Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Dani této nepodléhají:

1. Podniky, jichž zdanění je upraveno v části II. tohoto zákona.

2. Zaměstnání v poměru služebním, v němž má zaměstnanec nárok na plat nebo mzdu.

3. Zemědělství, lesnictví včetně zahradnictví, honby a rybolovu na vlastních pozemcích.

Základem daně je čistý výtěžek, docílený v kalendářním roce. Čistý výtěžek se vypočte tím způsobem, že se z příjmů odečtou všechny provozní výlohy. U společností náležejí do čistého výtěžku všechny podíly podílníků na zisku. Vyloučiti jest částky, které v čistém výtěžku jiného, výdělkové dani podléhajícího podniku byly zpoplatněny. U poplatníků; kteří vedou řádné obchodní knihy; vypočte se čistý výtěžek dle zásad stanovených obchodním zákonodárstvím pro inventuru a bilanci a které odpovídají jednání řádného obchodníka.

a) pro svobodná povolání, jako právní zástupce, notáře, lékaře, spisovatele, umělce a pod.,

b) pro povolání spočívající ve vykonávání osobních služeb a pro zprostředkovatele míst,

c) pro podniky a jiná zaměstnání, v nichž upotřebení kapitálu má vůči pracovní sile podřízený význam; jako takové jest považovati podniky a zaměstnání, jichž čistý výtěžek nepřesahuje 8400 S.

Nepřesahuje-li čistý výtěžek 7200 S,

snižuje se daň na... 3%;

do 6000 S na....2%

do 4800 S na....1%

Pro podniky a zaměstnání, která nepatří do uvedené skupiny, obnáší daň 7.5% z poplatného čistého výtěžku. Snižuje se však, nepřesahuje-li čistý výtěžek

18.000 S, na..... 7%,

do 14.000 S, na.... 6% a

do 10.800 S, na.... 5%.

Nepřesahuje-li čistý výtěžek nejnižší zdanitelný obnos daně z příjmu (1400 S), předpisuje se výdělková daň částkou 10 S, která se u podniku se základním a provozním kapitálem může zvýšiti do 80 S.

Všeobecná daň výdělková pro protokolované firmy obnáší nejméně 18 z tisíce čistého jmění podniku, včetně jiného, v podniku upotřebeného jmění majitelova, společníků, tichých společníků a pod.; v žádném případě však méně než 420 S.

Pro osoby provozující podomní obchod nebo pocestná řemesla vyměřuje se daň 10 S nebo násobkem tohoto obnosu ročně. Výměra děje se srovnáním s podobnými podniky prvé skupiny. Daň může býti snížena nebo prominuta.

I. Domácí společnosti:

a) akciové společnosti, akciové spolky a komanditní společnosti na akcie,

b) těžířstva,

c) vzájemné pojišťovny,

d) registrovaná výdělková a hospodářská družstva dle zákona z r. 1873,

e) společnosti s ručením obmezeným,

f) spořitelny,

g) podniky společně obhospodařované.

II. Podniky těchto domácích korporací:

a) Spolkové, zemské, okresní a obecní pokud se provoz neděje na základě výsostných práv neb k účelům veřejné správy,

b) jiných, veřejnému súčtování podléhajících korporací.

III. Cizí společnosti a korporace sub I a II uvedeného druhu ohledně svých tuzemských výdělečných podniků.

Základem daně je čistý výtěžek, který byl koncem obchodního roku docílen. Čistý výtěžek tvoři bilanční přebytky bez rozdílu, zda se nazývají úroky, dividendami nebo tantiemami a dle kterého měřítka se rozdělují, připisují reservním fondům nebo přenášejí na účet příštího roku neb jinak používají. Při tom se určité, v zákoně uvedené příjmy, které v bilanci uvedeny nebývají, pro výměru daně k bilančním přebytkům připočítávají, jiné se od nich odpočítávají.

Zvláštních úlev požívají svépomocná výdělková a hospodářská družstva a družstva stavební je-li jejich činnost dle stanov a účele družstevního obmezena na vlastní členy.

Daň však nesmí činiti méně než 3.6 z tisíce základního kapitálu poplatníkova, u akciových pojišťoven ne méně než 3.6 z tisíce čisté sum ročních premií, v obou případech nejméně 420 S, vyjma korporace.

U vzájemných pojišťoven obnáší sazba 3.6 z tisíce z úhrnu ročních ryzích premií (po srážce nahrazených premií).

Pro spořitelny platí následující sazba:

při čistém zisku do 10.000 S... 10%,

při zisku od 10.000 do 30.000 S..... 17.5%,

při zisku více než 30.000 S..... 25%.

Pro výdělková a hospodářská družstva, která požívají úlev a pro stavební družstva, vyjma spotřební družstva, která prodávají v drobném prodeji potraviny a předměty domácí potřeby, je stanovena sazba při čistém výtěžku

od 1500 do 3000 S... 8%,

od 3000 do 4500 S... 10%,

přes 4500 S..... 12%.

Zisky do 1500 S jsou daně prosty.

Pro spotřební družstva obnáší sazba bez rozdílu výše čistého zisku 12, při čemž se však od daňové základny odpočítává částka rovnající se jednomu procentu obratu.

Pro cizí společnosti, které se zdaňují pouze dle výtěžku zdejších realit nebo účasti na tuzemském výdělkovém podniku platí sazba 15%.

Patří sem zvláště:

1. Úroky a renty spolkových a veřejných obligací, zemských, okresních a obecních půjček,

2. úroky všech ostatních půjček, peněžních pohledávek veřejných a soukromých pohledávek z obyčejných dlužních úpisů, pohledávek směnečných, dále z kupní ceny; kontokorentu, kaucí, deposit, pokladních poukázek, spořitelních vkladů,

3. eskontní zisky nahrazující úroky,

4. nájemné, pokud nepodléhá dani pozemkové nebo domovní,

5. renty všeho druhu,

6. jiné běžné platy; pokud dlužník se k nim pravoplatně zavázal nebo je k nim povinen na základě soudního rozsudku jako alimenty, platy za používání práv, patentů, privilegií, vynálezů atd.

7. Úroky a dividendy cizozemských cenných papírů, pokud nejsou vyňaty,

8. nájemné z honiteb. Základem daně je zdanitelný příjem za kalendářní rok dle stavu koncem dotyčného roku.

Pozůstává-li příjem v naturáliích, věcných užitcích neb jiných výhodách, stanoví se peněžní hodnota u naturalií dle běžných cen, u věcných požitků a jiných výhod oceněním.

Z annuit počítá se pouze částka obsahující zúročení.

a) 15% z nájemného z honitby, náhrady za odstřel zvěře a jiných požitků z výkonu honitby,

b) 10% ve všech ostatních případech, vyjma níže uvedené úroky, jakož i úroky spolkového dluhu, které jsou buď daně prosty nebo podrobeny vyšší dani dle zvláštních zákonů,

c) 5% z úroků od 1./I. 1898 do 31./XII. 1923 vydaných dílčích úpisů zemských, okresních a obecních půjček, úroků zástavních listů, určitých obligací v zákoně jmenovaných ústavů, dále z úroků spořitelních vkladů u spořitelen a zemských úvěrních ústavů,

d) 3% z úroků vkladů u daně prostých nebo úlev požívajících výdělkových a hospodářských družstev, z úroků zástavních listů a na základě půjček vydaných obligací zemských úvěrních ústavů a spořitelen.

(2) Nesráží-li se daň z dani podléhajícího požitku:

a) 15% z nájemného z honitby; náhrady za odstřel zvěře a jiných požitků z výkonů honitby,

b) 10% ve všech ostatních případech.

ad 1: Daň platí srážkou:

1. pokladny spolkové, zemské a veřejných fondů,

2. pokladny okresů a obcí, jakož i společností

a) z úroků a rent jimi vydaných cenných papírů,

b) z úroků spořitelních vkladů.

3. Společnosti, spolky nebo fysické osoby, které provozují po živnostensku bankovní obchody, dále poštovní spořitelny, zemské úvěrní ústavy, spořitelny, úvěrní družstva a pod.

4. Pokladny obcí ohledně výplat z honiteb.

ad 2: Daň důchodová a ad 2: Ve všech ostatních případech platí daň poplatník daní povinný.

a) z realit ležících v Rakousku,

b) z tuzemského výdělečného podniku,

c) ze služebních neb odpočivných platů z některé spolkové, zemské, okresní nebo svazové pokladny,

d) z akciových společností a komanditních společností na akcie.

Dále fysické osoby, které se v Rakousku nezdržují déle než rok ohledně příjmu v této době získaného, konečně neodevzdané pozůstalosti.

Základem daně je skutečný příjem za kalendářní rok dle stavu koncem dotyčného roku.

K příjmu přednosty domácnosti připočítává se příjem všech příslušníků domácnosti, nepřipočítává se však výdělek práce manželky a jiných členů domácnosti, jestliže celkový příjem nepřesahuje 4.200 S. V těchto případech se zdaňuje každý příjem zvlášť. Příjmem rozumí se veškerý příjem na penězích nebo hodnotách včetně ceny bytu ve vlastním domě nebo naturálního bytu, naturálních požitků atd.

Mimořádné příjmy z dědictví, pojištění, darování a pod. nepovažují se za zdanitelný příjem. Výtěžky z prodeje majetkových objektů jest zahrnouti do příjmu jen tehdy, stal-li se prodej v provozu výdělečného podniku nebo k účelům spekulačním.

Srážky:

1. Veškeren náklad potřebný ku získání, zajištění a udržení majetku,

2. pojistné premie pojištění proti škodám všeho druhu,

3. pojistné premie za pojištění na úmrtí nebo na dožití, pokud nepřesahují ročně 60 S, je-li pojištěna též manželka nebo děti do 120 S za všechny dohromady,

4. příspěvky nemocenských, úrazových, invalidních, vdovských, sirotčích a podobných pojišťoven a ústavů, náklady, na opatření a udržování pracovního nářadí a oděvu, příspěvky ku zajištění podpor v případě nemoci, nezaměstnanosti a pod:

5. Všechny zaplacené daně, vyjma daň důchodovou s přirážkami,

6. úroky z obchodních a soukromých dluhů.

1400 do včetně 3400 S 1.1%,

3400 " " 5300 S 2.2%,

5300 " " 7200 S 3.3%,

7200 " " 10.200 S 4%,

10.200 " " 14.400 S 4.4%.

Převyšuje-li příjem částku 14.400 S zvyšuje se daň

o 6% z další částky 4.800 S,

o 8% " " " 4.800 S,

o 11% " " " 6.000 S,

o 14% " " " 6.000 S,

o 18% " " " 12.000 S;

o 22% " " " 12.000 S,

o 27% " " " 60.000 S,

o 32% " " " 60.000 S,

o 38% " " " 60.000 S,

o 45% z dalších obnosů.

Živí-li přednosta domácnosti osoby, které ve smyslu zákona patří k jeho domácnosti, snižuje se daň při příjmu do nejvýše 10.200 S za každou vydržovanou osobu o 5%.

Při okolnostech, které podstatně snižují poplatnost poplatníkovu, může se daň, nepřesahuje-li zdanitelný příjem 10.200 S snížiti o nejvýše 3/10. Při zdanitelném příjmu do 1800 S může se za těchto okolností povoliti ještě další snížení, resp. úplné prominutí daně.

Je-li příjem výtěžkem dlouholeté práce vědecké, umělecké a pod., vyměří se daň obnosem, který připadá na poměrnou část úhrnného příjmu děleného počtem plných let, po která činnost trvala.

Osvobozeny jsou osoby, jichž čistý majetek nepřesahuje 36.000 S.

Zdaňuje se čistý majetek, t. j. jmění zbývající po odečtení dluhů a břemen. Základem daně je mnohonásobek výtěžku, který je podkladem výměry daně důchodové, a to:

1. Majetek určený pro polní a lesní hospodářství. Za majetkovou hodnotu považuje se při vlastním obhospodaření 10násobek, při pronájmu 20násobek čistého výtěžku;

2. jiné nezastavěné pozemky, které poskytují výtěžek: 20násobek čistého výtěžku;

3. budovy, pokud nejsou určeny k provozu polního neb lesního hospodářství, nebo k provozu výdělečného podniku: 20násobek čistého výtěžku, používá-li jich vlastník sám, 2Onásobek užitkové ceny;

4. majetek, který slouží výdělečnému podniku nebo jinému zisk skýtajícímu zaměstnání: 10násobek čistého výtěžku;

5. kapitálový majetek všeho druhu: 20násobek čistého výtěžku.

Dluhy a břemena srážejí se obnosem, který odpovídá kapitalisované ceně z této příčiny učiněných srážek při dani důchodové. Pokud se k nim nebere zřetel již při zjištění čistého výtěžku, započítávají se 20násobkem srážky připuštěné při dani důchodové.

Daň se snižuje na 2 pro mille, nepřesahuje-li poplatný majetek 360.000 S, na 1 pro mille, nepřesahuje-li 240.000 S, na 1/2 pro mille nepřesahuje-li 120.000 S.

Daň předpisuje se současně s daní důchodovou na základě příjmů a srážek pro tuto daň zjištěných.

Ve všech zemích, vyjma Vídeň, kde země a obec spadají v jedno, vybírají obce k zemské dani základní přirážky.

Podle příslušných zemských zákonů je základem daně pozemkové buď násobek čistého katastrálního výtěžku v roce 1914 neb násobek pozemkové daně v roce 1922.

V Dolních Rakousích: podle čistého katastrálního výtěžku 1914

do 100 K - 2550násobek,

do 2500 K - 2850násobek,

přes 2500 K - 3300násobek čistého kat. výnosu.1)

V Horních Rakousích: 150násobek (u lesů 120násobek) čistého katastrálního výtěžku 1922 atd.

Základem daně je zpravidla mnohonásobek předválečného nájemného, nebo domovních daní, vyměřených v roce 1922.

Výjimku tvoří Vídeň. Staré daně jsou zrušeny a na jejich místo nastoupila nová daň, zvaná bytová stavební daň - Wohnbausteuer jejíž výtěžek je určen ku stavbě obytných domů. Tato daň pozůstává z časově neobmezené daně základní a z časově obmezené přirážky.

V jiných zemích je zachována jak domovní daň třídní, tak i daň činžovní, k nimž přistupuje daň ze stavební plochy (Arealsteuer).

do 100 K... 3.00 S,

do 200 K.... 6.00 S,

300 K.... 9.00 S,

400 K.... 12.00 S,

500 K.... 15.00 S

atd.

do 1000 K.... 33.96 S,

2000 K... 84.00 S,

3000 K.... 150.00 S

atd. až do

20.000 K... 5520.00 S.

Dolní Rakousy.

Domovní daň předepisuje se 1. jako daň ze stavební plochy (Arealsteuer), která obnáší

ze zastavěné plochy hlavních budov. 0.24 S,

ze zastavěné plochy vedlejších budov 0.15 S,

z nezastavěné, za skladiště sloužící kryté plochy.. 0.09 S,

z nezastavěné, za skladiště sloužící nekryté plochy. 0.03 S,

u veřejných dopravních podniků jen za zastavěné plochy.. 0.20 S

za 1 čtverečný metr ročně.

2) Jako daň činžovní v místech, která do roku 1922 byla dani činžovní podrobena a to dle nájmu nebo nájemní hodnoty bytů v listopadu 1914

při základu do 100 K 50násobek,

při základu do 500 K 100násobek,

při základu do 1000 K 150násobek;

při základu do 1500 K 200násobek,

při základu do 2250 K 250násobek;

atd. až při základu daně

přes 3000 K.... 500násobek mírové sazby.

U živnostenských místností:

při základu do 500 K 200násobek,

při základu do 1500 K 500násobek,

při základu do 3000 K 1000 násobek,

při základu přes 3000 K 2000násobek.

mírové sazby.

(3) Jako domovní daň třídní která se vyměřuje dle bývalé spolkové domovní daně třídní a obnáší

při 1-3 obytných místnostech 4000násobek,

při 4-6 obytných místnostech 5000násobek,

při 7-9 obytných místnostech 6000násobek,

při 10-14 obytných místnostech 8000násobek,

při více než 14 obytných místnostech 10.000násobek.

Pro luxusní budovy platí trojnásobná sazba.