Středa 7. května 1930

Zákon byl naproti přijat ale rok od roku ho senát právě ze strachu před ulicí odkládal. Dnes se nám praví ve zprávě, že se tento zákon stal bezpředmětným, poněvadž novou předlohou a staropensistech je prý tato otázka rozřešena. Velevážení, je to po prvé, kdy senát nějakou předlohu poslanecké sněmovny zkrátka zamítá. Ponejprv! Tu měli bychom se přece domnívati, že zde zamítnutí bylo obzvlášť důkladně odůvodněno, aby odůvodnění bylo skutečně pádné. Ale co vidíme? Rozřešena ovšem otázka je. v novém pensijním zákoně jedná se o generálech, ale jak je otázka řešena? Staré bezpráví jednoduše zůstává. Někteří se domnívají, že § 1 odst. 2 pensijního zákona, kde se praví, že vláda z volného uvážení může na žádost udíleti pense, že tento paragraf vládu zmocňuje, aby poukazovala starým generálům jejich pense podle hodnosti. To jest omyl, neboť v odstavci 2 § l jsou tito staří generálové ze všeobecné pensijní úpravy a zrovnoprávnění výslovně vyjmuti a zůstává jim nadále poukázána nižší hodnost, jen pense plukovníka jako dříve, jenže tyto plukovnické pense mohou býti na žádost zvýšeny. Ale zůstává nadále rozdíl, že nebyli pensionováni podle 5., 4., 5., 2. a 1. hodnostní třídy, kterou měli. Otázka tedy není rozřešena, naopak, bezpráví bylo jen utvrzeno, a žádná vláda, ani fa nejblahovolnější, nemá podle tohoto zákona moc poskytnouti těmto generálům pensi jim příslušející. Následkem toho znamená to jednoduše sypati písek do očí, řekne-li se, že věc je rozřešena. Nikoli, znovu bylo spácháno bezpráví, a koaliční strany dřívější, které považovaly za správné napraviti bezpráví a které v poslanecké sněmovně pro to hlasovaly, dopouštějí se dnes zrady na svém vlastním přesvědčení, které tehdy projevily, jestliže dnes hlasují pro to, aby tento zákon pro generály byl zamítnut.

Proto, pánové, konáme vám službu, když podáváme návrh, abyste tuto předlohu ještě jednou vrátili brannému a rozpočtovému výboru, aby se podrobně uvážilo, jak by bylo lze bezpráví napraviti ve shodě s novým zákonem o staropensistech. Prosím, pánové, nepropůjčujte se ke smutné službě, aby senát zase zničil to, co poslanecká sněmovna napravila, abyste se, když poslanecká sněmovna před veřejností projevila vůli toto bezpráví napraviti, naopak zasazovali o to, aby toto bezpráví zůstalo zachováno.

Prosím, nepřicházejte mně s důvodem, že ta nebo ona kategorie pensistů dostává méně; neříkejte: jak přicházejí druzí, generálové, k tomu, aby měli tolik? Myslím, že tento argument nemůžeme přijmouti dotud, dokud není ve státě zavedeno plné zrovnoprávnění, které dodnes není provedeno ani v sovětském státě, jejž tak mnohé kruhy tolik vychvalují. Pokud vím. jsou také tam kategorie důstojníků, jejich platy a pense různé, u některých jsou velmi vydatné.

S tímto argumentem tedy dnes zajisté nelze přijíti.

A 11/2 milionu, které pro to přicházejí v úvahu? Ale mělo se jich použíti pro přestárlé? Pro přestárlé by se s tím nebylo mnoho pořídilo. To pánové uznají, jestliže četli cifry, kolik přestárlých se dodnes hlásalo. To jsou také jen argumenty pro ulici a nikoli argumenty vážných mužů. Chcete-li skutečně přiměřeně rozeznávati právo a bezpráví, pak nezbude nic jiného, nežli ukvapenost, které se někdo dopouští řka, že touto pensijní předlohou je otázka staropensistů rozřešena, zase napraviti a tuto předlohu o generálech vrátiti brannému a rozpočtovému výboru k podání nové zprávy.

