Část VI.
Organisace puncovní služby.
§ 42.
(1) Puncovní kontrolu platinového, zlatého a stříbrného zboží provádějí v prvé stolici puncovní úřady podřízené ředitelství puncovní služby v Praze, které jako technickoadministrativní úřad druhé stolice bdí nad přesným prováděním puncovního zákona puncovními úřady.
(2) Ředitelství puncovní služby zkouší též váhu (stříž) a ryzost (zrno) zlatých a stříbrných československých mincí způsobem, který urči ministr financí v dohodě s ministrem veřejných prací.
(3) Ředitelství puncovní služby jest podřízeno ministerstvu veřejných prací.
(4) Za puncovní úřady se v tomto zákoně pokládají též expositury puncovních úřadů
v tom rozsahu, v jakém jim vláda přikázala pravomoc těchto úřadů.
(5) Vládním nařízením budou stanovena sídla puncovních úřadů a jejich obvody a bude určeno, jakou působnost puncovních úřadů převezmou po případě jejich expositury.
(6) Hlavní puncovní úřad v Praze a všechny puncovny se zrušují a jejich agenda se přikazuje ředitelství puncovní služby v Praze a nově zřízeným puncovním úřadům a jejich expositurám.
(7) Podrobnou organisaci puncovní služby stanoví vláda nařízením.
Část VII.
Státní puncovní rada.
§ 43.
(1) Při ministerstvu veřejných prací může býti zřízena státní puncovní rada jako poradní sbor pro podávání posudků a návrhů ve věcech puncovních.
(2) Funkce členů státní puncovní rady jest čestná.
(3) Organisaci státní puncovní rady upraví vláda nařízením
Část VIII.
Ustanovení závěrečná.
§ 44.
Puncování vykonané podle dosud platných ustanovení podrží platnost i po nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 45.
(1) Proti rozhodnutím a opatřením puncovních úřadů lze se odvolati do 15 dnů k ředitelství puncovní služby, které rozhoduje s konečnou platností.
§ 46.
Zaměstnanci puncovní služby ručí za ztrátu zboží, které jim při výkonu jejich úřední funkce bylo svěřeno, lze-li jim přičítati jakékoliv zavinění.
§ 47.
(1) Tento zákon nabude účinnosti dnem, který stanoví vláda nařízením. Tímto dnem pozbudou platnosti všechny předpisy, které jsou s tímto zákonem v odporu nebo které obsahují stejná ustanovení s ním.
(2) Provésti tento zákon ukládá se ministru veřejných prací v dohodě s ministry financí, průmyslu, obchodu a živností, spravedlnosti a vnitra.
Důvodová zpráva.
Potřeba úřední kontroly zlatého a stříbrného zboží vznikla z dávné snahy, aby kupující nebyli při nákupu tohoto zboží nesvědomitými zlatníky a obchodníky klamáni a aby solidní zlatníci a obchodníci byli chráněni před nekalou soutěží.
V bývalém Rakousku bylo upraveno puncování a státní kontrola zlatého a stříbrného zboží puncovním zákonem ze dne 11. srpna 1865, vyhlášeným cís. nařízením ze dne 26. května 1866, č. 75 ř. z. a změněným zákonem ze dne 23. května 1875, č. 80 ř. z.
V bývalých Uhrách byl pak ministr financí zmocněn zákonným článkem XVIII z r. 1868, aby dosavadní předpisy o ryzosti zlatého a stříbrného zboží,. o jeho kontrole a puncování, které byly v platnosti od 1. ledna 1867, ponechal prozatím v platnosti až do další zákonné úpravy. To se stalo tím způsobem, že ministr financí vydal "Úřední sestavení" těchto předpisů, které pak v praksi platilo jako zákon a které se na některých místech odchýlilo od býv. rakouského puncovního zákona. Tyto předpisy byly pozměněny zákonným článkem XV z roku 1875.
V republice Československé byly vydány k doplnění, resp. ke změně těchto zákonných ustanovení tyto předpisy (chronologicky):
1. Nařízení ministra financí ze dne 30. ledna 1919, č. 48 Sb. z. a n. o hlavním puncovním úřadě v Praze.
2. Zákon ze dne 19. března 1920, č. 184 Sb. z.. a n., jímž se mění býv. rakouský puncovní zákon a kterým byla vláda zmocněna, aby stanovila kontrolní a manipulační poplatky při puncování.
3. Vyhláška ministerstva financí ze dne 14. října 1920, č. 584 Sb. z. a n. o zrušení puncoven v Broumově v Čechách a v Báňské Šťavnici.
4. Vyhláška ministerstva financí ze dne 14. října 1920, č. 596 Sb. z. a n. o zavedení nových puncovních značek pro zlaté a stříbrné zboží.
5. Vládní nařízení ze dne 18. února 1921, č. 73 Sb. z. a n. o zvýšení poplatků kontrolních a stanovení poplatku manipulačního.
6. Vyhláška ministerstva financí ze dne 18. února 1921, č. 74 Sb. z, a n. o platnosti nových úředních puncovních značek a o značce zásobní.
7. Vyhláška ministra veřejných prací ze dne 30. října 1923, č. 216 Sb. z. a n. o zavedení nové úřední vývozní značky na nepuncované zlaté a stříbrné zboží vyvážené do ciziny.
8. Vyhláška ministra veřejných prací ze dne 18. listopadu 1925, č. -241 Sb. z. a n. o zavedení výroby zboží s obsahem 250/1000 zlata, jež bude podléhati nepovinnému puncování.
Pokud jde o resortní kompetenci ve věcech puncovních, byla provedena zákonem ze dne 26. června. 1922, č. 196 Sb. z. a n., kterým se hlavní puncovní úřad v Praze podřizuje ministerstvu veřejných prací, změna v tom směru, že kompetence ve věcech puncovních byla z resortu ministerstva financí přenesena do resortu ministerstva veřejných prací, a to dnem 1.ledna 1923 (vyhláška ministra financí a veřejných prací ze dne 31. srpna 1922, č. 284 Sb. z. a n.).
Puncovní předpisy zakládající se na zákonných úpravách provedených před půl stoletím požadavkům doby jak je pochopitelno, nevyhovují a domáhají se proto právem výrobní i obchodní kruhy tohoto odvětví reformy dosavadního puncovního práva.
Podle výsledků anket konaných s odbornými kruhy zlatnickými a stříbrnickými vypracovalo ministerstvo veřejných prací osnovu nového puncovního zákona, kterou mají býti zastaralé puncovní předpisy jednak přizpůsobeny průmyslovému pokroku, jednak vzhledem ke dvojímu platnému právu zunifikovány.
Novým puncovním zákonem má býti především vyhověno oprávněnému požadavku výrobních kruhů, aby byla zásadně stanovena volnost výroby slitin z drahých kovů, dále, aby bylo zavedena úřední označování předmětů z platiny a aby byla poskytnuta ochrana hodnotnému zboží odstraněním výroby tak zvaného nového zlata.
Za zvlášť odůvodněný požadavek jest pokládati zavedení obligatorního puncování platinových předmětů, - na rozdíl od dosavadních ustanovení předpisujících pouze puncování předmětů zlatých a stříbrných, poněvadž platinové šperky, dnes obzvláštní oblibě se těšící, jsou nejcennější. Nutnost puncování platiny uznaly ostatně i jiné, v tom oboru pokročilé státy, zejména Francie, Švýcarsko a Rakousko.
Neméně oprávněným požadavkem interesovaných výrobních kruhů jest zavedení výroby zboží s obsahem 250/1000 zlata místo dosavadního tak zvaného nového zlata. Nové zlato vyráběti bylo totiž dovoleno v mezích od 0 do 250/1000 zlata a nebylo podrobeno úřednímu označování. Této volnosti však nesolidní živnostníci značně zneužívali, a zboží to v ryzosti stále zhoršovali, až ztratilo úplně důvěru obecenstva. Tato nesolidnost byla hlavní příčinou toho, že kvetoucí kdysi výroba oblíbeného českého granátového zboží téměř úplně zanikla.
K jednotlivým ustanovením osnovy se připomíná:
Část I.
Zboží platinové, zlaté a stříbrné.
§ 1.
Stanoví se zásada, že obligatorní puncovní kontrole podléhá veškeré platinové, zlaté a stříbrné zboží, vyrobené v tuzemsku i z ciziny dovezené. Ustanovení to odpovídá celkem
§ 1 býv. rakouského puncovního zákona a § 2 býv. uherských puncovních předpisů s tím rozdílem, že puncovní kontrole se podrobuje vedle zboží zlatého a stříbrného též zboží platinové.
§ 2.
Stanoví se definice puncovní kontroly, v níž zahrnuto jest jednak úřední zkoušení ryzosti a zákonitého stavu i úřední označování tohoto zboží, jednak kontrola živností podléhajících puncovnímu dozoru.
Ryzost tohoto zboží stanovena jest přesně v § 4.
Zákonitým stavem, jehož úřední zkoušení náleží též do puncovní kontroly, jest na rozdíl od ryzosti rozuměti složení zboží, zejména není-li duté zboží vyplněno jinými nepravými součástkami nebo méněcennou pájkou, nebo nebylo-li použito příliš mnoho pájky, dále u zboží, které má ozdoby z jiných kovů vyrobené, není-li druhého kovu nepřiměřené množství, aby byl konsument klamán, na příklad není-li u hodinek úmyslně použito součásti z nepravého kovu ku klamání obecenstva, dále jsou-li články řetízku v pevném spojení, aby se nedaly rozebrati a vyměniti nebo jsou-li ouška s řetízkem sletována, aby se nedala přenést a podobně.
§ 3.
Toto ustanovení obsahuje nutné zmocnění k vybírání příslušných puncovních poplatků, jichž stanovení se v mezích zákonem určených ponechává vládě.
Celkem odpovídá toto ustanovení zákonu ze dne 19. března 1920, č. 184 Sb. z. a n. a vládnímu nařízení. ze dne 18. února 1921, č. 73 Sb: z. a n.
§ 4.
Stanoví přesně zákonité ryzosti zboží puncovní kontrole podléhajícího a odpovídá celkem ustanovením §§ 4 a 20 býv. rakouského puncovního zákona a §§ 5 a 22 uherských předpisů.
Nové ryzosti byly upraveny v dohodě s výrobními i obchodními kruhy klenotnickými, zlatnickými a stříbrnickými tak, aby byly přizpůsobeny vysoké hodnotě šperků v cizině.
Zvláště zvýšena byla ryzost stříbra, jejíž nejnižší Stupeň byl stanoven na 800/1000 a nejvyšší stupeň podle anglického puncovního zákona. Pro stříbro byla zavedena též ryzost číslo 4. (835/1000) podle jednomyslně přijaté resoluce na mezinárodním sjezdu klenotníků konaném v Amsterodámě v dubnu 1926.
Ryzost platiny byla upravena podle dosud používané mezinárodní ryzosti platinových šperků na 950/1000.
Taktéž ryzost zlata číslo 4. byla přizpůsobena hodnotě zlata 14 karatů.
§ 5.
Odpovídá celkem ustanovením § 14 býv. rakouského zákona a § 15 býv. uherských puncovních předpisů.
§ 6.
Odpovídá předpisům § 15 býv. rakouského zákona a § 16 býv. uherských předpisů s tím rozdílem, že povinnost, předkládati puncovnímu úřadu zboží k puncování byla rozšířena na zboží puncované, které předěláním bylo podstatně změněno, jakož i na zboží přicházející do obchodu ze soukromého majetku a na zboží prodávané veřejnou dražbou.
§§ 7 a 8.
Odpovídá ustanovením § 16 býv. rakouského zákona a § 17 býv. uherských předpisů.
§ 9.
Odpovídá předpisům § 17 býv. rakouského zákona a § 18 býv. uherských předpisů.
§ 10.
Odpovídá ustanovením §§ 25 a 26 býv. rakouského zákona a §§ 29 a 30 býv. uherskych předpisů.
§ 11.
Odpovídá ustanovení § 27 býv. rakouského zákona a § 31 býv. uherských předpisů.
Náhrada škody vzniklé straně zkoušením zboží předloženého k úřednímu označení omezuje se na škodu vzniklou porušením fasony zkoušeného předmětu a to na škodu skutečnou (damnum emergens); náhrada ušlého zisku (lucrum cesans) se nikdy neposkytuje. Zároveň se stanoví - s přihlédnutím k ustanovení § 92 ústavní listiny Československé republiky - , ve kterých případech ani tato náhrada nemůže býti poskytnuta.
K odstavci 5:
Puncovní úřad, i když zjistí, že zboží k úřednímu označení mu předložené má zákonitou ryzost, je povinen ještě zkoumati, zda zboží vyhovuje i jinak puncovním předpisům. Zjistí-li v tomto směru závadu, může zboží opatřiti úřední značkou Teprve tehdy, když strana závadu tu odstraní.
Poněvadž úkolem odborných puncovních úřadů je pouze puncovní kontrola, ukládá zákon těmto úřadům jenom povinnost, aby zkoumaly, zda zboží vyhovuje puncovním předpisům, nikoli však, aby také zjišťovaly, zda zboží neodporuje snad též předpisům jiným. Zjistí-li však puncovní úřad u příležitosti svého úředního jednání, že zboží nevyhovuje jiným než puncovním předpisům, na př. policejním, neoznačí rovněž zboží úřední značkou, nýbrž oznámí případ příslušnému úřadu (soudu) a vyčká jejich rozhodnutí nebo opatření.
§ 12.
Odpovídá § 18 býv. rakouského zákona a § 20 býv. uherských předpisů.
V odst. 1., lit. a) bylo rozšířeno osvobození od úřední kontroly na zboží z drahých kovů určené k výrobě živnostenské a průmyslové, jakož i na výrobky z týchž kovů pro zubní lékařství.
V odst. 1., lit. b) bylo přiznáno osvobození všem státním mincím, pokud nejsou pevně spojeny s předměty puncovní kontrole podléhajícími, dále v odst. 1., lit. c) medailím a plaketám raženým ve státní mincovně, v odst. 1., lit. d) starožitnostem, které mají zvláštní uměleckou nebo kulturně-historickou cenu, odst. 1., lit. g) předmětům platinovým a zlatým do 2 g a stříbrným do 3 g celkové váhy.
Všechny tyto předměty mohou býti na přání stran puncovány, musí však vyhovovati zákonným předpisům.
§ 13.
Předpis analogický § 19 býv. rakouského zákona a § 21 býv. uherských předpisů.Byl upraven podle požadavků vývozního průmyslu.
§ 14.
Odpovídá ustanovení § 22 býv. rakouského zákona a § 25 býv. uherských předpisů a byl přizpůsoben tak, aby byla umožněna strojová výroba šperků.
§ 15.
Shoduje se s ustanovením § 23 býv. rakouského zákona a § 27 býv. uherských předpisů.
§ 16.
Nahrazuje ustanovení § 24 býv. rakouského zákona a § 28,býv. uherských předpisů.
Toto ustanovení umožňuje vyráběti šperky podle požadavku mody i podle výrobní techniky ve zlatnictví. Zavádí se jím zejména výroba a prodej šperků z tak zvaného bílého zlata, podobně jako je tomu téměř ve všech ostatních státech.
Toto ustanovení bude míti za následek, že na puncovní orgány budou kladeny větší odborné požadavky. Poněvadž dosavadních method zkoušení na kameni nebude možno výhradně používati, bude nutné, aby puncovní orgány byly obeznámeny s chemickými analysami drahých kovů.
§ 17.
Povoluje kombinaci drahých kovů na předmětech zlatých a stříbrných. Rozhodo- vání o přípustnosti a o rozsahu použití druhého kovu v konkrétních případech přísluší puncovním úřadům. Eventuelní označování takových předmětů zvláštní kombinovanou značkou může býti stanoveno vyhláškou ministra veřejných prací (§ 18).
§ 18.
Odpovídá §§ 36 a 37 býv. rakouského zákona a § § 38 a 39, odst..1. býv. uherských předpisů.
Kontrolní znaménko puncovního úřadu (§ 38 bý~. rakouského zákona a § 39 býv. uherských předpisů) je vynecháno podle vzoru ciziny.
§ 19.
Odpovídá ustanovení § 41 býv, rakouského zákona a § 41 býv. uherských předpisů.
§ 20.
Odpovídá § 42 býv. rakouského zákona a § 42 býv.uherských předpisů.
§ 21.
Analogický předpis ustanovením §§ 20 a 31 býv. rakouského zákona a §§ 32 a 33 býv. uherských předpisů.
§ 22.
Odpovídá předpisům § 32 býv. rakouského zákona a § 34 býv. uherských předpisů.
§ 23.
Analogický předpis § 33 býv. rakouského zákona a § 35 býv. uherských předpisů.
Pokud jde o ustanovení odstavce 2. o zjištění, že zboží nevyhovuje jiným než puncovním předpisům, odkazuje,se na důvody uvedené u § 11, odstavce 5.
Část II.
Zboží z obecných kovů.
§ 24.
Odpovídá § 21 býv. rakouského zákona a § 24 býv. uherských předpisů.
Na přání kruhů živnostenských zakazuje se užívati slova: "zlato" a "stříbro" při označení zboží z obecných kovů, které svým vzhledem se podobá zboží z kovů drahých. Tímto ustanovením bude zejména zakázáno zneužívati označování "americké zlato" a "čínské stříbro".
§ 25.
Používání součástek z nepravého kovu a cizích těles u předmětů platinových, zlatých a stříbrných jest dovoleno pouze tehdy, pokud upotřebení jich jest technicky odůvodněno.
Část III.
Zboží s obsahem 250/1000.
§§ 26 a 27.
Jak již shora uvedeno, má býti zákonným zavedením výroby zboží s obsahem 250/1000 zlata místo dosavadního tak zvaného nového zlata postavena na bezpečnou a solidní basi zejména výroba českého granátového zboží.
Takové zboží bude označováno úřední značkou pouze na přání stran. Nebude-li však takové zboží opatřeno úřední značkou, musí býti vždy označeno číslicí 250 a kromě toho čitelnou výrobní značkou.
Část IV.
Puncovní kontrola živností.
§§ 28 až 32.
Analogické předpisy ustanovením §§ 47, 48, 49, 51 až 55 býv. rakouského zákona a §§ 47, 48, 49,-51 až 55 býv. uherských předpisů.
Při výkonu prohlídek podle § 28 budou úřední orgány zajisté povinny šetřiti příslušných předpisů ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n. o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního.
Část V.
Ustanovení trestní.
§§33 až 41.
Trestními ustanoveními tohoto zákona byly upraveny jednotně trestní předpisy puncovní dosud platné (§§ 75 až 87 býv. rakouského zákona a §§ 73 až 79 býv. uherských předpisů).
Provádění trestního řízení o puncovních přestupcích svěřuje zákon politickým úřadům (administrativním policejním vrchnostem). Pravidelnými tresty na tyto přestupky budou pokuty a teprve v případě nedobytnosti trest vězení (uzamčení). Pouze.při těžším přestupku podle § 35, odst. 1., při němž jde o úmyslné jednání, stanoví zákon přímo trest vězení, přenechávaje potrestání řádným soudům. Podle vzoru trestního práva důchodkového zavádí se též u puncovních přestupků tak zvané upouštěcí řízení, umožňující urychlené projednání věci.
K § 39 jest pouze podotknouti, že zavedení trestního řízení podle puncovního zákona nemůže býti překážkou zavedení trestního řízení podle jiných předpisů, na příklad zavedení trestního řízení pro zločin podvodu podle §§ 197, 199, lit. d) býv. rakouského trestního zákona.
Část VI.
Organisace puncovní služby.
§ 42.
Prováděním puncovní kontroly v prvé stolici pověřují se puncovní úřady podřízené ředitelství puncovní služby v Praze jako úřadu druhé stolice. Ředitelství puncovní služby podléhá ministerstvu veřejných prací.
Tato organisace puncovní služby odpovídá dosavadnímu stavu s tím zjednodušením, že místo nynějších 17 puncoven zřízených při některých berních úřadech budou zřízeny zatím pouze 2 puncovní úřady, a to v Praze a v Brně s expositurou posléz uvedeného puncovního úřadu v Moravské Třebové, jejichž zřízení v těchto místech je odůvodněno střediskem výroby a obchodu zbožím puncovní kontrole podléhajícím. Do obvodu puncovního úřadu v Brně bude náležeti též území Slovenska a Podkarpatské Rusi, kdež zatím poměry zřízení zvláštního úřadu ani expositury nevyžadují.
Nynější hlavní puncovní úřad v Praze přeměňuje se v ředitelství puncovní služby, u něhož instanční postup pravidelně končí.
Ministerstvu veřejných prací, jakožto resortnímu ústřednímu úřadu, zůstávají vyhrazeny kromě instančního dozoru na podřízené úřady prvé a druhé stolice, zejména záležitosti legislativní, personální a rozpočtové.
Zjednodušením puncovní služby v prvé instanci, odpovídajícím též intencím zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě, bude zároveň uvolněno 33 herních úředníků, kteří vedle své agendy berní byli ještě zaměstnáni agendou puncovní. Nová organisace puncovní služby nebude vyžadovati toho času rozmnožení personálu.
Na druhé straně bude zřízením těchto odborných úřadů vyhověno požadavku, aby při dnešním pokroku ve výrobě zboží z drahých kovů byla kontrola prováděna odborně, a to zejména též vzhledem k tomu, že zákonem zásadně se připouští volnost výroby slitin z drahých kovů. Touto odbornou kontrolou bude nesporně zvýšena v cizině důvěra ke šperkům v Československu vyrobeným a zkoušeným.
Aby bylo možno zřizovati, po případě rušiti podle potřeby puncovní úřady nebo expositury puncovních úřadů, anebo měniti jejich obvody neb sídla beze změny puncovního zákona, zmocňuje zákon k těmto opatřením vládu.
Část VII.
Státní puncovní rada.
§ 43.
Aby zkušeností odborníků z oboru zlatnictví a stříbrnictví mohlo býti ku prospěchu tohoto živnostenského resp. průmyslového odvětví využita, má býti zřízen, z předních odborníků k podávání návrhův a posudků ve věcech puncovních státní puncovní rada, jejíž organisaci upraví vládní nařízení.
Část VIII.
Ustanovení závěrečná.
§ 44.
Aby byly odstraněny jakékoli pochybnosti o právních účincích.puncování provedeného před účinností tohoto zákona, stanoví se výslovně, že puncování takové podrží i po nabytí účinnosti nového puncovního zákona svou platnost.
§ 45.
Vyhovuje intencím zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n. o úsporných opatřeních ve veřejné správě omezuje puncovní zákon instanční postup v puncovních věcech na dvě instance, aniž by tím strany v právu na řádný a spolehlivý úřední výkon v těchto odborných záležitostech byly nějak zkráceny, neboť jak u puncovních úřadů, tak u ředitelství puncovní služby budou rozhodovati specialisovaní úředníci s vysokoškolským odborným vzděláním.
Kratší odvolací lhůta (15 dní) odůvodněna jest zvláštní povahou puncovní agendy, která těsně souvisí s obchodem. Kromě toho je nutno, aby puncovní řízení bylo právoplatně skončeno co nejdříve též z toho důvodu, že zboží, mnohdy veliké ceny, musí býti až do skončení řízení uschováno u puncovních úřadů na nebezpečí a risiko státu.
§ 46.
Výslovného ustanovení o ručení zaměstnanců puncovních úřadů za ztrátu zboží a jejich povinnosti k náhradě škody vzniklé ztrátou tohoto zboží je třeba z toho důvodu, že s dosavadními předpisy v tom směru vydanými, zejména s normativním výnosem býv. ministerstva financí ve Vídni ze dne 23. května 1903, č. 39.207 o ručení těchto zaměstnanců za ztrátu převzatého zboží a ustanovením § 89, odst. 2. služební pragmatiky vystačiti nelze.
§ 47.
Aby mohl býti získán nezbytně potřebný čas k přípravným pracem k provedení tohoto zákona a po případě k reorganisaci puncovní služby, zmocňuje se vláda, aby nařízením stanovila den, kterého zákon nabude účinnosti.
Tímto zákonem bude zrušen zejména býv. rakouský puncovní zákon ze dne 11. srpna 1865, vyhlášený císařským nařízením ze dne 26. května 1866, č. 75 ř. z. a, změněný zákonem ze dne 23. května 1875, č. 80 ř. z., jakož i uherské zákonné články XVIII z roku 1868 a XV z roku 1875 i v úvodě důvodové zprávy zmíněné "Úřední sestavení".
Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl přikázán v senátě výborům ústavně-právnímu a technicko-dopravnímu, po jeho schválení senátem pak ve sněmovně poslanecké výborům ústavně-právnímu a dopravnímu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze, dne 7. července 1927.
Předseda vlády:
Švehla v. r.
Ministr veřejných prací:
Dr Spina v. r.