Místopředseda Košek (zvoní).
Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. Bergmannovi.
Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno!
Vývody mluvčího strany sudetskoněmecké
nemohou býti vzaty na vědomí bez odpovědi.
Způsob, jakým zde dnes promluvil p. posl. dr Peters
(Výkřiky.), jsme v této sněmovně,
nota bene od člověka s akademickým vzděláním,
již dávno neslyšeli. (Výkřiky.)
Snad je to odměnou za to, že dáváme
najevo dobrou vůli s těmito pány se domluvit.
(Hlasy: Škoda každého slova!) Ano, jejich
počínání dokazuje, že je škoda
každého slova a škoda každého pokusu.
(Správně!) Jestliže včera rozpočtový
výbor dal najevo tolik ochoty vyjíti vstříc
přáním a pozměňovacím
návrhům této strany, jestliže také
- jak jsem informován - v meziministerském řízení
byly jim při této osnově již v mnohém
poskytnuty ústupky a úlevy (Slyšte!),
nedovedu si vysvětliti, jak mohl na tuto tribunu vystoupiti
p. dr Peters způsobem, jaký nám zde
předvedl. (Posl. Hodinová-Spurná: To máte
jen malou ukázku!) Zdá se, že pánové
ztrácejí již nervy, poněvadž pozorujeme,
že jsou čím dále vydrážděnější;
pravděpodobně se ve svých očekáváních
přepočítali.
I způsob prohlášení, které přednesl
p. posl. Kundt, a jejich hrdinný odchod z této
síně ukazuje, že jejich volání,
které nám stále předestírají,
abychom se s nimi sesedli a pojednali s nimi o jejich přáních,
abychom k nim hledali cestu, nás přesvědčuje,
že k nim cestu najíti není možno, poněvadž
páni si tady odmluví své řeči,
jak si to také zvykli dělat v rozpočtovém
výboru, a pak hrdinně odejdou z této síně,
aniž by uznali za vhodné vyslechnouti také
nás, abychom jim také mohli říci svoje
mínění.
Pokud se týče osnovy samé, byla velmi ostře
kritisována právě p. dr Petersem.
Snad mně slavná sněmovna promine, budu-li
zde citovat doslovně článek časopisu
"Der österreichische Volkswirt" z 2. dubna 1938,
tedy již říšskoněmeckého
hospodářského listu, jak ten doprovodil tuto
vládní osnovu (čte německy):
"Projednávaným návrhem zákona
budou donuceny československé peněžní
ústavy všeho druhu ukládati trvale ve státních
papírech určitou část svých
vkladů." Zde mluví o sazbách. A nyní
říká: "Zde se podstatně následuje
německého příkladu, kde peněžní
ústavy částečně bez formálních
předpisů musily převzíti dlouhodobé
i krátkodobé státní papíry,
aby financovaly konjunkturu. Podíl státní
úschovy na vkladech činí u německých
bank, pokud bilance dovolují konečné úsudky,
asi 25%, sazbu, které československé banky
v dohledné době asi rovněž dosáhnou.
Německý systém, jejž dr Schacht rozvinul
jako úspěšnou obranu proti nebezpečí
inflace, setkával se dříve v cizině
s kritikou a výsměchem; nyní sama cizina
přechází ke stejnému způsobu.
Ať se dá cokoliv říci proti povinnému
ukládání ve státních papírech,
přece se zdá, že je zdravější
než na př. způsob francouzský, totiž
hraditi státní finanční potřebu
úvěry cedulové banky, t. j. tiskem bankovek,
které prostředně musí vésti
k poměrnému znehodnocení všech vkladů.
Neklid, který se československých vkladatelů"
- přičiněním těchto pánů
- "zmocnil pro nové předpisy, není asi
odůvodněný a ministerstvo i peněžní
ústavy právem proti němu vystupují.
Spíše jsou, jak se zdá, proti tomu odůvodněné
starosti hospodářství, že by se povinným
ukládáním ve státních hodnotách
mohl zúžiti rozsah úvěru, který
jest k disposici pro jiné účely."
Tedy prosím, takto píše říšskoněmecký
hospodářský list o této osnově,
a tak jsme ji slyšeli ostře kritisovat pány
ze sudetskoněmecké strany. Myslím, že
to dokazuje jejich upřímnost. Lze jenom ještě
podotknouti k exposé pana ministra financí, že
tento způsob opatřování státního
úvěru byl již v Prusku zaveden r. 1912, že
tento způsob je také zaveden v Belgii a v jiných
státech, a zde je tento způsob předmětem
tak ostré kritiky právě z úst těchto
pánů!
A nyní budiž mi dovoleno reagovati ještě
na některé vývody pana dr Peterse.
Musíme s veškerou rozhodností odmítnouti,
aby pan dr Peters podezíral celou naši vládu,
že snad je to vláda hazardérů, lhářů
a falešníků, poněvadž tak, jak
se on vyjádřil o úředních statistických
datech naší republiky, nelze nic jiného soudit,
nežli že podezírá vládu z úmyslného
přelhávání československé
veřejnosti. A je zajímavé, že statistiky
jiných států - tam snad mají pánové
blíže - je fascinují, ty jsou všecky správné
a na všechny chtějí pánové vzít
jed, jenom československým statistikám nechtějí
věřiti!
Pan posl. dr Peters i osobně vůči
panu ministrovi financí vystoupil způsobem, který
nutno i po osobní stránce rázně odmítnouti.
Jestliže řekl, že pan ministr financí
onemocněl módní nemocí ministrů
propagandy, pak myslím, že pánové jsou
více nakaženi touto módní nemocí
moderní propagandy. (Potlesk.) Ano, my stůněme
na nesoustavnou propagandu. Kdybychom se dovedli naučiti
dělat propagandu tak, jako ji dělá náš
soused, jistě by to vypadalo jinak. Tedy, jsme-li nemocni,
tedy ne nákazou propagandy, nýbrž nedostatkem
propagandy. (Tak jest!)
Pan dr Peters zde podezíral pana ministra financí,
že prý mobilisuje české mínění
proti sudetským Němcům, že prý
veřejné mínění udržuje
on a vláda v nevědomosti a ve falešných
informacích. Pan dr Peters, aby snad zakryl, co
zde řekl tak ostře, má najednou veliké
obavy o existenci našeho státu a obviňuje nás,
že prý stát vedeme do záhuby. (Posl.
Vičánek: Kdyby nebylo jich!) Kdyby nebylo jich,
ano, nebyl by stát v nebezpečí. Kdyby nebylo
jich, nemusili bychom třebas ani tuto osnovu dělat.
Pan dr Peters ve své starostlivosti o stát
říká, že děláme politiku,
která není ani únosnou vnitropoliticky, ani
zevně politicky a varuje nás. Podobných varování
z této strany jsme zde již slyšeli mnoho, a není
to také po prvé, co se z řad těchto
pánů útočí proti československému
ministru. Je to pár dní, co tady bylo útočeno
s této strany na ministra školství a nár.
osvěty, že vydal výnos, aby učitelstvo
neotravovalo nevinné duše školních dítek
národnostní, náboženskou, stavovskou
a politickou nenávistí. (Souhlas.) Dnes je
předmětem tohoto útoku ministr financí,
a to ještě má p. dr Peters odvahu říci,
že prý jenom vyvoláváme nenávist
a štvanice českého mínění
proti sudetskoněmecké straně. Jestliže
někdo tuto nenávist vyvolává, pak
chování těchto pánů. (Výborně!)
Pan dr Peters vyvracel zde z exposé p. ministra
financí, že prý sanace der Zentralbank nestojí
stát a veřejné prostředky nic. Obvinil
zde p. ministra financí, že lživě chce
informovati československou veřejnost. Konstatuji,
že p. dr Peters nemá pravdu, že tato sanace
nebude stát těch 550 mil., jak o nich mluvil pan
ministr financí a kterými se zabýval a které
chtěl vyvrátit p. dr Peters, nýbrž
že tato sanace bude stát v nejlepším případě
ze státních peněz a veřejných
prostředků oběti ve výši 850
mil. Kč, ne-li více. (Posl. Kut: S touto ostudou
byste se chlubit neměli!) Ano, neměli bychom
se chlubit, ale když už tito páni mají
odvahu takovýmto způsobem zde vystupovat, pak k
tomu nemůžeme mlčet a musíme tímto
způsobem československou veřejnost o pravdě
informovat.
P. dr Peters totiž zatajil, že stát musí
přispívat na zúročení a že
z těch prostředků Ústřední
banky českých spořitelen po sanaci Zentralbanky
nebude kryto toto zúrokování plně,
poněvadž má přispívat jednou
čtvrtinou čistého zisku, což činí
ročně 2 mil. Kč, ale to ostatní
ve výši 16 mil. Kč úroků zaplatí
státní pokladna. A poněvadž tyto papíry
budou umořeny asi v 50 letech, račte si vypočítat,
co to bude veřejné prostředky stát.
A to ještě mají pánové odvahu
zde říkati, že pan ministr financí nemluvil
pravdu nebo že chce popouzeti české mínění
proti sudetskoněmecké straně nebo proti Němcům.
Pan posl. dr Peters zde prohlásil, že prý
20 let politisujeme hospodářství a že
proto nemohou Němci v naší republice odpověděti
jinak, nežli že budou také politisovat hospodářství.
Je to nápadné, že se tento projev pana dr Peterse
tak kryje s projevem pana předsedy Ústředního
svazu německých průmyslníků,
který v neděli v Teplicích skončil
svůj projev tím, že prý hospodářství
má se podříditi politice. Vypadá to
tak, že projev pana předsedy Ústředního
svazu německých průmyslníků
nevyšel z hlavy odborníka, nýbrž spíše
ze sekretariátu sudetskoněmecké strany. Pánové
se dávají na cestu velmi nebezpečnou. V politice
lze radikalismus a šíření pesimismu
pochopiti a omluviti, ale v hospodářských
otázkách šíření takovéto
nálady v občanstvu znamená podřezávat
větev, na níž s námi Němci také
sedí i padají. Na to by neměli pánové
zapomínati. (Předsednictví se ujal předseda
Malypetr.)
Konečně pan posl. dr Peters obviňuje
nás ze všech následků hospodářských
ve zněmčeném území. Kdyby byl
upřímný pan posl. dr Peters, bil by
se v prsa a prohlásil by dnes: "My Němci jsme
dělali špatnou politiku, že jsme po převratu
nevěřili v existenci a trvalost československého
státu, dělali jsme špatnou politiku, že
jsme nevěřili ve stabilitu československé
koruny, a proto jsme prospekulovali v markách miliardy
a následky toho neseme. (Potlesk.)
Jestliže si pan posl. dr Peters stěžoval
na censuru, že byl zabaven úvodník deníku
"Die Zeit" prosím, aby vážená
sněmovna vzala na vědomí, že tento úvodník
byl nadepsán "Hat sich der Herr Chamberlain geirrt?",
a pod tímto nápisem bylo psáno o předloze,
kterou nyní projednáváme. V tom vidím
dvojí tvář těchto pánů.
Nelze se divit, jestliže způsob, jak se tam tato osnova
kritisovala, vedl k zabavení tohoto článku.
(Posl. Zeminová: Náš list byl také
zabaven a jsme vládní!)
Není to dlouho, co zde mluvil pan posl. inž. Richter
při účetní uzávěrce,
který na naši adresu řekl také tato
slova (čte): "Wir möchten sagen, daß
Sie froh sein sollen, daß wir im diesen Staat eine innerstaatliche
Lösung suchen und Ihnen dafür den Weg zeigen."
Zde nám dnes pánové řečí
pana posl. dr Peterse ukázali tu přátelskou
cestu.
Pan inž. Richter ve svém projevu říká,
že prý po celých 20 let existence našeho
státu je to nepřetržitý řetěz
vyvlastňovacích opatření. A jednotlivými
články tohoto řetězu že jsou
předně válečné půjčky.
To je článek vyvlastňovacího řetězu!
Snad nebožtík dr Rašín, když
se bránil zhodnocení těchto válečných
půjček, předvídal velmi dobře,
zdá se, že za to sklidíme jenom nevděk.
A je to zde z prohlášení pana inž. Richtra
vidno.
Jako druhý článek vyvlastňovacích
prý opatření je stabilisace československé
koruny v r. 1922. Jakoby tímto opatřením
byli bývali postiženi jenom Němci! Stejně
také článek třetí, deflační
politika v době krise. Zase, prosím, obvinění,
jakoby také Češi nebyli nesli toho následek.
A toto prý je čtvrtý článek
řetězu těch opatření, kterými
prý ubíjíme hospodářský
život okrajového území. Ale pánové
zapomínají, když si zde naříkal
pan dr Peters, že je ubíjen československý
export, že nejvíce ubíjí tento export
export říšsko-německý tím,
že se mu poskytují vývozní prémie,
které se na celém světě neposkytují.
My se snažíme v rámci možnosti poskytnouti
podpory německému průmyslu, vždyť
se v přítomné době má poskytnout
pomoc průmyslu textilnímu, sklářskému,
porculánařskému atd. snížením
nebo odpisem obchodových daní. Ale pan dr Peters
nemůže od nás přece žádati,
abychom zde vytvořili skleníkový průmysl,
na který by všichni ostatní občané
měli platiti a pánové nás za to častovali,
jako pan dr Peters dnes.
Znovu doporučuji, aby slavná sněmovna schválila
tuto osnovu tak, jak se na ní usnesl rozpočtový
výbor, v úpravě podle návrhu posl.
dr inž. Brdlíka, Remeše, dr Klapky, Vičánka,
Ostrého, Špačka a Tauba. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Přistoupíme
ke hlasování.
Osnova zákona má 25 paragrafů v 5 částech,
nadpis zákona, nadpisy částí a úvodní
formuli.
Poněvadž byl podán pozměňovací
návrh, mám v úmyslu dáti hlasovati
takto:
Nejprve bychom hlasovali o §§ 1 až 22 podle
zprávy výborové.
O §u 23 hlasovali bychom nejprve v úpravě návrhu
posl. dr inž. Brdlíka, Remeše, dr Klapky,
Vičánka, Ostrého, Špačka a Tauba;
nebude-li přijat, podle zprávy výborové.
O §§ 24 a 25, o nadpisu zákona, nadpisech částí
a úvodní formuli budeme hlasovati podle zprávy
výborové.
Jsou proti tomuto pořadu hlas ování nějaké
námitky? (Námitek nebylo.)
Není jich.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s §§ 1 až 22 podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. §§ 1 až 22 přijaty
jsou podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §em 23 v úpravě návrhu
posl. dr inž. Brdlíka, Remeše, dr Klapky,
Vičánka, Ostrého, Špačka a Tauba,
doporučené panem zpravodajem, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijato.
Kdo souhlasí s §§ 24 a 25, s nadpisem zákona,
s nadpisy částí a s úvodní
formulí podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona podle zprávy výborové
se změnou podle návrhu posl. dr inž. Brdlíka,
Remeše, dr Klapky, Vičánka, Ostrého,
Špačka a Tauba, a to ve čtení prvém.
Podle usnesení předsednictva vykonáme ihned
druhé čtení.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona
o povinnosti ústavů, podniků, fondů
a některých sociálních zařízení
ukládati část prostředků ve
státních půjčkách (tisk 1320).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Bergmann: Není jich.
Předseda (zvoní): Není změn.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Zbývá ještě hlasovati o resoluci otištěné
ve zprávě výborové.
Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. I tato resoluce je přijata.
Tím vyřízen jest 2., poslední odst.
pořadu.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda
na dnešní den posl. Axmannovi, dr Eichholzovi,
dr Kellnerovi, Knorremu, dr Kuglovi, Uhlířovi.
Za platnou podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal
předseda dodatečnou omluvu posl. dr Kugla
na den 5. t. m.
mezi schůzí: Návrhy tisky 1316 až 1319
- přikázány výboru iniciativnímu.
Předseda (zvoní): Před ukončením
schůze, která je pravděpodobně poslední
před velikonočními svátky, upozorňuji
ještě, že jako každý rok, tak i letos
na Bílou sobotu, to jest dne 16. dubna t. r., vystřídá
nás v této zasedací síni svou každoroční
slavností Československý Červený
kříž, aby zde prohlásil velikonoční
Mír.
Heslem jeho letošního shromáždění
jest: "Pravda vítězí".
Prosím, abyste svoji pozornost i činnou účast
věnovali jak tomuto slavnostnímu shromáždění,
tak i veškeré činnosti Červeného
kříže.
Přeji Vám všem co nejpříjemnější
velikonoční svátky. (Potlesk.)
Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby příští
schůze svolána byla písemně s pořadem,
který podle §u 40 a §u 9, odst. 1, lit. d) jedn.
řádu určí předsednictvo.
Končím schůzi.

