Pátek 10. října 1930

My jsme podali v posl. sněmovně, i zde v senátě, návrh na úpravu platů státních zaměstnanců a zaměstnanců u státních podniků, jímž jedině je možno řešiti dnešní mizerné poměry státních zaměstnanců, poměry, které byly přivoděny vámi samotný mi vždy, když jste byli ve vládě. Vaší povinností by bylo pro ty to návrhy hlasovati, abyste odčinili křivdu na státních zaměstnancích spáchanou. Vy však se stavíte proti tomuto návrhu, a abyste zakryli svoji zrádcovskou a protilidovou politiku, demagogicky tvrdíte, že prý není úhrady, která by obnášela přes 4 miliardy Kč. I úhradu vám, páni sociálfašisté, najdeme, vy však přesto nebudete pro tento návrh hlasovati, prostě proto, že nesmíte, poněvadž váš zaměstnavatel, buržoasie, vám to nedovolí a vy se musíte říditi heslem: >Čí chleba jíš, toho píseň zpívej.< A státní zaměstnance, které jste zbídačili, zase nějakými sliby ukonejšíte: Vždyť volby ještě nejsou. Pak jim zase slíbíte, že to v příští vládě napravíte. My, komunisté, však stavíme se za svoje návrhy a voláme za ně do boje všechny státní zaměstnance, aby se postavili proti úplnému zotročení státního a železničního proletariátu, a ve spojení s druhým dělnictvem vedli boj v jednotné frontě bez rozdílu národnostní neb organisační příslušnosti proti fašistické vládě i proti sociálfašistickým vůdcům za řádnou úpravu platovou pro všechny státní zaměstnance a zaměstnance státních podniků. Proto vybízíme veškeré státní zaměstnance k vybudování společných výborů v úřadech, stanicích, topírnách i na tratích a k přípravě boje za tyto požadavky. Všeobecné zvýšení platů nejnižších kategorií, za generální změnu platového systému a proti švindlu s 13. platem, za všeobecnou stabilisaci a odstranění smluvního poměru - ve všech úřadech, započtení činovného do pevného platu a pense. Pryč s přídavným systémem a remuneracemi! Za odstranění úkolového systému a za sedmihodinnou dobu pracovní.

Ty to požadavky jsou plně oprávněné, poněvadž životní úroveň státních a veřejných zaměstnanců, zejména nižších kategorií zaměstnaneckých při státních a veřejných podnicích, stává se při dnešní drahotě životních potřeb a bytů přímo katastrofální. Desetitisíce státních a veřejných zaměstnanců i s jejích rodinami trpí bídou a hladem. Rodiny státních zaměstnanců nemají v mnoha případech ani nejnutnějšího prádla a šatstva, bydlí v nezdravých a nedostatečných bytech, poněvadž nemohou platiti vysoké nájemné, které se na pracujícím lidu nyní všude žádá. Bída mezi zaměstnanci je vaším přičiněním hrozná a vy zde, pánové, proti této bídě nic neděláte, nýbrž vy ji ještě stále více zhoršujete. Vy ještě zaváděním fašistického teroru ve státních úřadech více tuto již dosti trpkou skývu chleba těmto ubožákům ztrpčujete. Dnes nepronásledují se zaměstnanci snad pro nedbalé konání svých povinností, ale pro politické přesvědčení doháníte je přímo do zoufalství. Nemstíte se jen vám nepohodlným zaměstnancům, nýbrž i jejich rodinám. Máme spoustu případů, že pro vylepení plakátů, oznamujících konání veřejné schůze, což bylo okresním úřadem povoleno, jsou zaměstnanci disciplinárně trestáni, a když se jim nic přesto nemůže dokázati, jsou překládáni z místa na místo, čímž jsou finančně značně poškozováni. Zavádíte ve všech úřadech špiclovský systém, že se zaměstnanci bojí ústa otevříti, aby nebyli za projevení svých názorů šikanováni. A tomu říkáte, že se >vláda vrátila do rukou tvých, ó, lide českýzasloužilý odpočinek< a pakli je to pan ředitel, který bral úplatky, tu se řekne, že byl pensionován pro nemoc, na kterou zašel již tak mnohý vysoce postavený byrokrat. Toto třídní rozvrstvení je již všem zaměstnancům známou věcí a proto také již připravují udělati třídním rozdílům konec. Již prohlédli sociálfašistické vůdce a staví se do jednotné revoluční fronty s druhým proletariátem, aby vedli boj za odstranění kapitalistického systému a za nastolení systému socialistického. Státní a veřejní zaměstnanci nedají se poštvati byrokracií a sociálfašistickými vůdci proti svým taktéž vykořisťovaným a hladovějícím druhům v soukromých závodech, nýbrž vytvoří s nimi akční výbory, kde se budou vzájemně dohodovati o bojích, které proti svým vykořisťovatelům, ať již se jmenují stát nebo soukromý kapitalista, povedou až do úplného vítězství pracující třídy.

Všeobecné pobouření, které zachvátilo pracující třídu i státní a veřejné zaměstnance nad tím, že stát, který vyhazuje miliardy na přípravu nové imperialistické války, odpouští ohromné miliony majetné třídě na daních a současně dává zkrachovaným bankám ze státní pokladny stamilionové presenty, které vydřel na pracujících dělnících, státních a veřejných zaměstnancích pomocí srážkové daně, a nemá pro hladové a zbídačené státní a veřejné zaměstnance žádných finančních prostředků, stále roste.

Když má stát peníze pro rakouské generály a pro kněžstvo, musí je také míti pro tak důležitou složku, jako jsou zaměstnanci státních a veřejných podniků, obzvláště jako jsou železnice, kde musí zaměstnanci svým výkonem přinášeti státu miliardové zisky, takže si řádnou platovou úpravu plně zaslouží. Dávají-li se velké miliony na udržení státního ozbrojeného aparátu, musí se dáti v první řadě těm, kteří si je zaslouží a také sami vydělají. A proto, státní a veřejní zaměstnanci, tyto požadavky vaše jsou plně oprávněny a uskutečnitelny. Proto chystejte se k boji za ně a za konečný cíl: dobytí moci v tomto státě, kde dosud rozhodují vaši nepřátelé, buržoasie a sociálfašisté. Nedejte se více klamati proradnými vůdci, kteří pro vás mají stále jen sliby, ale aby zlepšili vaši zoufalou situaci, o to se nikdy vážně nestarali. Stále se vám upravuji platy, ale vždy po úpravě jste na tom ještě hůře, nežli před úpravou.

Totéž bude i po této úpravě, kdy budete, státní zaměstnanci i železničáři, opět citelně poškozeni, a proto pryč se švindlem vánočního příspěvku. který je opět dárkem vysoké byrokracii, do boje za skutečnou úpravu platovou, za odstranění bídy a hladu z rodin státních a veřejných zaměstnanců.

Místopředseda Trčka (zvoní): Slovo má dále pan sen. Havránek.

Sen. Havránek: Vážený senáte! Projednáváme osnovu zákona, kterým se má dostati státním zaměstnancům t. zv. vánočního příspěvku. Je nesporné, že poměry našich státních zaměstnanců nejsou uspokojivé, neboť je statisticky dokázáno, že jeho příjmy jsou pod valorisačním číslem průměru životních potřeb, a proto zasluhují naléhavé úpravy. Vánoční příspěvek není však tímto prostředkem, který by vyřešil uspokojivě poměry státních zaměstnanců, zvláště nižších kategorií, je to pouze jakési uznání se strany státu, že situace státních zaměstnanců je neudržitelná.

Vánoční přídavek nelze také považovati za nějakou novou odměnu za práci, nýbrž pouze za záměnu dosavadních, po léta již vyplácených remunerací. Vyplácení těchto vánočních remunerací bylo však prováděno nespravedlivě, a protekční systém měl zde úplně volné pole, neboť nebylo zde žádného předpisu, nanejvýše, že byl odstupňován podle kvalifikace. Kvalifikaci určoval však nadřízený úředník nebo přednosta, který mnohdy posuzoval věc podle politické příslušnosti, nebo podle toho, jak se kdo anebo která politická veličina za zaměstnance přimluvila. Nebyly zde žádné přesné směrnice a určení příspěvku bylo ponecháno úplně na vůli jednotlivce, což mělo za následek nejenom hluboký pokles morálky, nýbrž dotklo se i těžce těch, kteří z malicherných důvodů byli z výplaty remunerace vyloučeni, takže v mnohých rodinách o vánočních svátcích namísto radosti vznikaly jen služební nepříjemnosti a zármutek.

Proto soc.-demokratické odborové organisace státních zaměstnanců již po několik let se dožadovaly, aby tento protekční systém byl změněn v pevný předpis, který by jasně stanovil nárok podle stejné zásady a pro všechny bez rozdílu, Konečně po jednoročním jednání dospělo se k osnově o vánočním příspěvku, jež je dílem kompromisu a řeší proto věc polovičatě. Místo plného třináctého služného, jak zněl požadavek, přiznává se pouze 70% z platové základny. Příspěvek tento vylučuje po dle §u 1 odst. 1. možnost. aby pod názvem příspěvku mohla býti zmíněná částka započítána do pensijní základny, jak by tomu musilo nutně být u třináctého služného, a dále tímto nezapočtením do pensijní základny možnost výplaty příspěvku i pro pensisty.

Některá ustanovení v osnově jsou dosti tvrdá, zejména nepřiznání nároku manželům, pokud jsou oba zaměstnáni ve službách státních. Soudím, že příspěvek tento je odměnou za vykonanou práci a je tedy součástkou služného. Je proto nespravedlivé, že v §u 1, odst. 4. vylučují se z nároku na příspěvek manželé, kteří jsou oba ve státních službách zaměstnáni, a přiznává se příspěvek výplaty manželu jednomu, jehož služné je vyšší. Toto ustanovení postihne značný počet manželů zaměstnaných v tabákových továrnách, ba znamená to pro ně i částečné postižení, neboť až dosud vánoční příspěvek dostal se v podobných případech oběma manželům.

Tímto ustanovením je znehodnocena též práce provdané ženy. Vyplácí-li se příspěvek zaměstnancům se služným I, II nebo III stupnice, které zpravidla přesahuje plat obou zaměstnaných manželů v tabákových továrnách, tím dříve si zaslouží, aby se dostalo příspěvku manželům oběma, kteří mají daleko nižší služné. Ustanovení §u 1, odst. 4. je proto nespravedlivé, a budeme se domáhati, aby toto nespravedlivé příkoří bylo odčiněno a příspěvku se dostalo všem stejně, mužům jako ženám, bez rozdílu, jsou-li ženatí anebo svobodní.

Považuji za svou povinnost vyzvednouti úspěch zásahu socialistických organisací. kterým se podařilo zaručiti nejnižším kategoriím minimální obnosy výplaty, které podle vládního ujednání mají činiti nejméně Kč 450.-.

Při této příležitosti považuji za svou povinnost poukázati, že dílovedoucí a kancelářští zřízenci tabákové režie mají dosud služební dobu 40letou. Uvážíme-li, že úředníci a dělníci tabákové režie 35tiletou služební dobu mají, kdežto dílovedoucí jako zaměstnanci toho samého podniku musí sloužiti 40 let, je nepochopitelné, z jakých důvodů se dílovedoucím 35tiletá služební doba upírá, zejména dnes. O nutnosti zavedení 55tileté služební doby pro dílovedoucí je samo ústřední ředitelství tabákové režie přesvědčeno, nebo již zprávou z 2. září 1919. čís. 5672/I/1919, a později i zprávou ze dne 7. března 1922, čís. 28.585/I/1921, navrhlo, resp. doporučilo ministerstvu financí zavedení 55tileté služební doby pro dílovedoucí, místo dosavadní 40tileté. Přesto mají dílovedoucí dodnes ještě 40tiletou služební dobu, ačkoli se jim sráží 6 % pensijního příspěvku jako úředníkům, kteří 35tiletou služební dobu mají.

K tomu nutno podotknouti, že úředníci a dělníci tabákové režie platí pensijní příspěvek pouze do 35ti služebních let, výjimky činí jen povýšení po 35. služebním roce, kdežto dílovedoucím a kancelářským zřízencům sráží se pensijní příspěvek po celých 40 služebních let, čímž jsou tito značně poškozeni. Že jsou dílovedoucí tabákové režie v tomto ohledu velmi zkráceni, dokazuje ještě ta okolnost, že, pokud byli čekatelé a patřili do stavu dělnického, platila pro ně 35tiletá doba služební, ale jakmile byli jmenováni dílovedoucími, zvýšila se jim služební doba na 40 let. Je nutno, aby se stala náprava a náš klub podal již v této věci svůj návrh. Uskutečněním tohoto požadavku bude odčiněna křivda, kterou byli dílovedoucí čsl. tabákové režie značně poškozeni.

