K specielním dotazům v příčině pomalé výstavby elektrárny v Miřejovicích, nedostatečného zásobení elektřinou města Zbraslavi a nedostatečné výkonnosti elektrárny v Mydlovarech, bylo odpověděno, že elektrárna miřejovická jest již v provozu a nutná rekonstrukce jezu bude dokončena r. 1929, že v případě zbraslavském bude co nejdříve zahájeno jednání, aby závadě bylo odpomoženo, a posléze že provedeným rozšířením elektrárny mydlovarské byla výkonnost její již nyní značně zvýšena.

Silniční stavby a úpravy.

Otázkám silničním byla věnována v debatě rozsáhlá pozornost, úměrná veliké aktuelnosti tohoto problému. Všeobecně bylo naléháno na to, aby provádění silničních úprav na řád silničního fondu bylo urychleno. Státní správa jest si plně vědoma velkého významu akce zahájené zákonem o silničním fondu, a věnovala v prvním období pozornost hlavně zlepšení komunikací v okruhu velkých měst, zejména Prahy, a světových míst lázeňských. Letošního roku bylo upraveno podle moderních metod celkem 674 km státních silnic, zválcováno 501 km, a vydlážděno v průtazích měst 49 km státních silnic, takže upraveno bylo takto úhrnem již 14 % celkové délky státních silnic, což jest vzhledem k tomu, že celá akce zlepšovací rozvržena byla podle zákona na 10 let, kvotou dosti značnou. Vážné důvody mluví ovšem pro to, aby uvedené 10tileté období bylo zkráceno.

Bylo vytýkáno, že práce silniční byly letos pozdě zadány, čímž ztracena byla část stavební sezony. K "tomu dlužno podotknouti, že bylo nutno vykonati četné přípravné práce, které samozřejmě vyžadovaly určitého času. K těmto přípravným pracem náleželo i opatření většího počtu silničních strojů, kteréžto otázce byla v debatě rovněž věnována pozornost. Počet parních a benzinových válců státní silniční správy se od loňského roku více.než zdvojnásobil a vedle toho bylo opatřeno velmi mnoho jiných strojů a zařízení, při čemž dlužno míti na zřeteli, že akce tato není ještě skončena.

Pokud jde o projevené přání, aby silniční úpravy konaly se po vzoru ciziny jen na polovinu šířky silnice, aby provoz nemusel býti přerušen, podotýká se, že tento způsob jest i u nás obvyklý, pokud jde o nejčastější případ úprav, totiž o úpravy povrchové. Jde-li však o zřízení zcela nové vozovky nebo o vyrovnání spádu, vyžadující větších zemních prací, musí se pracovati na celé šířce silnice; vzhledem k zanedbanému stavu našich silnic jsou ovšem tyto případy dosti časté.

Pokud bylo si stěžováno, že objížďky nutné v případech silničních úprav nejsou řádně označovány, podotýká se, že byly v té příčině vydány podrobné předpisy, jichž zachování bylo uloženo pod osobní zodpovědností správců stavebních okresů; často ovšem řádné označení objíždek bývá zlomyslně odstraňováno.

K vytkám týkajícím se domnělé úzké pravomoci silniční rady a nedostatečné její činnosti dlužno upozorniti, že silniční rada jest pouze poradním sborem, kterému nemůže býti dáno právo, aby sám rozhodoval o úpravních pracech. Ministerstvo veřejných prací snaží se rokování silniční rady pokud možná usnadniti včasným sdělováním všech podkladů i dodáváním odborných publikací. Lze doufati, že v nejbližším zasedání silniční rady dojde i k ustavení výborů za účelem předběžného projednávání určitých otázek.

Specielním případům v debatě zmíněným, týkajícím se stavby povltavské silnice v úseku u Vraného a nové úpravy křižovatky silnice zbraslavské s dráhou, věnuje ministerstvo veřejných prací bedlivou pozornost.

Také na reformě dopravního řádu silničního, v debatě urgované, se intensivně pracuje.

K zvláštnímu dotazu vysvětleno bylo, že vědeckým výzkumem uhlí a paliv zabývá se zvláštní státní "ústav pro hospodárné využití paliv" založený v roce 1922, jenž obíral se dosud jednak tepelně-technickou stránkou využití uhlí s hlediska hospodárnosti, jednak pak chemickým výzkumem uhlí s hlediska získání dalších produktů. Tato chemická část ústavu má v nejbližší době přejíti do rukou uhelných producentů, kteří zakládají za přispění ministerstva veřejných prací ústav pro vědecký výzkum paliv.

K otázce báňské inspekce v debatě zmíněné se poznamenává, že ministerstvo veřejných prací věnuje velkou pozornost zdokonalení báňské inspekce a zejména rozmnožení sil v tomto oboru, takže počet inspekcí dosáhl minulého roku u při nedostatku personálu již předválečné výše. Inspekční činnost jest vydatně odporována i prohlídkami prováděnými členy závodních rad, kteréžto inspekce se velice osvědčily.

Pokud bylo požadováno, aby při hornických sporech mezdních ministerstvo veřejných prací zasahovalo preventivně a provádělo nátlak na obě strany, dlužno podotknouti, že působnost úřadů báňských i ministerstva může se v těchto případech obmeziti pouze na zprostředkování mezi stranami, při čemž úřady postupují nestranně a objektivně a vodítkem jest jim pouze zájem státu a veřejnosti vůbec.

Bylo naléháno také na brzkou sanaci hornických bratrských pokladen. K tomu se poznamenává, že otázka tato souvisí s novou úpravou sociálního pojištění a bude možno předložiti osnovu příslušného žákova, jakmile se stane zákonem novelisace sociálního pojištění. Nová úprava vyžádá, si arci od nájemníků oběti, ale rozvržení jich stane se podle zásad sociální spravedlnosti.

V debatě žádalo se objasnění ohledně zisku ze státní prodejny báňských výrobků. K tomu se podotýká toto: Podnik státních dolů a hutí při svém tak různorodém podnikání dává zpracovati suroviny jednotlivých závodů často mimo dotyčný závod a vykazuje pak ve státní prodejně báňských výrobků jednak ony zisky jež nelze přiznati jednomu závodu, a zisky exportní, jednak pak zisky ze zušlechťování produktů prováděné mimo ten který závod; jde tudíž při tom pouze o zisky závodů aktivních.

Zvláštní zájem věnován byl závodu podbrezovskému, na nějž dlužno ovšem pohlížeti nikoli pouze s hlediska finančního a národohospodářského, nýbrž i s hlediska sociálně-politického, neboť poskytuje zaměstnání a obživu obyvatelstvu v chudém hornatém kraji, které jest na něj z velké části odkázáno. Závod jest arci dosud pasivní, ale je naděje, že dalším prováděním investic za účelem modernisování zaostalých závodních zařízení, příznivým vyřešením otázky železničních tarifů a posléze i projektovanou výstavbou nových železničních tratí na Slovensku, jíž by částečně odčiněno bylo.nepříznivé geografické i tarifární položení závodu, podaří se schodek tak stlačiti, že za příznivé odbytové situace mohlo by období pasivnosti býti překonáno. Jednotlivé, v debatě zmíněné případy, v nichž závod podbrezovský nemohl úspěšně konkurovati se závady soukromými, vysvětlují se právě nepříznivou situací závodu v různých směrech; mnohé z těchto potíží jsou však povlovně odstraňovány.

Rozpočtový návrh ministerstva pošt a telegrafů rozčleňuje se jednak na rozpočet ministerstva pošt a telegrafů samého, jednak na rozpočet státního podniku Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové).

Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů vykazuje pro rok 1929 celkovou potřeb pro ústřední správu v částce 12,057.670 Kč a jest proti potřebě, preliminované na rok 1928 částkou 15,646.890 Kč, nižší o 3,589.220 Kč.

Pro správné srovnání s rozpočtem na rok 1928 jest však nutno od prostředků, preliminovaných ke kapitole 15. na rok 1928, odečísti výdaje v úhrnné částce 2,566.700,- Kč, které v důsledku systemisace služebních míst, usnesené vládou 15. července 1927, bylo nutno přesunouti do rozpočtu podniku Čsl. pošta, takže jeví se pak výdaje pro ústřední správu, rozpočtené na rok 1929, proti roku 1928 efektivně nižší o 1,002.520,- Kč.

Rozpočet podniku Československá pošta (včetně poštovní úřady šekové) vykazuje provozní zisk v částce 182,145.427,- Kč, který jest proti zisku preliminovanému na rok 1928 částkou 171,339.230,- Kč, vyšší o 10,806.197,- Kč.

Z tohoto celkového zisku připadá na:

1. zisk poštovního, telegrafního a telefonního provozu 170,801.097,- Kč,

2. zisk poštovních úřadů šekových 10,235.000,- Kč,

3. zisk poštovního provozu automobilního 1,109.330,- Kč.

Investiční potřeba podniku Čsl. pošta je pro rok 1929 rozpočtena úhrnem na 208,222.665,- Kč, a jest proti investiční potřebě roku 1928, která byla preliminována částkou 298,74.230,- Kč, menší o 90,521.565,- Kč. V investičním rozpočtu jsou tyto investiční výdaje z důvodů rozpočtově technických vykázány toliko částkou 170,932.665,- Kč, pokud se týče jen potud, pokud budou uhrazeny zápůjčkou. Investiční výdaje poštovního, telegrafního a telefonního provozu, jež budu uhrazeny stavebními příspěvky soukromých zájemníků (15,640.000,- Kč) a investiční náklady poštovních úřadů šekových (21,650.000,- Kč), jež budou uhrazeny vlastními prostředky podniku, nebyly do investičního rozpočtu zařaděny.

V průběhu generální a speciální debaty byly učiněny některé poznámky a předneseny náměty, pokud se týče námitky, spadající do oboru ministerstva pošt a telegrafů, jež týkaly se zejména těchto záležitostí:

Bylo konstatováno, že návrh podnikového rozpočtu ministerstva pošt a telegrafů vyniká vzornou specialisací a přehledností a vysloveno přání, aby i ostatní podniky zavedly stejný způsob budgetování.

Opětovaně bylo zmíněno, že není nejednotným postup ve způsobu úhrady investic státních podniků, z nichž některé musí si na své nezbytné investice vypůjčovati a svůj zisk odváděti státní pokladně, kdežto jiným podnikům jest zisk ponecháván a ještě dostávají na investice příspěvek ze státní pokladny. Při tom bylo poukazováno nato, že podnik Československá pošta je v důsledku úhrady investic zápůjčkami již překapitalisován, a že břemeno úroku a úmoru z investičních dluhů mohlo by ohroziti likviditu jeho zisku; vyslovena i obava, že by pak Československá pošta, nemohouc hraditi ze svého zisku nezbytné investice, mohla státi se v několika letech dokonce břemenem finanční správy.

Bylo žádáno, aby na Slovensku byla prováděna intensivnější výstavba dálkové sítě telefonní.

Před položením dálkového kabelu telefonního nutno vzhledem k značnému nákladu s tím spojenému, vždy bezpečně zjistiti, že ani rozmnožení vzdušných vedení v tom kterém úseku nepostačilo by hovorové intensitě.

Předpokládá tudíž položení dálkového kabelu telefonního již určitý větší vývoj hospodářských poměrů a vztahů, a jen za těchto předpokladů může zapojení telefonu na dálkový kabel býti ekonomické a vyvolati také další hospodářský ruch.

Automatisace telefonu na Slovensku.

Vysloveno také přání po zautomatisování telefonu na Slovensku.

Jest tendencí poštovní správy, aby provedla postupně všeobecnou automatisaci telefonu ve městech i na venkově. Nicméně manuelní zařízení telefonní, representující značné hodnoty, lze v zájmu hospodárnosti jen postupně vyměňovati. Nehledě k tomu stačí v určitém případě na řadu let pouhé zvýšení kapacity manuelní ústředny rozšířením o další pracoviště.

Klasickým dokladem toho je Bratislava. Dnešní stav telefonní ústředny v Bratislavě je 22 pracovišť pro zapojení 150 účastníků na každé pracoviště, takže celkový počet možných přípojek je 3300. Na ústřednu zapojeno jest dosud 3040 účastníků a 85 služebních stanic, tedy celkem 3125 přípojek. Zamýšleným rozšířením této ústředny o 9 pracovišť, z nichž každá bude zařízena na 130 přípojek, bude docíleno zvýšení kapacity ústředny o 1170 přípojek, pokud se týče rozšíření celkové její kapacity na 4470 přípojek. Vystačí tudíž toto zařízení při zjištěném ročním průměrném přírůstku ještě asi 6 roků.

Kde se staví nové budovy pro telefonní ústředny (jako na př. v Košicích), jest zamýšleno zříditi telefonní ústředny automatické.

Předneseno přání, aby byla v Bratislavě zřízena silná vysílací stanice rozhlasová. Ve Feribách u Bratislavy jest již montována vysílaci stanice, která bude o energii 12 KW v anténě.

Tato stanice bude průběhem 3-4 měsíců uvedena v provoz.

Také bylo poukázáno na to, že je rozhlas Maďarskem zneužíván k nepřátelské propagandě na Slovensku. Poštovní správě jsou tyto stesky známy. Otázka, jak této akci čeliti, jest však velmi obtížná, ježto veškeré podniknuté intervence diplomatické byly dosud bezvýsledný. Bylo sice uvažováno o možnosti technického rušení této propagandy, avšak upuštěno od tohoto pokusu z toho důvodu, že by tímto způsobem byly rušeny i jiné vysílací stanice, které rozhlasu nezneužívají, vykonávajíce svoje poslání nezávadně. Za těchto okolností bylo by nejúčinnější paralysovati tuto akci propagandou našich hospodářských pokroků na Slovensku. Doporučovalo by se, jakmile bude bratislavská vysílací stanice zřízena, aby vysílán byl program v maďarském jazyku v duchu naší československé státní ideje a na thema konkretních příkladů hospodářského pokroku na Slovensku i plynoucích z toho výhod pro tamní obyvatelstvo.

Bylo namítáno, že tarify v poštovní automobilní dopravě jsou příliš vysoké. Pošta jako podnik spravovaný podle zásad soukromého podnikání jest nucena dbáti toho, aby i v odvětví autoprovozu byla kryta režie vlastními zdroji. Přes to snaží se podle možnosti učiniti tarify v autoprovozu přístupnými. Dlužno v tom směru poukázati na to, že jest vedle normální sazby zaveden do vzdálených míst odstupňovaný sazebník, a to 60 hal. za osobu a km při vzdálenosti do 10 km, 50 hal. při vzdálenosti bd 10 až 20 km a 40 hal. nad 20 km.

Vytýkáno bylo dále, že kursy poštovní automobilní dopravy nevyhovují často místním potřebám obyvatelstva.

Třeba uvážiti, že kursy v poštovní automobilní dopravě musí býti zřizovány ve značné míře s ohledem na dopravu listovní a balíkovou, takže nemohou ve všech případech vyhovovati plně zájmům dopravy osobní.

Kritisována byla nedostatečnost strojů poštovních autobusů v obtížnějším terénu.

Jest přáním poštovní správy, aby na všech tratích byly již moderní autobusy nejlepší výkonnosti. Z důvodů technických a finančních nelze ovšem tuto výměnu rázem provésti. Poslední leta byl však v tom směru učiněn značný krok kupředu nebol, v roce 1927 byl vozový park rozmnožen o 22 vozů nejmodernějších typu a pro r. 1928 bylo objednáno dalších 90 autobusů, takže v roce 1929 bude pravděpodobně výměna zbývajících starších autobusů se slabšími stroji provedena úplně.

Poukazováno bylo s několika stran na pomalé tempo výstavby budov poštovních úřadů.

Československá poštovní správa převzala po převratu pouze 38 samostatných poštovních budov městských a 10 nádražních. Koncem roku 1927 bylo již celkem 95 samostatných budov poštovních, vystavěných nákladem asi 157 mil. Kč; v letošním role je ve stavbě, pokud se týče se dokončuje 15 dalších staveb celkovým nákladem asi 84 mil. Kč a na příští léta jest ještě rozpracováno celkem 27 projektů v úhrnné částce 76 mil. Kč.

Veřejnost může býti tudíž ubezpečena, že poštovní správa vykonala a vykonává vše, co bylo a je technicky a finančně možné.

Bylo si stěžováno do postupu poštovní správy při povyšování dopravních úředníků (III. služební třída) do 6. platové stupnice, pokud se týče na pomíjení přednostů poštovních úřadů (poštmistrů) v poměru k subalterním úředníkům.

Stížnost tato může se týkati pouze poštmistrů u malých poštovních úřadů (úřadů II. třídy 6. stupně a II. třídy 5. stupně), které vykázaly při poslední regulaci poštovních úřadů méně než 30.000 pracovních jednotek ročně. Pominutí těchto poštmistrů jest odůvodněno tím, že služební místa poštmistrů u označených poštovních úřadů II. třídy nelze vzhledem na rozsah činnosti a míru obtížnosti služby na oněch přednostenských místech hodnotiti 6. platovou stupnicí.

Rozpočtový návrh ministerstva železnic na rok 1929 rozčleňuje se na rozpočet ministerstva železnic samého a na rozpočet státního podniku "Československé státní dráhy".

Rozpočet ministerstva železnic.

Rozpočet ministerstva železnic je zařazen ve státním rozpočtu do skupiny I. vlastní státní správa odd. C. kapitola 16.

Výdaje tohoto rozpočtu činí Kč... 28,934.300,-,

z čehož připadá na osobní výdaje... Kč 22,296.300,-

a na věcné výdaje Kč... 6,638.000,-.

Preliminované příjmy kryjí se, co do výše, s výdaji úhradou, vykázanou v položce 5. za správní výkony ministerstva železnic pro podnik "Československé státní dráhy".

Rozpočet podniku "Československé státní dráhy" tvoří § 5, odd. III., skupiny II., správa státních podniků. Rozpočet tento vykazuje

ve výdajích částku Kč... 4.613,009.750,-

v příjmech... Kč 4.768,999.750,-

takže činí provozní zisk... Kč 155,990.000,-.

Výdaje investiční jsou rozpočteny částkou Kč 331,590.000,-. K úhradě těchto výdajů ponechává se státní správě železniční uvedený již provozní zisk ve výši Kč 155,990.000,- mimo to 25 % kvota přepravních daní, vybraných na drahách státních a státem provozovaných ve výši Kč 175,600.000,-.

V generální debatě rozpočtového výboru nebylo konkrétních námětů, jež by se týkaly státní železniční správy, kromě připomínky k provádění elektrisace státních drah, specielně pak pražských nádraží.

Specielní debata byla zahájena zprávou specielního zpravodaje rozpočtového výboru senátu k rozpočtu státní správy železniční, ve které pojednal zevrubně o její činnosti. Konstatoval, že československé státní dráhy učinily od převratu veliké pokroky ve vybudování železnic a že pochopily svůj úkol, přihlížeti ve své tarifní politice k zájmům národohospodářským. Z podniku železničního stal se v pravdě podnik obchodní.

Československé státní dráhy staví se důstojně, pokud jde o výkon, do stejné řady se železnicemi v zahraničí. Úřední statistika za rok 1928 vykazuje stálý vzrůst dopravy, ačkoliv dosud monopolní postavení v dopravě je ohrožováno konkurencí jednak automobilů, jednak letadel.

Poukázal dále na chatrný stav některých důležitých místních drah, kde trať nesnese většího zatížení jak 9 tun. Stav tento je neudržitelný a je ke škodě finančního hospodářství železničního podniku. Kolejivo dlužno rychle obnoviti, jelikož na některých tratích leží nadprůměrně dlouho a finanční správa by k tomu účelu a k účelům investičním vůbec měla železniční správě ponechati větší kvotu přepravních daní, nežli až dosud.

Jest dále třeba vyřaditi z provozu lokomotivy, staré mnohdy i přes 50 roků, a nahraditi je lokomotivami výkonnějšími. Na některých tratích by měla býti zavedena motorisace, aby byla zhuštěna a zrychlena doprava osobní i nákladní.

Poté pojednal zpravodaj o rozpočtovém návrhu státní správy železniční, uvedl rozdíly v konstrukci rozpočtu v porovnání s rokem 1927, a zabýval se některými význačnějšími rozdíly v rozpočtových částkách rozpočtu na rok 1928 a 1929.

Řečník prohlásil, konče svou zprávu, že železniční správa hospodaří s veřejným statkem správně a že lze s dobrým svědomím doporučiti rozpočet státní správy železniční ke schválení.

V zahájené debatě dotkli se někteří řečníci rovněž věcí železničních, zejména bylo poukazováno na nedostatečné v budování pražských nádraží a nádraží jiných, na zpožďování vlaků, byla posuzována elektrisace pražských nádraží a voláno po rychlejší motorisaci drah. Mnoho pozornosti bylo věnováno rovněž otázce budování nových drah a druhých kolejí, otázce zabezpečení přejezdů, otázkám personálním, při čemž bylo zejména posuzováno honorování dělníků na výpomoc, domnělé uplatňování politické protekce na dráze a propouštění dělníků komunistického politického přesvědčení ze služby.

Dále byl předmětem mimo jiné námět, pokud jde o úsporné topení uhlím na lokomotivách, o zavedení mýdla a ručníků do vozů a o místenky.

Poté ujal se slova ministr železnic, který odpověděl na některé připomínky, jakož i dotazy členů rozpočtového výboru.

Pražská nádraží.

Dokud jde o otázku pražských nádraží, jest tato jednou z nejbolestnějších, které se železniční správy dotýkají.

Uvedl, že tato nádraží byla většinou stavěna v době před 50, 60 a snad i 70 lety, kdy Praha byla městem se 300.000 obyvateli. Od té doby však Praha vzrostla tak, že má nyní přes 800.000 obyvatel, nehledě ani k tomu, že je dnes hlavním městem státu a že obyvatelstvo, které dříve směřovalo k Vídni, nebo k Budapešti, přijíždí do Prahy. Otázku tuto nelze vyřešiti jinak, než velkým nádražím nákladovým, kam by se nákladní doprava přenesla. V této věci udělala železniční správa již loni velký kus práce. Koupila pozemky asi za 50 milionů Kč za cenu asi 200 Kč za 1 čtvereční sáh, za něž by dnes musila platiti 3krát až 4krát více. Se stavbou tohoto nádraží bylo započato, čímž učiněn byl první krok k řešení táto důležité otázky.

Pokud jde o námět, aby bylo zaváděno více motorových vozů, konstatoval ministr, že během dvou posledních roků vzrostl jejich stav na 100. Volání po motorových vozech nejlépe dokazuje, že motorisací řeší se nejlépe otázka rychlého a častého spojení, hlavně na lokálních drahách. Jestliže stav těchto vozidel nemůže býti tak rychle zvyšován, jak by si bylo přáti, dlužno příčinu hledati ve skutečnosti, že továrny nemohou tyto tak rychle dodávati.

Ve věci dotazu výstavby nových drah, specielně pak dráhy Plzeň-Brno, připomněl ministr, že železniční správa nikdy se nestavěla proti zřízení nových drah, ačkoliv většina nových drah, které postavila, nepřinesla jí takových finančních prospěchů, jakých by si bylo přáti. Otázka dráhy Plzeň-Brno je otázkou finanční.

Pokud se týče Slovenska, připomněl, že loni bylo započato se stavbou dráhy Handlová-Horní Štubňa, a že dostavuje se dráha Veselí n./Mor.-Nové Mesto n. Váhom.

Ve věci dotazu o elektrisaci dráhy Liberec-Jablonec sděluje, že tato záležitost se projednává.

Na stížnosti, že mnohé přejezdy tratí nejsou zabezpečeny závorami, poukázal ministr na stav v cizině, kde na lokálních drahách v zásadě závory nejsou. Ve Francii, Italii a Americe jsou i dráhy s rychlíkovou dopravou bez závor. Jsou tam za účelem upozornění pouze kříže. Ministr připomněl, že postupně bodují se podjezdy a nadjezdy, které pokládá za nejlepší zabezpečení proti nehodám.

Pokud jde o stížnosti na nedostatečné honorování dělníků na výpomoc, konstatoval, že bylo by spíše souditi, že železniční správa honoruje tyto daleko více, než průmysl, jelikož v tom směru již došly z řad průmyslu i stížnosti. Železniční správa upravila letos mzdy dělníků na výpomoc v obvodu velkých měst nákladem mnoha milionů.

Poté zodpověděl ministr železnic dotaz ohledné výstavby nádraží olomouckého, poukázav na skutečnost, že s výstavbou tohoto nádraží jest již v rozpočtu na rok 1929 počítáno. Olomouci vychází státní správa železniční všemožně vstříc, o čemž svědčí okolnost, že výstavba ředitelské budovy byla všemožně urychlena.

Stížnost na uplatňování politické protekce na drahách ministr železnic odmítl, poukázav na to, že po celou dobu svého vedení ministerstva železnic působil k tomu, aby politická příslušnost zaměstnanců nebyla měřítkem pro posuzování jejich výkonu a aby pro své politické přesvědčení nebyl nikdo ze zaměstnanců pronásledován.

Pokud jde o vyslovené přání po zavedení místenek v širším než dosavadním rozsahu, prohlásil ministr železnic, že o tomto námětu bude vážně uvažováno, a i pokud jde o přechod našich osobních vozů do ciziny, bylo učiněno opatření, podle kterého budou k tomuto účelu vybírány určité typy nových vozů.

Ve věci vybavení osobních vozů ručníky a mýdlem, prohlásil ministr, že dosavadní pokusy v tom směru končily nezdarem, státní správa železniční však přistoupila v poslední době na návrh soukromé firmy, která hodlá postaviti do vozů, automaty, z nichž může si obecenstvo opatřiti tyto potřeby za určitý poplatek.

Na přednesené výtky co do neúplného přechodu elektrického provozu do pražských předměstí, prohlásil ministr železnic, že dosavadní závady spočívaly hlavně v některých ještě nedokončených stavebních zařízeních (výtopna Libeň), že však jest snahou státní správy železniční sjednati v nejbližší době nápravu.

Na námět co do úsporného topení uhlím na strojích, podotýká ministr železnic, že otázka úsporného spalování uhlí jest předmětem stálého studia i u cizozemských drah a že této otázce, jako i všem ostatním otázkám, směřujícím k racionalisaci provozu, jest věnována plná pozornost.

K přednesenému přání, aby ve Střelicích u Brna byl postaven lávkový přechod přes koleje, prohlásil ministr železnic, že státní správa železniční vyjde tamním zájemníkům, pokud jen možno a co nejdříve vstříc.

Při projednávání rozpočtu ministerstva sociální péče v rozpočtovém výboru senátu bylo poukazováno především k tomu, že rozpočet jest ve výdajové části proti rozpočtu na rok 1928 nižší o 30,543.520,- Kč.

Rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1928 činil ve výdajích 865,804.611,- Kč a na rok 1929 835,261.361,- Kč. Jest tedy rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1929 při srovnání s rokem 1928 ciferně nižší o částku 30,543.520,- Kč.

Podrobným srovnáváním jednotlivých položek lze však seznati, že vedle snížení úvěru v některých položkách byly také úvěry některých položek jednak podstatně zvýšeny, jednak že zůstaly beze změny.

K snížení došlo v odvětvích § 3, tit. 1. Sociální pojištění, § 4, tit. 1. Péče stavební a bytová a v tit. 4. § 1, pol. 1., 2., 6. a 7. Zákonité požitky válečných poškozenců.

V těchto třech odvětvích bylo však možno počítati se snížením výdajů, poněvadž v těchto případech skutečně přirozeným vývojem odpadly neb zmenšují se povinnosti státu.

V sociálním pojištění odpadl v roce 1929 výdaj 2,000.000,- Kč doporučeného poštovného při volbách do léčebného fondu dle vládního nařízení č. 146/1926, ježto náklady ty byly hrazeny z rozpočtu na rok 1928.

V oddělení péče stavební a bytová došlo k snížení úvěru v pol. 3., § 4, tit. 1. "Podpora staveb obytných domů" o 7,000.000,- Kč. K snížení tomu mohlo se přistoupiti z té příčiny, že definitivním súčtováním velké části podporovaných staveb zmenšila se povinnost státu poukazovati věřitelům zaručených zápůjček doplatky na anuitách. Další úleva byla získána tím, že vlivem příznivého trhu peněžního byla snižována úroková míra ze zápůjček, jež stát jest povinen platiti z titulu záruky. Posléze u četných domů podporovaných ve formě příspěvku na zúročení a umoření stavebního nákladu, postoupila výměra příspěvku do druhého pětiletí, v němž dle zákonného ustanovení klesá ze 4 % na 3¹/₂%.

Zákonité požitky válečných poškozenců doznaly snížení úbytkem důchodců během uplynulých let, což jest patrno ze srovnání počtu důchodců v rozpětí let 1923 a 1927, dle kterého k 31. prosinci 1927 klesl počet válečných poškozenců o 123.631.

Proti tomuto přirozenému odpadu výdajů vyjmenovaných odvětví byly, jak z rozpočtu zřejmo, zvýšeny na rok 1929 úvěry. na péči o mládež, zprostředkování práce, živnostenskou inspekci, vystěhovalectví, o celkovou částku 3,441.061,- Kč.

Jest tedy vidno, že rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1929 jest sice ciferně nižší, že však potřeby na vlastní agendu tohoto ministerstva nebyly proti roku 1928 sníženy, nýbrž - nepřihlížíme-li k nákladům na vlastní administrativu - o jmenovanou částku 3,441.061,- Kč zvýšeny.