Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Sazba: 2.- za každý stupeň dkl lihu, určeného k upotřebení v továrnách v pravém slova smyslu, k výrobě odolu a podobných produktů, dále k výrobě kolínské vodičky a parfumů,

0.30 lei za každý stupeň dkl lihu denaturovaného na ocet.

Základ daně: Líh u výrobce.

Kolik daň vynesla:

a) Daň z přepychu:

Sazba: 15% z prodejní ceny automobilů nad 20 HP, šperků, hodinek ze zlata, stříbra, platiny, drahokamů; bronzů a napodobenin jich, ozdobných předmětů kovových nebo porculánových mincí; antických předmětů, příborů zlatých, stříbrných, platinových, voňavek, pomád a pod., hedvábí a hedvábného zboží; likérů, šampaňského; šumivých vín, pravých krajek, koberců.

10% z konfekce zdobené hedvábím, napodobenin krajek, jemného nábytku, obrazů a soch, nejsou-li prodávány autorem, peří na klobouky, kožešin, jemných předmětů kožených, zavazadel z kůže, pánského a dámského prádla nad 450 lei, dámských obleku nad 3750 lei, bot a střevíců lakových nad 1200 lei, automobilů pod 20 HP, fotografických přístrojů.

10% z nájemného za pokoje v hotelích luxusních a lázeňských, ze spotřeby potravin a nápojů v těchto hotelích,

6% dtto u hotelů II. třídy, 3% dtto u hotelů III. třídy.

Základ daně: Skutečná prodejní cena v okamžiku prodeje nebo dovozu.

b) Kromě toho: daň z t. zv. vlastního přepychu:

Sazba: 10 lei za loveckou pušku s jednou hlavní ročně,

20 lei " " " se dvěma hlavněmi ročně,

100 lei " " " luxusní.

Netýká se majitelů starých zbraní, sběratelů, vojska, hajných a pod., obchodníků zbraněmi pro zbraně, jež mají na prodej.

200 lei za jednoduchý motocykl ročně,

400 lei za motocykl s vozíkem "

2000 lei za automobil od 13-24 HP "

3000 lei " " od 25-36 HP "

5000 lei " " od 37-60 HP "

8000 lei " " nad 60 HP "

Osoby, používající automobily pod 36 HP pro profesionální potřebu, obchod, zemědělství a pod. platí polovinu. Rovněž polovinu platí majitelé nájemných automobilů.

Obchodníci s automobily platí jen za automobily pro vlastní potřebu.

400 lei ročně z koní pro vlastní potřebu jízdeckou nebo do kočáru.

Hřebci a klisny na chov a koně čistokrevní a polokrevní se osvobozují. Neplatí se daň z koní pro veřejné drožky a z koní k účelům zemědělským nebo vůbec pracovním.

600 lei ročně za kočár s péry pro osobní potřebu.

Polovinu platí ti, kdož kočár potřebují pro vykonávání svého povolání: Kočáry nájemní se osvobozují.

200 lei ročně za každý pokoj nad nutnou potřebu z bytů, z nichž se platí činže od 3000-10.000 lei, a

100 lei ročně za každý pokoj a každou desetitisícovku nebo frakci její nad 10.000.

Za nezbytné pokládá se: pro 1 osobu 3 pokoje,

pro 2 osoby 4 pokoje,

pro 3 osoby 5 pokojů,

pro každou osobu více připadá 1 pokoj.

Nepočítají se do bytu místnosti určené pro vykonávání povolání a místnosti pro služebnictvo.

100 lei ročně za každou služku nebo sluhu nad nezbytnou potřebu.

Za nezbytnou potřebu pokládá se:

pro 1 osobu 1 sluha nebo služka,

pro 2-3 osoby 2 služebníci,

pro 4-6 osob 3 "

více než pro 6 osob 4 "

Kojné nepočítají se do služebnictva.

Základ daně: Uveden u každé sazby.

c) Daň z obratu:

Sazba: 1% z obratu.

Základ daně: Z každého prodeje učiněného v Rumunsku osobami, které obyčejně nebo náhodně prodávají zboží, kupují je, aby je opět prodaly, činí akty související se zemědělstvím, průmyslem, hornictvím a obchodem a které pro osoby určitého povolání nespadají do oboru působností tohoto povolání. U zboží dováženého platí se současně se clem.

Neplatí se daň: z prodeje chleba a z prodeje potravin na trzích sedláky, z prodeje monopolních předmětů, kolků a známek, z obchodů činěných koncesionáři podle státem stanoveného tarifu, z obchodů oficielních agentů na burse, z prodeje lístků do divadel a pod., z prodeje na vývoz. Platí se ze skutečné prodejní ceny.

Poznámka: Daň z přepychu a obratu mají býti změněny tak, že by se vybíraly jen u výrobce při prvním prodeji, při čemž daň z obratu by se zvýšila na 2%.

Kolik daně vynesly:

Sazba: Za lístek do 1 lei inklusive lei 0.25,

za lístek od 1 do 1.50 lei inklusive lei 0.50;

atd.

Od 100 lei výše daň činí 32%, s tím; že Národní divadlo a Opera platí jen 10%. Z lokálů, kde představení se pořádají, ale nejsou vstupenky, platí se za představení 25-1000 lei.

Základ daně: vstupenky do divadel, koncertů, kavárních koncertů, biografů, hypodromů; velodromů; veřejných plesů a vůbec do všech veřejných zábav, kde obecenstvo platí vstupné.

Osvobozují se tělovýchovné a athletické podniky a produkce, pořádané a kontrolované federací sportovních společností.

Soukromým společnostem divadelním, operetním koncertům a operám ministerstvo financí může povoliti sní žení daně na 16%.

Kolik daň vynesla:

1. Daň se vypočítává a vybírá z každého jednotlivého hospodářství podle celkových příjmů, jež skýtá v peněžní neb naturální formě z následujících zdrojů:

a) z polního hospodářství,

b) z lučního hospodářství,

c) z hovězího a tažného dobytka,

d) v jednotlivých krajích - z drobného dobytka, ze zvláštních odvětví selského hospodářství, majících průmyslový ráz, jako: sadařství, chmelařství, vinařství, pěstování tabáku, zahradnictví, zelinářství, chovu ptactva, včel a jiných a stejnou měrou z nezemědělských výdělků.

2. Zdroje příjmů podléhající jednotné zemědělské dani nepodléhají žádným jiným celostátním ani místním daním.

3. V obvodu trojpolního hospodářství vypočítává se důchod z polního hospodářství podle celkové výměry orné půdy. V obvodu úhorového hospodářství jen podle výměry skutečně oseté půdy (podle osevu). V kolektivních a sovětských hospodářstvích vypočítává se příjem z polního hospodářství všeobecně podle osevu.

4. Pro svazové republiky ustanovují se následující průměrné normy výnosnosti níže uvedených zdrojů (v rublech):

Sověty lidových komisařů, krajské, obvodní a gubernské výkonné komitéty ustanovují na základě výše uvedených norem, orientační normy podle okruhů, újezdů a odpovídajících jim administrativně-territoriálních jednotek. Okružní, újezdní a odpovídající jim výkonné komitéty ustanovují na základě příslušných orientačních norem pevné normy výnosnosti výše uvedených zdrojů podle okruhů a obvodů.

5. Úhrnný příjem ze zvláštních odvětví selského hospodářství výše neuvedených; jako chov ptactva, chmelařství a jiných a rovněž tak z nezemědělských výdělků, určuje se pro každé jednotlivé hospodářství okruhovými, obvodními a odpovídajícími jim daňovými komisemi.

6. Na celém území SSSR, až na níže uvedené výjimky, určuje se výměr daně pro každé jednotlivé a kolektivní hospodářství dle úhrnné sumy vypočítaného příjmu hospodářství a dle počtu členů domácnosti, při čemž z každého rublu příjmu se vybírá:

Daňovému zatížení nepodléhají ta hospodářství, u kterých částka zdanitelného příjmu nepřevyšuje 25 rublů na jednoho člena domácnosti nebo 75 rublů na hospodářství.

7. Na zkoušku, aby byla zkontrolována účelnost tohoto principu vypočítávání daně, stanoví se v letech 1926-27 na území Ukrajinské SSR, výměr daně odvisle od celkové částky příjmu hospodářství, po odečtení 20 rublů na každého člena hospodářství, při čemž se vybírá:

Daňovému zatížení nepodléhají ta hospodářství, u kterých částka zdanitelného příjmu nepřevyšuje 30 rublů na člena hospodářství nebo 90 rublů na hospodářství.

8. V Uzbekské SSR, Turkmenské SSR a Kirgizské autonomní republice stanoví se výměr daně odvisle od celkové částky příjmu vypočteného na hospodářství, při čemž se vybírá z rublu:

Daňovému zatížení nepodléhají ta hospodářství, u kterých částka zdanitelného příjmu nepřevyšuje 60 rublů na hospodářství.

Pozn. 1. Rubl = 17 Kč.

1. Veškery obchodní a průmyslové podniky (závody), jakož i průmyslová zaměstnání podléhají průmyslové dani, která sestává z poplatků licenčního a vyrovnávacího.

2. Pro obchodní a průmyslové podniky je třeba míti licence; sazby licenčního poplatku se mění podle třídy podniku nebo zaměstnání a třídy místa následujícím způsobem:

Pro obchodní podniky od 6 do 1800 rublů.

Pro průmyslové podniky od 3 do 2880 rublů.

Pro skladiště při podnicích: 3, 5-108 rublů.

Pro průmyslová zaměstnáni 2, 5-75 rublů.

3. Licenční poplatek z podniku započítá se ve výši 50 procent do vyrovnávacího poplatku.

4. Z průmyslových a obchodních podniků, vyjma zcela malé obchodní podniky vybírá se, kromě licenčního poplatku, ještě vyrovnávací poplatek ve výši určitého procenta z obratu podniku. Tabulku procent vyrovnávacího poplatku pro jednotlivá odvětví průmyslu a obchodu ustanovuje Lidový Komisariát Financí Svazu SSR, v souhlase s Nejvyšší Radou Lidového hospodářství SSSR a Lidovým Komisariátem Zahraničního a Vnitřního Obchodu SSSR, vycházeje z všeobecné normy zdanění ve výši jednoho procenta pro obchod ve velkém, půl druhého procenta pro obchod v malém a 1 1/4, procenta pro průmysly.

5. Průmyslové podniky a řemeslníci vyrábějící předměty přepychové musí si opatřiti zvláštní licenci; za niž je zapraviti 50 procent licenčního poplatku, kterému podléhá dotyčný podnik nebo průmysl.

6. Obchodní podniky prodávající přepychové předměty musí si opatřiti zvláštní licenci; za niž jest zapraviti poplatek ve výši 100-300 procent základního licenčního poplatku pro obchodní podniky třetí třídy.

7. Pro obraty v předmětech přepychových stanoví se sazby vyrovnávacího poplatku ve výši 4 procent v obchodě ve velkém i ve výrobě, a ve výši 6 procent v obchodě v malém.

1. Od státní daně z příjmu jsou osvobozeny:

a) Osoby nemající jiných zdrojů příjmů než ty, které podléhají jednotné zemědělské dani;

b) osoby nemající jiných zdrojů příjmů než ty, které dostávají jako služební plat; osoby sloužící na vojně ve stavu řadových vojáků i velitelů dělnicko-selské Rudé Armády; řadové mužstvo dělnicko-selské milice a taktéž civilní státní zaměstnanci Svazové Státní Politické Správy a Státních Politických Správ Svazových Republik;

c) všechny fysické osoby mající menší roční příjem než 500-800 rublů podle místa pobytu;

d) dělníci, zaměstnanci a státní pensisté, kteří dostávají ročně menší příjem než 900-1200 rublů podle místa pobytu.

2. Ročním příjmem podléhajícím zdanění rozumí se rozdíl mezi celkovým příjmem poplatníka v peněžní i naturální formě a částkou výloh spojených s pobíráním příjmu.

3. Sazby daně z příjmu závisí jednak od výše příjmů pobíraného fysickou osobou, jednak od jejich sociálně-hospodářského rázu. Předpis o státní dani z příjmu rozlišuje následující zdroje přijmu:

a) odměnu za práci nebo službu smluvní a příjem ze státního pensijního pojištění;

b) příjmy z osobní práce samostatných, výdělečných osob, které mají podniky domácího průmyslu a podniky řemeslné a nezaměstnávají více dělníků než tři;

c) příjem z účasti na obchodních a průmyslových podnicích, kromě těch, které jsou uvedeny v bodě "b" této stati, pobíraný z titulu majitele, spolumajitele, nájemce, podílníka nebo vkladatele, a vůbec ze všelijakých zaměstnání obchodních, totiž příjem získaný dodávkami, akordními pracemi, prostřednickými, maklérskými, bursovními a jinými podobnými operacemi; příjmy z peněžních kapitálů a úrokových papírů, jsou-li tyto základními zdroji příjmů.

4. Dělníci, zaměstnanci a státní pensisté se zdanitelným příjmem nepřevyšujícím 400U rublů ročně, a ostatní poplatníci se zdanitelným příjmem nepřevyšujícím 2000 rublů ročně, pokud nesou náklad na více než dvě osoby, požívají slevy z daně ve výši 25 procent.

Mimo tyto hlavní daně platí se ještě daň z rent, která vynesla podle rozpočtu

Celkem vynesly všechny tyto daně dohromady podle rozpočtu na r.

Hlavní nepřímé daně vybírané SSSR vynesly:

Sovětský rubl není na burse kotován. Přepočítací kursy činily za 1 sov. Rbl dne 1./I. 1924 Kč 17.45, dne 1./VII. 1924 Kč 17.33, 1./I. 1925 Kč 16.99, 1./VII. 1925 Kč 16.88, 1./I. 1926 Kč 17.03, 1./VII. 1926 Kč 16.91 1./I. 1927 Kč 16.85, okrouhle tedy 1 Rbl = Kč 17, kterážto relace byla vzata za podklad přepočtení v této tabulce.