V důsledku popřevratových poměrů byly odpočivné a zaopatřovací platu postupně několikráte upravovány, což stalo se jednak povolením drahotních přídavků, jednak zvýšením odpočivných a zaopatřovacích platů, po případě příplatků a doplňků k těmto platům. Tyto úpravy způsobily, že náklad na odpočivné a zaopatřovací platy rok od roku stoupá.

V letech 1919 - 1928 buly podle státních závěrečných účtů vyplaceny na odpočivné a zaopatřovací platy tyto částky:

K částečné úhradě těchto výdajů sloužily pensijní příspěvky placené státními zaměstnanci v činné službě, které vynesly:

Pokles nastalý v roce 1925, jak ve výdajích tak i v příjmech, vysvětluje se tím, že od 1. ledna 1925 nejsou odpočivné a zaopatřovací platu zaměstnanců státních podniků již vypláceny na vrub všeobecné kapitoly pensijní, nýbrž že každý státní podnik si hradí od tohoto dne pensijní výdaje z vlastních provozních prostředků. V důsledku toho však ponechává si každý podnik i pensijní příspěvky, které platí jeho zaměstnanci v činné službě.

Za základ výpočtu potřeby na rok 1930 byl vzat průměr výsledků docílených v prvních měsících roku 1929, k němuž se připoutává potřeba, jež vznikne pravděpodobným přírůstkem v dalších měsících roku 1929 a 1930.

Větší výdajová potřeba na rok 1930 odůvodněna jest jednak očekávaným přírůstkem civilních i vojenských poživatelů těchto platů, jednak platovými úpravami podle zákonů ze dne 23. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. (platový zákon) a ze dne 24. června 1926, č. 105 Sb. z. a n. (platové poměry státních obecních a obvodních lékařů). Dále se zařaďuje i úhrada na odpočivné a zaopatřovací platy oněch zaměstnanců bývalých zemí a zrušených korporací, kteří podle ustanovení § 10 zákona o organisaci politické správy ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., přešli do státní služby, a úhrada na příplatky a doplňky pensistů podle zákona ze dne 24. května 1928, č. 80 Sb. z. a n.

Pro zjištění celkových výdajů, jež hradí stát ze svých prostředků

Položka tato se zvyšuje ještě o částku, kterou přispívá stát na úhradu odpočivných a zaopatřovacích platů učitelů škol národních.

Za základ výpočtu se béřou průměrné výsledky v prvých měsících roku 1929 a pravděpodobné výsledky, jaké nastanou v dalších měsících roku 1929 a v roce 1930.

Pro přehled celkových příjmů na pensijních příspěvcích a přijatých premiových reservách nutno poznamenati, že k očekávaným příjmům,

Kurs koruny československé byl po celý rok 1928, jakož i v roce 1929 naprosto stabilní. Státovkový dluh byl nadále splácen podle platných norem z dávky z majetku a platbami ze státní pokladny podle úmluvy mezi státem a Národní bankou. Bylo vydáno opatření Stálého výboru ze dne 7. listopadu 1929 Sb. z. a n. č. 166 o konečné úpravě československé měny; dosavadní měnová jednotka, koruna československá, jest nezměněna a uvedena jen do přímého poměru ku zlatu, tj. 1 Kč = 44,58 miligramů ryzího zlata. Tím dán jest i program činnosti měnové na r. 1930.

V oboru mezistátního práva měnového sjednány byly v minulých letech úmluvy o úpravě závazků ve starých rakousko - uherských korunách a o vydání deposit téměř se všemi státy, které vznikly na území býv. Rakouska a Uherska, nebo kterým část tohoto území býv. společenství měnového připadla. Nevyřízeny zůstávají tyto otázky pouze s Rumunskem, s nímž však pravděpodobně také v dohledné době k jednání dojde. Provádění smluv již sjednaných, zejména s Rakouskem; Maďarskem a královstvím S. H. S., jest hlavním úkolem pro rok 1930.

Plynulost peněžního trhu, posilována důslednou finanční politikou státu, vyvrcholila počátkem roku 1928. Na peněžní trh byly v r. 1928 kladeny stále veliké nároky jednak dobře zaměstnaným průmyslem, zvláště však vypjatým stavebním ruchem, koncentrovaným termínovými zákony o stavebním ruchu a o daňovém osvobození na poměrně krátké období, čímž likvidita peněžního trhu v květnu a červnu 1928 počala se znatelně menšiti. Přes to však nelze mluviti o zvláštním napětí na trhu finančním.

Ač uvolněním devisového obchodu domácí peněžní bursa stala se stykem s význačnými zahraničními středisky bursovními daleko citlivější v oceňování závažných událostí na poli mezinárodní politiky a mezinárodního trhu peněžního, základní tendence naší bursy byla trvale důvěřivou.

Finanční správa pokračovala podle rozpočtu v úmoru státního dluhu. V r. 1928 splaceno bylo hotově 254 mil. Kč státních pokladničních poukázek a bonů z běžných hotovostí a 121 mil. Kč zálohou z majetkové dávky. Mimo to konány byly i pravidelné umořovací splátky vnitřního dluhu založeného, které činí ročně cca 400 mil. Kč.

V rozpočtovém směru bylo zesíleno úsilí po zamezení mimoetátních výdajů a omezení virementů. Také příprava rozpočtu na rok 1930 vedena byla se vší energií snahou po dokonalé stabilisaci, ale řada nových úkolů, jichž vyžádal si hospodářský vývoj státu, stěžuje ovšem tuto snahu, jejíhož úspěchu nicméně bylo dosaženo úsilnou úsporností v celkových výdajích, které byly sníženy a vykazují výsledky uvedené ve všeobecné důvodové zprávě.

Poněvadž příjmy státu vyvíjely se pravidelně a příznivě v důsledku nadále příznivé situace hospodářské, státní správa nejen nebyla nucena použíti vůbec zmocnění k uzavírání přechodných dluhů podle finančního zákona pro vyrovnání časové neshody mezi výdaji a příjmy během roku; naopak byla s to i dále dotovati z pokladní hotovostí fond pro konsolidaci přechodného dluhu. Fond ten činil k 21. prosinci 1929 okrouhle 508,960.000 Kč. Jmění to jest uloženo v cenných papírech a ve vkladech u peněžních ústavů.

Výnos přímých daní za rok 1928 proti roku 1927 znatelně poklesl, výsledek to nižších sazeb, zavedených zákonem čís. 76 Sb. z. a n. ex 1927. Výnos ten pochází dílem z plateb na staré nedoplatky z let 1926 a předchozích, dílem z plateb na nové předpisy daní přímých za rok 1927 a ze zákonných plateb zálohových na dosud nepředepsané daně za rok 1928. Staré nedoplatky z let 1926 a předchozích likvidují se jen povlovně, protože nelze národnímu hospodářství odníti v krátké době tolik likvidních prostředků, kolik činí tyto nedoplatky. Tím se vysvětluje, že tak zv. depurační akce u berních úřadů nemohla býti ještě skončena, naproti tomu depurační akce u vyměřovacích úřadů jest již uzavřena a také u finančních úřadů druhé stolice blíží se svému ukončení: V roce 1928 bylo provedeno vyměření daní na rok 1927. Bylo to prvé vyměřování těchto daní dle zákona čís. 76 Sb. z. a n. z roku 1927. Protože se ukázalo, že vyměřovací řízení vykazuje četné vady, učinilo ministerstvo financí již na podzim roku 1928 opatření, jednak aby vady tohoto řízení co do berního roku 1927 byly odstraněny, jednak aby se při vyměřování daní za rok 1928 neopakovaly. Úsilí toto bylo také provázeno výsledkem. Vzhledem k značným živelním pohromám, které postihly v r. 1929 četné kraje, dalo ministerstvo financí podřízeným úřadům pokyny, aby povolovaly postiženým poplatníkům platební úlevy.

Výnos daní nepřímých (spotřebních i obchodových) vyvíjel se nadále příznivě, poněvadž jsou tyto daně i v časové úzké souvislosti s hospodářskou konjunkturou. Pracuje se nadále na kodifikaci všeobecných norem upravujících nepřímé daně, jakož i na kodifikaci materielního trestního práva důchodkového, kdežto reforma řízení trestně-důchodkového zdržuje se poněkud souvislostí s reformou obecného trestního řádu.

V oboru státních poplatků snažila se finanční správa urychliti postup při vyměřování a vymáhání poplatků. Pokud jde o činnost legislativní, byly v odborné komisi na podkladě přípravných prací ustáleny směrnice pro unifikaci poplatkového práva, podle nichž byl zařízen další postup kodifikace.

Důsledkem příznivé hospodářské situace byl též větší dovoz zboží, čímž doznal vzestupu i výnos cla. Přechod k novému celnímu právu, jež nabylo účinnosti dnem 1. ledna 1928, kladl sice značnější požadavky na orgány celní správy, ale přes to dál se bez nesnází. Orgánům celní správy dostalo se včas výkladu nových celních předpisů návodem, jenž byl uveřejněn v čís 1. Věstníku ministerstva financí z r. 1928. Značnějšího rozsahu nabyla agenda povolování slevy cla ze strojů v tuzemsku nevyráběných a potřebných ke zdokonalení domácí výroby podle zákonů čís. 58/1925 Sb. z. a n. a čís. 113/1927 Sb. z. a n., jichž účinnost byla zákonem ze dne 20. listopadu 1928, čís. 196 Sb. z. a n., prodloužena na dobu do 31. prosince 1929. Za spolupůsobení ministerstva obchodu a ministerstva zemědělství byly vypracovány osnovy vládních nařízení čís. 122, 146, 192 a 221/1928 Sb. z. a n., jimiž byla změněna některá ustanovení celního sazebníku a vysvětlivek k němu v zájmu tuzemské výroby, a osnova vládního nařízení čís. 220/28 Sb. z. a n., jímž bylo vyhověno požadavku po zvýšení ochrany domácího včelařství.

V personálním oboru bylo v r. 1929 pokračováno v provádění platových zákonů, ať již ve věcech, které spadají přímo do iniciativy ministerstva financí, nebo ve věcech, kde ministerstvu financí náleží součinnost s jinými ministerstvy; zejména byla projednána vládní nařízení k § 147 P. Z. (o náhradě služebních výloh), platová úprava zaměstnanců podniků Státní lesy a statky a Státní báňské a hutnické závody, dále zaměstnanců samosprávných a obchodních komor. Ve význačné míře spolupracováno bylo na přípravě a provedení revise systemisace služebních míst.

nižší než rozpočet na rok 1929, ač osobní výdaje, hlavně v platech podle platových zákonů u stálých zaměstnanců revisního odboru, celních úřadů a finanční stráže zvýšily se v celku as o 7 mil. Kč. Tohoto výsledku bylo docíleno úsilným omezením jiných výdajů, hlavně v titulu 1., § 2. Ústřední správa, položka 17., kdež na provedení berní reformy u srovnání s rozpočtem na rok 1929 preliminuje se o 2 mil. Kč méně. Stejný pokles jeví v témže titulu 1., § 3, položka 2. "Platy, smluvních zaměstnanců revisní služby" v důsledku převzetí smluvních zaměstnanců za stálé. Povšimnutí hodným jest i další pokles o 1 mil. Kč v titulu 1., § 3, položka 9. "Cestovné a stravné" u revisní, služby.

Jako v rozpočtu na r. 1928 a 1929, dlužno i pro rok 1930 počítati na přímých daních vzhledem k výsledkům způsobeným jednak účinkem berní reformy, jednak značnými odpisy, s poklesem výnosu, jenž odhaduje se u všeobecné daně výdělkové a zvláštní daně výdělkové přibližně úhrnem na 120 mil. Kč..

Ale také na jiných položkách prelimináře přímých daní jeví se významné poklesy hlavně u domovní daně třídní a činžovní, kdež nedoplatky ve prospěch státní pokladny též vlivem odpisů jeví u porovnání s r. 1929 značný pokles úhrnem v částce 67 mil. Kč. Neboť jinak běžný výnos na těchto daních plyne ve prospěch podílů samosprávných svazků a fondů. Také u daně rentové se počítá se snížením na r. 1929 preliminované sumy o 2,5 mil. Kč.

Pokles příjmů na dani válečné o 17,5 mil. Kč, stejně jako pokles na ostatních doplatcích zrušených daní přímých, je přirozeným zjevem, poněvadž realisace nedoplatků již značně pokročila.

S druhé strany možno počítati vzhledem k dosavadním trvale příznivým výsledkům, že odhadovaného vyššího výnosu u daně z obratu a daně přepychové, u cla, spotřebních daní a poplatků bude bezpečně dosaženo. Zvýšení to činí u daně z obratu a daně přepychové 70,2 mil. Kč a u cel 48,4 mil. Kč. Že výnos daně z obratu a daně přepychové a daní spotřebních vyvíjel se příznivě, je způsobeno v prvé řadě normálním zvýšením spotřeby. Lze tedy počítati v prelimináři s normálním vzestupem daní spotřebních a jest celkem odhadované zvýšení výnosu těchto daní o 82,6 mil. Kč proti rozpočtu na r. 1929 vzhledem k trvale příznivým výsledkům přiměřené.

Také výnos poplatků, srovná-li se preliminovaná suma na rok 1930 částkou 1.632,2 mil. Kč s rektifikovanou sumou preliminovaného výnosu na r. 1929 per 1.596,6 mil. Kč, preliminuje se pro státní pokladnu as o 35,6 mil. Kč výše.

Stejně, jako tomu bylo v letech předešlých, připojuje se tabulka vývoje kursů státních půjček, obsahující data za poslední čtvrtletí roku 1928 a za celý rok 1929.

Podává se z ní, zejména pokud jde o standartní typy 6%ní, stálost kursovní hladiny ukládacího trhu.