Státní závěrečný účet za rok 1928 byl vyhotoven dne 7. září 1929 a Národnímu shromáždění předložen dne 22. září 1929. Po volbách byl znovu předložen dne 14. listopadu 1929. Lhůty stanovené nejvyšším účetním kontrolním úřadem v roce 1929 poukazujícím úřadům a státním podnikům pro předložení dílčích závěrek byly, vyjímaje ojedinělé případy, dodrženy v roce 1929 i v roce 1930 a osvědčil se také rychlejší postup zavedený v roce 1929 pro projednávání závěrek státních podniků ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem. Státní závěrečný účet za rok 1929 bude podán sněmovnám opět před projednáváním rozpočtu na rok 1931.

Rozsah činnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, rozšířený v roce 1928 novou organisací politické služby o povinnost kontrolovati hospodaření zemí, nedoznal změn. Oddělení pro dozor na finanční hospodaření zemí, fondů a nadací a pro zkoušení závěrek zemských pokračovalo podle dohody s ministerstvem financí a vnitra ve zkoušení účetních závěrek zemských fondů za léta od převratu do doby, kdy vstoupila v platnost nová organisace politické služby. Nejvyšší účetní kontrolní úřad odevzdal v tomto roce ministerstvu vnitra další posudky o zemských závěrkách, takže nyní zbývá z doby před reformou zkoušeti jen závěrky české země od roku 1925 do roku 1927; závěrky země moravské a země slezské z doby dřívější organisace byly již prozkoumány. V dohlídkách u okresních úřadů pokračoval nejvyšší účetní kontrolní úřad, aby zjistil, jak se osvědčuje provisorní úprava účetní služby v okresech a poznatky z těchto dohlídek projednává s ministerstvem vnitra. Zároveň při dohlídkách u okresů i zemí sledoval nejvyšší účetní kontrolní úřad, kterak se hospodaří se jměním nadačním, dal podnět k tomu, aby všude byly pravidelně sestavovány závěrky nadací a aby byly zasílány nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu; úřad pracuje zároveň na sestavení katastru nadačního jmění. Pokud to personální stav stále ještě nedostačující připouštěl, pokračoval úřad také v dohlídkové činnosti u fondů a nadací, zahájené v roce 1928.

Od doby, kdy byl Národnímu shromáždění předložen rozpočet na rok 1930, pokročila kontrola nejvyššího účetního kontrolního úřadu nad prováděním rozpočtu v tom, že na počátků roku 1930 učinil nejvyšší účetní kontrolní úřad opatření, aby poukazující úřady zasílaly spolu s měsíčními výkazy také soupisy výdajů podle svých zápisů v účetních knihách a podle jednotlivých poukazů a sice z těch rozpočtových položek, které nejvyšší účetní kontrolní úřad zvlášť pro každou kapitolu označil. Nejvyšší účetní kontrolní úřad sestavuje totiž, jak již bylo minulého roku na tomto místě sděleno, od roku 1928 v každém měsíci přehled o stavu jednotlivých úvěrů rozpočtových z měsíčních výkazů o poukázaných náležitostech výdajových a podle přehledu toho sleduje jak bylo použito během měsíce rozpočtových úvěrů. Zjišťuje tak nepravidelnosti při hospodaření rozpočtovými úvěry. Tato kontrola, která ještě v roce 1928 mohla nepravidelný vývoj při hospodaření rozpočtovými prostředky postřehnouti jen z cifer a byla odkázána na to, aby v pozoruhodných případech vyžádala si hromadně doklady o všech výdajích na určitou položku, zdokonaluje se nyní tím, že nejvyšší účetní kontrolní úřad přehlíží systematicky opisy účetních zápisů vyznačující zároveň právní tituly jednotlivých výdajů na důležitějších rozpočtových úvěrech, i poukázané obnosy. Dle potřeby vyžaduje si pak spisový materiál k jednotlivému poukazu, který buď s hlediska budgetního, buď hmotni-právního nebo hospodárnosti jest nápadný. Tím usnadněna jest věcná kontrola podle dokladů a kontrola běžného rozpočtového hospodaření získává na účinnosti, ježto s touto pomůckou stává se tento druh kontroly časově bezprostředním a obsahově širším. Ojediněle vyslovily resorty k tomuto opatření nejvyššího účetního kontrolního úřadu námitky ne zásadního nýbrž technického rázu, uvádějíce, že výpisy z knih účetních působí v některých případech potíže. Ježto jedná se o závady manipulační povahy, lze očekávati, že budou překonány, zvláště když toto opatření jest význačným krokem v oboru kontroly během rozpočtového roku a usnadňuje i zkoušení dokladů účetních, jež jest nejvyšší účetní kontrolní úřad podle zákona čís. 1751919 Sb. z. a n. povinen prováděti. Poukazovací úřady na druhé straně ušetří práci spojenou s tím, že musily vyhotovovati, žádal-li o to nejvyšší účetní kontrolní úřad, k souborným zásilkám dokladů k celé rozpočtové položce přesné konsignace spisového materiálu.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad zavedl dále na počátku roku 1929 měsíční výkazy o realisovaných státních příjmech a tím dosáhl přehledu o podrobnostech podle súčtovacích položek příjmových a zároveň má úplný přehled o finančním hospodaření státu během správního roku. Národnímu shromáždění předkládá pololetní přehled sestavený z výkazů o stavu náležitostí výdajových a s ním zasílá od roku 1929.také zevrubný přehled o příjmech uskutečněných na rozpočet. Mimo to jako již v dřívějších letec nejvyšší účetní kontrolní úřad vyhotovuje měsíčně pokladní výkazy podle služebních odvětví a z nich sestavuje se každého měsíce přehled o celkovém obratu pokladním u jednotlivých služebních odvětví státní správy a to jak o hospodaření působivém na rozpočet, tak nepůsobivém a o stavu pokladních hotovostí. Tento přehled odevzdává nejvyšší účetní kontrolní úřad měsíčně Národnímu shromáždění. Vykazování měsíčních výsledků bude rozšířeno i na veškeré státní podniky.

Pro sestavování dílčích závěrek vydal nejvyšší účetní kontrolní úřad dnem 31. března 1930 nový "Předpis pro úpravu účetních závěrek přímých daní a daně z obratu a daně přepychové". Podle něho pracovány byly již účetní závěrky daní za rok 1929, zlepšil se jím pracovní postup a zdokonalily účetní závěrky daňové. Dlužno podotknouti, že docílí nyní nejvyšší účetní kontrolní úřad přesného výkazu u výtěžku přirážek k daním, jehož dosud postrádal. Podle nového způsobu sestavují se závěrky u zemského finanční o ředitelství sumarisací výsledků z ročních vyúčtování, která vyhotovují berní úřady a odpadá vypracování zvláštního sestavování pro závěrky daní u zemského finančního, ředitelství. Bylo takto již při závěrce za rok 1929 umožněno, že všechny závěrky daňové byly zaslány nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu včas ve stanovené lhůtě, ačkoliv byl předpis doručen teprve v měsíci dubnu.

Obor kontroly státního dluhu byl obsáhlejší proti předchozím létům v tom směru; že v roce 1929 přikročilo se k záměně vinkulováných předválečných rent za náhradní titry republiky Československé. Při kontrole státního dluhu nejvyšší účetní kontrolní úřad posuzuje osnovy zákonů, sleduje emisi státních dluhopisů, účel a podmínky těchto emisí, zkoumá, zda byly zákonem povolené emise provedeny podle zákona, dává k ním souhlas kontrasignací dluhopisů, sleduje provedené emise zvlášť pokud jde o splnění zákonných podmínek, stanovených vládními nařízeními a instrukcemi. Dále dozírá nejvyšší účetní kontrolní úřad na vydávání titru, maje jejich spoluzávěru; zjišťuje výsledky emisí, jejich upotřebení a zajištění evidence vydaných dluhopisů, vzniklého dluhu a jeho správy.