Náklad, vzniklý splněním uvedených požadavků, je při tak malém počtu zaměstnanců zcela nepatrný, a uhradí se lehce při tak dobře prosperujícím státním podniku, jakým je dnes tabáková režie, k jejímuž zisku jmenovaní svými výkony nemálo přispívají.

Nutno též připomenouti, že v sociálně-politickém výboru byla přijata resoluce, kde se vládě ukládá, aby vánoční přídavek vyplácela každého roku 1. prosince také zaměstnancům a dělníkům státních báňských a hutních podniků, I když budou alespoň 10 měsíců v roce zaměstnáni. Je nutno, aby také tato resoluce byla uskutečněna, aby i těm to nejchudším zaměstnancům státním bylo částečně pomoženo. Vedle toho nutno reklamovati a připomenouti vládě, resp. ministerstvu veřejných prací, že při jednání o staropensistech bylo sjednáno, že staropensistům, resp. provisionistům státních dolů se dostane příplatku k dosavadní pensi. Reklamujeme proto tento slib a žádáme ministerstvo veřejných prací, aby skutečně těmto provisionistům svůj slib také splnilo. Přes tyto vady je předložená osnova pokrokem proti dosavadnímu stavu věci, což je úspěchem socialistů ve snaze upraviti státně-zaměstnanecké poměry s hlediska slušné lidské existence. Bylo by si jen přáti, aby vládní usnesení o minimálních sumách výplaty bylo v plném rozsahu provedeno a aby v otázce nároku smluvních zaměstnanců, zejména na železnicích, dosaženo bylo ve smyslu usnesení vlády skutečné takové dohody, která by mohla uspokojiti tuto část nejhůře placených a nejbídněji živořících zaměstnanců. Bude snahou sociálně-demokratických organisací, aby usnesení vlády bylo v celém rozsahu dodrženo.

S předloženou osnovou se současně hovoří již po měsíce o zvýšení železničních osobních tarifů. Je pochopitelno, že podobné opatření vyvolává rozruch ve veřejnosti, zvláště dělnické. Je jisto, že provedením zákona vzniknou státu a státním podnikům zvýšená vydání. Zvýšení toto je však z části kryto úsporou po remuneracích, které se dosud vyplácely. Zbylý náklad není takový, aby si vyžádal tak pronikavého opatření, o jakém se mluví. Je nesprávné slučovati tento vánoční přídavek se zvýšením železničních osobních tarifů. Finanční situace železnic má hlubší příčiny, než nepatrné vydání na vánoční příspěvek. Sám pan ministr železnic před několika dny prohlásil zástupcům tisku, že deficit státních drah zaviňuje hlavně nepříznivá hospodářská situace státu a výroby, neboť příjem z osobní dopravy neklesl. Ač bylo propuštěno tři tisíce zaměstnanci, výdaje železnic. nemohly úměrně klesnout. Železnice nemusily by býti pasivní, kdyby jim byla honorována služba, státním podnikům konaná. Tak od pošty dostávají železnice pouze 60 milionů Kč ač by jejich výkonu odpovídala částka 132.700.000 Kč. Uvedl, že kdyby železnicím zůstala k jejich dobru dopravní daň, jako je tomu v Rakousku, neměly by státní dráhy ani letošního roku schodku, ba naopak byly by vysoko aktivní.

Uvádím to proto, aby ve veřejnosti otázka vánočního příspěvku státních zaměstnanců byla spravedlivé posuzována.

Naše strana, jak je samozřejmé, bude pro osnov u zákona hlasovati, neboť je si vědoma, že tímto příspěvkem je částečně odčiněna křivda za minulého režimu na státních zaměstnancích spáchaná, spojuje však své stanovisko s výplatou minimálních příspěvků, a to i pro smluvní zaměstnance.

Prohlašujeme, že v budoucnu budeme se domáhati; aby tato 70 % ní kvota změněna byla v plné 13. služné pro všechny zaměstnance. Vycházíme z přesvědčení, že stát, chce-li míti spolehlivé zaměstnance, musí jim zabezpečiti slušnou lidskou existenci, aby oni bez starosti o své rodiny mohli se plně věnovati své službě, svému zaměstnání. Jestliže my soc. demokraté snažíme se tuto slušnou lidskou existenci státním zaměstnancům zabezpečiti, činíme tak i proto, že jsme přesvědčeni, že špatné a neurovnané existenční poměry státních zaměstnanců mají značný vliv na vytvoření se existenčních podmínek jak u dělnictva, tak i úřednictva v soukromém zaměstnání. Proto hlasováním pro osnovu splňujeme též část svého sociálně-politického programu. (Potlesk.)

Místopředseda Trčka (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce pořadu.

Přikročíme ke 2. bodu dnešního pořadu, jímž je

2. Druhé čtení zprávy ústavněprávního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 235) k vládnímu návrhu zákona o úpravě právních a hospodářských poměrů v pohraničních územích. Tisk 255.

Zpravodajem je pan sen. dr Veselý. Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějakou textovou opravu.

Zpravodaj sen. dr Veselý: Nemám oprav.

Místopředseda Trčka: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny tisk 235, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Dalším odstavcem pořadu je:

3. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 243) o vládním návrhu zákona, jímž se mění §§ 1, 3 a 5 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 323 Sb. z. a n., kterým se blíže upravuje dávka z majetku a z přírůstku na majetku u majetku zabraného. Tisk 263.

Zpravodajem je pan sen. Thoř.

Táži se pana zpravodaje, zda má nějakou textovou opravu.

Zpravodaj sen. Thoř: Nemám.

Místopředseda Trčka: Pan zpravodaj nemá žádné textové změny.

Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny vyznačeným v sen. tisku 243, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.

Tím byl pořad schůze vyřízen.

Dnes byla tiskem rozdána

naléhavá interpelace sen. Donáta, Habrmana, dr Kloudy, dr Hellera, dr Reyla, Luksche, Dyka, Thoře a druhů na vládu republiky Československé, jaká opatření hodlá učiniti na zmírnění hospodářské krise, která se jeví jednak v zemědělství úžasným poklesem cen zemědělských plodin a nemožností jich odbytu, jednak v průmyslu a jeho odvětvích nemožností prodeje průmyslových výrobků, čímž nezaměstnanost dělnictva stále stoupá, tisk 283.

(Výkřiky sen. Mikulíčka. Místopředseda Trčka zvoní.) Prosím o klid!

Ve smyslu §u 68 jedn. řádu je senátu rozhodnouti, zda a kdy jest o této interpelaci zahájiti rozpravu prostým hlasováním.

Kdo souhlasí s tím, aby této interpelaci přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této interpelaci se přiznává.

Byl mně podán návrh sen. Donáta, Habrmana. dr Kloudy, dr Hellera, dr Reyla, Luksche, Dyka, Thoře a druhů na zahájení rozpravy o naléhavé interpelaci tisk 283.

Žádám pana tajemníka, aby jej přečetl.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. Donáta, Habrmana, dr Kloudy, dr Hellera, dr Reyla, Luksche, Dyka, Thoře a druhů na zahájení rozpravy o naléhavé interpelaci tisk 283:

Podepsaní navrhují, aby o naléhavé interpelaci sen. Donáta, Habrmana, dr Kloudy, dr Hellera, dr Reyla, Luksche, Dyka, Thoře a druhů stran hospodářské krise, tisk 283, zahájena byla rozprava v příští schůzi senátu, t. j. v úterý dne 14. října.

Místopředseda Trčka (zvoní): Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh tento se přijímá.

Byl mně podán návrh sen. Mikulíčka, Stránského a druhů.

Prosím, aby byl přečten.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. Mikulíčka, Stránského a druhů:

Navrhujeme, aby do dnešní schůze senátu dostavili se pp. ministři soc. péče a veř. prací a podali zprávu o vyplácení mezd a platů horníků v revíru moravsko-ostravském.

Místopředseda Trčka: Dám o tomto návrhu hlasovati.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá. (Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Oznamuji, že

do výboru rozpočtového nastupuje za sen. Janíka sen. Janček.

Navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 14. října 1930 o 14. hodině s tímto

pořadem jednání:

3. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2Z3) k vládnímu návrhu zákona o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě. Tisk 280.

2. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu řízením zkráceným projednána byla osnova zákona o vánočním příspěvku státním zaměstnancům a učitelům v činné službě. Tisk 280.

3. Rozprava o naléhavé interpelaci sen. Donáta, Habrmana, dr Kloudy, dr Hellera, dr Reyla, Luksche, Dyka, Thoře a spol. na vládu republiky Československé ve věci hospodářské krise. Tisk 283.

Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.

Konec schůze v 12 hod. 49 min.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP