Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Správa tohoto jednotného organismu bude obstarávána ředitelem, jejž jmenuje Ústřední rýnská komise, která jej bude moci též odvolati.

Tento ředitel musí býti státním příslušníkem francouzským. Bude podroben dozoru Ústřední rýnské komise a bude sídliti ve Štrasburce.

V obou těchto přístavech budou zřízeny svobodné oblasti po rozumu části XII. této smlouvy (přístavy, vodní cesty a železnice).

Zvláštní úmluva, jež bude ujednána mezi Francií a Německem, a bude závislá na schválení Ústřední rýnské komise, určí způsob této organisace, zvláště se stanoviska finančního.

Jest souhlas v tom, ze ve smyslu tohoto článku přístav kehlský zahrnuje veškeré plochy pozemkové, nutné k ruchu přístavnímu a dopravě vlaků, konajících službu přístavní, počítaje v to vnitřní přístav, nábřeží a železniční trati, náspy, jeřáby, pobřežní tržnice a skladiště, sila, vytahovadla i hydro-elektrárny, patřící k zařízení přístavu.

Německá vláda se zavazuje učiniti všechna opatření, jež od ní budou požadována k tomu cíli, aby vlaky jakéhokoliv druhu vyjíždějící nebo dojíždějící do Kehlu, určené ať pro pravý či levý břeh Rýna, byly bezpečně sestavovány a vypravovány jak možno nejlépe.

Všechna práva a vlastnictví soukromých osob budou zachována. Zvláště pak zdrží se správa přístavů jakéhokoliv opatření, jež by bylo na újmu vlastnickým právům francouzských neb badenských železnic. Státním příslušníkům, lodím a zboží kteréhokoliv státu bude v obou přístavech zajištěna rovnost v nakládání, pokud jde o obchod.

Bude-li Francie, až vyprší šestý rok, míti za to, že stav prací prováděných na přístavu štrasburském nutně vyžaduje prodloužení tohoto přechodního řádu, bude jí volno požádati za prodloužení Ústřední komise rýnské, která bude moci prodloužení to povoliti na dobu, nepřesahující tří let.

Po celou dobu prodloužení budou ponechány v platnosti svrchu uvedené svobodné oblasti. Než bude jmenován první ředitel Ústřední komisí rýnskou, může za podmínek zde uvedených býti ustanoven čelnými mocnostmi spojenými a přidruženými ředitel prozatímní, jenž musí býti státním příslušníkem francouzským. O všech otázkách, v tomto článku zmíněných, bude rozhodovati Ústřední komise rýnská většinou hlasů.

ČLÁNEK 66. - Železniční a jiné mosty, jež vedou nyní v hranicích Alsasko-Lotrinska přes Rýn, budou ve všech svých částech a v celé své délce vlastnictvím francouzského státu, který zajistí jejich udržování.

ČLÁNEK 67. - Vláda francouzská nastupuje ve všechna práva, jež příslušela říši německé co do všech železničních tratí, jež jsou pod správou železnic říše německé, ať jsou již v provozu nebo v stavbě.

Stejně jest tomu, pokud jde o práva německé říše na koncese železniční a pouličních drah, ležících na územích, zmíněných v článku 51.

Z tohoto převzetí práv nevzniknou státu francouzskému žádné závazky platební. Pohraniční stanice železniční budou ustanoveny později dohodou, s podmínkou předem určenou, že na rýnské hranici budou položeny na pravém břehu.

ČLÁNEK 68. - Ve shodě s ustanoveními článku 268., hlavy I., oddílu I., části X. (klausule hospodářská) této smlouvy budou suroviny neb výrobky, pocházející z území, uvedených v článku 51. po dobu pěti let, počínajíc ode dne, kdy nabude platnosti tato smlouva, při přechodu na německé celní území osvobozeny ode všech celních poplatků.

Francouzská vláda si vyhrazuje určiti každoročně výnosem, notifikovaným vládě německé, ráz a množství výrobků, které budou požívati výhody tohoto osvobození.

Množství každého výrobku, které bude moci býti takto každoročně zasíláno do Německa, nebude směti převyšovati roční průměr množství, zaslaného během let 1911-1913.

Mimo to zavazuje se vláda německá dovoliti po uvedenou dobu pěti let beze všech celních poplatků neb jiných břemen počítaje k nim i vnitřní dávky, volný vývoz z Německa a dovoz do Německa pro niti, tkaniny a jiné látky nebo výrobky textilní jakéhokoliv druhu neb způsobu, dopravované z Německa do území uvedených v článku 51. za účelem jakéhokoliv zušlechtění, jako bílení, barvení, přetiskování, přistřihování, ožehování, soukání neb valchování.

ČLÁNEK 69. - Po dobu desíti let, počínajíc ode dne, kdy nabude platnosti tato smlouva, jsou ústřední výrobny elektrické energie, ležící na území německém, které dodávaly elektrickou energii na území uvedená v článku 51. nebo takovým podnikům, jichž provozování přechází definitivně neb provisorně s Německa na Francii, povinny pokračovati v tomto dodávání ve výši spotřeby, odpovídající uzávěrkám a smlouvám platným dne 11. listopadu 1918.

Dodávání toto bude se díti podle platných smluv a za ceny, jež nesmějí převyšovati ony, jaké platí svrchu řečeným výrobnám příslušníci němečtí.

ČLÁNEK 70. - Rozumí se, že vláda francouzská bude míti právo zakázati budoucně na územích uvedených v článku 51. každou novou účast německou:

1. ve správě veřejného statku a veřejných podniků jako: železnic, vodních cest, rozvádění vody, plynu, energie elektrické a jiných a v těžbě z těchto statků a podniků;

2. v majetnictví k dolům a lomům jakéhokoliv druhu i v podnicích s tím souvisících;

3. konečně v závodech hutních, třeba by jejich provozování nebylo sloučeno s těžbou důlní.

ČLÁNEK 71. - Pokud jde o území, uvedené v čl. 51., Německo vzdává se za sebe a své příslušníky ode dne 11. listopadu 1918 práva dovolávati se ustanovení zákona ze dne 25. května 1910, týkajícího se obchodu solmi draselnatými, a vůbec všech ustanovení o účasti německých organisací v těžbě z dolů draslových. Rovněž se za sebe a své příslušníky vzdává práva dovolávati se jakýchkoliv úmluv, ustanovení neb zákonů, které by mohly platiti k jejímu prospěchu co do ostatních produktů uvedených území.

ČLÁNEK 72. - Úprava otázek, týkajících se dluhů uzavřených před 11. listopadem 1918 mezi říší německou a státy německými neb jejich příslušníky obývajícími v Německu s jedné strany, a Alsasko-Lotrinčany, obývajícími v Alsasko-Lotrinsku s druhé strany, bude provedena shodně s ustanoveními dílu III., částí X. (klausule hospodářské) této smlouvy, s výhradou, že výraz "před válkou" má býti nahrazen "před 11. listopadem 1918".

Výměnný kurs, jehož se má použíti při řečeném vyrovnávání, bude průměrný kurs znamenaný na burse ženevské v měsíci, který předcházel před 11. listopadem 1918.

Za účelem vyrovnávání svrchu řečených dluhů za podmínek ustanovených v díle III., části X. (klausule hospodářské) této smlouvy, bude moci býti zřízen na území uvedeném v článku 51., zvláštní úřad verifikační a kompensační s tím, že tento úřad bude moci býti považován podle paragrafu 2. přílohy uvedeného dílu za úřad "ústřední".

ČLÁNEK 73. - Statky, práva a zájmy soukromé Alsasanů-Lotrinčanů v Německu budou podrobeny ustanovením oddílu IV., části X., (klausule hospodářská) této smlouvy.

ČLÁNEK 74. - Vláda francouzská vyhrazuje si právo zadržeti a likvidovati všechny statky, práva a zájmy, které měli 11. listopadu 1918 příslušníci němečtí nebo společnosti stojící pod dozorem Německa na územích, uvedených v článku 51., za podmínek ustanovených v posledním odstavci svrchu uvedeného článku 53.

Německo odškodní přímo své příslušníky zbavené svých práv svrchu řečenými likvidacemi. Použití výtěžku těchto likvidací bude se říditi podle ustanovení oddílu III. a IV., části X. (hospodářské klausule) této smlouvy.

ČLÁNEK 75. - Výjimkou z ustanovení oddílu V., části X. (klausule hospodářské) této smlouvy, jsou zachovány v platnosti všechny smlouvy, jež přede dnem vyhlášení francouzského výnosu ze dne 30. listopadu 1918 v Alsasko-Lotrinsku uzavřeny byly mezi Alsasany-Lotrinčany (osobami fysickými či právními) nebo jinými obyvateli Alsasko-Lotrinska s jedné strany a říší německou nebo státy německými neb jich příslušníky, obývajícími v Německu, s druhé strany a jichž splnění bylo oddáleno příměřím nebo pozdějším (francouzským) zákonodárstvím.

Nicméně zrušeny budou všechny smlouvy, jichž zrušení v zájmu obecném vláda francouzská ohlásí Německu ve lhůtě šestiměsíční, počítajíc ode dne, kdy nabude platnosti tato smlouva, leda pokud jde o dluhy a jiné závazky peněžité vyplývající z toho, že před 11. listopadem 1918 bylo na základě těchto smluv něco plněno nebo placeno. Bude-li míti zrušení těchto smluv pro jednu ze smluvních stran v zápětí značnou škodu, bude poskytnuta straně poškozené slušná náhrada, jež se vypočte jedině podle vloženého kapitálu a bez ohledu na ušlý zisk.

Pokud jde o promlčení, lhůty preklusivní a propadnutí, budou v Alsasku-Lotrinsku platiti ustanovení článků 300. a 301., oddílu V., části X. (klausule hospodářská) s tím omezením, že výraz "vypuknutí války" má býti nahrazen výrazem, 11. listopadu 1918", a že výraz "během války" má býti nahrazen výrazem "perioda od 11. listopadu 1918, až do dne, kdy nabyla platnosti tato smlouva".

ČLÁNEK 76. - Otázky týkající se práv vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého Alsasanů-Lotrinčanů budou řešeny podle obecných ustanovení oddílu VII., části X. (kausule hospodářské) této smlouvy a to tak, že Alsasané-Lotrinčané, mající nárok na takováto práva na základě zákonodárství německého, zůstanou v plném a ne omezeném užívání těchto práv na území německém.

ČLÁNEK 77. - Stát německý se zavazuje vydati státu francouzskému podíl, jenž připadá na štrasburskou pojišťovnu invalidní a starobní ze všech reserv utvořených říší nebo veřejnými nebo soukromými korporacemi na ní závislými k účelům invalidního a starobního pojišťování.

Totéž platí o kapitálech a reservách uložených v Německu, které po zákonu patří jiným pokladnám sociálně pojišťujícím, hornickým pokladnám pensijním, pokladně alsasko-lotrinských železnic, jiným organisacím pensijním, zřízeným ve pro spěch personálu veřejných správ a podniků a činným v Alsasko-Lotrinsku, rovněž tak jako o kapitálech a reservách, které dluží pojišťovna soukromých zřízenců v Berlíně z důvodu závazků uzavřených ve prospěch pojištěnců této skupiny, sídlících v Alsasku-Lotrinsku.

Zvláštní úmluva ustanoví podmínky a způsob tohoto převodu.

ČLÁNEK 78. - O vykonávání soudních rozsudků, podávání odvolání a provádění soudního stíhání budou platiti tato pravidla:

1. všechny rozsudky, vynesené ve věcech civilních a obchodních od 3. srpna 1914 soudy alsasko-lotrinskými mezi Alsasany-Lotrinčany nebo mezi Alsasany-Lotrinčany a cizinci anebo mezi cizinci a které nabyly právní moci před 11. listopadem 1918, budou považovány za konečné a beze všeho vykonatelné.

Jestliže rozsudek byl vynesen ve věci mezi Alsasany-Lotrinčany a Němci neb mezi Alsasany-Lotrinčany a poddanými států spojených s Německem, bude takovýto rozsudek vykonatelný, teprve až mu bude vykonatelnost přiznána novým příslušným soudem znovu nabytého území, uvedeného v článku 51.;

2. všechny rozsudky vynesené od 3. srpna 1914 proti Alsasanům-Lotrinčanům pro zločiny nebo přečiny politické soudy německými, prohlašují se za neplatné;

3. všechna rozhodnutí vynesená říšským soudem v Lipsku po 11. listopadu 1918 o odvoláních podaných proti rozhodnutí soudů alsasko-lotrinských budou považována za neplatná a mají býti zrušena. Spisy nižších instancí budou zaslány zpět příslušným soudům alsasko-lotrinským.

Zastavují se všechna odvolání k říšskému soudu proti rozhodnutím soudů alsasko-lotrinských. Spisy budou svrchu uvedeným způsobem vráceny, aby mohly býti bez odkladu postoupeny francouzskému kasačnímu dvoru, který bude příslušným k rozhodování;

4. všechna soudní stíhání v Alsasku-Lotrinsku pro trestní činy spáchané v době ode dne 11. listopadu 1918 do dne, kdy nabude platnosti tato smlouva, budou provedena podle zákonů německých, pokud tyto zákony nebyly změněny nebo nahrazeny výnosy náležitě v místě samém od francouzských úřadů vyhlášenými;

5. všechny ostatní otázky týkající se příslušností, řízení nebo správy justiční budou upraveny zvláštní úmluvou mezi Francií a Německem.

ČLÁNEK 79. - Přiložená dodatečná ustanovení týkající se státního občanství, mají tutéž platnost, jako ustanovení tohoto oddílu.

Všechny ostatní otázky týkající se Alsaska Lotrinska, které nejsou upraveny touto částí a přílohou k ní, ani obecnými předpisy této smlouvy, budou předmětem pozdějších úmluv mezi Francií a Německem.

Paragraf 1. - Počínaje dnem 11. listopadu 1918 nabývají ipso facto opět státního občanství francouzského:

1. osoby, které ztratily státní občanství francouzské v důsledku smlouvy francouzsko-německé ze dne 10. května 1871, a nenabyly od té doby jiného státního občanství než německého;

2. legitimní nebo nemanželští potomci osob uvedených v předcházejícím paragrafu mimo ty, kteří mezi svými ascendenty se strany otcovy mají Němce přistěhovalého do Alsaska-Lotrinska po 15. červenci 1870;

3. všechny osoby narozené v Alsasku-Lotrinsku z neznámých rodičů, nebo jichž státní občanství jest neznámo.

Paragraf 2. - Během roku následujícího po dni, kdy nabude platnosti tato smlouva, budou se moci ucházeti o státní občanství francouzské osoby náležející do některé z těchto skupin:

1. všechny osoby, které nenabyly opět státního občanství francouzského na základě paragrafu 1. a které mají mezi svými předky Francouze nebo Francouzku, ztrativší státní občanství francouzské za okolností uvedených v řečeném paragrafu;

2. všichni cizinci, kteří nejsou příslušníky některého státu německého, a kteří získali alsasko-lotrinské domovské právo před 3. srpnem 1914;

3. všichni Němci mající bydliště v Alsasku-Lotrinsku déle než od 15. července 1870 aneb ti, jejichž některý ascendent měl v oné době své bydliště v Alsasku-Lotrinsku;

4. všichni Němci narození nebo bydliště své mající v Alsasku-Lotrinsku, kteří sloužili v řadách armád spojených neb přidružených za nynější války, jakož i jejich potomci;

5. všechny osoby narozené v Alsasku-Lotrinsku před 10. květnem 1871 z rodičů cizích, i jejich potomci;

6. manžel neb manželka osoby, která znovu nabyla státního občanství francouzského na základě paragrafu 1. aneb která o ně se uchází a je obdrží za předcházejících podmínek.

Zákonný zástupce má právo ucházeti se jménem nezletilcovým o státní občanství francouzské; nebylo-li tohoto práva použito, bude moci nezletilec ucházeti se o francouzské státní občanství během roku, který následovati bude po dosažení jeho zletilosti.

Žádost o státní občanství může býti úřady francouzskými zamítnuta, vyjímajíc případ uvedený pod číslem 6. tohoto paragrafu.

Paragraf 3. - Mimo případy uvedené v paragrafu 2. nezískávají Němci narození nebo bydliště své mající v Alsasko-Lotrinsku státního občanství francouzského z toho pouhého důvodu, že Alsasko Lotrinsko se opět spojuje s Francií, byť i měli tam domovské právo.

Budou moci nabýti státního občanství francouzského pouze naturalisací s podmínkou, že měli své bydliště v Alsasku-Lotrinsku přede dnem 3. srpna 1914 a že budou moci prokázati, že přebývají nepřetržitě na znovu nabytém území po dobu tří let ode dne 11. listopadu 1918.

Francie převezme jejich zastupování diplomatické a konsulátní od toho okamžiku, kdy požádají o francouzskou naturalisaci.

Paragraf 4. - Vláda francouzská stanoví zásady, podle nichž bude zjišťováno opětné nabytí státního občanství francouzského po zákonu, i podmínky, za jakých bude rozhodováno o žádostech za udělení státního občanství francouzského a o žádostech za naturalisaci, jak jest uvedeno v této příloze.

ČLÁNEK 80. - Německo uznává a bude přísně respektovati neodvislost Rakouska v hranicích určených smlouvou mezí tímto státem a čelnými mocnostmi spojenými a přidruženými; uznává, že tato neodvislost bude nezměnitelnou, leda by dala k tomu souhlas Rada Společnosti národů.

ČLÁNEK 81. - Německo uznává, jak to již byly učinily mocnosti spojené a přidružené, úplnou neodvislost státu Československého, v nějž bude pojato i autonomní území Jihokarpatských Rusínů. Prohlašuje, že béře na vědomí a uznává hranice tohoto státu tak, jak budou určeny čelnými mocnostmi spojenými a přidruženými a ostatními státy interesovanými.

ČLÁNEK 82. - Hranice mezi Německem a státem Československým bude určena starou hranicí mezi Rakouskem-Uherskem a říši Německou tak, jak byla dne 3. srpna 1914.

ČLÁNEK 83. - Německo vzdává se ve prospěch Československého státu všech práv a právních nároků na část území slezského takto vymezenou:

Počínaje od bodu, položeného asi 2 km na jihovýchod od Ketře (Katscher), na hranicích mezi krajem hlubčickým a ratibořským:

hranice mezi těmito dvěma kraji;

po té stará hranice mezi Německem a Rakouskem-Uherskem až k bodu ležícím na Odře přímo na jih od železnice Ratiboř-Bohumín;

po té směrem severozápadním až k bodu, ležícímu asi 2 km na jihovýchod od Ketře:

čára, jež bude určena na místě samém a která míjí na západě Chřenovice (Kranovitz).

Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno čelnými mocnostmi spojenými a přidruženými, jeden Polskem a jeden státem Československým, bude ustavena 14 dní po dni, kdy vejde v platnost tato smlouva, aby určila na místě samém hraniční čáru mezi Polskem a státem Československým.

Rozhodnutí komise stanou se většinou hlasů a budou závazná pro zúčastněné strany.

Německo prohlašuje již nyní, že se zříká ve prospěch státu Československého všech práv a právních nároků na část kraje hlubčického, ohraničenou, jak uvedeno níže, pro případ, že by konečným stanovením hranic mezi Německem a Polskem zmíněná část tohoto kraje byla odloučena od Německa:

počínaje od jihovýchodního konce výběžku staré rakouské hranice, ležícího asi 5 km na západ od Hlubčic, směrem na jih a až k bodu, kde se stýká s hranicí mezi krajem hlubčickým a ratibořským:

stará hranice mezi Německem a Rakouskem-Uherskem;

po té na sever správní hranice mezi kraji hlubčickým a ratibořským až k bodu ležícímu asi 2 km na jihovýchod od Ketře;

odtud na severozápad a až k bodu, od něhož vychází toto ohraničení:

čára, jež bude určena na místě samém a která míjí na východě Ketř.

ČLÁNEK 84. - Státního občanství československého nabudou ipso facto, ztrácejíce státní občanství německé, příslušníci němečtí usazení na některém z území, jež jsou uznána za součásti Československého státu.

ČLÁNEK 85. - Do dvou let od doby, kdy tato smlouva nabude platnosti, budou příslušníci němečtí starší 18 let a usazení na některém z území, uznaných za součást Československého státu, míti volnost optovati pro státní občanství německé. Čechoslováci, příslušníci němečtí, usazení v Německu, budou míti rovněž volnost optovati pro státní občanství československé.

Opce manželova zahrnuje v sobě opci manželčinu a opce rodičů zahrnuje v sobě opci dětí mladších 18 let.

Osoby vykonavší nahoře zmíněné právo opce musí do následujících dvanácti měsíců přeložiti své bydliště do státu, pro který optovaly.

Bude jim volno podržeti nemovitý majetek, který mají na území druhého státu, v němž měly bydliště před svojí opcí. Budou moci přenésti svůj majetek movitý všeho druhu. Nebudou jim uložena z tohoto podnětu žádná cla, ani vývozní ani dovozní.

V téže lhůtě Čechoslováci, příslušníci němečtí, nalézající se v cizině, budou míti - neodporuje-li tomu cizí zákon a nenabyli-li cizího státního občanství - právo nabýti státního občanství československého, ztrácejíce občanství německé, jestli že splní podmínky předpisů, vydaných Čechoslovenským státem.

ČLÁNEK 86. - Čechoslovenský stát svoluje a schvaluje, aby byly pojaty do smlouvy s čelnými mocnostmi spojenými a přidruženými předpisy, které tyto mocnosti budou považovati za nutné k ochraně obyvatelů v Čechoslovensku, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím.

Československý stát rovněž schvaluje, aby byla pojata ve smlouvu s čelnými mocnostmi spojenými a přidruženými ustanovení, která tyto mocnosti uznají za nutná, aby obchodu ostatních států zabezpečena byla svoboda průvozu a nakládání vyhovující zásadám slušnosti.

Podíl a ráz finančních břemen, Německa a Pruska, jež bude Československému státu převzíti za území slezské postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 254., části IX. (klausule finanční) této smlouvy.

Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a k nimž by mohlo zavdati podnět postoupení řečeného území.