Místopředseda Langr (zvoní): Dalším
řečníkem je p. posl. Šverma.
Dávám mu slovo.
Posl. Šverma: Vážená sněmovno!
Chci promluviti několik slov k jedné z předložených
osnov, a to k obchodní dohodě mezi Československem
a Italií.
Vláda předkládá dnes parlamentu návrh
obchodní dohody mezi Italií a Československem.
A já myslím, vážená sněmovno,
že v dnešní situaci, kdy mezinárodní
fašismus a italský, mussolinský fašismus
žene celý svět na pokraj války, parlament
Československa, země, která je válkou
nejvíce ohrožena, nemůže tuto smlouvu
přejíti jako formální věc.
Jsem přesvědčen, jestliže parlament
Československa chce býti skutečně
mluvčím pracujícího lidu Československa,
tlumočníkem jeho vůle a jeho demokratického
cítění, že musí dnes jasně
vyhlásiti své stanovisko k posouzení i odsouzení
válečných činů fašisticko-mussolinské
Italie.
Vážená sněmovno! Jakou úlohu
dnes hraje fašistická, mussolinská Italie v
těch velikých světových událostech,
v tom velikém boji o svobodu a mír, v tom boji,
jehož fronta jde celým světem a ve kterém
se také hraje o svobodu, nezávislost Československa
i národů naší země?
Fašistická Italie spolu s fašistickým,
hitlerovským Německem a spolu s japonským
militarismem utvořily právě vojenský,
válečný spolek, který sleduje jediný
cíl: podniknouti rozhodující útok
proti světovému míru, proti světové
demokracii, útok proti všem malým a středním
národům světa. A fašistická Italie
hraje dnes úlohu rozhodující na té
přední frontě evropského boje o svobodu
a mír, na frontách španělské
občanské války. Půl druhého
roku je ve Španělsku vedena strašlivá,
krvavá válka, a těchto strašlivých
16 měsíců proměnilo Španělsko
v zem neskonalého utrpení, proměnilo je v
zem, kde bombami a granáty jsou vražděny ženy
a děti, proměnilo Španělsko v zem, kde
v dobytých městech za potlesku [ ] jsou vražděni
po tisících antifašisté a dělníci.
Ale 1 6 měsíců strašlivé války
proměnilo Španělsko také v zemi velikého,
neskonalého hrdinství, v zemi, která proti
všem útokům Burgosu, Říma a Berlína
ukovala svoji mocnou a nepřemožitelnou zbraň:
svoji bojovnou, jednotnou frontu španělského
lidu, vytvořila ze Španělska zem, kde široké
masy pracujícího lidu jsou prolnuty hlubokým
cítěním, přesvědčením
a vůlí raději umírati ve stoje, nežli
žíti jako otroci v kleče.
16 měsíců strašlivé války
je tak těžkých proto, že od prvního
okamžiku občanské války na stranu španělského
fašismu se postavily všechny síly mezinárodního
fašismu. Co dnes vidíme ve Španělsku?
Vidíme, že jsou to italské divise, které
bojují na všech frontách občanské
války proti španělskému národu,
že jsou to italská a německá letadla,
která vraždí španělské ženy,
španělské děti, že jsou to italské
zbraně, jimiž jsou stříleni zajatci
a pokojné obyvatelstvo obsazených měst, že
jsou to italské ponorky, které pirátským
způsobem torpedují a potápějí
lodě všech národností ve Středozemním
moři, vezoucí španělskému lidu
pomoc a potraviny. Italie a Německo použily povstání
hrstky fašistických generálů, aby podnikly
válečný útok na španělský
národ, na neodvislost španělské země,
a proto dnes válka ve Španělsku není
prostou občanskou válkou, není prostým
bojem proti fašistickým povstalcům, nýbrž
obrannou válkou španělského národa
za jeho národní neodvislost. A tato obranná
válka španělského lidu proti Německu
a Italii je tak těžká a dlouhá především
proto, že světová demokracie zradila španělský
národ v tomto velikém zápase, protože
hranice legálního Španělska byly uzavřeny,
španělská vláda zbavena nejprimitivnějšího
mezinárodního práva nakupovati zbraně
k boji proti povstalcům, fašistickým generálům.
