Článek 28.

Z důvodů veřejného pořádku může každý stát smluvní zavésti omezení i pro dopravu jiných předmětů než těch, které jsou uvedeny v článcích 26. a 27. Tyto předpisy musí býti ihned oznámeny Mezinárodní komisi pro vzduchoplavbu, která je sdělí ostatním státům smluvním.

Článek 29.

Všechna omezení, o nichž se děje zmínka v článku 28., musí stejně platiti pro vzducholodi domácí i cizí.

KAPITOLA VII.

VZDUCHOLODI STATNÍ.

Článek 30.

Za státní vzducholodi jsou pokládány:

a) vzducholodi vojenské,

b) vzducholodi věnované výlučně státní službě na př. poště, celnictví, policii.

Ostatní vzducholodi budou pokládány za vzducholodi soukromé. Se všemi státními vzducholoďmi, mimo vzducholodi vojenské, celní nebo policejní, bude jednáno jako se vzducholoďmi soukromými a budou proto podrobeny všem ustanovením této smlouvy.

Článek 31.

Každá vzducholoď, které velí osoba vojenská k tomu zplnomocněná, jest pokládána za vzducholoď vojenskou.

Článek 32.

Žádná vojenská vzducholoď některého smluvního státu nesmí letěti přes území jiného smluvního státu ani tam přistáti, nedostalo-li se jí k tomu zvláštního zmocnění. V tom případě vojenská vzducholoď, ledaže by bylo smluvně jinak ujednáno, bude účastna v zásadě výhod obvykle přiznávaných cizím lodím válečným.

Je-li vojenská vzducholoď nucena přistáti, nebo dožádána nebo vyzvána, aby přistála, nezíská tím žádné z výhod, uvedených v odstavci prvém.

Článek 33.

Zvláštní dohody, ujednané mezi jednotlivými státy, ustanoví, ve kterých případech by vzducholodi policejní a celní mohly býti zmocněny, aby překročily hranici. V žádném případě nebudou požívati výhod uvedených v článku 32.

KAPITOLA VIII.

MEZINÁRODNÍ KOMISE PRO VZDUCHOPLAVBU.

Článek 34.

Pod jménem "Mezinárodní komise pro vzduchoplavbu" bude zřízena mezinárodní stálá komise, jež bude státi pod záštitou Společnosti Národů a bude složena takto:

Po dvou zástupcích bude míti každý z. těchto států: Spojené státy americké, Francie, Italie a Japonsko;

po jednom zástupci: Velká Britanie, každá britská dominie a Indie;

po jednom zástupci každý z ostatních států smluvních.

Každý z pěti prvních států (Velká Britanie s dominiemi a Indie jest čítána v tomto případě jako jeden stát) bude míti takový celkový nejmenší počet hlasů, aby tento počet násoben pěti, dal číslo aspoň o jedničku větší než úhrnný počet hlasů všech ostatních států smluvních. Každý jiný stát mimo pět prvních bude míti po jednom hlase. Mezinárodní komise pro vzduchoplavbu upraví svůj jednací řád a určí místa svého trvalého sídla, ale bude jí ponecháno na vůli, aby se scházela, kde jí bude libo. První její shromáždění bude v Paříži. Shromáždění toto bude svoláno vládou francouzskou, jakmile většina signatárních států oznámí jí ratifikaci této smlouvy.

Komise bude oprávněna:

a) přijímati od každého státu smluvního anebo podávati mu návrhy za účelem pozměnění nebo doplnění ustanovení této smlouvy a oznamovati přijaté změny;

b) prováděti úkoly, které jsou jí uděleny tímto článkem a články 9, 13, 14, 15, 17, 27, 28, 36 a 37 této smlouvy;

c) doplňovati ustanovení příloh A až G;

d) shromažďovati a sdělovati smluvním státům všemožné informace o mezinárodní vzduchoplavbě;

e) shromažďovati a sdělovati smluvním státům všechny zprávy z oboru radiotelegrafie, meteorologie a lékařství, týkající se mezinárodní vzduchoplavby;

f) zajistiti vydávání map aeronautických dle ustanovení přílohy F;

g) podávati dobrozdání o všech otázkách, které jí budou od států předloženy.

Každá změna ustanovení kterékoli přílohy bude moci býti provedena Mezinárodní komisí pro vzduchoplavbu, bude-li tato změna schválena třemi čtvrtinami úhrnného možného počtu hlasů, t. j. úhrnného počtu hlasů, které by mohly býti odevzdány, kdyby všechny státy byly přítomny. Tato změna nabude plné působnosti, jakmile bude oznámena Mezinárodní komisí pro vzduchoplavbu všem státům smluvním.

Každý návrh změny článků této smlouvy bude projednán komisí pro vzduchoplavbu, ať vychází od některého ze států smluvních nebo od komise samotné. Žádná změna této povahy nesmí býti navržena ku přijetí státům smluvním, nebyla-li schválena alespoň dvěma třetinami úhrnného možného počtu hlasů. Změny provedené na článcích smlouvy (s výjimkou příloh) musí býti dříve než nabudou účinnosti, výslovně přijaty smluvními státy.

Náklady na organisaci a působení Mezinárodní komise pro vzduchoplavbu ponesou smluvní státy v poměru počtu svých hlasů.

Náklady spojené s vysláním technických delegací ponese si každý stát sám.

KAPITOLA IX.

USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ.

Článek 35.

Smluvní strany se zavazují, že každá, pokud se jí to týče, bude spolupracovati dle možnosti na mezinárodních opatřeních, týkajících se:

a) shromažďování a vydávání meteorologických informací, statistických, běžných nebo zvláštních, dle ustanovení přílohy G;

b) vydávání jednotných aeronautických map, jakož i vybudování jednotného systému aeronautických označení, dle ustanovení přílohy F;

c) užívání radiotelegrafie ve vzduchoplavbě, zřízení nutných radiotelegrafických stanic, jakož i zachovávání mezinárodních radiotelegrafických předpisů.

Článek 36.

Všeobecná ustanovení vztahující se k celnictví, pokud se týkají mezinárodní vzduchoplavby, jsou předmětem zvláštní dohody dle přílohy H této smlouvy.

Ze žádného ustanovení této smlouvy nesmí býti dovozováno, že státům smluvním není dovoleno uzavírati ve shodě se zásadami stanovenými samotnou smlouvou mezi sebou, zvláštní dohody o celnictví, policii, poštovnictví neb ostatních společných zájmech z oboru vzduchoplavby. Takové dohody musí býti ihned oznámeny Mezinárodní komisi pro vzduchoplavbu, která je sdělí ostatním státům smluvním.

Článek 37.

V případě neshody mezi dvěma nebo několika státy ve příčině výkladu této smlouvy bude spor urovnán stálým mezinárodním soudem, který bude zřízen Společností národů a. pokud tento soud nebude zřízen rozhodčím.

Jestliže se strany nedohodnou přímo na volbě rozhodčích, bude postupováno takto:

Každá strana jmenuje jednoho rozhodčího a rozhodčí se dohodnou o osobě rozsudího. Jestliže se rozhodčí nemohou dohodnouti, označí každá strana další stát a tyto státy jmenují rozsudího buď společnou dohodou anebo tím, že každá navrhne jedno jméno a los rozhodne.

Neshody, vztahující se k technickým ustanovením připojeným k této smlouvě, budou urovnány Mezinárodní komisí pro vzduchoplavbu většinou hlasů.

V případě, že by spor dotýkal se otázky, jde-li o výklad ustanovení smlouvy samotné anebo o výklad některého technického ustanovení, bude na rozhodčím soudu, ustanoveném v prvním odstavci tohoto článku, aby rozhodl s konečnou platností.

Článek 38.

V případě války nebudou se ustanovení této smlouvy dotýkati svobody jednání smluvních států, ať válku vedoucích, ať neutrálních.

Článek 39.

Ustanovení této smlouvy jsou doplněna přílohami A až H, které za výhrady opatřeni článku 34, odstavce c) mají tutéž platnost a nabývají účinnosti v tomže čase, jako Smlouva samotná.

Článek 40.

Britské osady a Indie budou pokládány pro účely této smlouvy za státy.

Území a příslušníky zemí chráněných anebo území spravovaných ve jménu Společnosti národů jest pro účely této smlouvy posuzovati jako území a příslušníky státu ochranného anebo ku správy zmocněného.

Článek 41.

Státům, které se nezúčastnily války 1914 až 1919, bude dovoleno, aby přistoupily k této smlouvě.

Tato přistoupení bude oznámeno diplomaticky vládě francouzské republiky a jí všem státům signatárním nebo přistoupivším.

Článek 42.

Každý stát, který se zúčastnil války 1914 až 1919 a nepodepsal této smlouvy, bude moci přistoupiti k ní, jen je-li členem Společnosti národů nebo až do 1. ledna 1923, dojde-li jeho přístup souhlasu mocnosti spojených a sdružených, které podepsaly Mírovou smlouvu, uzavřenou s řečeným státem. Po 1. lednu 1923 bude toto přistoupení možné, bude-li schváleno nejméně třemi čtvrtinami států signatárních a přistoupivších, hlasujících za podmínek obsažených v článku 34. této smlouvy.

Žádosti o přistoupení bude říditi na vládu republiky francouzské, která je sdělí ostatním mocnostem smluvním. Není-li žádající stát plnoprávně přijat za člena Společnosti národů, sebéře vláda republiky francouzské hlasy řečených mocností a sdělí jim výsledek hlasování.

Článek 43.

Tato konvence nemůže býti vypovězena před 1. lednem 1922. Případná výpověď musí býti oznámena vládě francouzské republiky, která ji sdělí ostatním stranám smluvním. Tato výpověď nabývá účinnosti nejdříve rok potom, co byla učiněno zmíněné oznámení a má platnost jenom ohledně oné mocnosti, která ji dala.

Tato smlouva bude ratifikována.

Každá mocnost zašle svoji ratifikaci vládě francouzské, jež se postará o to, aby o ní zpravila ostatní mocnosti signatární. Ratifikační listiny zůstanou uloženy v archivu francouzské vlády.

Tato smlouva nabývá účinnosti oproti Mocnostem, které již svoji ratifikaci předaly, pro každou signatární Mocnost čtyřicet dnů po tom, co ratifikaci složila.

Až tato smlouva nabude platnosti, zašle francouzská vláda po ověřeném opisu Mocnostem, které na základě mírových smluv se zavázaly, že budou užívati pro vzduchoplavbu pravidel shodných s ustanoveními této smlouvy.

Sepsáno v Paříži, třináctého října roku tisícíhodevítistéhodevatenáctého v jediném prvopise, který zůstane uložen v archivu vlády republiky francouzské a jehož ověřené opisy budou zaslány smluvním státům.

Řečený prvopis, datovaný jak jest nahoře řečeno, může býti podepsán až včetně do dvanáctého dubna roku tisícíhodevítistéhodvacátého.

Na důkaz toho podepsali plnomocníci dále vyjmenovaní, jichž plné moci byly uznány za správné a platné, tuto smlouvu, jejíž texty francouzský, anglický a italský mají stejnou platnost.

(L. S.) ROLIN-JAEQUEMYNS.

(L. S.) ISMAEL MONTES.

(L. S.) RAUL FERNANDES.

(L. S.) EYRE A. CROWE.

(L. S.) V. K. WELLINGTON KOO.

(L. S.) RAFAEL MARTINEZ ORTIZ.

(L. S.) E. DORN Y DE ALSUA.

(L. S.) S. PICHON.

(L. S.) VITTORIO SCIALOJA.

(L. S.) ANTONIO BURGOS.

(L. S.) I. J. PADEREWSKI.

(L. S.) AFFONSO COSTA.

(L. S.) ALEX. VAIDA VOEVOD.

(L. S.) CHAROON.

(L. S.)

(L. S.) J. A. BUERO.

 

 

PŘÍLOHA A.

OZNAČOVÁNÍ VZDUCHOLODÍ.

ODDÍL I.

VŠEOBECNÉ.

a) Značkou státní příslušnosti bude velké písmeno abecedy latinské, na příklad Francie........F.

Značkou immatrikulační bude skupina čtyř velkých písmen; každá skupina bude obsahovati při nejmenším jednu samohlásku, při čemž písmeno Y pokládá se za samohlásku.

Úplné skupiny pěti písmen bude užíváno jako volacího signálu vzducholodi, když jí bude vyslati nebo přijmouti signály radiotelegrafické, nebo pro každý jiný způsob sdělení, vyjímajíc sdělení signály optickými, kde bude použito metod obvyklých.

Značky státní příslušnosti a immatrikulační budou shodny s údaji seznamu při oddílu VIII. této přílohy.

b) Na všech vzducholodích, mimo vzducholodi státní a obchodní, bude značka immatrikulační podtržena černou čarou.

c) Rejstřík matriční a certifikát immatrikulační musí obsahovati popis vzducholodi a udávati: číslo nebo jinou značku totožnosti, kterou výrobce přistrojí dává; značku immatrikulační a značku státní příslušnosti, o nichž se nahoře stala zmínka; mateřský přístav vzducholodi; jméno a příjmení, státní příslušnost a bydliště majitele, jakož i datum immatrikulace.

d) Každá vzducholoď musí býti opatřena kovovou deskou, umístěnou na snadno viditelném místě loďky nebo trupu, na níž napsány jsou jméno, příjmení a bydliště majitele, značka státní příslušnosti a immatrikulační značka vzducholodi.

 

 

CERTIFIKÁT IMMATRIKULAČNÍ

(prozatímní vzor).

Státní příslušnost..............

Značka státní příslušnosti.......

Značka immatrikulační.........

Datum immatrikulace..........

Druh vzducholodi

Vzducholoď turistická...

Vzducholoď obchodní...

Vzducholoď státní......

Jméno výrobce...............

Číslo serie...................

Popis......................

Majitel (jméno a příjmení)......

Sídlo majitele................

Státní příslušnost majitele.....

Mateřský přístav vzducholodi...

Podpis a razítko úřadu, který certifikát vydal..........

ODDÍL II.

UMÍSTĚNÍ ZNAČEK NA STROJI.

Značky státní příslušnosti a immatrikulační buďtež namalovány černě na půdě bílé a umístěný takto:

a) Létadla. Značky jest malovati jednou na spodním povrchu ploch dolních a jednou na horním povrchu ploch horních, při čemž hořejšek písmen namířen jest ku přední hraně. Buďtež namalovány také na každé straně trupu mezi křídly a zadními plochami stroje. Nemá-li stroj trupu, buďtež značky namalovány na loďce.

b) Řiditelné vzducholodi a balony. Na řiditelných vzducholodích jest značky umístiti pokud možno nejblíže k největšímu příčnímu řezu; opakují se na obou stranách a nahoře, při čemž značka, posléze uvedená má býti ve stejných vzdálenostech od značek na stranách.

Na balonech jsou značky dvakrát a jsou namalovány na největším vodorovném obvodu co nejdále jedna od druhé.

U řiditelných vzducholodí a u balonů musí býti značky na bocích stejně dobře viditelny se stran i se země.

ODDÍL III.

DALŠÍ UMÍSTĚNÍ ZANČEK STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI.

a) Létadla a řiditelné vzducholodi. Značku státní příslušnosti jest umístiti na obou stranách spodního povrchu, a to buď pevné plochy spodní na zádi nebo kormidla výškového a rovněž na horním povrchu pevné plochy horní nebo kormidla výškového, je-li toto širší. Tyto značky opakují se na obou stranách kormidla směrového anebo na vnějších stranách vnějších kormidel, má-li stroj několik kormidel směrových.

b) Balony. Značky státní příslušnosti jest vymalovati na loďce.

ODDÍI IV.

ROZMĚRY ZNAČEK STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOSTI A IMMATRIKULAČNÍCH.

a) Létadla. Výška značek na plochách křídel a na plochách na zádi budiž čtyři pětiny jich příslušné šířky; na směrovém kormidle buďtež značky co možno největší. Na trupu nebo na loďce budiž výška značek čtyři. pětiny největší výšky měřené v nejužším místě trupu anebo loďky, na němž jsou namalovány.

b) viditelné vzducholodi a balony. - Při značkách státní příslušnosti, vymalovaných na plochách na zádi, budiž výška písmen rovna čtyřem pětinám šířky zadní plochy, na kormidle buďtež tyto značky co možno největší. Výška ostatních značek nesmí býti menší než dvanáctina obvodu největšího příčného průřezu řiditelné vzducholodi.

U balonů budiž výška značek státní příslušnosti čtyři pětiny výšky loďky; výška ostatních značek budiž rovna nejméně dvanáctině obvodu balonu.

c) Všeobecná ustanovení. - U žádné vzducholodi nemusí výška značek státní příslušnosti a značek immatrikulačních přesahovati 2 metry 50.

 

ODDÍL V.

ROZMĚRY, TYPY PÍSMEN ATD.

a) Šířka písmen budiž rovna dvěma třetinám jich výšky. Tloušťka jejich tahů budiž rovna šestině téže výšky. Písmeny buďtež obvyklého plného typu, všechny téhož typu a těchže rozměrů; prostor mezi nimi budiž ponechán rovný polovině šířky písmen.

b) U písmen podtržených mějž podtrhovací čára tutéž tloušťku jako písmeny, a týž prostor budiž ponechán mezi spodkem písmen a hořejškem podtrhovací čáry.

ODDÍL VI.

Prostora mezi značkou immatrikulační a značkou státní příslušnosti, kde značka im-matrikulační a značka státní příslušnosti jsou pospolu, musí býti odděleny vodorovnou čarou, jež se délkou rovná šířce písmeny.

ODDÍL VII.

UDRŽOVÁNÍ.

Značky státní příslušnosti a immatrikulační musí býti umístěny co nejlépe, při čemu musí býti brán zřetel na tvar vzducholodi. Tyto značky musí býti udržovány stále čisty a musí zůstati vždy viditelnými.

ODDÍL VIII.

SEZNAM ZNAČEK.

Značka státní příslušnosti každého ze států v dalším vyjmenovaných vztahuje se i na vzducholodi jeho dominií, osad, protektorátů, dependancí nebo zemí spravovaných jím na základě mandátu Společnosti národů.

Země	Značka státní příslušnosti	Značka immatrikulační
Spojené státy americké	N	Všechny kombinace, provedené dle odstavce a) oddílu I této přílohy z 26 písmen abecedy seskupených po čtyřech nejméně s jednou samohláskou v každé skupině. Např. A D C J, P U R N.
Říše Britská	G
Francie	F
Italie	I
Japonsko	J
Bolivie	C	Všechny kombinace s B jako první písmenou
Cuba	C	Všechny kombinace s C jako první písmenou
Portugalsko	C	Všechny kombinace s P jako první písmenou
Rumunsko	C	Všechny kombinace s R jako první písmenou
Uruguay	C	Všechny kombinace s U jako první písmenou
Československo	L	Všechny kombinace s B jako první písmenou
Guatemala	L	Všechny kombinace s G jako první písmenou
Liberia	L	Všechny kombinace s L jako první písmenou
Brasilie	P	Všechny kombinace s B jako první písmenou
Polsko	P	Všechny kombinace s P jako první písmenou
Belgie	O	Všechny kombinace s B jako první písmenou
Peru	O	Všechny kombinace s P jako první písmenou
Čína	X	Všechny kombinace s C jako první písmenou
Honduras	X	Všechny kombinace s H jako první písmenou
Srbsko-Chorvatsko-Slovinsko	X	Všechny kombinace s S jako první písmenou
Haiti	H	Všechny kombinace s H jako první písmenou
Siam	H	Všechny kombinace s S jako první písmenou
Ecuador	E	Všechny kombinace s E jako první písmenou
Řecko	S	Všechny kombinace s G jako první písmenou
Panama	S	Všechny kombinace s P jako první písmenou
Hedžas	A	Všechny kombinace s H jako první písmenou
Nicaragua	A	Všechny kombinace s N jako první písmenou

PŘÍLOHA B.

CERTIFIKÁT O ZPŮSOBILOSTI K PLAVBĚ.

Základní podmínky požadované pro vydání certifikátu o způsobilosti k plavbě jsou tyto:

1. Pokud se týče bezpečnosti, musí býti vzducholoď stavěna tak, aby splnila jisté minimální podmínky.

2. U každého strojového typu, jenž byl podroben zkoušce, musí býti podán dostatečný důkaz o skutečné schopnosti k letu pokusným letem, splňujícím jisté minimální podmínky. Jakmile však jest některý typ schválen, jsou ostatní stroje, které by byly později stavěny dle téhož vzoru, od těchto zkoušek osvobozeny.

3. Konstrukce každé vzducholodi musí býti schválena, pokud se týče materiálu a provedení. Posuzování konstrukce a vzorků musí vyhovovati jistým minimálním podmínkám.

4. Každá vzducholoď musí býti opatřena přístroji, nutnými pro bezpečnost plavby.

5. Minimální podmínky, o nichž mluví hořejší odstavec 1. až 3., budou ustanoveny později Mezinárodní komisí pro vzduchoplavbu. Před tím ustanoví každý ze smluvních států sám pravidla, jež budou směrodatna při vydávání certifikátů o schopnosti k plavbě a pro zachování jich v platnosti.

PŘÍLOHA C.

LODNÍ KNIHY.

ODDÍL I.

CESTOVNÍ ZÁPISNÍK

Tento zápisník musí míti každá vzducholoď a musí býti v něm obsaženy tyto údaje:

a) kategorie, ke které vzducholoď patří, značka státní příslušnosti a značka immatrikulační, jméno, příjmení, státní příslušnost a bydliště majitele, jméno výrobce a užitečné zatížení vzducholodi;

b) kromě toho pro každou cestu;

1. jméno, státní příslušnost a bydliště pilota a každého ze členů posádky;

2. místo, datum a hodinu odjezdu, sledovaný směr cesty a všechny příhody na cestě, přistání v to počítajíc.

ODDÍL II.

KNÍŽKA VZDUCHOLODI.

Tato knížka jest předepsána jenom pro vzducholodi, sloužící hromadné dopravě osob nebo zboží. Má obsahovati tyto údaje:

a) kategorii, ke které vzducholoď patří, značky immatrikulační a státní příslušnosti, jméno, příjmení, státní příslušnost a bydliště majitele, jméno výrobce a užitečné zatížení vzducholodi;

b) typ a číslo serie motoru, typ vrtule s číslem, stoupáním a průměrem, jakož i jméno výrobce;

c) typ přístroje pro jiskrovou telegrafii, namontovaného na vzducholodi;

d) návěští, dávající personálu, zodpovědnému za výkonnost a udržování vzducholodi, všechna nutná poučení, týkající se upevňování lany;

e) úplné a podrobné technické zprávy o dřívější službě vzducholodi, v to počítajíc zkoušky při převzetí, revise, výměnu součástí, opravy a všechny práce toho druhu.

ODDÍL III.

KNÍŽKA MOTORU.

Tato knížka jest předepsána jenom pro motory na vzducholodích užívaných pro dopravu cestujících a zboží. Pro každý motor musí býti zvláštní knížka, která jej vždy doprovází. Knížka má obsahovati tyto údaje: