Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.
IV. volební období. 2. zasedání.
277.
Návrh
poslanců dr Neumana, dr Klapky, Uhlíře, Ferd. Richtra, Mikuláše a Hatiny
na vydáni zákona o obecních archivech.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne ................
o organisaci obecních archivů.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Každá obec v ČSR jest povinna pečo- 
vati o řádné uložení, zabezpečení a do- 
plňování svého obecního archivu a o tako- 
vou jeho úpravu, aby sloužil potřebě jak
úřední, tak i vědecké, aniž by při tom hro- 
zilo nebezpečí jeho poškození nebo ztráty.
§ 2.
Obecním archivem jest rozuměti souhrn
písemných, kreslených, tištěných, fotogra- 
fických a jiných podobných památek vzeš- 
lý výběrem za účely správními i vědec- 
kými z materiálu nahromaděného organi- 
ckou úřední činností obecni správy.
§ 3.
Podmínkou řádného uložení obecního
archivu jest:
a) jeho úschova,
b)  odborné uspořádání a opatření řád- 
ným inventářem.
2
§ 4.
Uschován má býti archiv v uzamčené,
suché a proti ohni opatřené místnosti. Ne-
ní-li takové místnosti, budiž uložen v pev- 
ně uzavřené skříni, postavené v místnosti
zabezpečené proti vloupání a ohni.
§ 5.
Uspořádání a opatření archivu rádným
inventářem může provésti jedině osoba
znalá zásad odborné archivní práce.
§ 6.
Obce, mající více jak 20. 000 obyvatel,
jsou povinny za tímto účelem a pro další
správu obecního archivu ustanoviti zvlášt- 
ního odborného úředníka s předběžným
archivním vzděláním, který však podle
potřeby obecní může konati i jinou agen- 
du osvětového rázu.
Menším obcím se doporučuje pověřiti
uspořádáním a opatrováním obecního ar- 
chivu profesora nebo učitele nebo jinou
osobu, jež má o věc opravdový zájem a
jež jest povinna říditi se pokyny orgánů
ministerstvem školství a národní osvěty
k tomu ustanovených.
Obcím, u nichž ani prvou ani druhou
možnost nelze splniti, ponechává se na vů- 
li buď dáti svůj archiv odborně uspořá- 
dati a zabezpečiti jej náležitým uložením
v bezpečné schránce nebo jej deponovati
v nejbližším městském archivu spravova- 
ném odborným archivním úředníkem ne- 
bo v městském archivu hlavního zemské- 
ho města. V tomto případě jest obec po- 
vinna správě těchto archivů přispívati
určitým příspěvkem předem smluveným
nebo stanoveným ve sporných případech
ministerstvem školství a národní osvěty.
§ 7.
Revisí obecních archivů ministerstvo
školství a národní osvěty pověří úředníky
větších městských archivů, kteří o svých
nálezech podávají zprávy ministerstvu
školství a národní osvěty. Podle potřeby
mají tito úředníci sestavovati inventáře
archivů malých obcí, nebo udíleti pokyny
a rady archivářům, spravujícím menší
obecní archivy.
3
§ 8.
Jestliže se shledá, že se obec o svůj
archiv a jeho řádnou správu nebo uspo- 
řádání a bezpečné uložení nestará, má mi- 
nisterstvo školství a národní osvěty prá- 
vo naříditi deponování tohoto archivu v
nejbližším obecním archivu odborným ú-
ředníkem spravovaném, nebo v archivu
hlavního zemského města a předepsati
obci příspěvek na udržovací náklady, sta- 
novený podle rozsahu uloženého archivu.
§ 9.
Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá- 
šení.
§ 10.
Provedením tohoto zákona se pověřuje
ministr školství a národní osvěty v doho- 
dě s ministrem vnitra.
Důvodová zpráva.
K § 1. Každý stát musí pečovati o svoji
kulturu a to se neobejde bez zabezpeče- 
ní oněch zdrojů, z nichž kulturní dění be- 
re podněty a látku ke svému tvoření.
Obecní archivy jsou velmi důležitým ta- 
kovým zdrojem, poněvadž nás poučují o
minulosti národa, země a života v ní. Ne- 
dostatečná a zákonem neuložená péče o
obecní archivy už způsobila mnoho nedo- 
zírných škod. Archivy byly zpřeházeny,
mnoho věcí ztraceno, prodáno, ba i za- 
šantročeno do ciziny.
Podstata vědecké práce si vyžaduje,
aby byl zachráněn archiv každý, ať obsa- 
huje co chce. Jen dostatečné množství
látky dovádí k soudům platným a pouču- 
jícím.
Úschova a náležité vědecké zhodnoce- 
ní obecních archivů má i význam mravní.
Národ znající svoji minulost nalezne ces- 
tu sám k sobě, stane se sebevědomým a
tvořivého života schopným.
Je už, bohužel, smutným údělem každé- 
ho kulturního statku, že ač jeho význam
pro vývoj státu a národa jest nad jiné dů- 
ležitý, nedochází bezprostředního oceně- 
ní. Až na nemnohé výjimky neuvědomují
si správy obcí, jak vzácné národní statky
jsou jim svěřeny v podobě obecních archi- 
vů. Musí tedy péče o tyto statky jim býti
přikázána zákonem.
K § 6. U větších měst může se vyskyt- 
nouti několik případů: 1. Archiv jest tak
velký a důležitý, že vyžaduje svoji vlast- 
ní odbornou správu obstarávanou vyso- 
koškolským úředníkem zvlášť pro ten pří- 
pad jmenovaným. Vskutku mnohá města
už mají své odborné archiváře. 2. Archiv
jest sice důležitý a potřebný odborné pé- 
če a správy, ale není tak rozsáhlý, aby
jím byl odborný úředník plné zaměstnán.
Tu jest možné několikeré řešení:
a) Správce archivu jest současně kusto- 
dem městského musea.
b)  Pro konceptního úředníka pověřené- 
ho řízením obecní agendy osvětové vy- 
žaduje se filosofické a odborné archivní
vzdělání a tento úředník jest současně
pak pověřen správou městského archivu.
V obojím případě budiž požadováno
předběžné odborné vzdělání.
U menších měst může býti správa obec- 
ního archivu svěřena obecnímu knihovní- 
kovi nebo osobě, jež má o věc zájem. Ře- 
šení prvé neznamená pro obec podstatné
4
zvýšení obecních výdajů, neboť obecní
knihovník jest stejné placen obcí. V kaž- 
dém případě budiž požadováno, aby tato
osoba navštěvovala kurs pro obecní archi- 
váře. Takové kursy může v budoucnu
organisovati ministerstvo školství a ná- 
rodní osvěty pomocí Osvětových sborů
ve všech městech, kde jsou odborně spra- 
vované městské archivy.
Svěření archivu menších obcí v deposi- 
tum odborně spravovaného městského ar- 
chivu nebo archivu hlavního zemského
města jest jediným řešením pro obce, u
nichž se nelze nadíti, že by daly archiv
náležitě uspořádati.
Jde o obce, u nichž se často nenachází
více, než několik fasciklů písemností, tak- 
že lze snadno archivy i několika set obcí
deponovati v některém z velkých archi- 
vů městských. Zvlášť výhodné by bylo
deponování v archivech hlavních zem- 
ských měst, poněvadž tyto archivy jsou
vybaveny velkými vědeckými knihovna- 
mi a jsou středisky vědeckého badání o
městských dějinách, takže tam by se i po
této stránce těchto deposit využilo. Kdy- 
by pro obec byl stanoven minimální roč- 
ní příspěvek Kč 30. -, jest dobře možné,
že by několik set obcí zaplatilo odborné- 
ho úředníka nutného k správě deponova- 
ných archivů a náklad spojený s ulože- 
ním. Drobné zatížení, jež by pro jednotli- 
vé obce vzniklo, bylo by vyváženo mno- 
honásobně tím, že obce by byly zbaveny
jednou pro vždy starosti a péče o svůj
archiv.
Svěřením archivu v depositum nevzda- 
li by se obce svého vlastnického práva
vůči němu a mohly by si jej kdykoliv vy- 
žádati zpět, jakmile by byla dána záruka
řádného uložení.
K § 7. Budou-li revisí obecních archivů
pověřeni úředníci větších městských ar- 
chivů, kteří budou podávati o svých ná- 
lezech zprávy ministerstvu školství a ná- 
rodní osvěty resp. orgánu, který řečené
ministerstvo bude jmenovat jako vrchní
revisní instituci (na př. zemským archiv- 
ním inspektorům), odpadne náklad, který
by nutně vznikl, kdyby revisi prováděly
osoby z některých ústředních ústavů a
úřadů. Prakticky by se věc provedla tak,
že podobně jako jsou Státním památko- 
vým úřadem jmenováni státní konservá- 
toři, jmenováni by byli archiváři větších
měst státními oblastními archivními in- 
spektory.
S výkonem této funkce spojené výlohy
podléhající schválení ministerstva školství
a národní osvěty mohly by býti přenese- 
ny na okresy zahrnuté do inspekční o-
blasti. Byly by to položky v celku nepa- 
trné a okresy by se tím zhostily své po- 
vinnosti, kterou v osvětovém ohledu mají
vůči obecním archivům.
K § 8. Právo dané ministerstvu školství
a národní osvěty tímto paragrafem jest
nutné, má-li se zabrániti tomu, aby se zá- 
kon neminul vlastním účinkem.
Provedením tohoto zákona nevzniknou
státu žádné podstatné výlohy, takže není
potřebí připojiti návrh úhradový.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru inicia- 
tivnímu, kulturnímu   a   ústavně-právnímu.
V Praze dne 21. ledna 1936.
Dr Neuman, dr Klapka, Uhlíř, Ferd. Richter, Mikuláš, Hatina,
Fiala, Bergmann, Netolický, Lanc, Jenšovský, Šmejcová, Stejskal, Tučný, Bátko-
vá, Zeminová, David, Polívka, dr Stránský, Fr. Langr, Babek, Hrušovský.

