Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
905.
Návrh
poslanců Procházky, Schenka, Klimenta, Sliwky, Zupky, Borkaňuka a Kosíka
na změnu a doplnění zákona ze dne 10. července 1934, č. 178 Sb. z. a n. o báňské
inspekci.
Podepsaní navrhují, aby poslanecká sněmovna Národního shromáždění   repu- 
bliky Československé usnesla se na tomto zákoně:
Zákon
ze dne.............1937
na změnu a doplněni zákona ze dne 10. července 1934, č. 178 Sb. z. a n. o báňské
inspekci.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Dosavadní § 8 zákona čís. 178/34 Sb. z.
a n. se nahrazuje tímto zněním:
§ 8.
(1) Na každém dole zvolí si osazenstvo
ze svého středu tajnou volbou báňského
dělnického inspektora a jeho náhradníka
na dobu dvou roků.
(2) Celozávodní schůze osazenstva mů- 
že kdykoliv usnesením odvolat hornické- 
ho báňského dělnického inspektora a zvo- 
lit si jiného. Totéž týká se i náhradníka.
(3) Člen i náhradník báňské dělnické
inspekce nesmí býti ve vykonávám své
funkce držitelem závodu ani nikým ji-
2
ným obmezován, nesmí býti také propu- 
štěn z práce ani v období vykonávání
své funkce, ani po prošlém volebním ob- 
dobí.
(4) Členové báňské dělnické inspekce
jsou placeni z prostředků státních v plné
výši mzdy havíře a to po dobu vykoná- 
vání funkce báňského dělnického inspek- 
tora.
§ 9 zákona čís. 178/34 Sb. z. a n. budiž
škrtnut a nahrazen tímto ustanovením:
§ 9.
(1)  Úkolem  báňské  dělnické  inspekce
jest:
a)  prováděti dozor nad udržováním a
prováděním  hornopolicejních   ustanovení
zákonných a nařízení o ochraně dělnictva
a hygieny;
b) prováděti komisionelní řízení;
c)  navrhovati  zlepšení bezpečnostních
opatření na dolech;                             
d)  nařizovati dodržování a  zařizování
všech  bezpečnostních opatření a  všech
opatření takových, která se týkají ochra- 
ny zdraví i životů horníků a kontrolovati
jejich provádění.
(2) Příkazy a nařízení členů báňské děl- 
nické inspekce, týkající  se  ochrany  ži- 
vota a zdraví  dělníků a  bezpečnostních
opatření v  dolech  i  na povrchu, musí
správa  dolu  bezpodmínečně   provésti a
příslušná bezpečnostní opatření, nařízená
členem báňské dělnické inspekce, zaříditi.
(3)  Každé neprovedení příkazů bezpeč- 
nostních   opatření, nařízených  báňským
dělnickým inspektorem k ochraně životů
neb  zdraví  horníků, trestá  se  pokutou
100. 000 Kč. Opakování neprovedení pří- 
kazu báňského dělnického inspektora má
za následek okamžitou ztrátu práva hor- 
ního provozování.
(4)   Výnosu pokuty budiž použito ve
prospěch sociálních zařízení pro horníky,
jejich vdovy a sirotky a to podle rozhod- 
nutí osazenstva.
§ 10 a 18 zákona čís. 178/34 Sb. z. a n.
budiž škrtnut.
3
Článek II.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem
vyhlášení a provede jej ministr veřejných
prací.
Odůvodnění.
K podání tohoto návrhu nás vede ta
skutečnost, že na dole »Ferdinand« v
Chomli u Radnic, který byl zatopen z do- 
lu »David«, patřícího do důlního koncer- 
nu pražského bankéře Petschka, byly nej- 
hrubším způsobem porušeny horno-poli-
cejní předpisy a nedbáno těch nejelemen- 
tárnějších opatření k ochraně životů a
zdraví horníků, takže bylo 14 horníků u-
topeno za okolností, které vedly k důlní
katastrofě na dolu »Nelson«, patřícím do
téhož důlního koncernu pražského ban- 
kéře Petschka, kde padlo za oběť 142 hor- 
níků. Kapitalistická chamtivá dravost,
bezohledná ziskulačnost, toť vlastní pří- 
čina každé důlní katastrofy, která nejen
že byla prokázána v poslední době při
důlní katastrofě na dole »Nelson« a »Fer- 
dinand«, ale která je starého data - je
zjištěna téměř od počátku důlního podni- 
kání. Je tomu právě 20 let, co na V. říšské
konferenci báň. společenstev, konané 1.
až 4. VII. 1918 ve Vídni, hotel »Pošta«, byl
postaven požadavek, který měl čeliti důl- 
ním katastrofám, a to požadavek zkráce- 
ní pracovní doby a zavedení báňské děl- 
nické inspekce. V přijaté resoluci na této
konferenci se praví: »Říšská konference
obnovuje požadavky dřívějších 4 konfe- 
rencí a usnáší se: Konference zdůrazňuje,
že jak vynikající znalci v ochranném zá- 
konodárství dělnickém, tak i všichni ne- 
stranní odborníci jsou shodného názoru
o tom, že stále vzrůstající hromadné ka- 
tastrofy a denní úrazy při práci v dolech
lze obmeziti jednak zkrácením doby pra- 
covní, jednak odbornou a nestrannou báň- 
skou inspekcí, od podnikatelů, tak od hor- 
ních úřadů úplně nezávislou a každéhoko-
liv byrokratismu prostou. Dosavadní báň- 
ská inspekce, zavedená na základě naří- 
zení ministerstva orby, ze dne 17. října
1895 říšského zákona čís. 158 a nařízení
ministerstva veřejných prací ze dne 12.
března 1910, říšský zákon čís. 55, neod- 
povídá těmto požadavkům. Žádáme vlá- 
du, aby bezodkladně předložila říšské ra- 
dě osnovu zákona o báňských inspekto- 
rech na podkladě následujících zásad:
I.   Vedle  báňských inspektorů, vybra- 
ných ze státních báňských úředníků, kteří
ještě nikdy nebyli zaměstnáni v soukro- 
mých podnicích, buďtež  ustanoveni  in- 
spektoři ze stavu dělnického. Tito inspek- 
toři nechť jsou voleni horníky tajnou a
přímou volbou. Působnost těchto inspek- 
torů báňských budiž úplně odloučena od
působnosti jiných horních úřadů. Všichni
báňští  inspektoři jsou přímo ministrovi
veřejných prací podřízeni a podávají vý- 
hradně ministrovi zprávy. Báňští inspek- 
toři buďtež opatřeni  ve  své  působnosti
náležitou výkonnou mocí. Počet báňských
inspektorů, jak vládou jmenovaných  ú-
ředníků, tak ze středu dělníků volených,
musí býti tak velký, aby mohli každý zá- 
vod nejméně dvakrát měsíčně   podrobiti
prohlídce. Všichni inspektoři buďtež stá- 
tem placeni.
II.   Inspektoři, volení ze středu dělnic-
tva, buďtež povoláni jako znalci ve smy- 
slu ustanovení §§ 173-221 a 222 horního
zákona ze dne 14. srpna 1896 říšského zá- 
kona čís. 156 o báňských společenstvech
a zákona ze dne 18. března 1917 říšského
zákona čís. 122 o stížnostních komisích.
III.   Konference žádá, aby při  reformě
horního zákona bylo zákonem výslovně
ustanoveno, že majitelé dolů ručí za ne- 
štěstí, přihodivší se na dole aneb na po- 
vrchu nejen svým  majetkem, nýbrž  že
mu jest se zodpovídati před trestním sou- 
dem pro prečin případně zločin, když se
dokáže, že nehoda byla přivoděna zaned- 
báním   horno-policejních   předpisů  aneb
4
nařízení báňských inspektorů, ať zaned- 
bání to bylo zaviněno majitelem samým
aneb úředníky, aneb personálem dozor- 
čím«
Staré Rakousko už nemohlo provést
ani jeden z uvedených požadavků - ne- 
boř se rozpadlo a právě jedna z příčin je- 
ho nezvratného konce byla ta skutečnost,
že nedbalo zájmů a ochrany pracujících
před zločinnou hrabivostí a ziskulačností
kapitalistických vydřiduchů. Po převrate
slibovalo se horníkům, že budou doly vy-
vlastněny anebo zestátněny. Horníci že
budou více méně zúčastněni jak na zisku,
tak na výrobě a ochraně zdraví a životů
horníků. Je pravda, byl vydán zákon
o závodních hornických radách, revírních
radách, avšak bez práva zasahovati do
výroby a ochranných předpisů pro zdraví
a životy horníků nutných. Je pravda, byl
změněn zákon o horním podnikání, ba
dokonce i o báňské inspekci - ale zase
tak neškodně pro majitele horních podni- 
ků, že v praksi jsou více chráněni majitelé
horních podniků než horníci sami. Tuto
skutečnost potvrzuje krátký přehled z po- 
slední doby o důlních katastrofách takto:
Při katastrofě na dole »Kohinoor« u
Lomu (8 mrtvých, 13 raněných), na dole
»Marie« ve Svatavě (4 mrtví. 4 těžce ra- 
nění), na dole v Handlové (5 mrtvých, 3
těžce zranění), na dole »Barbora« v Kar-
vinné (7 mrtvých, jeden těžce zraněný),
na dole »Ludvík« v Radvanicích (3 mrtví
a 3 těžce zranění), na dole »Gabriela«
v Karvinné (15 mrtvých a 6 těžce zraně- 
ných), konečně důlní katastrofa na dole
»Nelson« (142 zabitých) a důlní katastrofa
na dole »Ferdinand« u Radnic (14 utope- 
ných). Od roku 1919 až do 1936 dostou- 
pil počet zabitých horníků na dolech 3. 000
a 75. 000 úrazem zmrzačených horníků.
Není prostě dnes na dolech horníka, kte- 
rý by neutrpěl jeden až 10. úrazů v hor- 
nických podnicích. Po katastrofě na dole
»Nelson« prohlásila vláda, že se takovýto
případ nesmí více opakovat, - že bude
zostřen dozor - že bude změněn horní
zákon, zejména že budou zvýšeny poku- 
ty na překročování horno-policejních
předpisů. Je pravda, že vláda v roce 1932
předložila parlamentu vládní návrh zá- 
kona (sněmovní tisk čís. 787 a 821) na
uničím obecného horního zákona ze dno
23. května 1854 se zvýšením pokut. Dále
vládní návrh zákona (sněmovní tisk 2. 046)
o dávce z kutišť a konečně vláda před- 
ložila po katastrofě na dole »Nelson« par- 
lamentu vládní návrh zákona (sněmovní
tisk 2. 688) o báňské inspekci. V důvodo- 
vé zprávě tohoto vládního návrhu vláda
sama doznala, že má-li býti zabráněno
důlním katastrofám, musí býti nejen zo- 
střeny trestní sankce na dodržování hor-
no-policejních předpisů, ale že musí býti
rozšířena a zdokonalena báňská inspekce
a to v tom směru, že k provádění báňské
inspekce musí býti přibráni i horníci.
Stalo se to, co klub komunistických po- 
slanců při projednávání tohoto vládního
návrhu zákona o dělnické báňské inspekci
předvídal, když byl marně navrhoval a
dožadoval se změny vládního návrhu zá- 
kona v tom, aby místo jmenovaných asi- 
stentů dělnické báňské inspekce byli báň- 
ští horničtí asistenti voleni přímo na kaž- 
dém horním závodě osazenstvem a aby
měli právo nařizovati všechna bezpeč- 
nostní opatření, která musí zaměstnava- 
tel vykonat pod vysokými trestními
sankcemi a k ztrátě oprávnění provozu
podniku. Nic takového vládní návrh- ne- 
obsahoval a všechny naše návrhy v tom
směru podané byly zamítnuty. Proti na- 
šim návrhům bylo tvrzeno, že tato refor- 
ma, jakou navrhuje vláda báňské inspek- 
ce, je postačující k ochraně zdraví a ži- 
votů horníků. Vládní návrh o báňské in- 
spekci stal se zákonem 10. července 1934,
čís. 178 Sb. z. a n. Báňští horničtí asistenti
při báňských úřadech stali se tedy z mi- 
losti uhlobaronů skutkem. Praktická zku- 
šenost s prováděním tohoto zákona o
báňských hornických asistentech ukáza
la, že úrazy horníků nepoklesly, naopak
stoupají. Že zabitých horníků na dolech
vykazuje statistika více - že důlní ka- 
tastrofy se opakují ve stejném rozsahu a
za stejných okolností hrubého porušování
horno-policejních předpisů, jak jsme toho
svědky při důlní katastrofě na dole »Fer-
dinand«. Uhlobaronská čeládka se potají
nosmívá - jak lacino a beztrestně -
může zvyšovati své zisky, jak může hor- 
níky zvýšeně vykořisťovat, jak může
horníky hnát k zvýšenému výkonu - při
5
menších mzdách a tím do náruče smrti
i za účinnosti dělnických asistentů báň- 
ské inspekce, o níž panuje všeobecný ná- 
zor mezi horníky, že je pro kočku, že
uhlobaroni mají o jednu skrývačku v hor- 
nických asistentech více.
Panuje všeobecné přesvědčení nejen
mezi horníky, ale i mezi odborníky, kte- 
ří ovšem nejsou vázáni ani odvislí na
uhlobaronech a na báňských úřadech, že
náprava ve směru čelení důlním katastro- 
fám a úrazům je možná a proveditelná
jen za pomoci skutečných, horníky vole- 
ných báňských inspektorů, placených stá- 
tem, chráněných proti uhlobaronům i báň- 
ským úřadům, s právem nařizovati bez- 
pečnostní opatření uhlobaronům - s po-
vinností tato opatření ihned prováděti pod
následky těžkých trestů, tak, jak je na- 
vrhujeme ve svém návrhu. To jsou příči- 
ny a důvody, které nás vedou k podání
tohoto návrhu, pro jehož podepření zvlášť
poukazujeme a odvoláváme se na usne- 
sení V. říšské konference ve Vídni v r.
1918.
Pro potřebnou úhradu ve smyslu § 41,
odst. 2 ústavní listiny navrhujeme zave- 
dení bezpečnostní dávky pro majitele hor- 
ních podniků a to takové, aby ji každý
majitel horního podniku odvedl na dávce
z hrubého zisku od 1-10% progresivně
odstupňované podle rozsahu podniku a
docíleného zisku.
Po stránce formální budiž návrh přikázán výboru iniciativnímu, ústav-
ně-právnímu, sociálně - politickému a rozpočtovému k urych- 
lenému projednání.
V Praze dne 2. května 1937.
Procházka, Schenk, Kliment, Śliwka, Zupka, Borkaňuk, Kosik,
Krosnář, Fuščič, dr Clementis, B. Köhler, Vodička, Beuer, Dölling, Nepomucký,
Šverma, Klíma, Kopřiva, Machačová, Hodinová - Spurná, Schmidke.

