Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Nařízení toto bylo uveřejněno ve Sb. z. a n. státu čsl.; roč. 1926, částka 114, čís. 254 a bylo vyhlášeno dne 31. prosince 1926.

K pol. 1. Dávka jest odůvodněna tím, že se straně dostává úředního dokladu, který by si musila opatřiti pro svou soukromou potřebu jinak, pravidelně však s jistými výlohami; mimo to působí se tím úřadu práce v soukromém zájmu strany. Dávka se platí vedle 5 Kč poplatku kolkového za arch a má ráz prohibiční, protože si strany mohou obstarati opisy samy.

K pol. 2. Úkony v této položce uvedené provádí úřad v soukromém zájmu strany, jíž se tím dostává významného úředního dokladu. Zakiausulování této položky jest odůvodněno tím, že pro některé z těchto úkonů platí osvobození dle všech dávek z důvodů hospodářských, sociálních a pod., nebo že jsou pro ně stanoveny ze zvláštních důvodů sazby specielní. Sazba je nízká. Dávky ty se platí vedle kolkových poplatků.

K pol. 3. Platí obdobně, co řečeno k pal. 2. Ověřením se rozumí zvláště ověřování podpisů obecních a církevních funkcionářů. Vidují se zvláště listiny vydávané obecními úřady.

K pol. 4. Protokolární spisování podání zatěžuje úřad mnohdy velmi značně, a to i ve věcech, kdy by strana sama mohla bez jakýchkoli obtíží odevzdati podáni písemné. Stanovená sazba dokazuje, že není jinak úmyslem ztěžovati obyvatelstvu poskytování této úřední pomoci, že však musí nepatrnou částkou přispěti za to k nákladům veřejné správy. Nemajetní, jimž přísluší právo chudých, dávku neplatí.

K pol. 5. Strany obracejí se ve věcech specielně technických často na státní správu se žádostí o znalecké posudky, na př. ocenění lodi plavebním úřadem, ve věcech stavebních při stavebních projektech léčebných ústavů atd. Jedná se tu o úkon, který je převážně v zájmu strany. Dávka je vyšší, podává-li posudek vyšší instance.

K pol. 6. Nahlédnuti do spisů uložených ve spisovně vyžaduje vždy ztrátu času úředníka ve spisovně, jenž musí spisy někdy dosti pracně při nedostatečném označení věci požadující stranou vyhledati, při nahlížení, příp. opisování dozírati a pak spisy opět založiti. Dále musí konceptní úředník spisy prohlédnouti a vyloučiti z nahlédnuti ony, jichž nahlédnutí je ve veřejném zájmu nepřípustno. Dávka je tomuto úkonu zcela přiměřena. Vyňaty jsou spisovny soudní a finanční.

K pol. 7. Z použití státního archivu vyplývá straně většinou určitý prospěch; dávky třeba rozlišiti podle toho, jaké práce a času vyžaduje dotyčný úkon. Sazby stanoveny tak, aby strana nebyla zvláště zatížena.

K pol. 8. Provedení těchto prací vyžaduje často velké námahy a specielních odborných znalostí; stranám pak může přinésti značný prospěch (na př. rozsáhlé a pracné důlní mapy a pod.); tomu jest úměrné i rozpětí sazeb.

K pol. 9. Vyvlastňovací povolení je typickým případem úředního úkonu, jenž se děje podstatně v zájmu soukromém a skýtá vyvlastniteli zvlášť cenných výhod. Při tom úřední řízení bývá mnohdy velmi složité takže nutno bráti zřetel na rozsah a obtížnost jednání. Meze sazby musí býti v této položce stanoveny tak, aby se dávka dala vyměřiti v konkrétním případě vhodně se zřetelem ke všem směrodatným okolnostem (hodnota vyvlastněné věci, pravděpodobný prospěch atd.). Nejvyšší hranice má umožniti vyměření dávky, vyvlastňuje-li se pro průmyslové nebo jiné podniky, které tímto úkonem nabývají obyčejně velmi značných výhod.

K pol. 10. Navržená dávka má nastoupiti na místo dávky, kterou stanovilo vlád. noř. č. 512/1920 Sb. z. a n. (§ 10, odst. 2.), placené jednou pro vždy. Stanoví se však pohyblivou sazbou, jejíž horní hranice je zvýšena vzhledem k cenným výhodám, jichž výdělečný podnik touto výsadou získává, a k prestiži státní vlajky, znaku a jeho části.

K pol. 1 až 6. Jde o dávky ve věcech státního občanství. které jsou odůvodněny tím že se dotyčné úkony dějí v zájmu strany; po případě, že se straně dostává výhody - postavení československého státního příslušníka.

K pol. 1. Dávku nutno odstupňovati tak, aby bylo možno postihnouti všechny případy a bráti zření k prospěchu, kterého strana získává. Horní mez sazby je stanovena zákonem. (§ 2, odst. 2, zák. č. 53/26)

K pol. 2. Osvědčení má býti také průkazem státní příslušnosti pro cizozemsko; sazba je odstupňována, aby bylo možno vzíti spravedlivý zřetel k různým poměrům, zejména majetkovým.

K pol. 3. Potvrzení vyžaduje strana pravidelně k tomu, aby odvrátila újmu na své existenci do té doby, než se rozhodne o jejím státním občanství; potvrzení to se liší od pouhé "podaní rubriky", která zvláštní dávce nepodléhá, dokazujíc pouze, že určitý spis u úřadu byl podán; sazba má vyhověti různým poměrům jako sub 2.

K pol. 4. Také opční osvědčení, nyní celkem již řídké, ježto opční záležitosti jsou téměř vyřízeny, poskytuje straně významný prospěch, neboť může se jím vykazovati jako československý státní občan a požívati výhod z toho plynoucích. V příčině sazby platí to, bylo řečeno výše.

K pol. 5. Dávce podrobuje se úřední úkon, kterým se straně dostává nesporné výhody; na takové prodloužení lhůty strana nemá nároku, potřebuje však nutně tohoto průkazu již se zřetelem k ustanovení §u 4 ústavní listiny, že příslušník cizího státu nemůže býti zároveň příslušníkem Československé republiky. Dávka je nízká, ježto straně se ukládá za naturalisaci dávka zvláštní.

K pol. 6. Sazba dávky je poměrně nízká, poněvadž tu jde o osvědčení civilní (na rozdíl osvědčeni branného); jehož strana podle předpisů převzatých z Rakouska nutně nepotřebuje; podle předpisů recipovaných z Uherska sice nutně potřebuje, ale musí jí býti vystaveno, vypořádá-li se jako řádný občan se svým domovským státem.

K pol. 7. Úkon se děje výhradně v zájmu strany, která povolením změny jména zpravidla získává značných výhod morálních, příp. i materielních. Dávka je tak odstupňována, aby bylo možno vystihnouti různé poměry; zejména u osob zámožných.

K pol. 8. Dispensí poskytují se straně určité výhody; úkony ty jsou velmi časté. Sazba musí dovoliti, aby byl vzat přiměřený zřetel na prospěch straně vznikající a na její hospodářské poměry.

K pol. 9. Úkon se děje výhradně v soukromém zájmu a svou početností silně zatěžuje úřady, nehledíc ani k výlohám, s nimiž je spojeno zařízení, udržování, po případě vytápění a osvětlování vhodné místnosti. Nelze také přehlédnouti, že ani církevní sňatky nejsou bezplatné.

K pol. 10. Povolení poskytuje stranám odchylku z pravidla, která je spojena pro úřad s věttším zatížením, pro stranu pak s určitou morální, příp. i materielní výhodou. Sazba připouští vzíti náležitý zřetel k obtížnosti úředního jednání, prospěchu a hospodářským poměrům strany. Dolní hranice sazby je vyšší než u dávky sub 9, protože jsou při sňatku per delegationen zatíženy dva úřady a při sňatku v určitou hodinu vyhovuje se přání snoubenců; jehož účelem jest slavnostnější forma sňatku.

K pol. 11. Také, vysvědčení zde uvedené poskytuje je straně obyčejné cenné výhody, zatěžuje však obsáhlejším vyšetřováním správní úřady. Doporučuje se jednotná sazba, přiměřená jak rozsahu jednání, tak i poměrům stratu.

K pol. 12 až 18. Povýšení obce na městys nebo město není aktem, jehož by bylo třeba z důvod$ veřejné správy; manifestuje se pouze rozvoj obce v oboru hospodářském a kulturním; jím získává obec práva označovati se městem (městysem), míti purkmistra, městský úřad a případně městský znak. Úřední řízení jest obsáhlé, úprava znaku vyžaduje odborného zkoumání. Dávky jsou stanoveny úměrně s významem aktu a obtížnosti úředního jednání.

K pol. 19. Úřední názvy obcí a osad stanoví ministr vnitra zpravidla z úřední povinnosti; takové případy změn dávce nepodléhají. Stává se však - celkem ovšem 2řfdka - že obce žádají za změnu jména, která není v zájmu veřejném nutno; na př. Svrabov na Svadbov, Volovice na Olovnice a pod. Sazba má býti úměrna poměrům žádající obce.

K pol. 20. Udělením zmíněného povolení zřizuje se právnická osobnost se samostatným jměním a firmou; jde tedy o dalekosáhlé účinky a výhody. Dávka se stanoví určitými hranicemi se zřetelem k poměrům dotyčných korporací. Sazba umožňuje přiměřený zřetel na výši akciového kapitálu. Nutno míti dále na zřeteli, že povolení předpokládá obsáhlé a pečlivé prozkoumání stanov, časté doplňování a opravy.

K pol. 21. Obdobné platí i pro dávku tuto.

K pol. 22. Připuštění cizozemských společnosti nutno podrobiti též dávce; aby tuzemské společnosti nebyly v tom směru proti cizozemským, které posud dávek neplatily, v nevýhodě. Uvaleni této dávky neodporuje mezinárodním smlouvám. T. zv. admisní poplatek, který tyto společnosti platí, je ekvivalentem za emisní poplatek, který musí platiti tuzemské společnosti. Sazba odpovídá předchozím a řídí se rozsahem obchodů v tuzemsku.

K pol. 23. Dávka přihlíží na společnosti provozující bankovní a peněžní obchody, které povolením ke zřízení filiálek, expositur a pod. získávají morálně i hospodářsky; takovéto zřízení rovná se vlastně do jisté míry založení nové společnosti. Sazba je přiměřená poměrům, za kterých docházívá ke zřízení poboček, filiálek a pod.

K pol. 24. Povolení poskytuje straně značného prospěchu a děje se výhradně v jejím zájmu. Hranice sazby jsou navrhovány obdobně jako při sazbách v oboru živnostensko-právním (soukromé zprostředkování a j.).

K pol. 25 a 26. Obdobné platí v příčině dávek těchto. Odchylky v sazbě se odůvodňuji tím, že bookmakér má celoroční oprávněni uzavírati sázky na všechny dostihy tu- i cizozemska, podnik totalisatérský se omezuje jen na zprostředkování sázek při určitých tuzemských podnicích a jen potud, pokud tyto trvají.

K Pol. 27. Také produkční licence a divadelní koncese poskytují stranám určitých výhod a hmotného prospěchu. Sazby jsou odstupňovány; aby bylo možno vyměřiti poplatek přiměřeně rozsahu a významu podniku.

K pol. 28 a 29. Také úkony zmíněné poskytují stranám jitý prospěch a ději se v jejich zájmu. Sazby jsou navrženy tak, aby nezatížily citelně ani těch nejmenších podniků.

K pol. 30. Povolení přináší hmotný prospěch, byť i za dnešních poměrů nevelký. Pokud jde o přívoz obecní, jenž tvoří veřejnou komunikaci; jest příslušné povolení osvobozena od dávky. Sazba jest navržena se zřetelem na menší, ale nestejnou výnosnost těchto podniků.

K pol. 31. Výkon úředně povolené sbírky veřejné přinese žadatelům hmotný prospěch; má v zapěti určitou úřední kontrolu. Sazba umožňuje rozlišovati druh, rozsah a účel sbírky. Dávka nepostihuje sbírky na dobročinné účely.

K pol. 32. Povolení toto poskytuje žadateli velmi cennou výhodu levné a rozsáhlé reklamy; u velkých podniká dociluje se tímto způsobem velmi marné úspory na opatřování tiskopisů. Na tuto okolnost bere zřetel horní mez sazby, jejíž dolní hranice opět umožňuje vyměřiti zcela nízko dávku pro malé spolky a pod.

K pol. 33. Tímto povolením se otvírá straně zdroj příjmu. Rozsah a sídlo podnikání dojde přiměřeného zřetele v mezích sazby.

K pol. 34. Povolením k sbírání předplatitelů a odběratelů tiskovin získává žadatel možnost rozšiřovati účinněji svoje zboží, než by toho dosáhl reklamou nebo jinak. Meze sazby odpovídají obvyklým poměrům.

K pol. 35 a 36. Vylepováním plakátů a pohybující se reklamou uvádějí se určité okolnosti v nejširší známost a zjednává se stranám cenný prospěch. Nepatrná dávka pod pol. 35 a možnost v mezích dávky pod pol. 36 přihlížeti k druhu reklamy a rozsahu podniku (v tomto případě vždy většího) nebude jisté na újmu vývoji dotčených podniků.

K pol. 37. Úřední výkon se děje podstatně v zájmu strany; zcela nízké sazby, v jejich mezích lze přihlížeti k druhu a sídlu ochotnického sdružení, účelu představení a pod., neohrožují nijak kulturní snahy ochotnictva.

K pol. 38. Povolením tímto poskytuje se straně výjimka z platných předpisů, příp. možnost zvýšeného zisku. Sazba jest odstupňována v přiměřených hranicích.

K pol. 39. Za takovéto povolení žádají zpravidla obchodníci zbraněmi za účelem výdělečným; soukromníci činívají tak ze záliby nebo z jiných jen pro ně důležitých okolnosti. Hranice sazby umožňuje přihlížeti přiměřeně k důvodům žádosti a počtu zbraní.

K pol. 40. Také povolení toto mívá za podklad zálibu nebo jiný zájem strany a poskytuje výjimku z normálního stavu. Nevelká dávka připouští patřičný zřetel na všechny poměry případu.

K pol. 41. Zbrojním pasem nabývá jeho majitel práva nositi u sebe zbraň, tedy výhody velmi cenné. Meze sazby jsou přizpůsobeny tak, aby byla možno rozlišiti počet, druh zbraní, účet použití a dobu platnosti pasu.

K pol. 42. Vidování pasu při přesídlení jest uznáním jeho platnosti v novém bydlišti majitele pasu. Jednotná dávka se navrhuje pro zjednodušení vybírání; výše její hoví všem případům.

K pol. 43. Úkon zde uvedený se děje výhradně v zájmu strany zatěžuje úřad jako pořizování jiných výpisů. Dávka odpovídá průměrné ztrátě času tímto úkonem zaviněné.

K pol. 44. Censurním povolením získávají strany cenných výhod a značného hmotného prospěchu; úkon censurní zatěžuje úřad. Sazba vykazuje větší rozpětí, aby bylo možno spravedlivě hodnotiti obsah, druh, význam a rozsah filmu. V dávce této je na příště zahrnut i dosavadní poplatek za censuru, jejž platily půjčovny k úhradě výloh spojených s censurou.

K pol. 45. Osvědčení zde uvedené vydává se výhradně v zájmu spolku a vyžaduje předchozí prozkoumání, zda předložený stejnopis spolkových stanov úplně souhlasí se stanovami úředně schválenými. Větší rozpětí sazeb má umožniti, aby byl vzat zřetel na obtížnost tohoto úředního jednáni, místní rozsah a obor spolkové činnosti.

K pol. 46. Obdobně platí při položce č. 46. Přezkoumávání spolkových stanuv vyžaduje zvláštní péče a svědomitosti, mimo to musí se provésti urychlen, aby byla zachována propadná lhůta 4 neděl. Dolní mez je vyšší než v č. 45, neboť přezkoumání stanov dá více práce než úkon uvedený v položce 45.

K pol. 47. Povolením nositi prapor aneb užívati stejnokroje dostává se spolku výhody representativního veřejného vystoupení a propagace spolkové myšlenky. Sazba přihlíží k této výhodě a umožňuje přiměřené rozlišování podle rozsahu spolkové činnosti.

K pol. 48. O povolení nositi spolkový odznak platí to obdobně s tím rozdílem, že spolkový odznak nemá toho slavnostního významu jako stejnokroj a prapor, umožňuje však účelnou propagaci spolku. Dávka je přiměřeně nižší.

K pol. 49. Osvědčení zde zmíněné se děje k žádosti a v zájmu spolku a vyžaduje prozkoumání stanov a jistých šetření. Sazba se navrhuje o něco vyšší vzhledem k tomu, že jde zpravidla o spolky výdělečné.

K pol. 50. Při cestovních pasech jde o úřední úkony, které jsou v zájmu strany a při své početnosti silně zatěžují státní úřady. Pro dávku za cestovní pas, jeho prodloužení aneb rozšíření je stanovena sazba od 5 do 50 Kč na místo dosavadní od 10 do 50 Kč.

Klouzavá sazba poskytuje úřadům možnost upraviti interními předpisy sazbu dávky podle skutečné potřeby a tak, aby vyhovovala ujednáním mezinárodním, a vzíti při tom samozřejmě zřetel na účel cesty a dobu platnosti. Osoby chudé jsou od dávky této osvobozeny, právě tak jako dělnictvo jedoucí na práci do ciziny.

K pol. 51 a 52. V případech těchto se jedná o obdobné dávky; pro zjednodušení manipulace s vybíráním dávky se navrhuje pevná sazba ve výši odpovídající průměrným případům.

K pol. 53. Za povolení pobytu cizinců bez platného cestovního průkazu se navrhuje dávka od 10 do 200 Kč aby mohl býti vzat zřetel na majetkové poměry, nutnost a délku pobytu a na okolnosti zabránivší žadateli opatřiti si včas řádný cestovní průkaz.

K pol. 54. Visum uvedené v č. 54, které se uděluje cizím státním příslušníkům trvale v Československé republice usazeným od tuzemských pasových úřadů, zastupuje visum, které by si cizinec musel opatřiti u československého zastupitelského úřadu v cizím státě, kdyby se odhodlal navrátiti do Československé republiky. Za toto visum se má vybírati u tuzemských úřadů týž poplatek, jako za visum u československých zastupitelských úřadů. Tím se ulehčuje cizozemcům opatření visa, že nemusejí v cizině vyhledávati naše zastupitelské úřady a u nich teprve si opatřovati potřebná visa.

K pol. 55. Navrhovaná dávka má do jisté míry odstraniti nedostatek, spočívající v tom, že od cizinců v Československé republice podle platného řádu nelze vybírati zvláštního poplatku z titulu jejich pobytů, ač od našich příslušníků v dotyčném státě se takový poplatek vybírá (na př. v Maďarsku až 200 zl. K.) a při sjednávání obchodních smluv nebylo možno docíliti osvobození zdejších příslušníků od onoho poplatku. Dávka postihne jen příslušníky států, které vybírají onen poplatek od našich příslušníků, a to ve stejné výši. Prozatím lze tuto dávku vybírati jen u státních policejních úřadů. I takto však postihne většinu případů.

K pol. 56 až 59. Úkony tyto dějí se výhradně v zájmu stran a poskytuji jim cenné výhody. Sazby se navrhuji vesměs tak, aby jednak nebyly zatížením, jde-li o stranu; jež vozidla nutně potřebuje, jednak aby vystihly rozmanité poměry. Horní mez položky 56 a) přihlíží k tomu, že řidič platí již poplatek za složení zkoušky, podobně jako v položce 59 jde pouze a vidováni vysvědčení, kdežto za schválení určitého typu se vybírá dávka zvláštní. (Viz sazebník ministerstva veřejných prací D pol. 14.)

Dotazy zmíněné v pol. 60 se vyskytují velmi často a zatěžují státní úřady; dějí se výhradně v zájmu stran. Nepatrná dávka má přispěti k úhradě nákladů. Pro případné zavedení obdobné dávky obecní, pokud by šlo o úkony obecních policejních úřadů, byl by podkladem zákon č. 329/1921 Sb. z. a n.

K pol. 61 a 62. Intervence četnictva a státní policie při závodech, dostizích atd., jakož i v divadlech, koncertech a pod., pokud se děje v zájmu soukromém, měla by vlastně Zrýti prováděn, zcela na útraty zájemníkovy. Dohled nad takovými podniky, který se vztahuje na zachovávání bezpečnostních opatření a pol. a který je v zájmu veřejném koná z moci úřední, nevyžaduje oproti dříve zmíněným intervencím nepřetržité přítomnosti dohlížejícího orgánu a nelze proto oba úkony co do právní povahy zaměňovati. Dlouholetá dosavadní praxe vycházela tudíž z odůvodněného předpokladu, že ony intervence se dějí převážné v zájmu soukromém, pročež intervenujícím orgánům přiznávala zvláštní poplatky k úhradě jejich vlastních výloh při intervenci (posledně byly upraveny výnosem ministerstva vnitra ze dne 2. listopadu 1922, č. 42.476). Je tudíž na místě, aby podnikatel přispěl také k úhradě nákladů veřejné správy, a to částkou, která je stanovena tak, že dotčených podniků zvláště nezatěžuje, aniž jest na újmu kulturnímu, sociálnímu a hospodářskému rozvoji. Ve smyslu pravidel o vybírání dávky ze zábav (vlád. pař. č. 143/22 Sb. z. a n., dodatek) nepodléhají dávce v položce 62 na př. podniky, které slouží výhradně účelům vyučovacím a vzdělávacím (hudební kursy, pořádané osvětovými sbory a pod.), divadelní představeni ve vlastním smyslu slova, koncerty kvalifikovaných umělců, pořádané při sedadlech a pod.

K pol. 63. Řízení pro přestupek podle §u 1339 o obč. z. nastává pouze k žalobě určité strany, nikoli z moci úřední; skutková povaha tohoto přestupku by spadala pod pravomoc řádných soudů, kdyby se jí dostávalo znaku veřejnosti. Úřad poskytuje tedy straně právní ochrany ve sféře ryze soukromé. Sazba má zachytiti různé poměry, čemuž odpovídá její rozpětí počínající nízkou sazbou.

K pol. 1. Povolení k pořádání kožních aukcí a dohled na dodržování předpisů prodejního řádu vyžaduje řadu úředních úkonů, které jsou nejenom v zájmu konsumentů, nýbrž také v zájmu prodávajícího družstva. Povolením aukce skýtá se straně možnost výdělku, který je pravidelně tím větší, čím větší jest místo, v němž se aukce odbývá. Proto stanovení dávky jednak podle výše počtu obyvatel místa, jednak též podle toho, uděluje-li se povolení pro několik míst, jest plně odůvodněno. Podotýká se, že do výše dávek těchto nebylo dosud stížností. Nová povoleni tohoto druhu se nyní neuděluji a dávka bude míti význam teprve při prodloužení platnosti nynějších koncesí.

K pol. 2. Seznam údaji jest ve výlučném zájmu uran, které v něm nalézají rychlou informaci o právní povaze toho kterého označení druhového. Dávka je určena, aby hradila režijní náklady.

K pol. 3. Vydáním živnostenského listu poskytuje se straně výhoda, která jest větší nebo menší podle poetu obyvatel mfstní obce, v niž jest stanoviště živnosti. Úřad musí vždy podrobně zkoumati, zda splněny jsou veškeré podmínky samostatného provozování živnosti (§ 2.-10. živn. řádu, neb živn. zákona). Při řemeslnických živnostech vyžaduje pak větší práce ještě zkoumání průkazu způsobilosti. Proto dávka za tento úřední úkon i její sazba jest odůvodněna.

Sazba stanovena k návrhu ústředních hospodářských korporací z pravidla částkou inkorporačního poplatku příslušného živnostenského společenstva.

K pol. 4. Udělením koncese poskytuje se straně kus výsostného práva státního, na něž strana nemá nároku a skýtá se jí tak možnost výdělku. Sazbu bylo tu nutno stanoviti podle druhu jednotlivých živností. Sazby tyto jsou vyšší, poněvadž oprávnění u mnohých koncesovaných živností uděluje živnostenský úřad druhé stolice takže žádosti o koncese jsou projednávány dvěma úřady. U větších koncesovaných živnosti při udělení koncese jest nutno přihlížeti k místním poměrům. Sazba dávky řídí se tu dále rozsahem podniku a tím větší nebo menší možností výdělku. Stanovení vyšší dávky jest odůvodněno také tím, že dávkou omezuje se počet žádosti za tyto koncese, a tím vyhovuje se přání živnostenských kruhů; aby nové živnosti, jichž v mnohých místech jest nadbytek, nebyly již povolovány.

K pol. 5. Rozhodování o záležitosti uznáni radikovanosti živnosti hostinské vyžaduje značného úředního šetření a takové uznání poskytuje též straně značnou majetkovou výhodu, která jest větší nebo menší podle počtu obyvatel místní obce, v niž má živnost stanoviště.

K pol. 6. Dávka odůvodněna jest tím, co řečeno o dávkách, pol. čís. 4.

K pol. 7. Poměrně vysoké sazby stanoveny jsou vzhledem k tomu, že povoleni k zřízení veřejného skladiště vyžaduje souhlasu ministerstva obchodu a ministerstva financí, tedy dvou ústředních úřadů a potřebuje slyšeni celé řady nájemníků a že se tu jedna o podniky velkého rozsahu.

K pol. 8. U živnosti stavitelské stanovena jest sazba nejvyšší, poněvadž stavitel provádí a řídí celé pozemní stavby spojením prací rozličných stavebních živností, maje jmenovitě právo v místech zákonem nevyňatých prováděti vlastním personálem i práce tesařské, kamenické a studnařské, na Slovensku a Podkarpatské Rusi pak ještě veškeré piráte řemeslné. Při ostatních živnostech stavebních se sazba postupně zmenšuje. Pro živnosti menších prací zednických, tesařských a kamenických na Slovensku stanoveny byly nejnižší sazby, poněvadž tyto provozují se pouze v t. zv, velkých a malých obcích, při stavbách přízemních domků, jichž konstruktivní zdi nemají rozpětí větší 6 metrů. Uvnitř jednotlivých stavebních živnosti bylo nutno ponechati rozpětí podle rozsahu podniku, poněvadž jest velký rozdíl na př. mezi rozsahem živnosti velké stavitelské firmy v Praze a staviteli v obcích venkovských, jichž činnost jest ve skutečnosti omezena na stanoviště podniku a jeho nejbližší okolí.

K pol. 9. Platí v zásadě, co uvedeno při pol. č. 3. Vyšší sazba jest odůvodněna velikostí podniku a tím vyššího výdělku.

K pol. 10. Platí, co uvedeno u pol. č. 4. Povolení vyžaduje celé řady úředních šetření, skýtá straně možnost značného výdělku, takže vyšší dávka jest plně odůvodněna. Povoleni uděluje se jen ve výjimečných případech a jen důvěryhodným osobám.

K pol. 11. Jde o rozšíření živnostenské činnosti. Dávka jest zásadně odůvodněna tím, co uvedeno při pol. č. 3, resp. 4, podle toho, jedná-li se o živnosti svobodné, řemeslné nebo koncesované. Dávka ve výši jen jedné poloviny dávky příslušející za propůjčeni živnostenského oprávnění pro závod hlavní ve stanovišti vedlejšího závodu nebo skladu odůvodněna jest tím, že úřad vydávající povoleni není nucen prováděti tu všechna šetření, jako při původním udělení.

K pol. 12. Platí totéž, jako při položce předcházející.

K pol. 13. Schvalování živnostenské provozovny vyžaduje rovněž velkého šetřeni se strany úřadů. Při dávce za toto schválení bylo nutno stanoviti co největší rozpětí sazeb, ježto sem spadají jak malé dílny živnostenské, tak stavby velkých továren a jich příslušenství (vlečných drah a pod.), jichž náklady jdou často clo velké výše. Proto při stanovení dávky nutno přihlížeti k rozsahu podniku a k výši investovaného kapitálu. K návrhu ústředních hospodářských korporací stanovena výše sazby 1/2% ze stavebního nákladu a jiného nově investovaného kapitálu.

K pol. 14. Schválení místností k provozování živnosti hostinské a výčepnické vyžaduje rovněž značného šetření se strany úřední, tak jako schválení živnostenské provozovny. Výše sazby stanoví se tu podle počtu obyvatel obce, v níž živnost má své stanoviště.

K pol. 15. Povolením výprodeje umožňuje se straně prodej většího množství zboží v krátké době, a tím poskytuje se jí majetková výhoda. Úřad musí podrobně zkoumati Formální i učenou stránku. Výhoda jest větší nebo menší podle velikostí obce, v niž živnost má své stanoviště.

K pol. 16. Povolení pořádati trhy vyžaduje rozsáhlého šetření a skýtá příslušníkům obce majetkové výhody.

K pol. 17. Zkoumání tržního řádu a jeho změn rovněž vyžaduje značného úředního šetření.

K pol. 18. Udělením licence poskytuje se majiteli živnosti hostinské a výčepnické možnost provozovati tuto živnost na jiném místě mimo schválené stálé provozovací místnosti, takže se mu poskytuje možnost většího výdělku.

K pol. 19. Dispens uděluje se v ohledu hodných případech a umožňuje se tím provozování živnosti osobám, které by jinak živnosti provozovati nemohly. Zkoumání osobních a věcných předpokladů vyžaduje rozsáhlého úředního řízení, obzvláště v případech, kde dispens uděluje se druhou instanci. Výše dávky jest odůvodněna podle druhu a pravděpodobného rozsahu živnosti.

K pol. 20 platí, co uvedeno při pol. č. 19. Vyšší dávka jest odůvodněna tím, že dispens uděluje se tu vesměs živnostenským úřadem II. instance, který musí vyslechnouti celou řadu zájmových institucí.

K pol. 21. Připouštění cizinců k provozování živnosti v tuzemsku jest cennou výhodou pro cizince. Vyžaduje často obsáhlého šetření.

K pol. 22. Úřad musí zkoumati, není-li tu zákonných překážek v osobě náměstka.

K pol. 23. Dávkou hradí se režijní výlohy úřadu. Povolení děje se výlučně v zájmu strany.

K pol. 24. Výpis ze živnostenského rejstříku děje se výhradně v zájmu strany. Dávkou hradí se režijní výlohy úřadu.

K pol. 25. Ověření podpisu komorních funkcionářů děje se výhradně v zájmu soukromé strany, která dožaduje se tak průkazu o své oprávněnosti a bonity pro cizinu. Dávkou hradí se režijní náklady úřadu.

K pol. 26. Povolením provozovati plavbu říční skýtá státní správa straně možnost k živnostenskému podnikání, které není jinak volně přístupné. Povolením tedy otevře se straně zdroj obživy a příjmu. Dávka jest odstupňována podle možnosti výdělku, při čemž plavba loďmi se strojním pohonem jest postižena větší dávkou, poněvadž tu poskytuje se přirozeně větší možnost výdělku. Při dávce sub lit. e) za povolení sportovní nebo přepychové plavby čluny se strojním pohonem jest důvodem dávky úkon státní správy, která z důvodu bezpečnosti může povolení uděliti teprve po vyšetření všech okolností, zaručujících bezpečný provoz.

K pol. 27. Dávka má svůj podklad v týchž důvodech, jako dávky za udělení povolení provozovati plavbu vůbec. Provoz půjčoven loděk nutno vázat na zvláštní povolení a povalení toto vyžaduje z důvodů bezpečnostních na veřejné řece řadu úředních šetření. Straně poskytuje se tu možnost výdělku, která jest větší u půjčoven loděk se strojním pohonem.

K pol. 28. Úřední výkon děje se výhradně v zájmu stromy a dávkou hradí se výlohy úřadu.

K pol. 29. Státní správa musí tu prováděti řadu úředních šetření. Poněvadž však ve vládním nařízení č. 137/22, kterým zavedena byla zvláštní dávka pro přiznání vlajkového práva, nebyla pro dodatečnou změnu přihlášky lodi o přiznání vlajkového práva stanovena dávka, nutno tento úkon podrobiti zvláštní dávce. Dávka stanoví se tu pevným obnosem odstupňovaným podle povahy lodi a její výdělečné schopnosti.

K pol. 30. Dávka za svolení k změně lodního jména jest odůvodněna tím, že tu jde výlučně o zájem strany a svolení úřadu vyžaluje vyšetření nutných okolnosti.

K pol. 31. Výpis z ústředního známkového rejstříku; z rejstříku známek, z rejstříku děl anonymně vydaných a z rejstříku plomb děje se výhradně v zájmu stran a stanovená dávka hradí jen režijní výlohy úřadu.

K pol. 32. Platí totéž, jako u položky předcházející.

K pol. 33. Zápisem soukromého technika do rejstříku techniků oprávněných k zastupování ve věcech právních propůjčuje se autorisovaným civilním technikům zvláštní oprávnění, jehož výkon přináší zisk. Zápis děje se výhradně v zájmu strany.

K pol. 34. Důvod týž, jako u předcházející dávky; menší sazba odůvodňuje se menší prací úřadu, spojenou se zápisem změny.

K pol. 35. Zápisy do patentního rejstříku ději se tas žádost stran, jsou spojeny se zvláštním úředním výkonem a přinášejí žadatelům zisk a určitá práva. Dávka jest odstupňována jednak dle rozsahu nutného úředního šetení; jednak též dle rozsahu oprávněni poskytovaného straně.

K pol. 36. Zápis změny přídavkového patentu v samostatný děje se v zájmu žadatelově, přináší mu prospěch a vyžaduje úředního šetření.

K pol. 37. Uznání práv předchozího uživatele práv patentních na návrh strany a jich zápis děje se v zájmu žadatelově a přináší jemu zvláštní výhody.

K pol. 38. Uznáním závislosti patentu na návrh strany a jejich zápis má strana užitek a získává výhod používáním patentu.

Sazba u třech posledních dávek řídí se rozsahem úředních šetření a též velikostí práv a výhod, jichž se straně dostává.