Senát Národního shromáždění R. Čs. r. 1925.
I. volební období.
11. zasedání.
Tisk 2147.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne ...................................
o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy československým státem.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby nabyla pro československý stát akcií Košicko-Bohumínské dráhy a aby na úhradu nabývací ceny vydala 4%ní státní dlužní úpisy umořitelné do r. 1966 do nejvyšší částky Kč 45.282.000.
§ 2.
Úroky z těchto dlužních úpisů jsou osvobozeny od daně důchodové (rentové).
§ 3.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři financí a železnic.
Důvodová zpráva.
Košicko-Bohumínská dráha byla, pokud jde o trať Košice-Bohumín, koncesována koncesní listinou ze dne 26. června 1866 a pokud jde o trať Prešov-zemská hranice, koncesní listinou z 18. září 1871.
Košicko-Bohumínské dráze patřící ozubená dráha Štrba-Štrbské Pleso (byla koncesována koncesní listinou z 30. června 1895).
Úmluvou z 8. dubna 1876, kterou byla koncese pro trať Prešov-zemská hranice přenesena na akciovou společnost Košicko-Bohumínské dráhy, byl akciový kapitál stanoven částkou 22.641.000 zl.
Obě koncesní listiny svrchu označené poskytovaly Košicko - Bohumínské dráze i dráze Prešov-zemská hranice garancii určitého ročního ryzího výtěžku, která byla vyjádřena ve zlatých ve stříbře. Protokolem z 23. prosince 1875 byla garancie poskytnutá Košicko-Bohumínské dráze ve výši 2.948.390 zl. ve stříbře rozdělena mezi bývalé Rakousko a Uhry podle poměru délky tratí této dráhy, ležících v každém z obou území. Tyto státní garancie byly v pozdějších letech oběma polovinami bývalé říše zvyšovány vzhledem k novým investicím. Výše jejich byla upravena tak, že zaručovaly akcionářům nárok na 4% dividendu a byly splatny pevnou částkou ve stříbře nebo v papírové méně s příplatkem, odpovídajícím agiu stříbra v den splatnosti.
Státním převratem ocitly se všechny trati Košicko-Bohumínské dráhy na našem území, kdežto její generální ředitelství i sídlo akciové společnosti zůstaly v Budapešti. Proto byl ustanoven vládní komisař, který měl za úkol bdíti nad tím, aby provoz této dráhy byl veden tak, jak toho-zájem státu vyžadoval. Když bylo ředitelství státních drah v Košicích v roce 1919 dostatečně vybudováno, byly na Slovensku ležící trati Košicko-Bohumínské dráhy vládním nařízením ze 6. října 1919, č. 539 Sb. z. a n., vzaty do státní správy podle zákona z 10. prosince 1918, č. 64 Sb. z. a n. V té době nebylo lze vzhledem k mezinárodní situaci na Těšínsku vzíti do státní správy též slezskou trať Košicko-Bohumínské dráhy.
Celá tato dráha byla vzata do provozu státního teprve od l. ledna 1921 podle zákona z 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n. Protokolární úmluvou z 25. ledna 1921 byly ujednány jednak základy provozní smlouvy, jednak upraveny finanční otázky společnosti, zejména konverse prioritních obligací, znějících na zlaté ve stříbře, na marky a na rakouské koruny, na měnu československou, jakož i otázky týkající se nezaloženého dluhu této dráhy.
Tímto převzetím do správy státní přešla na ředitelství státních drah v Košicích a Olomouci veškerá provozní agenda Košicko-Bohumínské dráhy, takže bylo lze zrušiti generální ředitelství v Budapešti.
Sídlo společnosti a její společenská správa zůstaly v Budapešti. Společnost podržela si i nadále právo upravovati tarify jak pro dopravu osob, tak pro dopravu zboží.
K zestátnění Košicko-Bohumínské dráhy nebo k nostrifikaci společnosti nemohlo dosud dojíti pro složitost právních otázek, které plynou z ustanovení koncesních listin a které se nedoporučovalo luštiti jednostranně.
Jako nejvýhodnější opatření, jak nabýti úplného vlivu na celou dráhu zejména i po stránce tarifní, bylo shledáno nabytí celého akciového kapitálu neb aspoň jeho většiny státem. Proto bylo navázáno jednání se všeobecným rakouským ústavem. pro úvěr pozemkový ve Vídni, který vede finanční správu Košicko-Bohumínské dráhy, o způsobu, jakým by bylo lze tohoto cíle dosáhnouti. Jednání však nevedla dlouho k cíli a teprve v poslední době byla sjednána s tímto ústavem úmluva o tom, za jakých podmínek by byl ochoten provésti celou akci směřující k tomu, aby stát nabyl akcií Košicko-Bohumínské dráhy výměnou za státní dlužní úpisy. Podle této úmluvy, která byla sjednána s výhradou ústavního schválení navrženého zákona, má býti za každou akcii znějící na 200 zl. rakouské měny vyměněn 4% státní dlužní úpis, znějící na 400 Kč a umořitelný do konce r. 1966.
Získá-li stát tímto způsobem veškerý akciový kapitál Košicko-Bohumínské dráhy nebo takovou jeho část, které jest ve smyslu ustanovení stanov potřebí k těm usnesením valné hromady, k nimž jest potřebí kvalifikované většiny, bude možno přistoupiti k nostrifikaci společnosti a k zestátnění dráhy.
K § l. navržené osnovy se poznamenává:
Celková částka, do jejíž výše mohou býti vydány státní dlužní úpisy, odpovídá výši akciového kapitálu, vyjádřeného v korunách československých v poměru l zl. r. m = 2 Kč.
Pokud jde o úhradu výdajů plynoucích v r. 1925 z provedení tohoto paragrafu, budou emisní výdaje v přibližné částce 2.500.000 Kč hrazeny ze státního rozpočtu kapitola VII. tit. 4 (Státní dluh - správní výdaje), kdežto zúročení dlužních úpisů, jež činí v tomto roce 905.640 Kč, uhradí finanční správa zálohou, která jí bude refundována v r. 1926 z rozpočtu ministerstva železnic kap. XVII. tit. 2.
Vláda projevuje přání, aby osnova byla přikázána v senátě výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému a v poslanecké sněmovně výborům pro dopravu a veřejné práce a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 27. května 1925.
Předseda vlády:
Švehla v. r.
V zastoupení ministra železnic:
Dr. Franke v. r.,
ministr pro zásobování lidu,
a správce ministerstva pošt a telegrafů.