Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Jako staveniště lze použíti nejprve pozemků státních.

(2) Státní správa se zmocňuje, aby pozemky k zastavění způsobilé, jichž nehodlá sama zastavěti nebo použíti k účelům veřejným, prodala za náhradu obecné jejich hodnoty.

(3) O návrhu a podmínkách zcizení rozhoduje ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem, v jehož správě jest pozemek, do 14 dnů ode dne padaní žádosti.

(1) Pozemky dosud nezastavěné nebo sice zastavěné, avšak k účelům obývacím nezužitkované vůbec nebo vzhledem k místním poměrům jen nedostatečně, na kterých ani vlastník ani jeho choť ani jeho příbuzný neprovozují v den podání žádosti aspoň po dobu tří měsíců výdělečné činnosti, mohou do 31. prosince 1934 býti vyvlastněny pro stavbu obytných domů, pro stavbu nutných hospodářských budov drobného zemědělce, pra stavbu nutné malé provozovny drobného živnostníka, pro stavbu nutné menší provozovny výrobního družstva nebo pro stavbu budov určených pro veřejnou potřebu u ústavů léčebných také pro hospodářství a zahrady jejich, a pro komunikace k těmto stavbám nutné.

(2) Za stejných podmínek vyvlastniti lze také pozemky, na nichž jsou obytné domy nebo jiné stavby, kterýchž příslušný úřad zakázal užívati nebo jež nařídil zbourati, vyjímajíc pozemky, na nichž stojí budovy památkově cenné, které sice pro chatrný stav byly z užívání vyloučeny, které však lze řádnou opravou zachovati.

(3) Vyvlastnění nepostihuje práv, spojených s pozemkem nebo jiným předmětem, o jejichž vyvlastnění jde, pokud práva ta tvoří samostatný hospodářský předmět. Práva tato mohou býti spojena s některým knihovním tělesem nebo mohou pro ně býti zřízeny zvláštní knihovní vložky.

(1) Vyvlastňovati jest pozemky ve stavebním obvodu obce při otevřených již komunikacích nebo výjimečně takové, k nimž se komunikace dají snadno zříditi bez větších nákladů.

(2) Z těchto pozemků jest vyvlastňovati především příhodné pozemky k účelům stavebním parcelované, nebo pozemky neparcelované, pro které byly čára stavební a úroveň pravoplatně určeny, a které též jinak jsou k zastavění způsobilé. Dříve jest vyvlastňovati půdu neplodnou, než se sáhne k půdě plodné.

(3) Pozemky soukromé, vyjímajíc příhodné pozemky parcelované, mohou býti vyvlastněny jen, není-li v obci jiných pozemků způsobilých k zastavění.

(4) Pro stavbu domku s jed,ním bytem lze vyvlastniti pozemek ve výměře do 400 m², pro stavbu domku a dvou bytech do 500 m², ač nestanoví-li parcelační povolení větší plochy. Pro stavbu domku s jedním nebo dvěma byty a nutnými hospodářskými budovami pro drobného zemědělce nebo s nutnou malou provozovnou pro drobného živnostníka lze vyvlastniti pozemek, je-li toho nutná potřeba, i ve větší výměře, nejvýše však ve výměře do 2000 m². Do výměry nepočítá se plocha potřebná pro nutnou komunikaci.

(5) Vyvlastniti nelze pro stavbu obytných domů, hospodářských budov nebo provozoven a pro komunikace k nim nutné vzrostlých sadů, dále nemovitosti, o kterých vlastník nebo doživotní uživatel prokáže, že jich nevyhnutelně potřebuje pro svou vlastní živnost, hospodářství, dům nebo domácnost.

(6) Vyvlastnění jest nepřípustné, nabídne-li vlastník pozemku vyvlastňovateli za přiměřenou náhradu jiný pozemek v obci způsobilý k zastavění, ač nejde-li o vyvlastnění pozemku k účelům stavebním parcelovaného neb, o vyvlastnění pro stavbu budovy určené pro veřejnou potřebu. Zdali pozemek je způsobilý k zastavění a zdali náhrada je přiměřenou, zjistí se, nedojde-li k dohodě, řízením podle §§ 61 a 62.

(7) Nemohou býti vyvlastněny pozemky, na nichž vlastník pozemku zřídí pro vyvlastnitele stavební právo podle zákona ze dne 26. dubna 1912, čís. 86 ř. z., za podmínek stanovených nebo schválených vyvlastňovacím úřadem.

(1) Vyvlastňovací řízení provede k žádosti stavebníkově neprodleně okresní politický úřad (magistrát), na Slovensku okresní úřad, v Bratislavě a v Košicích městský notářský úřad, a v Podkarpatské Rusi slúžnovský úřad (magistrát), v jejichž správním obvodu jest vyvlastňovaný pozemek, když žadatel prokáže, že nemá v obci pozemku způsobilého k zamýšlené stavbě, a že dobrovolný výkup se nezdařil.

(2) V žádosti budiž přesně označen vyvlastňovaný pozemek a účel zamýšlené stavby; připojen. budiž situační plánek stavby, odborně zhotovený v příslušném katastrálním měřítku.

(3) Úřad požádá knihovní soud, aby poznamenal v knihách zahájení vyvlastňovacího řízení.

(4) Tato poznámka jest účinná proti každému, kdo později dobude knihovního zápisu k vyvlastňované nemovitosti.

(1) Řízením se zjistí především, jsou-li splněny podmínky §§ 58 a 59.

(2) K tomu konci úřad vykoná do osmi dnů na místě šetření, k němuž buďtež pozváni obec, soudní stavební znalec, a je-li toho třeba, také hospodářský znalec a všichni zájemníci, jmenovitě, jde-li o pozemky nad dolovými měrami v provozu, také majitel těchto měr a horní revírní úřad (báňský komisariát nebo kapitanát). Jde-li o předměty historické nebo umělecké ceny, budiž slyšen také památkový úřad; k jeho posudku budiž dále možnosti přihlížena, jde-li o vyvlastnění k účelům obytným.

(3) K námitkám, které nebudou učiněny nejpozději při šetření na místě, nebude v řízení přihlížena.

(4) Nedohadnou-li se strany, vydá úřad do dalších 14 dnů vyvlastňovací nález. V něm určí zároveň podle výsledku provedeného řízení náhradu za vyvlastňovaný pozemek; nemůže-li o náhradě ihned rozhodnouti, rozhodne jen o vyvlastnění, určí výši prozatímní jistoty (§ 63) a vykoná další šetření o náhradě zvlášť.

(5) Prohlásí-li vlastník pozemku, že ho sám použije pro stavbu v § 58 uvedenou, vyvlastní úřad k návrhu stavebníka pozemek s podmínkou, že vyvlastňovací nález pozbude účinnosti, začne-li vlastník se stavbou nejdéle ve lhůtě tří měsíců od doručení knihovního usnesení o poznámce dle § 60 tohoto zákona. Vlastník pozemku je povinen dokončiti stavbu v přiměřené lhůtě, kterou určí úřad. Jde-li o stavbu domů pro veřejnou potřebu nebo o vyvlastnění pozemků pro hospodářství a zahrady léčebných ústavů, nelze k takovému prohlášení přihlížeti.

(6) V nálezu budiž označena stavba, k jejímuž provedení byl vydán vyvlastňovací nález, a určena přiměřená lhůta, do které vyvlastňovatel musí začíti se stavbou, pro kterou se pozemek vyvlastňuje. Lhůta ta nemilá býti delší tří měsíců. K nálezu budiž připojen, je-li toho potřebí, oddělovací plánek o vyvlastněném pozemku, který dodá žadatel a potvrdí úřad.

(7) Z nálezu lze se odvolati do 14 dnů po doručení k politickému zemskému úřadu; na Slovensku a v Podkarpatské Rusi k župnímu úřadu. Odvolání jest podati u úřadu, který vynesl nález. Odvolací úřad vydá s urychlením rozhodnutí, z něhož není dalšího opravného prostředku.

(1) Majiteli pozemku vyvlastněného k účelu stavebnímu přísluší přiměřená náhrada (§ 365 obč. zák.). Vyvlastněný pozemek lze hodnotiti jako stavební pozemek jen, je-li úředním rozhodnutím podle stavebních řádů nebo statutů určen k zastavění.

(2) Při určení náhrady nebude hleděno k těm; poměrům, o nichž je patrno, že byly způsobeny v úmyslu, aby jich bylo použito jako důvodu žádosti za zvýšení náhrady. Taktéž nebude hleděno k ceně mimořádné obliby způsobené nahodilými vlastnostmi a k hodnotě, které nabude snad vyvlastněný pozemek provedením zamýšlené stavby.

(3) Při určení náhrady budiž dbáno změny v hodnotě zbývajícího pozemku, který zůstal nevyvlastněn.

(4) Náhradu lze také dáti v pozemcích stejné hodnoty.

(5) Náklady vyvlastňovacího řízení nese vyvlastňovatel. Bylo-li odvolání vlastníka pozemku zamítnuto, může odvolací úřad uložiti odvolateli, aby náklady odvolacího řízení nahradil buď zcela nebo z části.

(1) Nevykáže-li vlastník, že osoby, kterým plynou práva z knihovních zápisů, souhlasí, aby jemu náhrada byla přímo vyplacena, složí ji vyvlastňovatel u knihovního soudu. Soud rozvrhne složenou náhradu v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu. Průkaz uvedený v prvé větě jest podati listinou, na níž podpis oprávněného je ověřen soudně nebo notářsky, nebo nějakou listinou veřejnou.

(2) Jakmile vyvlastňovací nález nabude právní moci a náhrada bude zaplacena nebo náhrada nebo prozatímní jistota (§ 61) u knihovního soudu složena, odevzdá úřad vyvlastňovaný pozemek v držení vyvlastňovateli.

(1) Vyvlastnitel nebo jeho právní nástupce je povinen provésti dílo, k jehož zřízení byl vydán vyvlastňovací nález, v přiměřené lhůtě stanovené úřadem vyvlastňovacím.

(2) Vyvlastňované pozemky nezastavěné mohou býti se svolením zemského politického úřadu, na Slovensku a v Podkarpatské Rusy župního úřadu, zcizeny jen, odmítne-li původní vlastník převzíti je zpět do 14 dnů za původní náhradu. Prodávají-li nezastavěné vyvlastněné pozemky obecně prospěšné, stavební sdružení svým členům neb obce komukoli pro stavbu ve lhůtě vyvlastňovacím nálezem určené, nemusí jich nabídnouti původnímu vlastníku.

(3) Do knih veřejných vložiti jest k návrhu vyvlastnitelovu právo vlastnické a zároveň poznamenati z úřední povinnosti omezení práva vlastnického reálním břemenem ve prospěch státu, provésti stavbu podle odstavce 1.; a zákazem zcizení padle odstavce 2.

(4) Ustanovení odstavce 2. jest užíti také na pozemky, které byly vyvlastněny podle zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 20 Sb. z. a n. z roku 1920, a podle zákona ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n. Ustanovení § 7 zákona čís. 20/1920 Sb, z. a n. a § 8, odst. 2., zákona čís. 100/1921 Sb, z. a n. se zrušují § 65.

(1) V soudní úschovu budiž složeno 30 procent náhrady jako jistota za část dávky z majetku a z přírůstku na majetku na vyvlastněný pozemek podle § 62 zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n., připadající, leč by byl podán průkaz, že předeslaná dávka byla úplně zapravena. Složením přestává ručení padle ustanovení právě uvedeného paragrafu.

(2) Převod pozemku do vlastnictví původního vlastníka v případě § 64, odst. 2., je osvobozen od převodního poplatku; dávka z přírůstku hodnoty se odepíše nebo vrátí.

(1) Nebude-li ve lhůtě dle § 64 dané provedena stavba, pro niž vyvlastnění se stalo, může býti vyvlastňovací nález na žádost vyvlastněného, podanou do 4 neděl po uplynutí uvedené lhůty, zrušen úřadem, který vydal nález. V tom případě zůstává vyvlastněnému vyhrazeno uplatniti náhradu škody pořadem práva.

(2) Z vážných důvodů může úřad, který vydal vyvlastňovací nález, původní lhůtu přiměřeně prodloužiti. To platí také o lhůtě podle § 61 odst. 6.

(1) Hodlá-li obec hlavního města Prahy v mezích platného plánu upravovacího (plánu polohy), a pokud ho není, v mezích platného plánu parcelačního k úlevě nouze o byty založiti novou osadu nebo rozšířiti některou svoji část, má právo vyvlastniti všechny pozemky, jichž jest třeba k zastavění, zřízení ulic, náměstí a jiných zařízení k účelům veřejným.

(2) Pro vyvlastňovací řízení jest užíti obdobně předpisů §§ 60, 61, odst. 1. až 5. a 7., pak §§ 62, 63 a 65 tohoto zákona.

(3) Vyvlastněním podle odst. 1. přejímá vyvlastňující obec povinnost, že převzatých nemovitostí použije k tomu, aby jejich úpravu podle plánů v témž odstavci uvedených uvedla ve skutek, a že, pokud jich nepoužije sama, bude z nich v rámci této úpravy prodávati schválená staveniště se závazkem, že kupující na nich provedou nové stavby, vyhovující platným zastavovacím předpisům, a dokud se tak nestane, že staveniště bez svolení obce úplatně nezcizí.

(4) Pro určení prodejních cen stavenišť obce platí zásada, že na získaná staveniště způsobilá k zastavění má býti podle jejich výměry a hodnoty rozvržen

a) náklad spojený s nabytím pozemků, pokud byly nebo mají býti upraveny;

b) náklad na zřízení a úpravu ulic nebo náměstí, jejich kanalisování, osvětlení, a na zavedení pitné neb užitkové vody, avšak jen částkou, která připadá na všechny dílce pozemků uličních, před průčelnými čarami stavenišť k zastavění způsobilých do polovice šíře ulice, nejvýše však do 15 m. Tento náklad vypočte se dle poměru úhrnné výměry všech ulic a náměstí na vyvlastněných pozemcích v úhrnné výměře dotčených dílců uličních pozemků;

c) přiměřená přirážka na režii,

(5) Vyvlastňující obec jest povinna, rozvrh prodejních cen s jejich výpočtem předložiti ke schválení politickému úřadu jí nadřízenému, kterému bude o něm do 4 týdnů rozhodnouti. Neučiní-li tak v této lhůtě, bude rozvrh pokládán za schválený. Z nepříznivého rozhodnutí může se obec odvolati ve lhůtě 14 dnů.

(6) Nepoužije-li vyvlastňující obec ve lhůtě 5 let ode dne, kdy vyvlastňovací nález nabyl moci práva., vyvlastněného pozemku nebo některé jeho části k účelům, v odstavci 3. označeným, může vyvlastňovací nález na žádost vyvlastněného nebo jeho dědiců podanou do 3 měsíců po uplynutí uvedené lhůty v příčině pozemku neb jeho části, jichž nebyla použito, býti zrušen úřadem, který vydal nález. V tomto případě zůstává vyvlastněnému, a jeho dědicům vyhrazeno uplatniti náhradu škody pořadem práva. Lhůta v tamto odstavci uvedená může týmž úřadem k žádosti obce býti z podstatných důvodů jednou prodloužena.

Vláda se zmocňuje; aby práva vyvlastňovací podle § 67 přiznala za podmínek v něm stanovených také jiným obcím k jejich žádosti, uzná-li, že ho nutně potřebují a jsou hospodářsky dosti silné, aby splnily povinnosti převzaté vyvlastněním.

Ustanovení § 61 tohoto zákona a vyvlastňovacím řízení jest užíti na vyvlastňovací řízení, pro která podle jiných zákonů bylo dosud použíti ustanovení zákona čís. 20/1920 Sb. z. a n.

Pro úpravu pracovních a služebních poměrů v živnostech stavebních, jakož i v podnicích vyrábějících a dopravujících stavební hmaty, zřizují se rozhodčí soudy mzdové, a to v Praze pro Čechy, v Brně pro Moravu a Slezsko, v Bratislavě pro Slovensko a v Užhorodě pro Podkarpatskou Rus.

(1) Rozhodčí soud mzdový jest povolán, aby vykládal hromadné (kolektivní) smlouvy pracovní, aby rozhodoval hromadné spory, které vznikly z hromadné (kolektivní) smlouvy pracovní, a aby stanovil pracovní podmínky, zejména mzdové, pokud se tak nestalo kolektivní smlouvou.

(2) Zájmové organisace zaměstnavatelů nebo zaměstnanců jsou povinny všechny hromadné spory, vznikající z poměru pracovního nebo služebního, předkládati rozhodčímu soudu mzdovému.

(3) Je-li jedna ze stran ve stávce nebo výluce, rozhoduje rozhodčí soud mzdový o hromadném sporu pracovním jen v tom případě, podrobí-li se mu obě strany písemným prohlášením.

(4) Příslušnost soudů pro rozhodování sporů, vzniklých z pracovního poměru, se nemění.

(1) Ministerstvo sociální péče jmenuje v dohodě s ministerstvem spravedlnosti předsedou rozhodčího soudu mzdového a jeho zástupcem soudce z povolání a vyzve organisace zaměstnavatelů a zaměstnanců, aby jmenovaly do rozhodčího soudu mzdového přísedící vždy na dobu 3 let.

(2) Úřad přísedících rozhodčího soudu mzdového jest čestný, avšak přísedící mají nárok na náhradu cestovného a ztráty výdělku, kterou upravuje předseda podle směrnic, vydaných ministerstvem sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

(1) Ministerstvo sociální péče může k návrhu předsedy rozhodčího soudu zbaviti úřadu přísedícího před uplynutím funkčního období; zanedbává-li trvale své povinnosti, nebo pozbude-li volebního práva do obcí.

(2) Přísedící rozhodčího soudu mzdového může úřad člena soudu odmítnouti nebo složiti jen z důležitých důvodů. Zda je tu takový důležitý důvod rozhoduje ministerstvo sociální péče.

(3) O odmítnutí a vyloučení přísedícího rozhodčího soudu mzdového platí obdobně zákonná ustanovení a odmítnutí a vyloučení soudce v řízení civilním. O námitkách proti přísedícímu rozhoduje rozhodčí soud mzdový za nepřítomnosti toho, jehož se námitka týká.

Rozhodčí soud mzdový svolá ministerstvo sociální péče, kdykoli toho uzná potřebu, nebo předseda soudu k žádosti zájmové organisace zaměstnavatelů nebo zaměstnanců.

(1) Rozhodčí soud mzdový jedná a rozhoduje v senátu, v němž zasedá kromě předsedy po dvou přísedících ze skupiny zaměstnavatelů a zaměstnanců.

(2) Je-li nedostavením se přísedících znemožněno jednání soudu, určí předseda nový rok, při němž potom rozhodne předseda s těmi přísedícími, kteří se dostavili. V pozvání budiž na boto ustanovení upozorněno.

(3) K jednání jest přibrati zapisovatele. Roky buďtež nařizovány do 14 dnů poté, kdy návrh došel soudu.

Přísedící složí před tím, než se zahájí jednání, do rukou předsedy jednou pro vždy slib, že budou vykonávati úřad podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovají úřední tajemství. Vykonání slibu budiž zaznamenáno.

(1) Rozhodování děje se většinou hlasů všech členů soudu. Předseda hlasuje nakonec. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, ke kterému se přiklonil předseda.

(2) O průběhu a obsahu jednání jakož i o výsledku hlasování sepíše se zápis. Do zápisu budiž pojat také smír před soudem sjednaný.

(4) Při jednání před rozhodčím soudem mzdovým jest veřejnost vyloučena. Předseda pečuje, aby při ústním jednání zachován byl pořádek. Pro porušení pořádku může předseda uložiti pořádkové pokuty do 300 Kč. Přísedící, kteří se do sezení rozhodčího soudu mzdového bez řádné omluvy nedostaví vůbec anebo v ustanovenou hodinu, opustí předčasně jednání nebo zanedbávají své úřední povinnosti jiným způsobem, potrestá předseda trestem pořádkovým až do 304 Kč, jakož i uloží jim náhradu nákladů způsobených zanedbáním. Omluví-li se obmeškalý dodatečně a omluva jeho bude shledána dostatečnou, může předseda pořádkový trest i výrok o náhradě nákladů odvolati. Proti opatřením předsedovým stížnost není přípustna.

Usnesením rozhodčího soudu mzdového mohou býti strany donucovány, aby se k soudu dostavily, pokutami až do 2000 Kč. Mimo to může se jimi na jejich náklad zříditi opatrovník k projednání sporu, uzná-li to soud za vhodné.

Při jednáních před rozhodčím soudem mzdovým mohou se strany dáti na svůj náklad zastupovati zmocněnci, nenáležejícími ke stavu advokátskému, kteří se vykáží před zahájením jednáním řádnou plnou mocí.

(1) Rozhodčí soud mzdový vyslechne v případě potřeby svědky, osoby přezvědné nebo znalce buď sám, nebo je dá vyslechnouti příslušnými obecnými soudy přísežně nebo nepřísežně. Stranám, které se jich dovolávají, může býti uložena záloha peněžní.

(2) Rozhodčí soud mzdový může svědky, osoby přezvědné a znalce donucovati, aby se dostavili, pořádkovými pokutami až do výše 500 Kč.

(3) Veškeré úřady a soudy jsou povinni dožádání rozhodčího soudu mzdového co nejdříve vyhověti.

(1) Nález rozhodčího soudu mzdového budiž a vydán písemně a v něm vysloveno, od které doby nabývá účinnosti a po kterou dobu platí. Nestane-li se tak, nabývá nález účinnosti následujícího dne po dni usnesení soudu.

(2) Proti nálezu rozhodčího soudu mzdového není opravného prostředku.

(3) Nastala-li však po vydání nálezu značná změna poměrů, může každá strana navrhnouti, aby o jejích návrzích bylo znova rozhodnuto.

Smír nebo nález rozhodčího soudu mzdového nahrazuje kolektivní smlouvu a zavazuje všechny zúčastněné zaměstnavatele a zaměstnance, nebyly-li pro ně zvláště smluveny odlišné podmínky.

O nákladech řízení platí zásady řízení sporného.

Všechna jednání a listiny týkající se působnosti rozhodčích soudů mzdových jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

Pokuty podle této hlavy uložené připadají státní pokladně; vymáhá je předseda rozhodčího soudu mzdového soudní exekucí.

Výnosu státní losové výpůjčky, povolené podle hlavy IV. zákona čís. 100/1921 Sb. z. a n. smí býti použito k úhradě výloh spojených s prováděním ustanovení hlavy II. tohoto oddílu a výloh bytové péče a státní a jiné veřejné zaměstnance podle § 87 tohoto zákona, k úhradě podpor podle ustanovení hlavy VI. a VII. zákonů čís. 100/1921 Sb. z. a n., ze dne 27. ledna 1922, čís. 45 Sb. z. a n., zákona ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., a k úhradě výloh bytové péče o státní a jiné veřejné zaměstnance podle § 3 zákona ze dne 7. března 1924, čís. 58 Sb. z. a n.