Jsem tak stár, že víme, že důvody, i nejlepší důvody někdy ztroskotávají o některé vnější okolnosti. Proti politickým koalicím bojují, abych použil slov Schillerových, i bozi marně. Proto je možno, že slova, která jsem v této věci promluvil, dají těm. kdož tímto těžkým bezprávím jsou postiženi, jen zadost učinění, že se zde v této síni někdo zasazoval o jejich práva, že senát nepřijal bez jediného slova tuto nespravedlnost.

Ale vážení kolegové a kolegyně, pak prokažte alespoň osobám, tímto zákonem postiženým jednu službu, kterou můžete prokázati, aniž byste provedli změny na tomto zákoně. Podali jsme resoluční návrh, ve kterém se navrhuje, aby senát vládu vyzval, aby blahovolně používala zmocnění, které jí je dáno v § 1 odst. 2 ohledně vojenských gážistů, aby jim totiž všem přiznávala zvýšené požitky. Kdežto jiní pensisté své zvýšené pense dostávají beze všeho, imisí gážisté teprve o to žádati a mimo to je ponecháno vládě, zda jim přizná zvýšenou pensi plukovnickou. Tu bylo by zajisté názorem nás všech, aby všichni, poklid nejsou znamenáni jako zločinci - neboť tito nepřicházejí v úvahu - byli účastni tohoto dobrodiní. Proto prosím, přijměte alespoň tento resoluční návrh, kterým se vláda vybízí, aby tohoto zmocnění dalekosáhle užívala a aby těmto vojenským staropensistům přiznávala nejvyšší požitky, které po zákonu jsou vůbec možný. Domluvil jsem. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Další slovo má pan sen. Mikulíček.

Sen. Mikulíček: Pánové! Jsme svědky řídkého zjevu, že předloženou osnovou likviduje se zákon, který v poslanecké sněmovně odhlasovala měšťácká koalice proti vůli všech tehdejších oposičních stran, k nimž patřily i dnešní 3 socialistické vládní strany. Tento fakt sám o sobě, kdyby neměl jiného pozadí, byl by snad potěšitelným zjevem v politickém obratu po utvoření této, po nových volbách vzniklé měšťácko-socialistické vlády, jenže předložený návrh má své čertovo kopýtko v odhlasovaném dnes návrhu zákona o staropensistech v senátě. V rozpočtovém výboru přiznal sám nynější vládní socialistický poslanec, že se v zákoně o staropensistech zvyšují generálům pense na 39.000 Kč. Vážení, co se sleduje tím, aby byl zamítnut sněmovnou před dvěma roky odhlasovaný návrh na zvýšení pensí generálům až na 55.000 při mužích a 24.900 Kč při vdovách po generálech? Utvořili jste měšťácko-socialistickou vládu. Socialisté musí něco přinésti svým voličům, které sliby zlákali k sobě, a tu zítra a pozítří budeme čísti a četli jsme to již dříve, že zásluhou socialistů ve vládě byl znemožněn před 2 lety nazývaný zločin měšťácké koalice, aby se válečným řezníkům, vrahům českých vojáků, ať již desertérů nebo legionářů, dostalo toho, co jim chtěla presentovati stará měšťácká koalice, aby se totiž takovému Ermollimu a ostatním - bylo jich 172 a vdov po nich 183 podle sdělení v rozpočtovém výboru sněmovny - dostalo vysokých pensí. Vzhledem k tomu, že jste zamítli ve výborech sněmovny, aby z požitků, vyplývajících ze zákona o staropensistech, přijatého dnes, vyřazeni byli jmenovitě ti, kteří konali práci neproduktivní, a to generálové a knězi všech církví, já v tomto jednání nynější vlády a hlavně socialistů vidím jenom švindl a podvod pro voliče. Jestliže jste měli upřímnou snahu nezlepšovati platy generálům, pak bylo vaší povinností náš návrh přijmouti nebo myšlenku tohoto návrhu vzíti za svou, a nezvyšovati generálům a vdovám po nich jich pense již zákonem o úpravě platů staropensistů.

Ale věci mají také ještě další pozadí. Není pravda, že neexistuje válečné nebezpečí. Nikdo nebude chtíti obviňovati >Národní politiku< z příchylnosti k bolševikům, které jedině obviňujete, že stále haraší válečným nebezpečím světovým. A přečtěte si včerejší článek na úvodní straně >Škodlivé následky ztroskotané konference londýnské<, jaký názor tam projevuje. Přečtěte si plán Mussoliniho, který chce ve svém zvýšeném zbrojení rozmnožiti loďstvo asi o 50 nebo 52 tisíc tun, jak na druhé straně Francie prý rovněž musí svůj program na zbrojení rozmnožiti, aby udržela nadvládu ve Středozemním a jiném moři nad Itálií, přečtěte si, co je v plánu v Americe, co dělá Anglie, přečtěte si články novin měšťáckých a sociálfašistických, jak se soustavně zdokonaluje vražedný systém v budoucí válce. (Sen. Nentwich: Izvěstija!)

Vážený příteli, >Izvěstija<. Odpusťte, aby socialisté - když už to nepovídá zde agrárník, klerikal, či národní demokrat - vy považujete účel armády měšťáckých, imperialistických států za stejně užitečný a potřebný pro dělnickou třídu, jako účel armády prvního socialistického státu která je tu proto, aby hájila sociální revoluční vymoženosti proti vykořisťování práce se strany kapitálu? U vás, u socialistů je to jedno? Pak odpusťte, pak vůbec to >socialistické< zalepte, jako jste zalepili třídní program a třídní boj. Bylo by to pochopitelno, kdyby to řekl kolega z měšťácké strany, ale když to říká člověk, který je zástupcem dělnické třídy, a považuje účel armády, která má za povinnost hájiti sociální vymoženosti revoluce, za stejný s hlediska dělnické třídy a přirozeně také s hlediska jejího zástupce s účelem armády imperialistických států, kde přes zdraví a životy proletářů dobývají se nové loupeže pro kapitalistické skupiny, pak^to, pane kolego, nedovedu chápati. (Sen. F. V. Krejčí: Tomu nevěříš!)

Já tomu nevěřím? Naposled, pane kolego Krejčí, byla světová válka vedena z nějakého náboženského anebo národnostního idealismu. Co to jsou ty loupeže Elsaska-Lotrinska a všech kolonií? Kdo byl osvobozen touto válkou světovou? Vítězný srbský národ. Od komunistů už si tam jakž takž pomohli, nebo je vrazili do podzemí, do illegality, ale jak jedná ten vládnoucí, který usurpátorsky proti tehdy ještě platné ústavě uchvátil moc pro sebe i s těmi měšťáckými nespokojenci a jeho režimem, jak se zacházelo se Svetozarem Pribičevičem a dr Máčkem? Což chcete namluviti někomu, - ani o pouti na Svaté Hoře by tomu nevěřili, pane kolego Krejčí - že byla světová válka vedena za nějaké ideály. Válka není nic jiného než organisované vraždění a lupičství. (Hlasy: A což Rusko?) Také Rusko ještě nikdy za 12 let své existence svoji armádu neposílalo na imperialistický výboj. A jestliže se chcete vymlouvati, že se tak stalo, když hnali Poláky až k Varšavě, nesmíte si při tom zalhávati, že Poláci byli napřed u Kijeva, a že když je rudá armáda hnala, byla to jenom odplata za to, že se Poláci odvážili ke Kijevu.

Válečné nebezpečí je zde, všechny okolnosti tomu nasvědčují. A přesto, že staří rakouští generálové rozhodně ne-slynuli naprosto žádnou statečností, vy všichni, nejenom měšťáci, ale i socialisté, kteří stojíte vším tím, co máte k disposici, za chráněním kapitalistických států a kapitalistických právních řádů, víte, že bude potřebí eventuelně zkušeností těchto starých generálů, ne osobního jejich střílení a sekání, ale jejich zkušeností, poněvadž osobně to byli zbabělci a vrahové. Já jsem byl v Postojně, kde jsem potkával nejhrdinějšího generála Boroeviče, o němž noviny psaly, zvláště když se mu podařilo zatlačiti Italy na kousek jejich území, že to byl ohromný hrdina. Byl hrdinou na ulicích v Postojně, která byla 42 km vzdušné čáry vzdálena od jižní fronty, ale jakmile se telefonovalo, že přišla zpráva, že přelétly přes frontu jeden nebo dva aeroplány, neměl hrdinný pan generál Boroevič nic jiného na práci, než honem utíkati i se svým generálním štábem, který byl umístěn v lidové škole, která byla postavena na kopci, jako jsou Hradčany, a kde byly taverny ve skále, ovšem ne takové jako pro obyčejné vojáky, ale takové, aby, když tam padne nějaká třicítka, se nic nestalo. A s celým generálním štábem hrdinný pan generál utíkal. Takovým byl hrdinou a takovými hrdiny byli všichni. To nejsou ti hrdinní vojevůdci, jací byli před 600-700 lety, kteří sami dávali všanc svůj život v boji. Dnes jsou hrdiny jen tam, kde mohou svým podpisem zbaviti člověka života, anebo ho dostati do kriminálu.

Ale vy nepotřebujete hrdinství osobního, nýbrž vy potřebujete v případě eventuelní války jejich zkušeností, a prohlásil to sám pan kolega Johanis ve výboru rozpočtovém, jsou to jeho slova, že se upravují pense na 39.000 Kč ročně. Vy jste si tyto pány zabezpečili pro eventuelní budoucí vaši potřebu, a abyste zase naházeli voličům z dělnických a pracujících řad středního lidu zde žijícího písek do očí, budete se vychloubati tím, že jste znemožnili to, co stará koalice chtěla presentovati starým rakouským generálům a jejich vdovám.

Je tu ještě více zákonů které napáchala stará měšťácká koalice. Tyto zákony, - aspoň výdaje na ně - se musily schvalovati při jednání o státním rozpočtu. A přesto, že jsme vám to připomínali, hlavně vám z řad socialistických, abyste tyto položky neschvalovali, oběma rukama jste hlasovali pro ně. Vy máte dobře promyšlený plán. Vy máte všechno dobře promyšlené, aby se vlk nažral a koza zůstala celá a vy při tom byli hodní. Ale na nás je, abychom tento podvod, páchaný na pracující třídě, odhalili. To byl můj úkol vystoupiti zde. Jestli máte věcné doklady, abyste potřeli ty moje důvody, prosím o ně. (Potlesk senátorů strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Byl mi podán dostatečně podporovaný návrh sen. dr Hilgenreinera a druhů a resoluční návrh těchže pánů senátorů. Prosím o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Návrh sen. dr Hilgenreinera a druhů:

Navrhujeme, aby zpráva branného výboru a rozpočtového výboru č. t. 187 vrácena byla těmto oběma výborům k novému projednání.

Resoluční návrh sen. dr Hilgenreinera a druhů:

Vláda se vybízí aby blahovolným způsobem používala zmocnění k případnému zvyšování vojenských pensí, jež dáno jest v § 1, odst. 2. zákona o nové úpravě požitků staropensistů (č. t. 184).

Předseda (zvoní): Páni zpravodajové si slova nepřejí, jednání je skončeno.

Budeme hlasovati.

Nejprve budeme hlasovati o návrhu pana sen. dr Hilgenreinera a druhů na vrácení zprávy výborům.

Kdo souhlasí s návrhem pana sen. dr Hilgenreinera a druhů -na vrácení zprávy výborům, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento je zamítnut.

Ve smyslu §u 59, lit. b) budeme hlasovati o návrhu výborů, aby osnova zákona, přijatá poslaneckou sněmovnou, byla zamítnuta podle jmen.

Podle jmen hlasuje se tak, že každý senátor odevzdá sedě na svém místě tištěný hlasovací lístek obsahující jeho jméno a slovo >ano< nebo >ne<. Hlasovací lístky jsou uloženy v zásuvce každého pana senátora v obálce.

Žádána pana zapisovatele sen. Stržila, aby sčítal hlasy na pravici, pana zapisovatele sen. Johanise, aby hlasy sečetl ve středu a pana zapisovatele sen. Kahlera, aby sčítal hlasy na levici a výsledek hlasování mně pak oznámili. Senátoři odevzdávají hlasovací lístky.

Po provedeném skrutiniu.

(Zvoní.): Bylo odevzdáno celkem 103 hlasovacích lístků; >Pro< znělo 91 hlasovacích lístků, >Proti< 12.

Návrh výboru branného a rozpočtového se tudíž přijímá a osnova zákona přijatá poslaneckou sněmovnou se zamítá 91 hlasy ve čtení prvém.

Přikročíme nyní k bodu dalšímu, jímž je:

3. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu řízením zkráceným projednány byly osnovy zákonů:

a) ktorým sa upravují odpovedné a zaopatrovacie platy niektorých štátnych a iných zamestnancov a učiteľov, ako i pozostalých po nich, tisk 184;

b) kterým se mění § 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n., o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů a § 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich, tisk 187.

Jedná se o osnovy zákonů, jimiž mají býti nově upraveny zaopatřovací požitky některých státních a jiných zaměstnanců, a zrovnoprávnění jich s osobami, které požívají zaopatřovacích požitku podle novějších ustanovení zákonů. Poněvadž věc pak spěchá a zákon má zpětnou platnost od 1. ledna 1950. je z důvodů administrativních nutno projednati věc tuto jednáním zkráceným. Navrhuji tudíž, aby oběma těmto věcem přiznána byla pilnost.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh je přijat. Bodem dalším je:

4. Ad 3 a). Druhé čtení osnovy zákona, ktorým sa upravujú odpočivné a zaopatrovacie platy niektorých štatných a iných zamestnancov a učiteľov, ako i pozostalých po nich. Tisk 184.

Mají páni zpravodajové nějakých textových změn?

Zpravodaj sen. dr Žiška: Slavný senát! Dovoľujem si navrhovať, aby v texte sa opravily následovně tiskové chyby: a sice v §e 1. odst. 2, v riadku 4. aby bola vsunutá jedna čiarka. za slovy >Sb. z. a n.<, ďalej podobné, aby sa upravilo v §e 7, odst. 1. v riadku 3, taktiež v §e 12, odst. 5, riadka 4 a konečné v §e 14 riadok 3, miesto slovíčka >provede< aby tam bolo vložené >provedou<.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, s těmito textovými změnami panem zpravodajem právě navrženými také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí se přijímá s těmito textovými změnami také ve čtení druhém.

Nyní budeme hlasovati o resolucích navržených výborem soc.-politickým a rozpočtovým.

Resoluce tyto jsou otištěny ve zprávě výborové a budeme proto o nich hlasovati najednou.

Resoluce výboru soc.-politického odpadá resoluce výboru rozpočtového č. 2 se doplňuje podle návrhu pana zpravodaje sen. Pánka.

Kdo s těmito resolucemi, otištěnými ve zprávě výborové v tomto smyslu souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce otištěné ve zprávě výborové se tímto schvalují, jakož i resoluce rozpočtového výboru č. 2 ve znění navrženém panem zpravodajem sen. Pánkem.

Přikročíme nyní ke hlasování o resoluci pana sen. Hancko a druhů.

Kdo s touto resolucí pana sen. Hancko a druhů souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh tento se zamítá.

Provedeme nyní hlasování o první resoluci pana sen. Teschnera a druhů.

K tomu si vyžádal slovo pan zpravodaj sen. Pánek.

Zpravodaj sen. Pánek: Navrhuji, aby resoluce pana sen. Teschnera a druhů, č. 1, byla přijata v tomto znění:

>Ministerstvo železnic se vybízí, aby provedlo v přiměřené době zvýšení důchodů těch železničních úrazových důchodců, vdov a sirotků, kteří neberou žádné pense.<

Předseda: Kdo souhlasí se zněním resoluce pana sen. Teschnera a druhů podle návrhu pana zpravodaje sen. Pánka, nechť zvedne ruku (Děje se.)

To je většina. Resoluce pana sen. Teschnera a druhů v tomto znění se schvaluje.

Zpravodaj sen. Pánek: Dále je resoluce pana sen. Teschnera a druhů čís. 2, k § 15:

K § 15:

Vládní nařízení upraví v duchu tohoto zákona odpočivné a zaopatřovací platy staropensistů samosprávné služby a jejich pozůstalých.

Navrhuji, aby tato resoluce nebyla schválena proto, poněvadž vlastně je jí vyhověno ve zprávě referentské, kde se o té věci mluví při § 212 platového zákona.

Předseda: Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje na zamítnutí tohoto odstavce resoluce pana sen. Teschnera a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Návrh pana zpravodaje na zamítnutí tohoto odstavce resoluce je schválen, odstavec tento byl zamítnut.

