Pan posl. Gottwald a jeho kolegové dokazovali, že
osnova zákona posiluje pouze kapitalismus a fašismus,
a vytyčili požadavky komunistické strany, jichž
uskutečnění prý by stačilo
pro obranu hranic republiky. Jistě je nutno pracovati pro
odstranění nezaměstnanosti, lidské
bídy a lidského utrpení, ale pro obranu státu
- já už jsem to zdůraznil v branném
výboru - nestačí masové hnutí,
pro obranu státu je nutná odborně zdatná
a moderními zbraněmi vybavená republikánská
armáda. (Výkřiky poslanců strany
komunistické.) Je třeba také připraviti
hospodářský života veškero občanstvo
pro obranu hranic státu. O osudu státu, pánové
z komunistické strany, se nebude rozhodovati pouze na frontách,
nýbrž bude se rozhodovati také v zázemí.
My jsme nuceni dělati tytéž přípravy,
jaké dělá s námi spojený Svaz
sovětských republik. (Výkřiky poslanců
strany komunistické.- Místopředseda Langr
zvoní.) Armádní sovětský
list "Krasnaja Zvězda" napsal 8. června
loňského roku mezi jiným (čte):
"Dvě tendence, jež určují československou
zahraniční politiku, snaha o udržení
mru a pohotovost bojovati za svou samostatnou existenci, docházejí
upřímné sympatie a plného pochopení
v nejširších kruzích sovětské
veřejnosti, jež v pokusech o předělání
mapy Evropy vidí hlavní nebezpečí
pro mír." A zahraniční komisař
Litvinov prohlásil 5. května loňského
roku v Moskvě k československým novinářům
(čte): "Obě naše země vycházejí
z předpokladu, že mír lze zajistiti jen společným
úsilím, společnou přípravou
a vzájemným zabezpečováním."
Resolucemi, manifestacemi a demonstracemi na ulicích se
nezaručí mír, ani se nezaručí
obrana republiky Československé. (Potlesk.) Ale
podle oficielního armádního časopisu
ruského státu zaručí mír a
obranu republiky pohotovost bojovati za svou samostatnou existenci
a podle Litvinova společná příprava
a společné zabezpečování. Komunisté
svým chováním nepomáhají míru
ani obraně republiky Československé. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Místopředseda Langr (zvoní): Prosím
o klid.
Zpravodaj posl. David (pokračuje): Vy, pánové,
také ani nepomáháte přátelskému
našemu spojení s velkým sovětským
ruským státem. My však víme, že
se v Rusku soudí jinak. (Výkřiky posl.
Gottwalda.) Hlas ruské země netlumočíte
vy, pánové z komunistické strany. (Výkřiky
posl. Gottwalda, Hodinové- Spurné.) Hlas ruské
země tlumočil krásně při podzimní
návštěvě žurnalistů a spisovatelů
ruských v Československé republice ruský
spisovatel Tolstoj. Řekl tehdy (čte): "Jestliže
našim spojencům budou hroziti, odpovíme na
hrozbu hrozbou, jestliže je napadnou, odpovíme strašlivou
ranou 175 milionového národa ozbrojeného
ne špatně mnohým tím, co nepřátelé
mají, ale také mnohým tím, čeho
se jim nedostává. Budeme se bíti o kulturu
a svobodu, naši a vaši, přátelé
a spojenci! Budeme se bíti o kulturu a svobodu našeho
bratrského Československa, země, která
v sobě našla velkou sílu po staletích
útisku - svoji národní tvář."
To je smýšlení obyvatelstva ruské země.
(Stálé výkřiky. - Místopředseda
Langr zvoní.)
A nyní dovolte mi, abych řekl několik poznámek
k projevům pánů ze sudetoněmecké
strany. Oba výbory, ústavně-právní
a branný, zabývaly se v řadě schůzí
návrhem zákona o obraně státu a ve
zvláštních ještě poradách
byl podroben bedlivému zkoumání téměř
každý paragraf. Z projevů sudetoněmecké
strany nelze zejména projevu předsedy posl. klubu
p. kol. Sandnera upříti určitou upřímnost.
Bohužel, přiznává se tato upřímnost
k jinému stanovisku, než jaké se snáší
s bezpečností našeho státu. Pan Sandner
považoval za nutné znovu zdůrazniti nepravdu,
že se Němci stali občany tohoto státu
teprve v roce 1918 a proti své vůli, ač se
Němci stali občany tohoto státu o mnoho století
dříve, což právě bylo vyjádřeno
naším Memoirem III na mírové konferenci,
kterého se také p. kol. Sandner dovolával.
Pan Sandner otevřeně tvrdil, že našemu
státu chybí k jeho bezpečnosti Staatsgefühl,
státní cítění sudetských
Němců, které prý musíme my,
státní národ, teprve vytvořit. Že
všemu sudetskému Němectvu v Československu
není státní cítění cizí
a lhostejné, že mu nechybí, dokázali
jiní němečtí mluvčí,
kterým za jejich loyální projevy srdečně
děkuji.
V jaké hrozivé míře však chybí
toto státní cítění, tento Staatsgefühl
straně, za kterou mluvil p. kol. Sandner, ukazuje
nejpovážlivěji odpověď, kterou
nám zde dal na často opakovanou otázku, jak
by se chovali sudetští Němci za válečného
konfliktu. P. kol. Sandner řekl povšechně,
že jak prý věci stojí teď, že
by zachovali klid i ochotu k součinnosti. Dále řekl,
půjde-li však vývoj tak, jak jej my vedeme,
v případě války žádná
moc světa nemůže ručiti za činy
lidu, který je ve stavu psychosy. Je prý to marné.
Dále řekl: Ptáte se pořád,
na koho budou sudetští Němci střílet
v případě války? Každý
rozumný člověk prý ví, že
přírodní zákony se nedají organisovat.
Každý rozumný člověk ví,
co je to psychosa. Řečníci před mnou
již p. kol. Sandnerovi na to odpověděli.
Bylo zde mluveno o psychose, která je dnes ve smíšených
krajích mezi německým obyvatelstvem našeho
státu. P. kol. Sandnerovi odpovídáme
krátce. Jsme zvyklí ze soudní síně,
že se advokáti dovolávají psychosy až
po zločinu. Nové je, že pánové
ze sudetoněmecké strany chtějí hroziti
velezradou a tuto velezradu omlouvat psychosou již nyní,
tedy předem.
Koaličnímu vedení a celé vládě
doporučuji, aby projev páně Sandnerův
řádně prostudovala a uvážila.
Není mou věcí v této chvíli,
jsem-li ve funkci zpravodajské, rozebírati otázku,
kdo onu psychosu sudetských Němců, kteří
prý se ve válce zachovají tak, jak zde kol.
Sandner oznámil, v německém lidu pěstuje.
Tolik je však jisto, že bezpečnost státu
káže, aby všichni, kdož této psychose
propadli, byli v zájmu státu učiněni
neškodnými. (Výborně! - Potlesk.)
Pánové ze sudetoněmecké strany a také
ze strany komunistické vidí nebezpečí
osnovy zákona hlavně v §§ 19, 20 a 21,
jednajících o spolehlivosti držitelů
podniků, členů správních, dozorčích
a revisních orgánů podniků důležitých
pro obranu státu a zaměstnanců v těchto
podnicích.
V osnově zákona je jasně vytyčeno,
že důvodem označení za osobu státně
nespolehlivou nemůže býti nikdy příslušnost
k určitému jazyku, náboženství
nebo rase. Dále se v osnově praví (čte):
"Za státně nespolehlivé třeba
pokládati zejména osoby, o kterých možno
míti důvodně za to, že by zneužily
svého postavení v duchu obraně státu
nepříznivém." Věřím,
že povolané státní orgány budou
rozhodovat o spolehlivosti s největší objektivností
a opatrností. Tomu, kdo cítí státně
a bude konati svoje povinnosti, nesmí býti ublíženo.
Ten nemusí se také ničeho obávati,
ale každý musí souhlasiti s tím, že
není možno přihlížeti k činnosti
nepřátelů státu.
Pohraniční pásmo, o němž mluví
hlava VI, je pro obranu státu nutné a má
je řada evropských států. Pohraniční
opevnění, jak známo, buduje i sousední
hitlerovské Německo. Není zde úmyslu
ubližovati státně cítícím
občanům, příslušníkům
menšinových národností. Nejlepším
dokladem toho je, že i některé československé
kraje budou zařaděny do tak zv. pohraničního
pásma. Pánové ze sudetoněmecké
strany se mýlí, že v českém lidu
je nenávist k lidu německému a že, jak
řekl pan kol. Sandner, děláme nacionální
"Nadelstichpolitik". Bylo zde již předešlými
pány řečníky odpověděno
na toto tvrzení. Já sám znovu zdůrazňuji:
Nemáme vroucnějšího přání,
nežli dosáhnouti rozumného soužití
s německými spoluobčany. My k tomu pracujeme
a jsme přesvědčeni, že se také
sejdeme se všemi, kteří pokládají
Československou republiku nejen za svou domovinu, nýbrž
kteří jsou odhodláni v případě
nebezpečí tuto svou domovinu hájiti za každou
cenu a proti každému. Není možna však
dohoda s těmi, kteří svými city a
svými činy jsou za hranicemi republiky. Velká
většina našeho národa také nepůjde
nikdy s těmi, kteří nehlásí
se plně k demokratickému zřízení
státnímu.
Když se zde mluvilo o české nenávisti
k německému lidu, které ve skutečnosti
není, a když se zde dále mluvilo o domnělém
útisku Němců, vzpomenul jsem si na malý
slovanský nárůdek, žijící
v Německu, Lužické Srby. Osud tohoto nešťastného
národa, čítajícího sotva 130
tisíc duší, je za dnešních poměrů
v Německu přímo zoufalý a je hroznou
obžalobou poměrů v sousední říši.
(Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)
A přece, pánové, je to lid loyální,
který nesčíslněkráte projevil
svou loyalitu k Německé říši,
je to lid, který chce jen, aby si zachoval svou mateřskou
řeč, je to lid, který chce, aby si zachoval
svůj národní ráz. Jak by byl šťasten
malý lužickosrbský národ v Německé
říši, kdyby měl aspoň setinu
těch práv, které dala zde republika menšinovým
národnostem. (Potlesk.)
Pan Sandner prohlásil: "Přečkali
jsme husitské války, přečkáme
i dnešní dobu." Už pan kol. Richter
upozornil pana kol. Sandnera, že nezná dobře
české dějiny, neboť války husitské
nebyly válkami protiněmeckými. Žižka
také nevedl žádné války na výboj.
Ani Československá republika nepovede nikdy válku
na výboj, budeme se však v případě
napadení bránit a uhájíme se. (Potlesk.)
Dobře to řekl president dr Beneš ve válečné
škole: "Jsme v těchto zemích už 12
století a jsme tu stále, dnes silnější
než kdykoli dříve."
Souhlasím, co zde bylo řečeno pány
řečníky, že pro obranu státu
je třeba zdravého a hospodářsky i
sociálně spokojeného občanstva. Nezaměstnanost,
bída a hlad v širokých vrstvách lidových
je zárodek degenerace, největší nepřítel
armády a obrany republiky. Toho si musíme býti
všichni vědomi.
Řekl jsem už ve své referentské zprávě,
že osnova zákona o obraně státu náleží
mezi největší zákonodárná
díla, kterými se naše sněmovna zabývala.
Má jistě některé vady a nedostatky,
jako každé lidské dílo, ale je důležitým
a nutným pilířem pro budovu naší
státní samostatnosti a nezávislosti. Jeho
odhlasováním, dámy a pánové,
potvrdíte v dnešní osudové chvíli
světových dějin svou pevnou vůli hájiti
existenci republiky a odraziti každý útok na
její hranice vojenskou obranou a veškerým obyvatelstvem
státu.
Pro tuto osnovu zákona budou hlasovati strany vládní
a také oposiční; pro něj zvednou ruce
všichni, kdo stojí na půdě tohoto státu.
Dokážeme tak celému světu, přátelům
i nepřátelům za hranicemi, že i když
máme mezi sebou vnitropolitické spory, i když
mezi sebou vedeme zápasy, v jednom jsme všichni jednotni:
hájiti republiku a její hranice proti každému
a za jakýchkoliv okolností. (Potlesk.)
Základy Československé republiky jsou zpečetěny
krví tisíců vojáků zahraniční
armády, padlých ve světové válce,
jsou posvěceny utrpením a láskou milionů
věrných jejích občanů. Bude
žít Československá republika, poněvadž
má své místo ve střední Evropě
i své poslání, a ona také své
historické poslání splní.
Připojuji se jménem branného výboru
k projevu pana zpravodaje dr Dufka za ústavně-právní
výbor, navrhuji přijetí osnovy o obraně
státu zároveň se změnami, navrženými
jmenovaným panem zpravodajem; dále navrhuji zamítnutí
všech pozměňovacích návrhů.,
podaných k této osnově. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Vykonáme
nyní oddělené hlasování o každé
ze společně projednávaných osnov.
Budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu schůze:
Ad 1. Hlasování o osnově zákona,
jímž se mění a doplňuje zákon
na ochranu republiky (tisk 394).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
je p. posl. F. Richter, zpravodajem výboru branného
p. posl. Pekárek.
Prosím, aby paní a páni poslanci zaujali
svá místa a zachovali klid. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Osnova zákona má 10 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž došly pozměňovací
návrhy, míním dáti hlasovati takto:
Nejprve o celé osnově zákona v úpravě
návrhu posl. Švermy a dr Jar. Dolanského
na škrtnutí §§ 5 a 6 a odst. 3 z §u
7.
Nebude-li návrh tento přijat, budeme hlasovati o
celé osnově v úpravě eventuálních
návrhů posl. Švermy a dr Jar. Dolanského
k §§ 5 a 6.
Kdyby také tento návrh byl zamítnut, hlasovali
bychom o celé osnově ve znění zprávy
výborové.
Jsou nějaké námitky proti navrženému
pořadu hlasování? (Námitky nebyly.)
Není jich.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s celou osnovou zákona v úpravě
návrhu posl. Švermy a dr Jar. Dolanského
na škrtnutí §§ 5 a 6 a odst. 3 z §u
7, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Úprava ta je zamítnuta.
Kdo souhlasí s celou osnovou v úpravě eventuálních
návrhů týchž poslanců, Švermy
a dr Jar. Dolanského, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. I tato úprava je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona,
to jest s jejími 10 paragrafy, s nadpisem zákona
a úvodní formulí, ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
osnovu tuto podle zprávy výborové, a to ve
čtení prvém.
Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. l jedn.
řádu, aby o této naléhavé osnově
bylo čtení druhé provedeno v téže
schůzi.
Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona,
jímž se mění a doplňuje zákon
na ochranu republiky (tisk 394).
Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní
p. posl. F. Richter, za výbor branný p. posl.
Pekárek.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. F. Richter: Navrhuji opravu tiskové
chyby, aby totiž v §u 8 před začátkem
druhého odstavce bylo škrtnuto označení
"(6)".
Předseda: Kdo ve druhém čtení
souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna
přijala ve čtení prvém, s opravou
podle čtení druhého, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu-zákona také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Nyní budeme hlasovati o druhém odstavci pořadu:
Ad 2. Hlasování o osnově zákona
o obraně státu (tisk 400).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
jest p. posl. dr Dufek, zpravodajem výboru branného
p. posl. David.
Osnova zákona má 201 paragrafů, rozdělených
na 9 hlav, z nichž některé rozděleny
jsou ještě na části a některé
části na oddíly, kteréžto hlavy,
části, oddíly, jakož i jednotlivé
paragrafy opatřeny jsou nápisy. Vedle toho má
osnova nadpis zákona a úvodní formuli.
Podány byly pozměňovací návrhy
a míním dáti hlasovati v tomto pořadí
podle jednotlivých hlav:
O hlavě I a II, to jest o §§ 1 až 17, s
příslušnými nadpisy bychom hlasovali
nejprve v úpravě návrhů posl. dr Jar.
Dolanského; nebude-li přijata, hlasovali
bychom o nich v úpravě návrhu posl. Berana,
dr Meissnera, dr Patejdla, dr Jos. Dolanského, Mlčocha,
Tauba a Zierhuta; nebude-li ani tato úprava přijata,
budeme hlasovati ve znění zprávy výborové.
O hlavě III, to jest o §§ 18 až 30, s příslušnými
nadpisy, budeme hlasovati tímto postupem:
Nejprve o §§ 18 až 20 v úpravě návrhů
posl. dr Jar. Dolanského; nebude-li přijata,
v úpravě návrhů posl. Sandnera,
dr Neuwirtha a Kundta; nebude-li ani tato přijata, o §§
18 až 20 podle zprávy výborové.
Při §u 21 hlavy III budeme hlasovati nejprve o návrhu
posl. dr Jar. Dolanského na škrtnutí;
nebude-li přijat, budeme hlasovati o §u 21 v úpravě
eventuálního návrhu posl. dr Jar. Dolanského;
nebude-li přijata, budeme hlasovati o tomto paragrafu v
úpravě návrhu posl. Sandnera, dr Neuwirtha
a Kundta, nebude-li ani tato přijata, budeme o §u
21 hlasovati podle zprávy výborové.
O §§ 22 až 30 z hlavy III budeme hlasovati nejprve
v úpravě návrhu posl. dr Jar. Dolanského;
nebude-li přijata, podle zprávy výborové.
O hlavě IV, to jest o §§ 31 až 56, samozřejmě
vždy s příslušnými nadpisy, budeme
hlasovati nejprve v úpravě návrhů
posl. dr Jar. Dolanského; nebude-li přijata,
v úpravě návrhu posl. Sandnera, dr
Neuwirtha a Kundta; nebude-li ani ta přijata, podle zprávy
výborové.
O hlavě V, to jest o §§ 57 až 138, budeme
hlasovati nejprve v úpravě návrhů
posl. dr Jar. Dolanského; nebude-li přijata,
v úpravě návrhu posl. Berana, dr Meissnera,
dr Patejdla, dr Jos. Dolanského, Mlčocha, Tauba
a Zierhuta; kdyby ani tato úprava nebyla přijata,
hlasovali bychom o hlavě V ve znění zprávy
výborové.
Při hlavě VI, obsahující §§
139 až 144, podány byly souhlasné návrhy
posl. Sandnera, dr Neuwirtha a Kundta a posl. dr Jar. Dolanského
na její škrtnutí. Budeme hlasovati nejprve
o tomto návrhu na škrtnutí.
Bude-li zamítnut, budeme hlasovati o této hlavě
v úpravě návrhu posl. Berana, dr Meissnera,
dr Patejdla, dr Jos. Dolanského, Mlčocha, Tauba
a Zierhuta; kdyby úprava ta nebyla přijata, budeme
hlasovati o hlavě VI ve znění zprávy
výborové.
O hlavě VII, k níž není pozměňovacích
návrhů, budeme hlasovati podle zprávy výborové.
Jsou to §§ 145 až 165.
O hlavě VIII, obsahující §§ 166
až 193, budeme hlasovati nejprve ve znění zprávy
výborové.
Po jejím přijetí budeme hlasovati o doplňovacích
návrzích posl. dr Jar. Dolanského
na vsunutí nového §u 170 a) a posl. Franka
na vsunutí nového §u 180 a).
O hlavě IX, Závěrečná ustanovení,
obsahující §§ 194 až 201, dále
o nadpisu zákona a o úvodní formuli budeme
hlasovati podle zprávy výborové, neboť
není tu pozměňovacích návrhů.
Jsou nějaké námitky proti přednesenému
pořadu hlasování? (Nebyly.)
Není jich.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s hlavou I a II této osnovy zákona
v úpravě návrhů posl. dr Jar. Dolanského,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Kdo nyní souhlasí s hlavou I a II v úpravě
návrhu posl. Berana, dr Meissnera, dr Patejdla,
dr Jos. Dolanského, Mlčocha, Tauba a Zierhuta, jejíž
přijetí doporučili pp. zpravodajové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím hlava I a II přijaty
jsou v úpravě výborové zprávy
podle návrhu jmenovaných poslanců.
Kdo souhlasí s §§ 18 až 20 z hlavy III v
úpravě návrhů posl. dr Jar. Dolanského,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Kdo souhlasí s těmito paragrafy v úpravě
návrhů posl. Sandnera, dr Neuwirtha a Kundta,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Kdo nyní souhlasí s §§ 18 až 20 z
hlavy III podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím §§ 18 až
20 z hlavy III přijaty jsou podle zprávy
výborové.

