Středa 16. ledna 1991

Předseda FS A. Dubček: Vypočuli ste návrh. Podža rokovacieho poriadku tento návrh podlieha schvaleniu. Vidím síce všeobecný súhlas, i napriek tomu nechám o návrhu hlasovať.

Najprv budú spoločne hlasovať poslanci zvolení v Snemovni národov. Kto je za tento návrh, ktorí predniesol pán poslanec Jičínský, nech zdvihne ruku! (Sto devatenáct.) Stodevätnásť.

Ďakujem.

Kto je proti? (Nikdo.) Nikto. Ďakujem.

Zdržel sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Ďakujem.

Ďalej prosím o hlasovanie poslancov zvolených v Snemovni žudu.

Kto je za tento návrh, nech zdvihne ruku a stlačí tlačítko! (Stodvacettři.) Stodvadsaťtri. Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Jeden.) Jeden. Ďakujem.

Obe snemovne návrh schválili. Prosím pána Jičínského, aby uviedol pána poslanca do našej sály.

(Poznámka redakce: Usnesení SL č. 147, SN č. 147).

(Za doprovodu prvního místopředsedy FS Z. Jičínského přichází do sálu poslanec litevského parlamentu. Poslanci povstávají. Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Na základe vášho súhlasného stanoviska je tu pán poslanec Okenčič. V mene svojom a vo vašom mene ho vítam na prerokúvaní bodu nášho Federálneho zhromaždenia tejto spoločnej schôdze. Bud te u nás vítaný! (Potlesk.)

Otváram tedy diskusiu k obom bodom programu a k obom návrhom uznesení tak, ako vám boli predložené predsedami zahraničných výborov a branných a bezpečnostných výborov.

V diskusii udežujem slovo pánovi Komárkovi. Pripraví sa pán Uhl.

Poslanec SL V. Komárek: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, když jsme projednávali otázky dnešního jednání, včera a v posledních dnech na půdě zahraničního výboru a formulovali příslušné návrhy, pochopitelně, setkávali jsme se s otázkami, zda není takovéto zvláštní jednání zbytečné a zda svými rezolucemi nebudeme zbytečně popuzovat velmoci, které o těchto otázkách jednají.

Odpovídali jsme pochopitelně záporně na obě otázky a vycházeli jsme z toho, že jsme parlament, ne právně technický orgán, který by se soustřeďoval pouze na schvalování projednávání nových zákonů, ale vrcholný politický orgán, který se musí zabývat klíčovými politickými otázkami.

Je nesporné, že současná mezinárodní situace k nim patří. Jejím ústředním neuralgickým bodem je agrese Iráku a řešení jejích důsledků a další silné zkomplikování této situace vojenským zásahem v Pobaltí s tím, že jsme si vědomi širších souvislostí, že jsme si vědomi širších destabilizačních tendencí v celém regionu dnešního Sovětského svazu, problémů různých scénářů budoucnosti včetně katastrofických možností zauzlení a exploze všech složitých rozporů národnostních, politických, sociálních, náboženských a dalších v tomto regiónu.

Proto jsme přesvědčeni, že se těmito otázkami musíme soustavně zabývat, že jim musíme věnovat pozornost, že nejde o emocionální reakce, že musíme dokázat tyto problémy artikulovat, rozčlenit, rozumět jim a stále hájit specifické zájmy našich národů.

Specifické zájmy tohoto malého státu uprostřed Evropy, který se nachází mezi západní a východní Evropou, který má své zkušenosti z období Mnichova, Jalty a z intervence sovětských vojsk v roce 1968.

Máme tedy pevné morální právo, ale také morální povinnost stát v pevné solidaritě s malými zeměmi. Máme plné právo a povinnost zápasit o to, aby moderní diplomacie už nepracovala s velkými a malými zeměmi a aby hledala systémy bezpečnosti, které budou plně vyhovovat malým státům stejně jako velkým.

Přitom vycházíme z poslání parlamentů. Jde nám o parlamentní, politické řešení. Domníváme se, že světová bezpečnost není záležitostí pouze expertů, generálů. profesionálů, vlád, že má svůj humánní rozměr a že zde mají parlamenty svoji nezastupitelnou roli. Proto mluvíme otevřeně o solidaritě s parlamenty malých zemí, proto se otevřeně obracíme na parlamenty, proto ctíme tento lidský rozměr, a proto je pro nás přirozené, že dostaví-li se sem parlamentář Litvy, v tomto parlamentě promluví. Solidarita s litevským parlamentem je pro nás zcela samozřejmou záležitostí. Chceme jej podpořit jako legitimní. Domníváme se, že jedině politický dialog může přispět k řešení složitých důsledků vojenské intervence v Pobaltí.

Je jistou satisfakcí, že naše odsouzení tohoto vojenského zásahu v minulém týdnu splynulo se stanovisky mnoha parlamentů, že prezident Sovětského svazu nařídil vyšetřování příčin krveprolití, ale jsme si vědomi, že důsledky tohoto zásahu jsou složité, že mohou mít dlouhodobý charakter, a proto nepovažujeme věc za vyřešenou. Proto dnes znovu zdůrazňujeme naši solidaritu s litevským parlamentem jako legitimním parlamentem, svoji ochotu vyslat zástupce do litevského parlamentu, ochotu jednat se všemi parlamenty o politickém řešení těchto otázek.

Proto bereme závěry našich jednání bez emocí, ale i bez servilní pasivity vůči velmocem. Naše národy, jak již bylo řečeno, mají své vlastní zájmy, a k nim patří plná solidarita s jinými malými státy, s litevským národem, s jeho parlamentem a stejně tak naše zájmy k zintenzivnění všech mezinárodních jednání, k vytváření systému evropské bezpečnosti, který by plně vyhovoval i malým zemím. V tomto smyslu jsme navrhli zde přečtená usnesení. Doporučuji jejich plnou podporu. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo má pán Uhl. Pripraví sa pán Suchánek.

Poslanec SN P. Uhl: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vážený kolego z litevského parlamentu, szanowny panie kolego ze Sejmu litewskiego, dovolte mi, abych se vyjádřil a přednesl vám ještě jeden návrh na usnesení. Mně se totiž zdá, že obě usnesení, která máme schvalovat, jsou sice dobrá, ale nepostačující. Omlouvám se za to, že jsem to nenechal rozmnožit, ale jsou to pouze dvě věty:

"Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky vycházejíc z práva národů na sebeurčení a práva lidu každé země svobodně si zvolit vlastní společenské a státní zřízení prohlašuje, že uznává právo pobaltských republik na státní svrchovanost.

Ukládá vládě České a Slovenské Federativní Republiky, aby zahájila patřičné kroky k navázání diplomatických styků mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou na straně jedné a Litevskou republikou, Lotyšskou republikou a Estonskou republikou na straně druhé." (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Slovo má poslanec Suchánek. Pripraví sa poslanec Klokner.

Poslanec SL J. Suchánek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, předseda zahraničního výboru Sněmovny lidu poslanec Komárek již z velké míry řekl, co jsem chtěl říci, tak mi dovolte jen krátkou poznámku. Zahraniční výbory bývají někdy v kuloárech označovány za jakýsi exkluzívní klub cestovatelů do zahraničí, kteří se důležitými zákony příliš nezabývají. Domnívám se, že jejich práce v posledním období takováto tvrzení vyvrátila.

Se zostřením mezinárodní situace zahraniční výbory rozvinuly intenzívní činnost a několikrát rychle a správně zareagovaly, jak mi zajisté pan ministr Dienstbier potvrdí, a jak také bylo v zahraničí kvitováno.

Už 9. ledna přijaly prohlášení k situaci v Pobaltí, které bylo o den později přijato plenárním zasedáním parlamentu. Tragické události ve Vilniusu ve dnech 11.-13. ledna bohužel prokázaly oprávněnost našich obav, artikulovaných v tomto prohlášení. Proto také 14. ledna zaujaly zahraniční výbory stanovisko, které jste dostali do lavic jako tisk 429. Tentýž den jsme podpořili i stanovisko k otázce našeho dalšího setrvání ve Varšavské smlouvě, které nám bylo předloženo předsedou branného a bezpečnostního výboru panem Lisem. Také já bych vám chtěl doporučit přijetí obou usnesení, která vám byla předložena.

Ještě bych vás chtěl informovat o aktivitě, se kterou přišla paní poslankyně Němcová. Já se domnívám, že ona vám řekne podrobnosti k tomu, jak tato aktivita vznikla. Na jejím základě se z řad poslanců zahraničních výborů přihlásili dobrovolníci k vyslání do litevského parlamentu. Mohu vám sdělit, že kolega Sychra a já jsme navrženi do první vlny a přihlásily se již čtyři další dvojice poslanců, kteří mají zájem odjet do Vilniusu a případně pomoci hájit litevský parlament před dalšími násilnými akcemi. Děkuji vám.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo má poslanec Klokner, pripraví sa poslanec František Šebej.

Poslanec SN J. Klokner: Vážený pán predseda, páni poslanci, pani poslankyne, obdobie revolučných premien východnej Európy veža žudí naplnilo nádejou, že myšlienka jednoty a plurality Európy bude priamočiara a jednoduchá. Nové rozmery politiky, hospodárstva a sociálnej a kultúrnej oblasti sú vežmi priťažlivé pre väčšinu občanov nášho štátu. V demokratických krajinách žudia zverujú riadenie spoločnosti svojim zástupcom cestou volieb. Preto my, poslanci Federálneho zhromaždenia, sme povinní vežmi zodpovedne a s plnou vážnosťou rozhodovať o d alšom vývoji našej krajiny. Čas prináša nové reality a problémy. Aj teraz stojíme pred rozhodnutím, ktoré môže mať vežké dôsledky.

Myšlienka vystúpenie našej republiky z Varšavskej zmluvy je staršieho dátumu a poslanci Kresťansko-demokratického hnutia ju podporujú. Uvedomujeme si, že Varšavská zmluva svojou podstatou patrí do minulosti. Z pohžadu histórie plnila funkciu nástroja, ktorým komunistická vežmoc Sovietskeho zväzu presadzovala hegemonistickú politiku vo svojom bloku. Jej stabilizačnú funkciu najmä v Európe nech posúdia a potvrdia historici.

Z pohžadu nových dimenzií Európy stráca svoj význam, pretože sa budujú štruktúry vyplývajúce z Konferencie o európskej bezpečnosti a spolupráci. Chceme však poukázať, že zložitosť a previazanosť členských státov Varšavskej zmluvy bola vytvorená v priebehu celého uplynulého režimu. Väzby krajín neboli iba politické a vojenské, ale aj hospodárske. Demontáž týchto zväzkov preto nie je možné rozseknúť náhlym spôsobom. Podporujeme návrh vystúpenia z Varšavskej zmluvy, ale za aktívnej koordinácie a účasti štátov, hlavne Polska, maďarska a nás, pretože horizonty vzájomnej spolupráce a podmienok stavu spoločnosti sú nám podobné a blízké. Len v takej iniciatíve vidíme dosahnutie cieža, t.j. vystúpenie z Varšavskej zmluvy bez obáv z budúcnosti, pretože všetci vieme, ako dopadli pokusy o individuálne výstupy z tohoto zväzku.

Nad alej odporúčame, aby vláda ČSFR neustále pokračovala v iniciatíve pri dojednávaní aktu vystúpenia z Varšavskej zmluvy s uvedenými štátmi a vytvorila taký mechanizmus, aby neprišlo k hospodárskym otrasom. Toto je naša vežká zodpovednosť a povinnosť. Niekedy je potrebné totiž nájsť kompromis medzi politikou princípov a politikou záujmov. Z tohoto uvedeného bude poslanecký klub Kresťansko-demokratického hnutia hlasovať za návrh uznesenia o vystúpení z Varšavskej zmluvy. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem za slovo pánovi poslancovi Kloknerovi, slovo má pán Šebej a pripraví sa pán Sokol.

Poslanec SN F. Šebej: Vážený pán predseda, vážení kolegovia, poslanecký klub Verejnosť proti násiliu prerokoval text návrhu uznesenia tak, ako ho prečítal inžinier Suchán. Mali sme ho k dispozícii o niečo skôr ako možno mnohí ostatní. Vyjadril sa k tomu jednomysežne, takže klub Verejnosť proti násiliu bude hlasovať za toto uznesenie k situácii v Litve. Ja osobne by som chcel ešte poznamenať, že k veci bolo povedané všetko a ani slovami nie je možné obsiahnúť to, čo je jednoducho zapísané v našej skúsenosti. L ud Litvy prežíva presne to, čo my z vlastnej skúsenosti vežmi dobre poznáme. Opakujem teda, že Klub Verejnosť proti násiliu podporuje text uznesenia tak, ako bol prečítaný. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánovi poslancovi Šebejovi, slovo má pán poslanec Sokol a pripraví sa pán poslanec Lux.

Místopředseda SN J. Sokol: Vážený pane předsedo, vážení hosté, vážené kolegyně a kolegové, Klub poslanců Občanského fóra rovněž podporuje obě usnesení. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Slovo má pán Lux a pripraví sa poslanec Haško.

Poslanec SN J. Lux: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, Československá strana lidová byla jedním z iniciátorů jednání o přípravě návrhů směřujících ke zrušení Varšavské smlouvy již na jaře loňského roku. Při seznámení s programem dnešního jednání, kde byla nastolena otázka jednostranného vystoupení z Varšavské smlouvy jsme na našem klubu vznesli vážné výhrady, které pramení z politických, ekonomických a mezinárodních souvislostí a dopadů tohoto jednostranného rozhodnutí a k takto závažnému rozhodnutí bychom požadovali více objektivních informací.

Shodli jsme se na tom, že je nutno řešit zrušení Varšavské smlouvy jako takové a povinností naší, že je aktivně přispět k jejímu zániku. Jelikož předložený návrh byl korigován ve shodě našich připomínek, doporučujeme jeho přijetí.

K návrhu usnesení k situaci v Litvě bych si dovolil předložit doplňující návrh kdy za pátou odrážku bych doporučil navrhnout, že "Federální shromáždění vyzývá demokratické parlamenty světa k solidaritě s lidem pobaltských republik SSSR". Děkuji.

Předseda FS A. Dubček: Slovo má pán Haško.

Poslanec SN A. Haško: Vážený pán predseda, vážené kolegyne a kolegovia, vážený pán kolega z litovského parlamentu, dámy a páni, ČSFR sa po 40 rokoch vrátila medzi demokratické krajiny sveta a za jeden rok sa nám podarilo dosiahnuť na poli bezpečnosti nemálo úspechov. Včera som sa vrátil zo Saudskej Arábie, kde sme navštívili jednotku, ktorú sme my v tomto parlamente odsúhlasili. Na mieste som sa presvedčil, že jedine spojenie demokratických krajín tohoto sveta môže čeliť agresorovi. Do podobnej situácie ako Kuvajt sa momentálne dostáva Litva, možno o chvížu Lotyšsko, Estónsko, možno d alšie krajiny. Varšavská zmluva ako vojenský pakt stratila svoju funkčnosť. Preto nie je dôvod, aby táto štruktúra existovala nad alej. V súčasnosti sa stáva brzdou pri rokovaniach Konferencie o bezpečnosti a spolupráci v Európe. Sme presvedčení, že je potrebné urýchliť proces jej zrušenia. Verejnosť proti násiliu ako hnutie, ktoré si dalo do vienku nenásilie, plne podporuje riešenie konfliktov politickou cestou, nie však formou vojenskou, a preto sa poslanci Verejnosti proti násiliu plne pripájajú k navrhnutému uzneseniu či už poslance Lisa alebo zahraničného výboru. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Ďalej se o slovo prihlásil poslanec Kakačka s technickou poznámkou.

Poslanec SL J. Kakačka: Vážený pán predseda, vážené poslankyne, vážení poslanci, nakožko si nikto z nás nespomenul na obete sily a nerozumu, navrhujem, aby sme si tieto obete - obete Litvy - uctili minútou ticha. (Poslanci uctili minutou ticha památku litevských obětí).

Předseda FS A. Dubček: Prosím pána poslanca z litovského parlamentu Okenčiča.

Poslanec litevského parlamentu pan Okenčič: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, dámy a pánové, o událostech v Litvě toho víte dost. Nezávisle na konfliktu v Perském zálivu, nezávisle na tisících problémech, které v současné době sužují svět, Litva se dostala na první místo v novinách. Proč je tomu tak? Myslím si, že z toho důvodu, že moje vlast se stala v posledním roce symbolem úsilí a boje malého národa o osvobození s národem velkým. Gorbačov a celý Kreml odmítl uznat nezávislost Litvy. Nyní je uznána de facto.

O tom, že nezávislost je uznána, svědčí fakt, že na Litvu byla vyslána sovětská vojska. Svědčí o tom fakt, že litevští občané jsou rozjížděni pásy sovětských tanků s rudou hvězdou. O uznání nezávislosti Litvy svědčí fakt, že když nepomohla ekonomická blokáda, bylo použito hrubé násilí. Na Litvu vkročila Rudá armáda. Prezident Gorbačov požaduje odvolání deklarace nezávislosti a tím zákonů, které schválil parlament nezávislé Litvy.

Svoboda, o kterou Litva bojovala více než čtyřicet let a která dosud díky tomu, že svět zůstává netečný, není plně uznána, tato svoboda má být zase odňata. Pokud Litevci se nezřeknou své svobody dobrovolně, očekává je výjimečný stav. Na Litvě dnes vládne národní smutek. Dnes se koná pohřeb těch, kteří zemřeli 13. ledna za svobodu Litvy. Oběti masakru, který způsobili sovětští vojáci, dočkají se dříve nebo později pomníku. Bude tomu stejně tak, jako dnes pamatujeme na oběti roku 1968 v Československu.

Jsem hrdý, že mohu promluvit tady, na půdě parlamentu Československa. Oslovuji vás jménem presidenta Landsbergise, jménem svobodné Litvy. Jedna z prvních návštěv pana Landsbergise byla v Československu. V úřadu našeho prezidenta visí portrét prezidenta Václava Havla jako symbol svobody a boje o demokracii. (Potlesk.)

Přijel jsem k vám z Vilna, abych vás požádal o pomoc pro demokracii v Litvě. Přišel jsem vás poprosit o záchranu litevské svobody. V roce 1968 byla svoboda odňata vám. Svět plakal krokodýlími slzami, ale nikdo nepřispěchal s obětavou pomocí. Češi i Slováci dobře vědí, co značí mlčení světa. Už tolikrát jejich záležitost byla obětována na oltáři globálních zájmů. Kladu si otázku, jestli dnes, když získali svobodu, ztrácejí citlivost a jestli budou mlčet ve jménu všeobecných globálních cílů.

Litva se dívá na Československo s nadějí. Přišel jsem vás žádat, abyste tuto naději nezklamali. Dnes je nám potřebná vaše deklarace, podporující litevský stát a odsuzující agresi. Tato deklarace napomůže vydržet svobodné Litvě.

Jste svobodní, ale musíte stále pamatovat na to, že vaše svoboda, stejně tak jako naše svoboda, bude ohrožena, dokud nebudete bojovat o to, aby nebyly ohrožovány malé státy. (Potlesk.)

Bylo to už mnohokrát, když silné státy souhlasily s anexí malých států a myslely si přitom, že zachrání samy sebe. Historie nám ukazuje, že to byl pokaždé omyl. Jsme křesťané a máme všichni právo na svobodu. V dnešní době Litva potřebuje solidaritu, solidaritu při odsouzení agresora. (Potlesk.)

Solidarita mezinárodního mínění je naším jediným štítem. Je to silná zbraň. Po masakru pod televizní věží ve Vilně, kdy se ozývaly mezinárodní protesty, ruka agresora zaváhala, stále ještě může fungovat litevský parlament. Proto apeluji o solidaritu Československa v boji o nezávislost Litvy. Tanky nemohou zadržet historii. Československo o tom dobře ví. Litva bude svobodná tak, jak už dnes je svobodné Československo. (Potlesk.)

Svobodná Litva nikdy nezapomene, kdo byl jejím opravdovým přítelem. Ať žije československo-litevská solidarita. (Potlesk.) Ať žije svobodná Litva. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánu Okenčičovi. O slovo sa d alej prihlásil pán poslanec Tomis.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP