Podpredseda Cvinček (zvoní): Ďalším
rečníkom je pán posl. Fusek.
Posl. Fusek (uvítán potleskem): Paní
a pánové! Ujímám-li se po prvé
v tomto shromáždění slova, činím
tak zajisté s pocitem hluboké vděčnosti
ke všem těm, kteří jakýmkoliv
způsobem přispěli k tomu, že jsme se
mohli na této půdě shromáždit
po letech utrpení a nesvobody, abychom položili základy
k našemu novému politickému a hospodářskému
řádu.
Těžiskem úkolů vlády a tím
celé naší národní a státní
politiky se stávají otázky hospodářské
a sociální. Je to zjevno z prohlášení
pana předsedy vlády a z projevů jednotlivých
řečníků k tomuto prohlášení.
Mám za to, že naše hospodářská
a sociální politika musí míti ve své
výchozí základně na zřeteli,
že národ jako celek sestává vedle inteligence
hlavně ze tří složek, dělnictva,
rolnictva a živnostnictva. Živnostnictvem míním
onu massu našich drobných a středních
samostatných podnikatelů a příslušníků
svobodných povolání, kteří
tvoří sociálně-hospodářský
střed národa. Tato složka je v naší
národní skladbě typickým zjevem, určujícím
netoliko její sociologický charakter, ale umožňující
též správné východisko a zaměření
naší sociální a hospodářské
politiky.
Máme-li dnes vyspělý průmysl, vyspělejší
než mnohé jiné země, děkujeme
za to především podnikavým a pracovitým
generacím českých řemeslníků
s jejich spolupracovníky, kteří k němu
položili již před mnoha desetiletími solidní
základ. Vytvořili jsme svůj průmysl
sami ze začátků poctivé a důmyslné
rukodílné práce, která byla vždy
chloubou a ozdobou podnikavosti našich řemeslných
živností. Z tradice jejich odborné dovednosti
a důmyslu vznikal postupně český průmysl,
který byl tvořen povětšině z
malých prostředků, bez cizí pomoci.
Některé národy nebyly tak šťastné,
aby u nich řemesla dosáhla tak vysokého vývojového
stupně, a proto byly při vzniku a budování
průmyslového podnikání odkázány
začasté na cizí pomoc.
Avšak rozmach a vyspělost řemeslných
živností u nás nemá jen význam
hospodářský. Ohlédněme se,
jak to u nás vyhlíželo před více
než 100 lety, na úsvitu myšlenky naší
národní a politické svobody, která
se ponenáhlu rodila z rostoucího kulturního
uvědomění. Byli to z větší
části příslušníci našich
živnostenských stavů, obchodníci a řemeslníci,
kteří byli podporovateli, šiřiteli a
udržovateli prvního českého národního
školství, literatury, časopisectví a
všestranného umění. (Potlesk.) A
ovšem byli také prvními průkopníky
snah za naši hospodářskou a finanční
nezávislost. Zakládali ryze národní,
svépomocné peněžní organisace,
úvěrové spolky, záložny a pojišťovny.
Historie českých živností obchodních
i řemeslných je nerozlučně spjata
s naším národním a politickým
probuzením. Bez prvních mecenášů
z řad českého kupectva by nebyli mohli nikdy
vyrůst znamenití vědci, spisovatelé
a umělci. Vždyť obchodníci, řemeslníci
a živnostníci vůbec byli po drahnou dobu značnými
podporovateli, ale i uživateli prvních kulturních
výtěžků vedle stavu duchovního
a učitelského. Byli odedávna hospodářskou
a sociální páteří národa
a zůstali do dneška v jeho skladbě skutečným
středem.
Po stránce poplatnosti tvoří naše malé
a střední podnikání složku nejvýraznější
a nejstabilnější. Opatřování
a zajišťování příjmových
zdrojů daňových a poplatkových je
u této soukromopodnikatelské složky bez odporu
nejvydatnější a nejspolehlivější,
neboť na rozdíl od průmyslu, který podléhá
vždy výkyvům konjunktury a krisí, jsou
vůči nim menší živnosti odolnější
a stabilnější, ježto se malý podnikatel
probíjí všemi nesnázemi houževnatěji
než zmechanisovaný útvar velkého podniku,
který po každém prudkém nárazu
vykazuje bilanční ztráty a daňovou
pasivitu.
Naši fiskalisté mají již staré
zkušenosti v tom, jak často selhávají
daňové prognosy u velkých podniků
a jak nelze bezpečně stavět úhradový
plán na předběžných rozpočtech,
protože i v národním hospodářství
platí poznatek, že hrom bije nejčastěji
do vysokých stromů. Malé a střední
podnikání tvoří u porovnání
s velkými podniky v určitých až několikaletých
údobích neměnnou výnosovou základnu
daňovou a je takto nesmírně významným
činitelem pro stát.
Prosím, aby tyto skutečnosti byly uváženy
všemi zákonodárnými činiteli
zejména dnes, kdy jsme jistou důležitou část
našeho průmyslového podnikání
převedli na kolej státního hospodaření.
Nemůžeme ještě zcela bezpečně
předvídat, jaká výnosnost bude z této
změny pro stát vyplývat, avšak v každém
případě je nutno pozastavit se nad názory,
jež se občas projevují v tisku a ve veřejných
projevech, jako by postátněné podniky nemusily
vydělávat. Je nutno zdůraznit, že tyto
podniky musí vydělávat na sebe a na daně,
aby stát nebyl nucen dobírat daňové
manko u ostatních podnikatelů.
Daňová únosnost této vrstvy, která
musí zůstat trvalou základnou našeho
finančního, resp. daňového hospodářství,
je pochopitelně omezena a dlouholetou válkou silně
oslabena. Kdybychom ji přetížili břemeny,
bude ochromena a podlomena tak, že nebude moci splnit úkol
daňového pilíře, jakým ve skutečnosti
je a musí zůstati.
Program vlády vyhlášený v Košicích
slibuje našemu soukromému podnikání,
zejména však také obchodu, podporu v jeho oživení
a rozmachu. Veškeré obchodnictvo uvítalo tento
závazný slib vlády s povděkem jako
příznak lepšího chápání
významu soukromého podnikání. Obchodnictvo
a s ním i živnosti řemeslné pociťují
dnes velmi naléhavě potřebu právní
jistoty a bezpečnosti ve svém podnikání,
a dostane-li se jim v tom směru opravdu dostatečného
pochopení, bude to nejcennější podpora,
jakou může vláda pro oživení a
rozmach jejich podniků poskytnout. (Potlesk.)
Je svrchovaně nutné, aby malé a střední
živnosti jak obchodní, tak řemeslné
znaly onu demarkační čáru, která
má oddělovat vyvlastňovací snahy v
soukromém podnikání od neměnného
stavu vlastnického. (Potlesk.)
Revoluční zásahy v našem hospodářství
přivodily na některých stranách přechodně
pochopitelný neklid, ale české obchodnictvo
a řemeslnictvo, které bylo vždy sociálně
pokrokovým živlem, vzalo změněný
stav na vědomí s upřímným přáním,
aby se dílo věkovitého významu podařilo
a stalo se pracujícímu lidu v celé republice
požehnáním. (Potlesk.)
Je nezbytně nutné, aby vláda jasně
prohlásila své stanovisko k poměru mezi podnikáním
soukromým a družstevním. I zde se dá
z košického programu beze všech pochyb vyčíst,
že pro tento poměr má platit zásada
naprosté rovnoprávnosti (Potlesk.), to je
nefavorisování (Potlesk.) jedné z
obou forem podnikání ve prospěch druhé.
Praxe nám však ukazuje docela jiný postup jednotlivých
vládních činitelů. Jestliže se
celé obory obchodnického podnikání
vyřizují z přídělů obhospodařovaného
zboží, které se pak přiděluje
jiným formám podnikání, jako je tomu
u dobytka, semene, nástrojů pro zemědělce,
znamená to, že se dnešní vázanosti
a obhospodařovacích předpisů využívá
mocensky a jednostranně proti jedné podnikatelské
formě a činí se pokus ji hospodářsky
zlikvidovat dříve, než nastanou poměry,
kdy bude moci svou soutěživostí, iniciativou
a podnikavostí dokázat znovu své existenční
oprávnění. (Potlesk.)
Přestavba určitých odvětví
průmyslového a finančního podnikání
na státní základnu může být
proto úspěšně prováděna
jen za předpokladu, že ostatní obory soukromého
podnikání budou míti možnosti se klidně
vyvíjet, že nebudou zneklidňovány právní
a existenční nejistotou. Komu záleží
na rozmachu malých a středních živností,
neměl by nikdy a nikde činit veřejných
projevů, které jsou v rozporu s duchem a směrnicemi
košického vládního programu. (Potlesk.)
Jako celá Evropa, budeme i my po válce vystaveni
ještě nejedné těžké hospodářské
zkoušce. Neoslabujme proto naše lidové soukromopodnikatelské
vrstvy nervově a hospodářsky, neberme jim
chuť k práci a životu, neboť v případě
krajní nouze budou významným zdrojem a prostředkem
naší podnikatelské schopnosti.
Při budování nové republiky a organisace
její správy vyslovují obchodníci a
všichni živnostníci přání,
aby státní administrativa fungovala co nejjednodušeji
a nejrychleji. Složité řízení,
nerozhodnost a přesunování odpovědnosti
s činitele na činitele působí v hospodářském
životě nesmírné škody. Chceme-li
dosíci rychle hospodářské obnovy,
chceme-li rychle vyrábět, dovážet a
vyvážet, pak musíme nejprve rychle, spravedlivě
a demokraticky úřadovat a rozhodovat. (Potlesk.)
Tady by mělo úřadování
předstihnout v tempu podnikatelství. Pružnost
a podnětlivost se musí projevovat ve veřejné
správě právě tak jako v soukromých
dílnách a kancelářích obchodníků.
Bylo by také chybou, kdybychom, jako tomu bývalo
dříve, práci a povinnosti veřejné
správy, hlavně v oboru daňovém a sociálně-poplatkovém,
přesunovali na podnikatele a zatěžovali tak
jejich čas a režii. Vždyť většina
podnikatelů, i poměrně malých, je
nucena si vydržovati z důvodu složitosti různých
předpisů a nařízení zvláštní
odborné síly právní a účetní,
čímž je silně zvýšena jejich
režie o náklady neproduktivní. Je nutno respektovat
zásadu, že času podnikatelova má být
využito produktivně, užitečně a
nemá být stravován formulářovými
rebusy a předpisovými záhadami. (Potlesk.)
Tento stav je v zásadním rozporu s předpokladem
rychlého a levného podnikání, a již
z toho důvodu by měl býti odstraněn.
V souvislosti s výstavbou našeho hospodářství
považuji za užitečné dotknouti se funkce
našeho zahraničního obchodu. Jsme teprve v
nástupu na zahraničním trhu. Začínáme
kupovat a prodávat, a tu je velmi důležitě,
abychom napřed poznali změněný poválečný
svět a volili takové cesty a prostředky k
organisaci obchodních styků, abychom mohli obchody
co nejrychleji realisovat. Zde mohou vykonávat velmi platné
služby naši spolehliví a zkušení
dovozci z řad soukromých podnikatelů-obchodníků,
kteří se této činnosti věnovali
úspěšně již za prvé republiky,
jejíž zahraniční obchodní styk
vlastně ve skutečnosti vybudovali.
Pohříchu slyšíme mnoho stížností
na odstrkování a podceňování
těchto obchodníků, na jejichž místa
jsou dirigováni dosud nevyzkoušení zástupci
různých útvarů podnikání,
kteří zdaleka nemohou míti zkušenosti
jako osvědčení dovozci a vývozci z
povolání. Mám zde doklady na př. ze
Švýcar, že si tamní vývozní
kruhy na tento způsob obnovování obchodních
styků stěžují a podivují se,
proč se tam nemohou více uplatnit jednotliví
odborní obchodníci z Československa, kteří
byli ve Švýcarsku zavedeni a známi. Nesmíme
přehlížet skutečnost, že soukromý
obchod u nás a na celém světě tvoří
mohutnou hospodářskou složku, strukturálně
spojenou a prolnutou vzájemnou důvěrou. Bylo
by proto našim hospodářským poměrům
jen na škodu, kdybychom nepočítali s mezinárodní
psychologií soukromého podnikání a
nepodporovali především při obnovování
styků na zahraničních trzích naše
vývozní a dovozní podniky soukromoobchodní.
Vždyť mnohé z nich udržují obchodní
spojení s cizinou již druhé století.
Je tudíž nepochopitelné, když odvážní
a podnikaví jednotlivci, kteří dnes chtějí
zužitkovat staré styky a realisovat v cizině
spojení pro republiku, jsou v této snaze uplatniti
se sráženi a znechucováni různými
administrativními potížemi a překážkami.
Místa - nejsou to jen činitelé úřední,
s nimiž musí každý průkopník
zahraničního obchodního podnikání
přijít do styku - bývají nezřídka
a priori nedůvěřivá a nevlídná
a dávají najevo zaujatost vůči soukromému
podnikání. Výběr a schvalování
osob, které mají realisovat obchodní spojení
ve světě, se má díti jen se stanoviska
odborné mravní kvalifikace. (Potlesk.) Nezáleží
tolik na tom, je-li navazovatel těchto styků družstevník
nebo soukromý obchodník, důležité
je však, aby to byl člověk zkušený
a všeobecně spolehlivý, který by nám
neudělal v cizině škodu a ostudu. Provedli
jsme přestavbu průmyslového i peněžního
podnikání, která obrací nebývalou
měrou pozornost zahraničních kruhů
na naše poměry. Naši obchodní zástupci
se budou muset jistě probíjet mnoha předsudky
a zaujatostí, ježto mnohým zahraničním
hospodářským a finančním činitelům
není lhostejno, jakými cestami se naše hospodářství
ubírá. Za této situace je samozřejmé,
že nemůžeme vypínati z obchodní
aktivity v cizině žádný osvědčený
článek, neboť zahraniční obchod
je citlivější než vnitřní
a také mu nelze spojení vnucovat. Forum tohoto zákonodárného
sboru nám poskytne v dobách budoucích příležitost,
abychom probrali celý veliký problém aktuálních
otázek živnostensko-obchodnických, jimiž
se jednotlivě pro omezenost řečnické
lhůty nemohu zabývati. Ale bedlivě sledujeme
a budeme sledovat především otázku osidlování
našeho pohraničí, otázku uskutečnění
starobního, pensijního a úrazového
pojištění pro podnikatele, obchodníky
a živnostníky, otázku daňových
reforem, všeobecné paušalisace obratové
daně, rekonstrukce veškerých odborových
svazů vybudovaných v době okupace a všech
ostatních problémů, které budeme míti
příležitost zde řešit a k nimž
se budu moci vyjadřovat případ od případu.
Uzavírám, že je přáním
československé lidové strany, abychom zůstali,
jako v jiných oborech politického a sociálního
života, také v hospodářské politice
věrni demokracii. (Potlesk.) Ta je nedělitelným
pojmem, a kdybychom prolomili tuto zásadu a trpěli,
aby se v oblasti hospodářského dění
postupovalo cestou nejslabšího odporu, nedemokraticky
na úkor sociálně slabých, drobných
a středních soukromých podnikatelů,
pak bychom oslabovali onen národní živel, který
je doposud spolehlivou klenbou naší národní,
hospodářské a sociální stavby.
(Potlesk.) Tvůrcové košického
programu první československé vlády
si toho jsou dobře vědomi a proto pamatovali na
jeho podporu a ochranu. Nyní záleží
na všech odpovědných zákonodárných
činitelích, aby nepřipouštěli
žádné úchylky od těchto zásad,
protože se soukromé podnikání všech
odvětví může zdárně vyvíjet
jen v ovzduší důvěry a právní
jistoty. (Potlesk).