V oboru dávky z majetku vykonal nejvyšší účetní kontrolní úřad v I. pololetí 1930 dohlídku u finančního ředitelství v Opavě a u hlavního finančního ředitelství v Užhorodě; kontrasignoval disposice s výtěžkem dávky při poukazech náhrad za náklady při vybírání dávky z majetku a při realisaci výplat podle vládního nařízení čís. 319/1922 a novely k zákonu o dávce čís. 61924 Sb. z. a n. - Národnímu shromáždění předložil pro Kontrolní komisi Národního shromáždění ještě před uplynutím termínů obě pololetní zprávy o výtěžku dávky jeho použití a případných dalších opatřeních stejně jako zprávy ty předkládal počínaje II. pololetím roku 1920.

Při preventivní kontrole, kterou koná nejvyšší účetní kontrolní úřad nad přesuny rozpočtových prostředků podle §u 7. zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. v roce 1929 projednal úřad 500 virementů v úhrnné výši 187,637.848 Kč; z toho týkaly se 134 virementy v obnosu 60,781.667 Kč nových účelů, na něž nebylo rozpočtem pamatováno. V I. pololetí 1930 projednány byly 23 virementy v úhrnné částce 19,237.148 Kč. Z toho týkalo se 7 virementů Kč 1,686.807 nových účelů, na které nebylo rozpočtem pamatováno. Počet virementů v roce 1929 jest sice vyšší proti roku 1928, kdy bylo projednáno 412 virementů, ale celková částka převedených úvěrů jest v roce 1929 o 32 mil. Kč nižší a také obnos věnovaný na nové účely, na něž nebylo preliminováno, jest o 26 mil. Kč nižší.

Dohlídek podle §u 6. resp. 5. zákona ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n. u státních úřadů, ústavů a podniků, fondů, zařízení státem dotovaných nebo podporovaných vykonal nejvyšší účetní kontrolní úřad 124 v roce 1929 a v I. pololetí 1930 provedl 78 dohlídek. Výkazy o dohlídkách předkládá Národnímu shromáždění pololetně. Vliv nedostačujícího personálního stavu, zmíněný v předchozích rozpočtových osnovách, působil na rozvoj dohlídkové činnosti také v roce 1928 a 1929, přece však nejvyšší účetní kontrolní úřad byl s to rozmnožiti poněkud počet dohlídek vůči roku 1928, během něhož vykonal jich 111.

Snížení docíleno při položce nájemného, ježto podařilo, se umístiti část úřadu v najatých místnostech za cenu poměrně nižší, než se při sestavení rozpočtu na rok 1930 předpokládala; bude však třeba najati další místnosti, rozmnoží-li se personál, čehož je nezbytně třeba při postupujícím rozvoji kontrolní činnosti.

Pro tabákovou režii jest nejvyšším správním úřadem ministerstvo financí. V čele podniku tabákové režie jest správní sbor, zřízený podle vl. nař. č. 206/24 Sb. z. a n. Účetní a pokladní revise vykonává stálá revisní komise, která předkládá své zprávy ministerstvu financí a správnímu sboru, po uplynutí správního roku, zkoumá pak účetní závěrku.

Bezprostřední vedení a správu podniku po stránce administrativní, obchodní, hospodářské a technické vykonává ústřední ředitelství tabákové režie se sídlem v Praze, kterému jest podřízeno:

1. 7 továren v Čechách (Č. Budějovice, Jáchymov, Lanškroun, Písek, Sedlec, Tábor a Tachov).

6 továren na Moravě (Budišov, Hodonín, Jihlava, N. Jičín, Svitavy, Šternberk).

5 továren na. Slovensku (Bratislava, Báňská Šťávnice, Košice, Smolník, Spišská Bělá).

1 továrna na Podkarpatské Rusi (Mukačeva).

1 továrna na Hlučínsku (Chuchelná), jež byla dána do normálního provozu v r. 1930.

V továrnách na tabák vyrábějí se ze surovin; jednak domácích, jednak cizích (importovaných) doutníky, cigarety, cigaretové a dýmkové tabáky, šňupavé tabáky a tabákový výtažek, důležitý zejména pro chmelařství a zahradnictví.

2. 6 úřadů nákupu tabáku a 1 nákupní komise (Nové Zámky, Komárno, Velký Tarkáň, Rimavská Sobota, vesměs na Slovensku, Berehovo, Sevljuš na Podkarpatské Rusi; nákupní komise v Čopu), jejichž úkolem jest říditi a kontrolovati pěstování tabáku a převzatý tabák dále zpracovati (tříditi a fermentovati) pro výrobní potřeby.

3. 5 úřadů prodeje tabáku (Praha, Plzeň, Olomouc, Brno, Zvoleň), které provádějí ve svých obvodech výhradně distribuci tovarů na sklady tabáku.

Organisce podniku tabákové režie není dosud skončena. Zbývá ještě řešiti otázku, zda by se neměly i sklady tabáku a trafiky převésti do správy tabákové režie, aby mohly býti vedeny se zájmového hlediska především podnikavého a obchodního.

Rozvoj a stálé zvyšování intensity provozu podniku jeví se zřetelně ve výrobě a prodeji tovarů, a nichž podávají přehled tyto tabulky:

V roce 1929 prodáno bylo více doutníků než vyrobeno, ježto zbyly zásoby z let dřívějších. Pokud se týče prodeje tabákového výtažku, dlužno podotknouti, že v uvedených cifrách prodeje zahrnut jest výrobek importovaný.

Pro rok 1931 kalkuluje se spotřeba tabákové suroviny čárkou 430,000.000 Kč, na ostatní výrobní výlohy, zejména na nákup hospodářských předmětů nutných pro výrobu tovarů, preliminuje se částka 48,6 milionů Kč.

Stále vzrůstající provoz a s tím související řešení nových úkolů vyžaduje náležitého doplňování a zdokonalování továren a jich zařízení. Za tím účelem preliminuje se na nové stroje a zařízení (zejména výrobní) částka 6 mil. Kč, na zdokonalení parních a elektrických zařízení 1,6 mil. Kč, na vodovody (nové sítě a rekonstrukce) 0,5 mil. Kč, na strojní součástky a jiný technický materiál 6 mil. Kč.

Na udržování a zdokonalování komunikací (udržování vlečných drah, stavba nových vleček apod.) kalkuluje se cca 0,5 mil. Kč.

Pokud se týká pěstování tabáku v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, snaží se tabáková režie a rozšíření pěstování tabáku jakož i zdokonalení kultury. Celková plocha, na níž byl pěstován tabák, činila v roce 1929 cca 6.380 ha v 373 obcích. V roce 1929 pěstovala tabák 4.517 pěstitelů a sklizeno bylo celkem 91.657 q tabáku v ceně 54,473.603,55 Kč. Pro rok 1930 odhaduje se sklizeň asi na 95.000 q.

V prodeji tabáku nachází obživu a zaměstnání celkem 44.700 trafikantů, 437 skladníků a asi 1.250 jejich pomocných sil. Jejich příjem z prodeje tabáku (provise) kalkuluje se na rok 1931 částkou 258 mil. Kč.

Tabáková režie zaměstnává ve svých provozovnách včetně ústředního ředitelství:

Na jejich platy se úhrnem 15,2 mil. Kč preliminuje.

Stálého dělnictva zaměstnávala tabáková režie v r. 1929 celkem 11.421 osobu; na mzdy tohoto stálého dělnictva se celkem 118 mil. Kč preliminuje.

Kromě toho jest zaměstnáno při úřadech nákupu tabáku asi 2.900 dělníků podle potřeby vždy několik měsíců v roce. Na mzdy tohoto sezóního dělnictva preliminuje se částka 7,5 mil. Kč. V oboru sociální péče snaží se tabáková režie řešiti především bytovou krisi svých zaměstnanců. Za tím účelem projektuje resp. staví obytné budovy všude v těch místech, kde bytové poměry jsou tísnivé (Č. Budějovice, Lanškroun, Písek, Tábor, Budišov, Hodonín, Jihlava, Svitavy, Šternberk, B. Šťávnice, Bratislava). Na tyto náklady preliminuje se pro rok 1931 částka 9,3 mil. Kč.