětím přiznaným mlékárně
v prodejní ceně másla je toliko ta režie,
která se týká spotřebované
suroviny, t. j. 79 tukových jednic a 1 litr plasmy, musí
býti přiznáno mlékárnám
i rozpětí na krytí jejich režie u všech
ostatních mléčných výrobků,
tudíž i v prodejní ceně čerstvého
odstředěného mléka.
Prosím, prodejní cena jednoho litru čerstvého
odstředěného mléka byla kalkulována
takto: Nabývací cena při získání
1 litru čerstvého odstředěného
mléka, t. j. 1 litru plasmy a 0,03 tukových jednic,
činí 1,68 Kčs. Tato položka se skládá
z výkupní ceny 1 litru plasmy 1,66 Kčs a
těch 0,03 tukových jednic - tuková jednice,
jak jsem vám zde říkal, je vypočtena
na 78,89 hal. - t. j. 2 hal., tedy celkem 1,68 Kčs. Rozpětí
pro krytí režie mlékárny spojené
se získáním 1 litru čerstvého
odstředěného mléka je počítáno
částkou 1,17 Kčs. Prodejní cena 1
litru čerstvého odstředěného
mléka u malorozdělovače činí
2,85 Kčs, maloobchodníku je přiznáno
rozpětí na 1 litr mléka 45 hal., tu máte
tu cenu prodejní 3,30 Kčs. A nyní, co je
v tom rozpětí 1,17 Kčs, které je přiznáno
mlékárně na získání
1 litru čerstvého odstředěného
mléka? Je to dovozné mléka z místní
sběrny do mlékárny 12 hal., daň obratová
3 hal., výrobní ztráta, počítaná
v minimální výši 1 %, 2 hal., občanský
zisk 2 hal., služné 12 hal., mzda 9 hal., ostatní
režie 63 hal., vyrovnávací poplatky Svazu,
které platí mlékárny, mimo mlékárny
pražské, brněnské, v Mor. Ostravě
a ve Zlíně, 14 haléřů. Mlékárny
v Brně, Mor. Ostravě a ve Zlíně platí
z každého litru čerstvého odstředěného
mléka 8 hal., mlékárny v Praze neplatí
příspěvku.
Sleva na vyrovnávacích příspěvcích
se přiznává u jmenovaných mlékáren
proto, že množství syrového mléka,
dodaného zemědělci mlékárnám
ve vyjmenovaných městech, ani zdaleka nepostačí
k uspokojení jejich konsumu, takže musejí kupovat
mléko od mlékáren venkovských. Při
tomto mléce, které prodává jedna mlékárna
druhé, musí se obě mlékárny
podílet na přiznaném rozpětí,
takže s příslušnou částí
rozpětí nevyjde finančně ani mlékárna
prodávající, ani kupující.
Je proto prodej mléka, získaného výkupem
u mlékáren jiných, finančně,
kalkulačně ztrátový, a to i pro mléko
prodávajícího, i pro mlékárnu
kupující. Pražské mlékárny
dostanou průměrně pouze 30 % mléka
syrového od zemědělců z jejich dodávkového
obvodu a 70 % mléka přikupovaného od mlékáren
venkovských. Z tohoto důvodu jsou pražským
mlékárnám příspěvky
Svazu pro mléko a tuky prominuty úplně. Kromě
toho Svaz z vyrovnávacího fondu doplácí
těmto mlékárnám, které kupují
mléko od jiných mlékáren, 16 hal.
na každý litr vykoupeného mléka. Obdobně
jako musilo být přiznáno mlékárně
rozpětí na krytí režie při získávání
čerstvého odstředěného mléka,
je nutno přiznat mlékárně rozpětí
spojené s krytím režie při výrobě
tvarohu a všech ostatních mléčných
výrobků.
Dámy a pánové, nejsem akcionářem
žádné mlékárny. Nezasedám
také v žádné národní správě
ani v radě mlékárenského koncernu
nebo družstevních mlékáren. Jsem spotřebitel.
S mlékárnami nemám nic společného,
než že si tu osminku nebo šestnáctinku mléka
a příděl másla koupím a pociťuji
tu cenu. O to mi neběželo. Když jsem si ráno
přečetl noviny, rozhodl jsem se, že půjdu
po pravdě. Ta musí být nade vše. Kdybychom
nechali občanstvo pod dojmem toho, co bylo napsáno
dnes z řeči pana posl. Fuska v novinách,
a neopravili věc podle skutečných kalkulací
a propočtů našich zemědělců,
kteří jsou v mlékárnách a spolurozhodují,
znamenalo by to, že tento vážný sbor vcelku
kryje šmelinu a nejde za věcí. To ne. Je třeba
se v tom postavit na obranu každého, kdo je napadán
nesprávně. (Potlesk.) Šel jsem dále.
Nevolal jsem si jenom odborníky, ale šel jsem i do
některých mlékáren a věnoval
jsem tomu celé dopoledne. Byl jsem u České
akciové mlékárny v Nuslích, která
má národní správu. Kdyby pan kol.
Fusek požádal p. posl. Nováka,
který je tam ve správní radě, nebo
se tam informoval u ředitele Nerada, který je příslušníkem
jeho strany, mohl by od této mlékárny dostat
stejnou informaci jako já. (Potlesk.) Tato pražská
mlékárna - a chtěl bych říci,
že k ní také nemám žádný
poměr, jako ke kterékoliv jiné mlékárně
- pro mne kalkulovala neodvisle od podání odborníků
ceny másla. Tuto kalkulaci, prosím, jsem ochoten
pánům dát.
Nechci Vás unavovat. My tady dokazujeme, že zisk mlékáren
na 1 kg másla při sražení všech
režií - ten zisk opravdový - je 3.87 Kčs,
že ovšem - což ještě není prováděno,
ale co se bude muset řešit - z každého
kg másla takto prodaného je mlékárna
povinna odevzdat do fondu Mlékosvazu pro Tukospol částku
1.50 Kčs, takže její zisk činí
2.37 Kčs, při čemž je počítáno
s prodejem na maloobchod, takže je v zisku zahrnuto rozpětí
i pro velkorozdělovače. Jedině ta mlékárna,
která má možnost rozvážet máslo
přímo na malorozdělovače a do svých
filiálek, a kde to tedy nejde přes Tukospol, má
možnost tohoto výdělku. Tolik pokud jde o mlékárny.
Jsem přesvědčen, že v zájmu klidu
mezi občanstvem budou mnou předložené
kalkulace uveřejněny a že k nim pak můžeme
zaujmout kritické stanovisko a přihlížet
k nim při kalkulaci cen. Tam, kde zjistíme, že
snad by bylo možno cenu másla bez poškození
mlékáren a bez poškození zemědělců,
kteří mléko dodávají, o 3 nebo
5 Kčs snížiti, tam to provedeme.
Ale při této věci jde ještě o
něco jiného. Z řeči posl. Fuska,
která byla komentována tiskem, vyšlo najevo,
že pan posl. Fusek má dojem, že velký
kolektiv družstevní nemá dostatek kladného
poměru ke státu. K tomu chci říci
tolik, že ve družstvech jak zemědělských,
tak spotřebních jsou členové všech
stran Národní fronty a že je tam nejkrásnější
spolupráce. Jsem předsedou spotřebního
družstva Vzájemnost-Včela v Brně, kde
se mnou zasedá i zdejší má kolegyně
z parlamentu Žáčková-Batková,
právě tak jako jsou tam lidovci atd. Všichni
sedíme v představenstvu a radíme se. Je tam
skutečně nejkrásnější
poměr ke spotřebiteli, k výrobci a také
nejkrásnější poměr ke státu.
(Potlesk.)
Nemůže to ani jinak být tam, kde vynecháme
politické zřetele a agitační hesla.
Potom se vždycky najdeme v práci a ta musí
být vždy zaměřena jedním směrem,
totiž pro národ a stát. (Potlesk.)
Jaká jsou poslání družstva, o tom vám
přednesu jen malý výsek. Vzájemnost-Včela
vyplácí ročně na pohřebném
pro zemřelé členy částku přesahující
v průměru 600.000 Kčs. Toto naše družstvo,
které válkou utrpělo tak velkou, 28 milionovou
ztrátu, má rozbitá a rozkradená skladiště
- víte, jak to konečně bylo v místech,
kudy proběhla válka - toto ožebračené
družstvo mělo takové pochopení pro stát,
že minulého roku dalo na fond obnovy státu
31/2 milionu Kčs, jež družstevník
Zmrhal odevzdal panu presidentu republiky. Zařadili
jsme se tak na druhé místo družstev vůbec.
Co bylo podnikáno z těch kruhů, o které
tu tolik některým pánům jde! Nezapomínejte,
že družstva jsou regulátorem cen. Nejkrásněji
nám to dokázalo "Bratrství" tím,
že ve velké Praze srazilo ceny uzenin o 10 až
15 %. My jako družstva dáváme pak našim
členům ve formě restituce 2 %, čili
dáváme jim zboží o 2 % levněji,
než dostávají u obchodníka, a při
tom máme maloobchodní rozpětí cen.