Všechny reakční síly světa se
spojily proti španělské demokracii, proti španělskému
národu. Italský fašismus posílá
své divise, Německo posílá své
techniky a angličtí lordi, angličtí
konservativci, finanční oligarchové, zneuctívají
jméno anglického národa tím, že
vpadají vzad španělskému lidu a zrazují
věc světového míru, světové
demokracie.
Fašistická Italie podniká dnes před
očima celého světa útok na Španělsko,
na španělský národ. Tento útok
Italie vůči Španělsku je článkem
jediného velkého řetězu útoků
mezinárodního fašismu proti svobodě
a míru. Jako dnes italské divise podnikají
útok na španělský lid a jeho svobodu,
jako dnes japonské divise jsou posílány do
Číny, aby zardousily její neodvislost, tak
i Hitler a Třetí říše se rozpřahuje
proti Československu. A uvědoměme si, kdyby
italský fašismus měl zvítěziti
ve Španělsku, kdyby japonský militarismus měl
zvítěziti v Číně, že potom
Německo se rozpřáhne proti Československu,
proti Dánsku a Belgii, že potom italský a německý
fašismus podnikne útok na francouzskou demokracii,
že nastane éra nového fašistického
dobyvačství po celé Evropě a po celém
světě. [ ] A v této situaci, kdy italská
děla, ničící Madrid, jsou namířena
i na Prahu, sněmovna nám předkládá
návrh obchodní smlouvy s Italií.
Vážená sněmovno! Pracující
lid má k fašistické Italii zcela jiné
pocity, pracující lid žádá jiné
činy vůči ní. Lid Československa
cítí velmi dobře úzkou spojitost osudu
národa španělského a národa československého.
Lid československý cítí velmi dobře,
že hranice míru, hranice svobody, hranice nezávislosti
Československa leží dnes nejen v Teplicích
a u Liberce, v Sudetech, ale že hranice míru, hranice
Československa leží i na španělských
frontách, bráněných krví a
hrdinstvím španělských dělníků
a demokratů. (Potlesk komunistických poslanců.)
Vážená sněmovno, jsem přesvědčen,
že mluvím z duše a srdce všeho pracujícího
lidu Československa, když zde s této parlamentní
tribuny ujišťuji španělský lid solidaritou
naší v jeho velikém zápase. A mluvím
jistě ze srdce a duše všeho československého
lidu, když s tohoto místa pozdravuji milované
vůdce španělského lidu, ministerského
předsedu Negrina, komisaře války de Vayoa,
generála Miaja a velikou představitelku hrdinnosti
španělského lidu, soudr. Passionarii a ostatní.
Jistě mluvím ze srdce všeho pracujícího
a demokratického lidu v Československu, když
s tohoto místa pozdravuji slavné bojovníky
mezinárodní brigády, kteří
svou krví zachránili nejen neodvislost Španělska
a mír světa, nýbrž i čest světové
demokracie. (Potlesk komunistických poslanců.)
Jistě mluvím ze srdce všeho našeho
lidu, když vzpomínám a posílám
pozdravy s tohoto místa všem československým
bojovníkům Gottwaldovy baterie, brigádě
Dimitrovově, batalionu Masarykovu, těm čsl.
bojovníkům, kteří u Madridu ukazují
německému a mezinárodnímu fašismu,
jak antifašisté Československa dovedou bojovat
a bránit svobodu. Ano, lid Československa je hluboce
solidární s bojem španělského
národa proti italským a německým fašistům.
A lid Československa je hluboce přesvědčen,
že veliký zápas španělského
národa proti zahraniční intervenci skončí
stejně tak, jako skončil těžký
dlouholetý zápas sovětského lidu proti
zahraniční intervenci, totiž porážkou
fašistických interventů a vítězstvím
věci svobody. Ale lid Československa je také
přesvědčen a cítí, jak španělský
lid potřebuje pomoci v tomto boji.
A mluvím-li dnes o poměru Československa
k Italii, pak pracující lid Československa
žádá zcela jiné činy se strany
Československa vůči italskému fašismu.
Pracující a demokratický lid Československa
žádá, aby Československo se s veškerou
energií postavilo proti válečné intervenci
Italie a Německa ve Španělsku, aby se s veškerou
svou vehemencí postavilo proti přímé
podpoře generála Franca italskými divisemi
a německou válečnou technikou. Československý
pracující a demokratický lid žádá,
aby Československo na mezinárodním foru uplatnilo
svou váhu a prokázalo a postavilo se i proti t.
zv. politice neutrality, proti té politice, která
se ukazuje býti přímou i nepřímou
podporou generála Franca; neboť náš lid
cítí velmi dobře, jestliže se Evropa
bude klidně dívat na to, jak italský fašismus
řádí ve Španělsku, jestliže
svět se bude říditi podle komanda anglických
lordů, jak bude vypadati zítra, za měsíc,
[ ].
Pracující lid Československa konečně
žádá, aby Československo ve španělských
věcech stálo věrně a konsekventně
po boku Sovětského svazu, aby s celou svou vahou
prosazovalo jednotný postup všech demokratických,
antifašistických států proti válečným
útočníkům, jednotný postup,
který musí míti dosti rozhodnosti, aby použil
všech hospodářských i politických
prostředků k tomu, aby váleční
útočníci byli ve svých cílech
sraženi.
Nechť mnozí reakcionáři křičí
do světa, že energický postup proti válečným
útočníkům může snad urychliti
válku. Pravý opak je pravda. Právě
proto, že demokratická Evropa se klidně dívala,
jak Německo roztrhalo mírové smlouvy, rozpřáhl
se Hitler proti Španělsku. Právě proto,
že demokratická Evropa se klidně dívala,
jak reakcionáři sabotují sankce v případě
habešské války, rozpřáhl se Mussolini
na Španělsko. A jestliže demokratická
Evropa se bude klidně dívat, jak dnes Mussolini
řádí ve Španělsku a mikado v
Číně, pak fašismus půjde ve své
dobyvačnosti dále. [ ].
To je naše stanovisko k této osnově, to je
stanovisko, které sdílí ohromná většina
pracujícího obyvatelstva této země,
to je stanovisko, které sdílí všichni
proletáři této země, kteří
slibují španělskému lidu, španělským
komunistům i socialistům, že učiní
všechno, aby jednota dělnické třídy
v Československu, i mezinárodní jednota dělnické
třídy učinila konec kapitulantské
politice proti fašismu, aby španělskému
lidu pomáhala k vítězství, které
bude i naším vítězstvím, vítězstvím
světového míru i demokracie.
S tohoto stanoviska náš klub bude hlasovat proti osnově.
(Potlesk poslanců strany komunistické.).
Místopředseda Langr (zvoní): Ke
slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava jest skončena.
Přistoupíme k doslovům pp. zpravodajů
o 1. odstavci pořadu, jimiž jsou: za výbor
živn.-obchodní p. posl. Klein, za výbor
zahraniční p. posl. Světlík.
Dávám slovo k doslovu prvému zpravodaji,
za výbor živn.-obchodní, panu posl. Kleinovi.
Zpravodaj posl. Klein: Vzdávám se slova.
Místopředseda Langr (zvoní): Pan
zpravodaj posl. Klein vzdává se slova.
Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji,
za výbor zahraniční, panu posl. Světlíkovi.
Zpravodaj posl. Světlík: Vzdávám
se slova.
Místopředseda Langr (zvoní): Pan
zpravodaj posl. Světlík vzdává
se slova.
Přistoupíme k doslovům pp. zpravodajů
o 2. odstavci pořadu, jimiž jsou: za výbor
živn.-obchodní p. posl. Brukner, za výbor
zahraniční p. posl. Stivín.
Dávám slovo k doslovu prvému zpravodaji,
za výbor živn.-obchodní, panu posl. Bruknerovi.
Zpravodaj posl. Brukner: Vzdávám se slova.
Místopředseda Langr (zvoní): Pan
zpravodaj posl. Brukner vzdává se slova.
Dávám slovo k doslovu druhému zpravodaji,
za výbor zahraniční, panu posl. Stivínovi.
Zpravodaj posl. Stivín: Vzdávám se
slova.
Místopředseda Langr (zvoní): Pan
zpravodaj posl. Stivín vzdává se slova.
Vykonáme nyní oddělené hlasování
o každé ze společně projednávaných
předloh a budeme hlasovati nejprve o odst. 1. pořadu:
Ad 1. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se souhlasí s dohodou o úpravě
výměny zboží mezi Československem
a Italií k československo-italské obchodní
a plavební smlouvě ze dne 23. března 1921,
podepsanou v Římě dne 31. března 1937
a uvedenou v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 30. dubna 1937, č. 72 Sb.
z. a n. (tisk 976).
Zpravodajem za výbor živn.-obchodní jest p.
posl. Klein, za výbor zahraniční p.
posl. Světlík.
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati podle zprávy výborové.
(Námitek nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
podle zprávy výborové, nechť zvedne
ruku. (Děje se. - Výkřiky poslanců
strany komunistické.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení podle zprávy
výborové ve čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení
bylo druhé čtení provedeno v téže
schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 1. Druhé čtení schvalovacího
usnesení, kterým se souhlasí s dohodou o
úpravě výměny zboží mezi
Československem a Italií k československo-italské
obchodní a plavební smlouvě ze dne 23. března
1921, podepsanou v Římě dne 31. března
1937 a uvedenou v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 30. dubna 1937, č. 72 Sb.
z. a n. (tisk 976).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Klein: Nejsou.
Zpravodaj posl. Světlík: Není změn.
Místopředseda Langr (zvoní): Nejsou.
Kdo ve druhém čteni souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve čtení
druhém.
Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.
Vykonáme nyní hlasování o 2. odstavci
pořadu:
Ad 2. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se souhlasí s obchodní dohodou mezi
republikou Československou a Argentinou, podepsanou v Buenos-Aires
dne 20. května 1937 a uvedenou v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 28.
května 1937, č. 88 Sb. z. a n. (tisk 978).
Zpravodajem výboru živn.-obchodního je p. posl.
Brukner, zpravodajem výboru zahraničního
p. posl. Stivín.
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati podle zprávy výborové.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
podle zprávy výborové, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení podle zprávy
výborové ve čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn.
řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení
bylo čtení druhé provedeno v téže
schůzi.
Vykonáme proto ihned druhé čtení.
Ad 2. Druhé čtení schvalovacího
usnesení, kterým se souhlasí s obchodní
dohodou mezi republikou Československou a Argentinou, podepsanou
v Buenos-Aires dne 20. května 1937 a uvedenou v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 28.
května 1937, č. 88 Sb. z. a n. (tisk 978).
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Brukner: Nejsou.
Zpravodaj posl. Stivín: Není jich.
Místopředseda Langr (zvoní): Nejsou.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
3. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s III. dodatkovým protokolem
k obchodní a plavební úmluvě mezi
republikou Československou a republikou Finskou ze dne
2. března 1927, podepsaným v Praze dne 17. dubna
1937 a uvedeným v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 23. dubna 1937, č. 58 Sb.
z. a n. (tisk 975).
Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je p. posl.
Tykal, zpravodajem za. výbor zahraniční
p. posl. dr Kozák.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Tykal: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr Kozák: Není jich.
Místopředseda Langr (zvoní): Nejsou.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
4. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s obchodní dohodou mezi
republikou Československou a republikou Kolumbií,
podepsanou v Bogotě dne 19. dubna 1937 a uvedenou v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 28.
května 1937, č. 87 Sb. z. a n. (tisk 977).
Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je p. posl.
Hrubý, zpravodajem za výbor zahraniční
p. posl. Stunda.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Hrubý: Nejsou.
Zpravodaj posl. Stunda: Nie sú.
Místopředseda Langr (zvoní): Není
změn.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přerušuji další projednávání
pořadu.
podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdrželi
na dnešní den posl. Borkaňuk, Široký.
nemocí posl. Wollner, inž. Karmasin.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. dr Hula.
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců komunistické strany Československa
posl. Beuera za posl. Vodičku.
mezi schůzí: Návrh tisk 1077 - přikázán
výboru iniciativnímu.
Místopředseda Langr sdělil, že
se předsednictvo usneslo, aby se příští
schůze konala v pondělí dne 15. listopadu
t. r. o 3. hod. odpol. s
1. Zpráva výborů ústavně-právního
a branného podle §u 35 jedn. řádu o
vládním návrhu zákona (tisk 796) o
zbraních a střelivu.
2 až 6. Nevyřízené odst. 5 až
9 pořadu 114. schůze.