Zpravodaj sen. Pánek: Ještě je třetí resoluce pana sen. Teschnera a druhů tohoto znění:

Vládě se ukládá, aby blahovolně podle vlastního uvážení odstranila tvrdosti, které se v zákoně již nyní objevují, anebo které se později projeví.

Navrhuji zamítnutí této resoluce, poněvadž vlastně není možno, abychom měli měniti tvrdosti nebo ustanovení zákona nějakou resolucí. To by bylo proti zákonu, to není dobře možné.

Předseda: Kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí této resoluce pana sen. Teschnera a druhů nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. I tato resoluce pana sen. Teschnera a druhů je zamítnuta.

Přikročíme nyní ke hlasování o dvou resolucích pana sen. Donáta a druhů.

Kdo s těmito dvěma resolucemi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tyto resoluce pana sen. Donáta a druhů jsou schváleny.

Dalším bodem pořadu je:

5. Ad 3 b). Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění S 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. z. a n.. o zaopatřovacích nárocích bývalých vojenských gážistů a § 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. z. a n., o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich. Tisk 187.

Nyní budeme hlasovati o zprávě výboru branného a rozpočtového č. t. 187, a to ve smyslu § 59, lit. a) i b) ve čtení druhém, a to opětně podle jmen.

Žádám pana zapisovatele sen. Stržila, aby sečetl hlasy na pravici, pana zapisovatele sen. Johanise, aby sečetl hlasy ve středu a pana sen. Kahlera, aby sečetl hlasy na levici a výsledek hlasování mně sdělili.

Senátoři odevzdávají hlasovací lístky.

Po provedeném skrutiniu.

(Zvoní): Bylo odevzdáno celkem 90 hlasů, 80 znějících >Pro<, 10 hlasů znějících >Proti<.

Návrh výboru branného a rozpočtového, aby osnova zákona, přijatá poslaneckou sněmovnou, byla zamítnuta, schválen byl 80 hlasy také ve čtení druhém.

Osnova zákona přijatá poslaneckou sněmovnou zamítá se tudíž také ve čtení druhém 80 hlasy.

Přikročíme k hlasování o resoluci pana sen. dr Hilgenreinera a druhů.

Prosím o přečtení.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Resoluční návrh sen. dr Hilgenreinera a druhů:

Vláda se vybízí, aby blahovolným způsobem používala zmocnění k případnému zvyšování vojenských pensí, jež dáno jest v § 1, odst. 2 zákona o nové úpravě požitků staropensistů (č. t. 184).

Předseda (zvoní): Prosím pana zpravodaje, aby se o resoluci vyjádřil.

Zpravodaj sen. Šťastný: Myslím, že všichni pánové, kteří slyšeli znění resoluce, jsou toho názoru, že je neškodná. Neudělá nic dobrého, ani zlého a proto se domnívám, že není potřebí ji přijímati. (Veselost. - Výkřiky sen. dr Hilgenreinera.)

Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s resoluci kol. dr Hilgenreinera, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluční návrh byl zamítnut.

Dalším bodem pořadu je:

6. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 140), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dohoda o úpravě obchodních styků mezi republikou Československou a Egyptem, sjednaná výměnou not dne 16. března 1930 v Kahýře, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 17. března 1930, č. 25 Sb. z. a n. Tisk 169.

Mají páni zpravodajové nějaké připomínky?

Zpravodaj sen. dr Fáček: Nemám.

Zpravodaj sen. Stržil: Nemám.

Předseda (zvoní): Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, podle zprávy výborové také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové také ve čtení druhém.

Přerušuji nyní jednání.

Oznamuji, že

do výboru soc.-politického vstoupil za sen. Jarolima sen. Just.

Navrhuji konečně, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 8. května 1930 o 13. hodině s tímto

pořadem jednání:

1. Zpráva ustavně-právního výboru k vládnímu návrhu (tisk 105) zákona o železničních knihách a zástavních právech nabytých na drahách. Tisk 185.

2. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 163), kterým se předkládá Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o rybolovu a ochraně ryb v hraničních vodách a ve vodách jejich povodí, sjednaná v Katovicích dne 18. února 1928. Tisk 186.

5. Zpráva I. výboru sociálně-politické-ho, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Johanise a soudr. (tisk 47) o nedostatcích prováděného zákona o státních starobních podporách. Tisk 180.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.

Konec schůze ve 13 hod. 52 min.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP