295

11. Ministerstvo zemědělství.

úvěrů, evidence požárních pojistek, správa budov Náhradového fondu, plány a rozpočty
na komunikace, vodovody, školy a i. na koloniích, dělení dvorských budov na menší
usedlosti, spolupráce se stavebními družstvy kolonistů, a j.

Agenda oceňovací. R. 1935 provádí se oceňovací řízení na 17 velkostatcích,
nehledě na zakončování starších případů s vlastníky i s pachtýři. Při změnách výměr
po definitivním zaměření provádí se přepočítávání přídělových cen, zaúčtování směn;
u objektů, které stát převzal zpět pro neplnění finančních povinností přídělcem, jsou
nutná místní šetření o investicích a nákladech na novou úrodu. Pro účely úvěrové (mez
únosnosti) prováděny jsou kalkulace zbytkových statků, zakoupených z volné ruky. Indi-
viduelně provádí se úprava platebních povinností kolonistů a stanovení cen převzatých
vodních toků. V lesní reformě vyžadují si četné obce a lesní družstva na svůj náklad
provedení odhadu lesního přídělu, jim určeného. Význačné jest stanovení cenového pod-
kladu za veškerý převzatý majetek pro rozvrhové řízení, revise odhadních prací civil-
ních znalců, ocenění nemovitostí nabývaných směnou a j.

Finanční agenda pozemkové reformy. Finanční provádění reformy
jest úplně odděleno od státní pokladny, probíhá ve fondech, které byly podle zákona zří-
zeny a jsou každoročně podrobeny pravidelným dohlídkám Nejvyššího účetního kontrol-
ního úřadu, kterému jsou též předkládány roční uzávěrky fondů. V zájmu řádné kontroly
zasílá odbor IX. každého měsíce ministerstvu financí i NúKú dva podrobné výkazy: je-
den výkaz hotovostí vkladů všech fondů a druhý detailní výkaz všech plateb a účetního
obratu ze všech rubrik Fondu náhradového.

V roce 1935 pokračováno bylo ve správě Fondu náhradového, Všeobecného fondu pro
podporu vnitřní kolonisace a Fondu čsl. legionářů. Pečováno o ukládání a postupnou re-
alisaci jejich jmění, zejména o uvolnění vkladů účelových nebo zaknihováním přídělů vá-
zaných. Přezkoumávány srážky dle §u 40 a 42a) náhradového zákona a 15%ní přirážky
dle §u 77 náhradového zákona. Stanoveny 15%ní příspěvky přídělců na dávky z majetku
dle zákona čís. 823/1921 a odváděny do ústřední státní pokladny. Prováděny zápisy vlast-
níckých pohledávek do Fondu náhradového a účtovány mezi ním, Fondem kolonisačním
a Náhradovou bankou. Prováděno vyúčtování mezi čsl. státem a Fondem náhradovým
akce postátňovací a směnné. Kontroluje se finanční činnost všech složek IX. odboru, do-
zírá se na práci fondovního oddělení účtárny R, pracuje se s účtárnou na účetních uzávěr-
kách uvedených fondů, které se předkládají NúKú. Spolupůsobeno při odstupňování pří-
dělových cen dle 2. a 3 odst. §u 77 náhr. zák., při realisaci přechodných správ velkých
režijních statků (Křivoklát, Rosice-Veveří, Jelšava, Čadca a j. ).

V roce 1936 bude kromě prohloubení činnosti dosavadní, intensivně pracováno na
vymáhání zaknihovaných nedoplatků přídělových cen, prováděna kontrola realisace pře-
jímacích cen a náhrad pachtýřů. Zakončeny budou účty přechodných režijních správ,
súčtovačí práce o povinnostech čsl. státu (MNO).

Náhradová banka pro pozemkovou reformu, zřízená v říjnu 1923 při Poštovním
úřadu šekovém (nyní Poštovní spořitelna) určena byla k tomu, aby přejímací cena za
převzatý majetek pozemkový, - pokud nebude vyčerpána soudním rozvrhem - zapsána
byla ve zbytku celá neb z části jako pohledávka vlastníka vůči státu do Náhradové knihy,
vedené touto bankou. Úročí se ročně 4% a umořuje ročně aspoň 1/2%. Tato instituce
uplatnila se velmi nepatrně, neboť k 1. lednu 1935 bylo v této bance zapsáno pouze 137 po-
hledávek býv. vlastníků vůči státu ve výši přes 60 mil. Kč. Hypoteční úvěry, povolené
přídělcům půdy z této banky, činí ve zbytku asi stejnou částku. Ředitelem banky jest
guvernér Poštovní spořitelny a otázky zásadní řeší správní výbor Náhradové banky.

Činnost úvěrová. Sociální účely reformy nemohly býti uskutečněny bez vy-
datné pomoci úvěrové pro přídělce. Základem jest tu zákon ze dne 11. března 1920, čís. 66
Sb z. a n. ve znění vládního nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 158 Sb. z. a n. Držeb-
nostní úvěr jest určen k zaplacení půdy nebo budov, k provedení nutných staveb obyt-
ných či hospodářských nebo k zaplacení nákladů na zařazení, která trvale zvyšují hodnotu
půdy. Provozovací úvěr slouží k opatření nezbytného živého i mrtvého inventáře nebo
jiných prostředků provozovacích. Podpůrné ručení umožňuje peněžním ústavům, druž-
stvům a fondům poskytnutí úvěru držebnostního neb provozovacího. Konečně může min.
zemědělství převzíti pohledávky družstev nebo úvěrních ústavů, které z jeho vkladů po-
skytly nabyvatelům půdy úvěr provozovací.

296

11. Ministerstvo zemědělství.

Úvěrová pomoc nabyvatelům půdy jest v podstatě dvojího druhu:

a) z fondů pozemkové reformy (Fond náhradový, Všeobecný fond pro podporu vnitřní
kolonisace, Fond čsl. legionářů), dále pak z Náhradové banky pro poz. reformu při
Poštovní spořitelně. Mnohým přídělcům dostalo se také úvěru provozovacího z těchto
fondů nepřímo, a to prostřednictvím úvěrních sdružení a družstev, kterým byl za tím
účelem povolen příslušný úvěr (úvěrová sdružení, kampeličky, občanské záložny,
úvěrní družstva a rolnické pokladnice na Slovensku).

b) Vedle toho zprostředkoval úřad přídělcům velmi značné úvěry u různých peněžních
ústavů, se kterými přímo vyjednal podmínky tohoto úvěru a jeho zajištění. S vel-
kými peněžními ústavy jednal přímo (Hypoteční banky, Zemská banka, ústřední
sociální pojišťovna, Všeobecný pensijní ústav). Jinak vyjednal potřebné s přísluš-
nými ústřednami a svazy (Spolek českých spořitelen, Svaz okresních hospodářských
záložen, Svaz rolnických vzájemných pokladnic, ústřední jednota hospodářských
družstev).

K úvěrům osobním, příbuzenským a j., které byly opatřeny bez součinnosti orgánů poz.
reformy a nedostaly se do úřední evidence, není tu přihlíženo.

Hospodářská krise zvýšila nároky nabyvatelů půdy na příděl. Nehledě na kolonisty,
došlo v roce 1935 více než 5. 000 žádostí, vyžadujících šetření o kvalifikaci uchazečů a hospo-
dářské únosnosti jejich objektů. Obtížné jest zejména jednání s věřiteli, jichž pohledávky se
z poskytnutých úvěrů konvertují jen částečně za podmínky, že se zbytkem svých pohledá-
vek ustoupí v knihovním pořadí za úvěr státní. Prováděná úprava přídělové ceny kolonistů
umožňuje postupné řešení jejich úvěrů sjednocením úvěru držebnostního, stavebního i pro-
vozovacího. V roce 1936 pokračováno bude v realisaci četných povolených úvěrů a ve vyři-
zování nových žádostí.

Zabezpečení zaměstnanců převzatých velkostatků. Zaměstnanců
těchto bylo reformou dotčeno dosud 65. 554 a celkový náklad na jejich zaopatření dosáhl již
více než 365 mil. Kč. Zaměstnanci, kteří v počtu 16. 613 nabyli půdy ve výměře přes 65. 000 ha,
obdrželi dle zákona příspěvek na její cenu a to částkou přes 82 mil. Kč. Na odbytném peně-
žitém vyplaceno bylo 31. 612 zaměstnancům přes 181 mil. Kč. Další zaměstnání na půdě bylo
zajištěno téměř 13. 000 zaměstnancům.

Fond pro zaopatření zaměstnanců zabraného majetku - jehož příjmy tvoří příspěvek
Kč 3. - z každého hektaru zabrané a dosud nepřevzaté půdy, jež přesahuje 250 ha - vyplácí
pensionovaným zaměstnancům zabraného majetku, jejich vdovám a sirotkům důchody za-
opatřovací. Důchodcům, kterých jest nyní 3. 614, bylo z tohoto fondu dosud vyplaceno přes
101 mil. Kč.

Během roku 1935 vyžádá si zajištění zaměstnanců reformou dotčených asi 7 mil. Kč.
Dokončení lesní reformy v příštím roce vyžádá si další sociální péče o dotčené zaměstnance.
Evidence volných míst na zabraném majetku pozemkovém, uložená úřadu zákonem za účelem
zprostředkování služby, dosahuje ročně průměrně 4. 000 případů.

Ježto poslední úprava této sociální péče přinesla zlepšení proti předpisům s počátku
platným, vznikla určitá disparita dle toho, které období zákonné úpravy postihlo zaměst-
nance reformou dotčené. Proto a dále ku zajištění osob, které jen z důvodů přísně formál-
ních neměly nároku na zajištění, ač třeba desetiletí sloužily na zabrané půdě, schválena byla
vládou v roce 1928 v rámci jubilejní akce dodatečná úprava zajištění mnohých důchodců
i nedůchodců. V rámci této pomocné akce sociální přiznáno bylo dosud asi 3. 000 osobám
(přestárlí, vdovy, sirotci) přes 3 miliony Kč výpomoci jednorázové nebo několikarázové.
5/6 těchto osob jsou ze stavu dělníků a deputátníků, v roce 1936 bude tato jubilejní akce
sociální zakončena,

297

11. Ministerstvo zemědělství.

Záměrné ukončování prací. Řádná bilance pozemkové reformy vyžaduje,
aby na každém vlastnickém zahraném souboru (kterých jest 1. 913), bylo po skončení všech
operací zkontrolováno, zda veškeré úkony právní, soudní, technické, úvěrové a j. byly řádně
provedeny. Jinak nelze provésti uzávěrku účtu naturálního i peněžního a zajištění všech práv
a závazků státu, korporací i osob fysických. Tato činnost zahájena byla teprve počátkem
roku 1934. Do května t. r. zahájeno bylo toto řízení již na 450 souborech (23% jich celko-
vého počtu). Definitivně vyřízeno jest již 221 souborů (11'3%). Tato typická akce závě-
rečná rozvine se plně, až bude více zabraných souborů po všech stránkách vyřízeno.

Statistické zpracování pozemkové reformy. Všeobecnému poža-
davku zákonodárných sborů i kruhů vědeckých, aby postupně provedeno bylo podrobné a
všestranné zpracování statistických výsledků reformy, vyhovuje se jednak přípravou pří-
slušného materiálu, jednali jeho předběžným zpracováním pro informaci vlády, veřejnosti
i zahraničních ústavů vědeckých. V několika úředních publikacích byly podány předběžné
výsledky a zpracovány určité úseky. Na rok 1936 připravuje se zpracování a případná publi-
kace materiálu o zabrané půdě a to po předchozí dohodě se Státním úřadem statistickým.

Celkové výdaje ministerstva zemědělství bez ústředního ředi-
telství státních lesů a statků (tit. 1 § 3) včetně pozemkové reformy (tit. 6)

298

12. Ministerstvo priemyslu, obchodu a živností.

Kapitola 12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Z činnosti ministerstva průmyslu, obchodu a živností a patentního úřadu se uvádí
toto:

Legislativní činnost.

V oboru legislativní činnosti sekce průmyslové byly vypracovány návrhy tří důleži-
tých úprav, a to:

a) osnova zákona o hospodářském vyzvědačství. Úprava vyšla ve Sbírce zákonů a na-
řízení jako zákon ze dne 9. dubna 1935, č. 71 Sb. z. a n.,

b) návrh zákona o zákazu přídavku při prodeji zboží neb provádění výkonů. Návrh
byl schválen a vyšel ve Sbírce zákonů a nařízení jako zákon ze dne 12. dubna 1935, č. 75
Sb. z. a n.,

c) osnova vládního nařízení o úpravě některých výrobních a odbytových poměrů
v mlynářství, jež byla vládou schválena a uveřejněna pod č. 168 Sb. z. a n. z roku 1935.

V meziministerském jednání jsou:

1. vládní nařízení o úpravě některých poměrů ve výrobě a odbytu škrobového cukru
do tuzemska,

2. vládní nařízení o úpravě některých poměrů ve výrobě a odbytu škrobu a dextrinu,

3. vládní nařízení o provozovnách na výrobu droždí.

Dále se pracuje na úpravě výrobních a odbytových poměrů u různých průmyslů, ze-
jména také u jednotlivých odvětví průmyslu textilního.

Z jiných osnov uvésti jest zejména tyto:

1. osnovu zákona o kolektivních a normalisačních známkách, která byla již před něko-
lika lety vypracována, avšak zatím odložena,

2. osnovu zákona patentního, s jejímž projednáním se vyčkávalo až budou známy vý-
sledky londýnské konference o ochraně průmyslového vlastnictví,

3. osnovu zákona o účetních a bilančních konsulentech. Projednání této osnovy na-
ráželo dosud na neupravenou otázku komerčních inženýrů, jakož i na zamítavé stanovisko
průmyslu.

Bude též nutno dokončiti přípravné práce na vydání nového vzorkového a známko-
vého práva.

Poradnímu sboru pro otázky hospodářské při ministerstvu obchodu svěřeny ku pro-
jednání zejména: organisace a propagace cizineckého ruchu, úprava samosprávných fi-
nancí a daňové úlevy na opravy starých domů a jednáno v něm o dosavadních pracích pro
reformu veřejné správy. V prosinci 1935 končí nynější třetí funkční období sboru. Při
jmenování členů pro další období bude přihlíženo k získaným zkušenostem tak, aby jednak
zjednány i po osobní stránce nejpříznivější pracovní podmínky, jednak ve smyslu stanov
dostalo se úměrného zastoupení všem jednotlivým územím republiky.

Záležitosti průmyslu.

Podle kartelového zákona vykonáváno dále šetření o cenách železa a papíru, o jehož
výsledku podána zpráva kartelové komisi.

K vládnímu nařízení ze dne 12. března 1934, č. 51 Sb. z. a n., o některých opatřeních,
týkajících se výroby a prodeje umělých tuků jedlých, které novelisováno vládním naříze-
ním ze dne 14. prosince 1934, č. 253 Sb. z. a n. vydáno kromě dosavadních prováděcích
předpisů ještě vládní nařízení ze dne 13. července 1935, č. 155 Sb. z. a n., o zpracování
některých tuzemských olejnatých semen při výrobě umělých tuků jedlých v roce 1935.

V rámci uvedených předpisů stanovena celková přípustná roční výroba umělých tuků
jedlých pro tuzemskou spotřebu a její rozdělení na jednotlivé podniky; dále prováděno
povolovací řízení dovozní a dohled nad cenami. Kromě toho řešena otázka zřizování nových

299

12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

provozoven, povinného zpracování domácích surovin, zejména olejnatých semen a povin-
ného zpracování vepřového sádla.

Filmová výroba zaznamenává za podpory, poskytnuté jí od konce roku 1931 povolova-
cím řízením, potěšitelný vzestup. Kdežto v roce 1980 bylo u nás vyrobeno 6 celovečerních
hraných zvukových filmů a 1 jazyková verse, celkem tedy 7 filmů, dosaženo v roce 1934
ve výrobě 30 filmů a 7 jazykových versí, celkem tedy 37 filmů.

V oboru průmyslu sklářského připadla velká část agendy na provádění vládního na-
řízení ze dne 13. dubna 1934, č. 70 Sb. z. a n., o úpravě některých poměrů ve sklářské vý-
robě. Jednotlivé případy na základě tohoto nařízení byly projednávány a rozhodovány tak,
aby docíleno bylo zlepšení výrobní i odbytové organisace sklářského průmyslu a zabráněno
dalšímu poklesu cenovému, který byl způsoben také podbízením na zahraničním trhu. Jak-
koliv obtížné jednání o úpravě organisačních poměrů ve sklářském průmyslu blíží se k úspěš-
nému zakončení, nelze přece vyloučiti možnost, že za účelem úplné konsolidace a stabilisace
poměrů bude případně nutno sáhnouti k některým pronikavějším zásahům veřejné správy
na základě specielních právních norem, aby sobecké snahy nebo nedostatek porozumění ně-
kterého jednotlivce pro zájmy celku neohrožovaly úspěch celé této závažné akce.

Stálá pozornost byla věnována pokusům o průmyslovou špionáž, jež se vyskytuje ze-
jména v oboru výroby jabloneckého skleněného zboží. K zlepšení poměrů v domáckém prů-
myslu sklářském na Turnovsku a Jablonecku bylo vydáno nařízení č. 176/1935 Sb. z. a n.,
podle něhož může býti broušení některých druhů skelné imitace draho a polodrahokamů
vyhrazeno ruční výrobě. Od provedení tohoto nařízení se očekává zlepšení zaměstnanosti
domáckých brusičů na Turnovsku a Jablonecku.

Obchodní politika.

Ve světovém obchodě jeví se dále náznaky částečného zlepšení, celkem však krise svě-
tové výměny zboží trvá dále. Hlavní překážka rozvoje světového obchodu a tedy i čs. vývozu
spočívá v tom, že jednotlivé státy snaží se různými prostředky docíliti vyrovnání platební
bilance, a to zejména pokud jde o nejdůležitější její složku, totiž bilanci obchodní. Kruh
států s liberální politikou platební i obchodní se spíše zužuje a tím se nesnáze čs. vývozu
ještě stupňují.

Od londýnské konference, konané roku 1933, nedošlo k žádné význačnější mezinárodni
akci, která by se byla zabývala problémy potíží zahraničního obchodu. Finanční komitét
Společnosti národů, který zasedal v květnu 1935, měl na programu jen specielní finanční
otázky, týkající se Rakouska, Maďarska, Bulharska a Saarského území. IV. kongres Pan-
evropské Unie, pořádaný ve Vídni od 17. do 20. května 1935, zabýval se jen povšechně ře-
šením evropských hospodářských otázek. Kromě toho došlo jen k několika konferencím,
zabývajícím se úzkými úseky hospodářskými, jako byla konference mezinárodního vinař-
ského ústavu v Římě, nebo vlnařská konference v Berlíně.

Prozatím se sleduje idea souručenství a hospodářské spolupráce v menších skupinách,
kde jsou pro to zvláště též politické předpoklady, jako jest na příklad Malá dohoda. Hospo-
dářská Malá dohoda vytýčila si pevný program, vztahující se na všechny obory a všechna
odvětví hospodářské součinnosti, který se snaží v pravidelných svých zasedáních realisovati.
Ve dvou zasedáních v roce 1935, která svolána do Prahy a Bukurešti, sjednán pevný hos-
podářský plán pro vzájemnou výměnu zboží na rok 1935 a léta další a projednány, pří-
padně vyřešeny některé specielní hospodářské otázky.

V oboru bilaterálních úmluv našeho státu možno uvésti toto:

Sovětské Rusko. Jednou z nejvýznačnějších obchodně-politických událostí jest
uzavření obchodní a plavební smlouvy s SSSR dne 25. března 1935. Tato obchodní smlouva
vstoupila v prozatímní platnost vládní vyhláškou č. 61/1935 Sb. z. a n. a nabyla mezinárodní
účinnosti vyhláškou ministerstva zahraničních věcí, č. 129/1935 Sb. z. a n. dne 22. června
1935. Paralelně s touto smlouvou došlo k vzájemné dohodě o ochraně práv ze živnosten-
ského vlastnictví (vládní vyhláška č. 62/1935 Sb. z. a n. a vyhláška ministerstva zahranič-
ních věcí, č. 130/1935 Sb. z. a n. ). Dne 3. června 1935 byla sjednána úvěrová dohoda mezi

300

12. Ministerstvo průmysl a, obchodu a živností.

konsorciem čs. bank a několika čs. průmyslových podniků a SSSR za účelem financování
čs. vývozu do Ruska a zároveň vzájemnou dohodou vlád upraveny kontingenty pro dovoz
určitých druhů zboží z SSSR k nám.

Maďarsko. Bezesmluvní stav s Maďarskem, trvající od 16. prosince 1930, byl od-
straněn řádnou obchodní smlouvou podepsanou dne 14. června 1935, která jest založena na
zásadě vzájemných nejvyšších výhod jak v oboru výměny zboží, tak i pokud jde o úpravu
jiných otázek, tvořících normálně obsah obchodní smlouvy. Smlouva nabyla účinnosti 1. čer-
vence 1935 (byla vyhlášena s prozatímní platností vládní vyhláškou č. 137/1935 Sb. z. a n. ).
Současně s touto rámcovou smlouvou byla též sjednána nová úprava o výměně zboží mezi
oběma státy do konce roku 1935, která se zakládá na systému soukromých kompensačních
obchodů.

Německo. Podle kontingentní dohody s Německem, uzavřené v listopadu roku 1934,
která má býti občas revidována vládní komisí československou a německou, došlo již ke
dvěma revisím. Při nich bylo docíleno částečného zvýšení některých kontingentů pro čs.
vývoz do Německa, a při poslední kromě toho umožněno bylo provádění uzávěrek na vele-
trzích a návštěva čs. lázní. Výměnou not z 13. srpna 1935 byla prodloužena dohoda ze
srpna 1934 o snížení cla a o úpravě dovozu čs. chmele do Německa (vládní vyhláška z 26.
srpna 1935, č. 181 Sb. z. a n. ).

Rakousko. Nejožehavějším obchodně-politickým problémem jest vyřešení našeho
obchodně-politického poměru k Rakousku, které usiluje o zlepšení své obchodní bilance,
vykazující v náš prospěch velké aktivum. Rakousko požaduje zejména, aby dovoz rakous-
kého zboží k nám byl usnadněn povolením zvláštních výhod v oboru celně-tarifním. Jed-
nání nevedla zatím přes podstatné sblížení stanovisek obou smluvních stran k úplnému
výsledku, a má býti v nich v dohledné době dále pokračováno. V souvislosti s předposled-
ním jednáním byla zatím definitivně vyřešena otázka proclívání módních publikací do
Československa (vládní vyhláška č. 115/1935 Sb. z. a n. ). Nemůže-li Rakousko zatím pro-
saditi zvýšení vlastního vývozu do Československa, snaží se docíliti vyrovnání obchodní
bilance snížením dovozu zboží od nás, rigorosní praxí svých dovozních omezení a rozšíře-
ním dovozních zákazů na další zboží.

Švýcarsko. Také švýcarsko snaží se rozšířením kontingentace dovozu a dekonso-
lidací smluvních sazeb snížiti pasivitu svého zahraničního obchodu. S naší strany byl dán
souhlas k dekonsolidaci cel na cukr čtvrtým dodatkovým protokolem z 24. března 1935
(vládní vyhláška č. 60/1935 a vyhláška č. 180/1935), když se švýcarská vláda zavázala
omeziti dovoz surových cukrů na určité kvantum a přislíbila blahovůli při zkoumání kon-
krétních žádostí o dovoz z Československa.

Itálie. S Itálií, která rozšířila svůj původně omezený kontingentní režim v únoru
1935 na veškerý dovoz generelně, byly až do sjednání konečné dohody uzavírány provi-
sorní dohody, které byly prodlužovány až do konce července 1935. Dne 26. července 1935
byly uzavřeny dvě dohody, jednak tarifní, jednak úprava dovozních režimů. V tarifní do-
hodě byla vyvázána v čs. tarifu cla na česnek a italské salámy a v italském tarifu byla
sjednána nová smluvní cla na nepravou bijouterii. Vzájemný dovoz a vývoz byl upraven
všeobecnou kontingentací na základě 100% dovozu příslušných druhů zboží v roce 1934
s některými výjimkami na obou stranách. Tato úmluva platí do konce roku 1935 s mož-
ností čtvrtletního prodloužení a účelem jejím jest docíliti vyrovnanou obchodní bilanci. Vý-
voj vzájemného obchodu v tomto směru bude každého čtvrtletí zkoumati zvláštní komise.
Před tím již došlo k dohodě o úpravě platů za dovoz a vývoz (vyhláška ministerstva fi-
nancí, č. 43/1935 Sb. z. a n. ).

Francie. Francie vzhledem k nepříznivému stavu své obchodní bilance a z důvodů
měnových omezuje kontingentací dovoz z ciziny, při čemž praxe povolovací jest rigorosní.
Vzhledem k tomu také Francie redukovala většinu kontingentních nadlepšení, kterých jsme
v říjnu 1934 dosáhli, a snažila se též docíliti volnosti pokud jde o některá vázaná cla.
Vzhledem k naší pasivní obchodní bilanci s Francií bylo naší snahou opětovnými zákroky
cestou diplomatickou docíliti zlepšení našich vývozních možností. Jistý obrat ve francouz-
ské obchodní politice směrem k uvolnění projevil se v srpnu 1935, čehož bylo použito k ob-
novení našich snah po nové smluvní úpravě. Příslušná jednání v Paříži jsou v proudu a
jest naděje, že se nám podaří dosíci v řadě položek zvětšení našeho vývozu a jistých pří-
slibů i pro rok 1936.

301

12. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Belgie. Vzhledem k devalvaci belgy provedené v březnu 1935, došlo v květnu k ob-
nově smluvního jednání s Belgií. Dne 29. května 1935 uzavřena byla dohoda o vzájemné
výměně zboží, kterou za určité dovozní koncese s naší strany poskytnuté získali jsme jed-
nak pro jisté druhy zboží volnost dovozu do Belgie, jednak podstatné zvýšení kontin-
gentů a zároveň i vlastní jich správu, což zaručuje nám jich využití.

Polsko. Pokud jde o Polsko, uveden byl vládní vyhláškou č. 21/1935 Sb. z. a n. v plat-
nost dodatkový protokol, jímž byly prodlouženy některé časově omezené smluvní celní
sazby do konce června 1935. Dne 5. září sjednán další dodatkový protokol (vládní vy-
hláška z 9. září, č. 184 Sb. z. a n. ), kterým platnost terminovaných celních sazeb obno-
vena pro dobu od 10. září 1935 do 30. června 1936.

Řecko. Platební styk s Řeckem upraven byl opatřením Národní banky českosloven-
ské, publikovaným vyhláškou ministerstva financí č. 26/1935 Sb. z. a n. Kromě toho došlo
18. dubna 1935 k dohodě o vzájemné výměně zboží (zejména tabáku a cukru).

Turecko. Loňská úprava o výměně zboží a clearingová dohoda s Tureckem byla pro-
dloužena o jeden rok, t. j. do 3. března 1936.

Spojené státy severoamerické přikročily koncem r. 1934 ke sjednávání
celně-tarifních smluv. Pro československo stala se aplikace smluvních sazeb praktickou po
uzavření celně-tarifní smlouvy Spojených států s Belgií. Proto byla v březnu 1935
uzavřena prozatímní dohoda se Spojenými státy, kterou si obě strany poskytly nejvyšší
výhody a současně vyřešily aplikaci devisového režimu a povolovacího režimu ve vzájem-
ném styku (vládní vyhláška č. 44/1935 Sb. z. a n. ). Tato prozatímní dohoda má platiti až
do uzavření definitivní smlouvy celně-tarifní. Předběžné jednání o tuto smlouvu jest již
v běhu a je pravděpodobné, že po vyřešení některých zásadních principů dojde k jejímu
projednání.

Pokud jde o ostatní státy zámořské, jedná se o celně-tarifní smlouvu s Austrálií.
Vedle toho: náš konsulát v Kapském Městě byl zmocněn podle daných mu směrnic jednati
s vládou Jihoafrické Unie o uzavření celně-tarifní smlouvy, která jeví se naléha-
vou, ježto v poslední době na dovoz některých čs. výrobků byla uvalena maximální cla a tím
náš dovoz diskriminován. Oběma smlouvami má se nám dostati nejvyšších výhod a střed-
ního tarifu. Jednáním diplomatickou cestou s vládou republiky K u b a a výměnou not
21. srpna 1935 byla odstraněna aplikace maximálního celního tarifu na československý do-
voz a Československu přiznán s platností do konce r. 1935 tak zv. střední tarif za proti-
závazek, že odebereme kubánského zboží alespoň v hodnotě 25% svého vývozu do Kuby.
Kubánské vládě bude navrženo sjednání rámcové obchodní smlouvy, aby její dovoz byl
účasten výhod smluvních sazeb. Také pokud jde o Equador, podařilo se docíliti, že byla
odstraněna 50% přirážka na dovoz čs. zboží. Aktuelní jest posléze jednání o rámcovou
smlouvu s Kolumbií, Venezuelou a Argentinou. Při této půjde snad
i o část celně-tarifní.

Pokud jde o příští obchodně-politický program, dlužno poukázati na to, že platební
a kontingentní dohody, uzavřené s jednotlivými státy, mají většinou charakter do-
hod krátkodobých, omezených na určité období a kromě toho vzhledem ku stále se měnícím
hospodářským podmínkám bývá v dohodě obyčejně vyhrazena možnost revise. Nové kontin-
gentní dohody bude nutno sjednati s Maďarskem, Německem a Řeckem, event. s Nizo-
zemím a Dánskem.

Tíživým obchodně-politickým problémem jsou tak zv. zamrzlé pohledávky, jichž likvi-
daci bude nutno věnovati patřičnou pozornost, stejně jako otázce, jak čeliti konkurenci za-
hraniční, usnadňované poskytováním značných vývozních prémií, které vylučují českoslo-
venský vývoz z možnosti odbytu na zahraničních trzích.

Zvelebování vývozu.

Zřízením Exportního ústavu československého, který zahájil svou činnost pro strany
dnem 1. ledna 1935, vystupuje nový činitel, jehož úkolem jest sjednotiti dosavadní různo-
rodé a roztříštěné snahy o zvelebováni našeho vývozu. Ústav provádí svou činnost za dozoru
ministerstva obchodu podle vládního nařízení ze 4. července 1934, č. 179 Sb. z. a n.