Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

1. důchodu ze zemědělských podniků

2. důchodu z průmyslových podniků,

3. důchodu z jiného samostatného povolání,

4. důchodu z nesamostatné práce (mzdy),

5. důchodu z kapitálu,

6. důchodu z pronájmu, propachtování nemovitostí, movitostí a práv včetně nájemné ceny bytů ve vlastním domě,

7. jiných pravidelně se opakujících důchodů,

8. jiných zvláštních zisků.

Nepodléhají tudíž této dani jednorázové zisky; jako dary, dědictví, věna, výhry, odškodnění, výplaty pojištění a pod.

Za důchod se považuje:

1. Při důchodech ad 1-3 zisk.

2. Při důchodech ad 4-8 přebytek příjmů nad vydáním.

Ziskem ad 1. se rozumí přebytek příjmu nad vydáním s připočtením vyšší hodnoty a s odečtením nižší hodnoty výrobků, zboží a zásob podniku, budov sloužících k provozu a movitého ukládacího kapitálu koncem daňové periody. U poplatníků, kteří vedou obchodní knihy, je podkladem zdanění přebytek provozního kapitálu koncem daňové periody vůči provoznímu kapitálu koncem periody předcházející.

Důchodem ad 2. rozumí se veškery příjmy poplatníkovy; které záležejí v penězích nebo peněžních hodnotách. K tomu zvláště nutno připočítati hodnotu bytu ve vlastním domě; nebo bytu naturálního.

Výdaji ad 1. a 2. jest rozuměti:

1. Vydání, které je nutné k získání, zajištění a udržování důchodu. (K tomu patří i daně z nemovitostí a živností.)

2. Zvláštní břemena: příspěvky obligatorního a premie veškerého pojištění, výlohy za vzdělání v povolání, příspěvky veřejným korporacím a odborným organisacím, příspěvky podpůrným, dobročinným a pensijním pokladnám.

3. Úroky z dluhů.

Zákon zná mimo to zvláštní způsob zdanění a to dle spotřeby v tom případě, jestliže zjištěný příjem poplatníkův je v zřejmém rozporu s vydáním. V tom případě může se daň vyměřiti dle vydání, neprokáže-li poplatník, že hradí spotřebu buď z příjmů které dani nepodléhají, neb z příjmů jiné osoby, u které byly jíž jako periodický důchod podrobeny zdanění. Zřejmý nepoměr mezi příjmem a vydáním je jen tehdy prokázán, přesahují-li vydání alespoň o polovinu příjmy a mimo to je tento způsob zdanění vůbec jen tehdy možný, obnáší-li roční spotřeba nejméně 15.000 RM.

za manželku o...... 100 RM

" prvé dítě o...... 100 "

" druhé dítě o..... 180 "

" třetí dítě o..... 360 "

" čtvrté dítě o..... 540 "

" páté a každé další dítě o........... 720 "

Nejsou-li zvláštní břemena (sub 2 výdajů) zvlášť ciferně uvedena, sráží se paušální částka 240 RM.

Dále sraziti jest z ročního důchodu tyta částky:

1. 720 RM jako daně prostá část důchodu, pokud roční příjem poplatníkův nepřesahuje 10.000 RM.

2. za manželku a každé k domácnosti patřící nezletilé dítě po 8% důchodu převyšujícího 720 RM, nejvýše po 600 RM za manželku a každé dítě dohromady ne více než 8.000 RM.

Sazba:

z prvých 8.000 RM... 10%

z dalších 4.000 ".. 12 1/2%

" 4.000 ".. 15%

" 4.000 ".. 20%

" 8.000 ".. 25%

" 18.000 "... 30%

" 34.000 "... 35%

" obnosů.... 40%

a to vždy, ať se jedná o částku plnou nebo započatou.

Za zvláštních hospodářských okolností, které snižují poplatnost, může se daň snížiti nebo prominouti nepřesahuje-li roční příjem 30.000 RM. Mimo to snižuje se daň ve specielních, v zákoně uvedených případech.

1. výdělečné společnosti,

2. všechna ostatní sdružení a společná jmění občanského zákona,

3. podniky a správy korporací veřejného práva a veřejné podniky, které jsou vlastní osobou právnickou, pokud neslouží:

a) výkonu veřejné pravomoci,

b) důležitým potřebám obyvatelstva, jež je na ně odkázáno,

c) obecně prospěšným nebo dobročinným účelům,

d) účelům církevním.

Do skupiny 1. náležejí bez ohledu na ráz provozu všechny akciové společnosti, společnosti komanditní na akcie, společnosti koloniální, společnosti důlní, společnosti s ručením obmezeným a družstva a všechny ostatní svazy osob, které mají za převážný cil získati hospodářský prospěch sobě nebo svým členům.

Nepatří sem vzájemné pojišťovací spolky, výdělková a hospodářská družstva, sdružená v revisním svazu, která se obmezují na okruh svých členů. Ústředny těchto vyňatých sdružení, jichž členy alespoň převážně jsou tato sdružení a jichž činnost se na ně obmezuje.

Výdělečným společnostem se staví na roveň ústavy, nadace a účelová jmění občanského zákona, pokud mají hospodářský provoz a za účel získati svým členům hospodářské výhody.

Do skupiny 2. náležejí ostatní právní osoby, ústavy, nadace, účelová jmění, pokud je nelze postaviti na roveň společnostem výdělečným.

Příjem společnosti, který této dani podléhá a co je dlužno považovati za příjem, je stanoveno dle stejných zásad jako při dani z důchodu.

Jako minimální příjem jest zdaniti součet odměn, které se poskytují členům dozorčí rady. K tomuto nejnižšímu daňovému podkladu mohou býti připočteny:

a) součet podílů na zisku, které byly v daňové periodě docíleny, pokud nepocházejí ze jmění, které při svém vzniku v posledních třech letech dle tohoto zákona bylo dani podrobeno.

b) součet tantiem, odškodnění a odměn, jež byly v daňové periodě uděleny členům a vedoucím zaměstnancům správní rady, aniž by jim byly smluvně přiznány.

RM %

z prvých 8.000 příjmu 10

z dalších 4.000 " 12 1/2

" 4.000 " 15

" 4.000 " 20

" 8.000 " 30

s tím, že daň nesmí překročiti 20% celkového příjmu.

Sazba pro ostatní společnosti, sdružení dle § 2 ad 2, dále pro společnosti z § 4 vyňaté, čisté hypoteční banky, lodní ústavy úvěrní, které jsou pod státním dozorem atd. 10%.

1. právní jednání, týkající se výdělečné společnosti (Gesellschaftssteuer),

2. první nabytí cenných papírů a majetkových práv z převodu kapitálu (Wertpapiersteuer),

3. kupní smlouvy bursovní (Bbrsenumsatzsteuer).

I. ad 1. Prvou kategorii společností sem náležejících tvoří t. zv. Kapitalsgesellschaften, k nimž patří společnosti akciové, komanditní na akcie, s ručením obmezeným koloniální, říšská banka, jiné právní osoby, sledující cíle výdělečné, vyjma družstva, sdružení osob, pokud jednotlivci ručí za závazky jen svým podílem a jsou-li podíly přenosné.

Dani podléhají tyto úkony:

a) platy a příjmy, které zakladatel přejímá ku získání společenského oprávnění nebo k nimž jsou společníci na základě společenské smlouvy zavázáni

b) dobrovolné příspěvky a příjmy společnosti (vyjma dary), jsou-li náhradou za širší práva nebo jsou-li způsobilé zvýšiti hodnotu společenských oprávnění,

c) půjčky, získané pohledávky a pod.

d) nabytí společenského oprávnění zakladatelem v případech, kdy podle lit. a) zaplacení kapitálu není předpokladem nabytí oprávnění,

e) příděl ukládacího nebo provozovacího kapitálu cizozemskou společností její tuzemské odbočce.

II. Další kategorii tvoří jiné výdělečné společnosti, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti občanského zákona atd.; hospodářská družstva staví se na roveň společnostem, vyjímaje ona, která jsou sdružena v revisním svazku a obmezují obchodování na okruh svých členů.

Daně prosty jsou nadace.

Této dani odléhají:

a) ustavení společnosti,

b) přístup nových společníků,

c) zvýšení vkladů společníků,

d) převod práv společníků na společnost nebo na osoby třetí,

e) zřízení tuzemských odboček cizích společností,

pokud se o těchto právních jednáních sepisuje listina.

Vyňaty jsou: převod podílů na dědice, převod práv na manžela, děti atd. neb převod na základě darování.

Dále podléhají dani právní úkony, jimiž někdo se na společnosti účastní jako tichý společník.

Dani ad 2. podléhají:

a) úročitelné obligace a rentovní úpisy domácích i cizích dlužníků,

b) akcie cizích společností a jiné podíly na kapitálu cizích společností,

c) podíly na zisku cizích společností.

Základem daně je při obligacích a rentovních úpisech nominální hodnota, při posledních, není-li uvedena nominální hodnota pětadvacetinásobek renty; při zatímních dlužních úpisech a ne plně splacených akciích a podílech částka, jejíž splacení je potvrzeno. Jinak vyměřuje se daň podle ceny majetkových práv v době vzniku daňové povinnosti. Obnosy vyjádřené v cizích valutách přepočítávají se podle předpisů platných pro daň ze směnek.

Daně prosty jsou dlužní úpisy říšské, zemské, obcí a obecních svazů, obecních úvěrních ústavů a společností, jichž výtěžek připadá výhradně státu, zemi neb obci; dále určité druhy papírů s prémiemi, okolkované podle zákona z 8. června 1871.

Dani ad 3. podléhají:

a) podíly říšské banky, podíly koloniálních společností, akcie domácích společností, podíly společností s ručením obmezeným, podíly na důlních podnicích, akcie cizích společností a pod.,

b) dluhopisy a rentové úpisy,

c) množství zboží, jímž se na burse obchoduje.

Dani podléhají všechny v tuzemsku uzavřené obchody. V cizině zčiněné tehdy, je-li alespoň jeden z kontrahentů tuzemcem, vyjma případ, že obchod učiní jeho odbočka v cizině.

Základem daně je dohodnutá cena, není-li této, střední bursovní nebo trhová cena v den, kdy obchod byl uzavřen. Není-li ani této, cena předmětu.

4% ceny předmětu. Při fusionování společností snižuje se daň na 2 pokud dochází k majetkovému vyrovnání tím, že jmění jedné společnosti jako celek přejde na druhou s převedením společenstevních práv na přejímající společnost.

Zmírnění sazeb:

na 3% a) při platech na říšskou banku nebo koloniální společnosti,

na 2% b) při platech, jichž účelem je hraditi zadlužení neb ztrátu základního kapitálu akciové, nebo jiné obchod. společnosti;

c) při platech důlní organisace za účelem odstranění škod a zabránění neštěstí.

Sazba ad II.:

5 pro mille z ceny předmětu a to:

a) při ustavení společnosti, přístupu nových členů a zvýšení podílů dle ceny vkladů, společníků nebo zvýšení vkladů,

b) při převodu práv dle ceny práv, nejméně však dle výše odškodnění,

c) při zřízeni tuzemských odboček cizích společností dle hodnoty zakládacího a provozního kapitálu, s nímž se odbočka zřizuje.

Za každou listinu vyměřuje se daň zvlášť.

Sazba pro tichého společníka obnáší 5 pro mille z ceny vkladu.

Sazba:

Z každých 10 RM neb zlomku:

a) dluhopisů a rentovních úpisů domácích sdružení majitelů městských a venkovských pozemků, pozemkových hypotečních bank, lodních úvěrních společností, železničních společností, vodních společností, pokud vydávají úpisy se státním povolením...... 0.05 RM,

b) dluhopisů a rentovních úpisů cizích států, obcí a obecních svazků... 0.20 RM,

c) jiných dluhopisů a rentovních úpisů...... 0.20 RM,

d) ostatních cenných papírů 0.40 RM.

Z každého kusu se platí daň jen jednou.

Sazba ad 3.:

Za každých 100 RM nebo jejich zlomek od 0.02-0.75% dle sazebníku pro obchodní uzávěrky (t. j. jsou-li obě strany obchodníky),

od 0.04-0.15% pro ostatní uzávěrky.

1. rolní, lesní a zahradní majetek,

2. provozní jmění,

3. základní jmění,

4. ostatní jmění.

K výměře daně jest veškeré jmění stanoviti jednotnou cenou, která tvoří, zaokrouhlena na nejblíže nižší obnos ve stech, základnu daně.

snižuje se

při majetku do 10.000 RM na 2 z tisíce, od 10.000 do 25.000 RM na 3 z tisíce, od 25.000 do 50.000 RM na 4 z tisíce,

zvyšuje se

od 250.000 do 500.000 na 5.5 z tisíce,

od 500.000 do 1,000.000 na 6 z tisíce atd. až pro

5,000.000 RM na 7.5 z tisíce (§ 7).

Nevybírá se do 5.000 RM dále:

1. při majetku do

10.000 RM, nepřesahuje-li roční příjem poplatníkův 3.000 RM, který však může při

2 dětech obnášeti.. 4.000 RM,

3 a 4 dětech obnášeti 5.000 "

více dětech obnášeti 6.000 "

2. a) při majetku do 20.000 RM a ročním příjmu do 5.000 RM,

b) při majetku do 30.000 RM a ročním příjmu do 4.000 RM, je-li poplatník přes 60 roků stár nebo výdělku nezpůsobil. U těch, kteří mají nezletilé děti, zvyšuje se poměrně obnos přípustného ročního výdělku.

a) u rolí střední úrodou zrna po odečtení osiva, přičemž se výtěžek ze slámy, plodin, neobdělaných částí pozemku, pastvy a všech vedlejších hospodářských užitků nezapočítává,

b) u luk středním výtěžkem sena a otavy,

c) u lesů stálým výtěžkem dřeva, který skýtá dotyčná methoda pěstitelská; vedlejší užitky lesního hospodářství se nezapočítávají,

d) u všech ostatních pozemků přizpůsobuje se výtěžek těmto třem hlavním způsobům obdělání.

Pro zjištění plošných rozměrů slouží všeobecné trigonometrické vyměření a vypočítání parcel; produkční způsobilost zjistí se výpočtem skutečného výtěžku (Bonitierung) určitých pozemků jako vzorných (Mustergriinde), s nimiž se ostatní co do výtěžku srovnávají a dle toho rozdělují ve třídy.

Přímé vyšetření bonity a výtěžku pozemku děje se jen u pozemků vzorných.

Za účelem jednotného číselného vyjádření středního ročního výtěžku byla utvořena základní jednotka, a to 1/8 míry (Schäffel) žita, rovná se 27.7947 litrům = 1 zl. (1 5/7 marek), dle níž se stanoví bonita a na niž se přepočítávají všechny ostatní výtěžky půdy jiného způsobu obdělání. Role, která na jedno bavorské jitro (Tagwerk - 3407,27 m2) dávají tuto míru žita nebo úměrné množství jiného obilí, patří do jedné třídy; každá další 1/8 míry činí o třídu více - tudíž bonitní třída vyjadřuje se násobkem této základní jednotky.*)

Násobí-li se pak číslo bonitní třídy, vyjádřené ve zlatých, plošnou výměrou pozemku v bavorských jitrech, obdrží se t. zv. poměrné daňové číslo (Steuerverhältniszahl), které je základnou zdanění.

U luk rovná se střední roční výtěžek 1 2/3 centů (93 1/3 kg) sena a otavy z bavorského jitra 1/8 míry žita.

U lesů zjistí se, která jakost dřeva vzhledem k místním cenám se rovná 1/8 míry žita a dle toho se určí bonita pozemku.

Za účelem zjištění bonity a klasifikace utvoří se zvláštní okresy.

Nájemní výtěžek se stanoví:

a) tam, kde dle nájemních smluv lze zjistiti nájemné budov nebo jich částí kontrolovaným vyšetřením ročního nájemného nebo oceněním nepronajatých budov a jejich částí, na tomto podkladě,

b) kde nelze získati dostatečných předpokladů na základě nájemních smluv, předpokládá se určitý výtěžek, který se vypočte z plošného rozsahu budov a prostranství určených pro dvory.

Do této kategorie patří zvláště budovy určené pro zemědělství, pak zámky, fary, budovy, které se zpravidla nepronajímají.

Nejmenší výtěžek z nájmu budovy, sub a) daní podléhající je 15 Ř. M.

Pro budovy sub b) je stanoveno jako minimum 3 ary, jako maximum 25 arů (0.03, resp. 0.25 ha).

ad a): Daňovou základnou je roční skutečný nebo oceněním zjištěný zisk z nájmu vyjádřený v markách bez zlomku.

ad b): Zde se určuje daňová základna násobkem zastavené plochy se dvory a to tak, že se každý ar počítá výtěžek 14 Ř. M.

a) Zásadně jest zahrnouti pod pojem provozovacího kapitálu všechny pro provoz živnosti určené předměty a všechna práva. Pro ocenění je rozhodující jednotná cena stanovená ke dni 1. ledna 1925 pro daň z majetku.

Připočítává se k tomu však:

1. Vše co bylo pro provoz určeno, vypůjčeno, najato, pachtováno (vyjma pozemky a domy).

2. Dluhy, pocházející ze založení, získání neb rozšíření provozovacího kapitálu.

Odpočítává se:

1. Cena pozemků a budov, pokud je v jednotné ceně obsažena,

2. jmění mimobavorských odboček.

Ř.M. z tisíce

z prvých 6.000 0.75

z dalších 4.000 0.80

" 10.000 0.85

" 10.000 0.90

" 10.000 0.95

" 10.000

" 1.-

" 10.000 1.20

z dalších obnosů 1.50

Časové periody, za něž se živnostenská daň vyměřuje, jsou:

1. pro živnostenské podniky, které jsou povinny vésti obchodní knihy nebo které, nemající tuto povinnost, obchodní knihy vedou, hospodářský rok, za který pravidelně zhotovují účetní závěrku,

2. pro všechny ostatní kalendářní rok.

Ř.M. ze sta

za prvých 3.000 0.25

za dalších 2.000 0.50

" 2.000 0.75

" 2.000 1.-

" 2.000 1.10

" 1.000 1.20

" 1.000 1.30

" 1.000 1.40

" 16.000 1.50

" 20.000 1.60

" 70.000 1.70

za další obnosy 1.90

K celkovému obnosu daně, skládajícímu se z obou těchto částí, vybírá se až na další přirážka 100%.

Živnostníkům, jichž provozovací kapitál neobnáší více než 5000 ŘM, nepředpisuje se daň z provozovacího kapitálu, těm pak, jichž čistý výtěžek nepřevyšuje 1000 ŘM ročně nepředpisuje se daň z výtěžku.

Provozní daň vyměřuje se buď dle počtu osob(vyjma členy rodiny) při živnosti zaměstnaných neb dle velikosti podniku na základě sazeb uvedených v tarifu.

Daň platí se za každý kalendářní rok předem.

1. pevné sazby pro různé druhy podomní neb kočovné živnosti

2. provozní sazbu dle druhů živnosti.