Středa 16. ledna 1991

1. den - středa 16. ledna 1991

(Jednání zahájeno ve 13.12 hodin)

Přítomni:131 poslanců Sněmovny lidu
64 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice
59 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice


Omluveni poslanci:

Sněmovny lidu

Adam, Balgavý, Bárta, Battěk, Jambor, Kačer, Kapusta, Kavan, Korman, Kos,Kříž, Mandler, Niedoba, Petrovič, Soboňa, Šilhán, Šlápota, Tarhoviská, Vidím

Sněmovny národů zvolení v České republice

Adamec, Devátý, Mlčák, Parkanová, Senjuk, Souček, Stome, Ševčík, Štern, Valtr, Zapletal

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice

Bugár, Čalfa, Glezgo, Kanis, Klokner, Kočtúch, Kontra, Mečiar, Miklós, Molnár, Moric, Poslúch, Roubal, Slota, Suchán, Vicen

Předseda FS A. Dubček: Vážené Federálne zhromaždenie, poslankyne a poslanci, vítám vás na 12. spoločnej schôdzi Snemovne žudu a Snemovne národov a otváram ju.

Vítam medzi nami predsedu federálnej vlády Mariána Čalfu a d alších členov vlády. Dovožte, aby som vám predložil návrh programu dnešnej spoločnej schôdze SL a SN. Predsedníctvo Snemovne žudu a Predsedníctvo Snemovne národov odporúčajú na dnešnú schôdzu zaradiť tieto body:

1. Stanovisko Federálneho zhromaždenia ČSFR k situácii v Litve a ostatných pobaltských republikách

2. Stanovisko Fedrálneho zhromaždenia k d alšiemu zotrvaniu ČSFR vo Varšavskej zmluve

3. Informácia parlamentnej komisie pre dohžad nad odsunom sovietskych vojsk z ČSFR a infomácia o návšteve skupiny poslancov FZ u čs. jednotky v Saudskej Arábii.

K bodu 1 a 2 sme požiadali o výklad podpredsedu federálnej vlády a ministra zahraničných vecí Jiřího Dienstbiera. K bodu 3, v tej časti, v ktorej budete informovaní o práci komisie pre dohžad nad odsunom sovietskych vojsk, vystúpi poslanec Sychra, príp. pán Kocáb. V časti, v ktorej budete informovaní o návšteve poslancov FZ u čs. jednotky v Saudskej Arábii opäť - bud poslanec Kocáb, alebo iný poslanec, o tom podá informáciu. Ide o poslancov, ktorí sa zúčastnili návštevy našej jednotky.

Vážené poslankyne, vážení poslanci, pýtam sa, či ešte máte nejaké pripomienky k programu, ako vám bol navrhnutý predsedníctvami obidvoch snemovní? (Ne.) Ako vidím, nie.

Môžeme teda pristúpit k hlasovaniu o predloženom programe našej spoločnej schôdze. V zasadacej sieni je prítomných 63 poslancov Snemovne národov zvolených v SR, spoločne v Snemovni národov 118 poslancov. V Snemovni žudu je prítomných 120 poslancov. Obidve snemovne sú uznášania schopné.

Najprv prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov. Kto z nich súhlasí s navrhnutým programom, nech stlačí tlačítko a zdvihne ruku! (Hlasuje se). (Sto čtrnáct.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo). Nikto.

Kto sa zdržal hlasovania? (Dva.) Dvaja.

Poslanci Snemovne národov návrh programu schválili.

Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne žudu. Kto súhlasí s navrhnutým programom, nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.) (Stodevatenáct).

Kto je proti? (Nikdo.) Nikto.

Zdržal sa niekto hlasovania? (Tři.) Traja.

I poslanci Snemovne žudu predložený návrh programu spoločnej schôdze schválili.

Vzhžadom na súhlasné uznesenie obidvoch snemovní konštatujem, že Federálne zhromaždenie ČSFR schválilo navrhnutý program.

(Poznámka redakce: Usnesení SL č. 145, SN č. 145)

1

Stanovisko Federálního shromáždění ČSFR k situaci v Litvě a v ostatních pobaltských republikách SSSR.

2

Stanovisko Federálního shromáždění ČSFR k dalšímu setrvání ČSFR ve Varšavské smlouvě

Teraz prosím pána podpredsedu federálnej vlády a ministra zahraničných vecí J. Dienstbiera, aby sa ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSFR J. Dienstbier: Pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, máme projednat stanovisko Federálního shromáždění k Litvě a stanovisko k Varšavské smlouvě. Dovolte, abych vás nejprve informoval o posledním vývoji situace v Litvě a baltských zemích, jak jsem je právě před chvílí dostal.

Dnešní noc ve Vilniusu uplynula klidně, žádné incidenty s vojáky nebyly zaznamenány, neustále jsou zaplněny ulice a dnes, právě v těchto chvílích probíhá pohřeb obětí masakru. Do Vilniusu dnes přicestovali tři poslanci Sovětského svazu, členové meziregionální parlamentní frakce, kteří se rovněž účastní pohřbu. Nejvyšší rada Litevské republiky ustavila fond obrany Litvy a vytvořila komisi pro vyšetřování zločinů spáchaných armádou ve dnech 11.-13. ledna. Litevské vedení dále zároveň požádalo OSN, aby vyslala do republiky komisi pozorovatelů. Státní smutek byl prodloužen do pátku.

Zatím je tedy situace v Litvě taková, ale zdá se, že se začínají dít nějaké věci kolem Estonska a Lotyšska. V Talinu se uskutečnilo masové prosovětské shromáždění a byl vytvořen koordinační výbor s požadavkem: zákon o daních uvést do souladu s celosvazovým, obnovit platnost Ústavy Sovětského svazu, odstoupení vlády a její nahrazení vládou národního porozumění. Vláda Lotyšska už byla přinucena pozastavit platnost svého rozhodnutí ze 14.11. o zvláštním statutu příslušníků sovětské armády. V Lotyšsku zatím prosovětské výbory postupovaly nekoordinovaně, ale vytvářejí nyní jakési koordinační centrum, koordinační výbor a Rusové, kteří jsou v těchto republikách, chtějí vytvořit koordinační výbor ze všech tří baltských republik a ostře kritizují stanoviska Jelcina vůči Pobaltí a obviňují ho, že nehájí zájmy ruské menšiny. To jsou všechno věci, které ukazují na to, že nebezpečí v baltských republikách stále hrozí přes tvrzení o politickém řešení.

Chtěl bych k tomu říct už jen velmi stručně, že naše stanovisko k událostem v Litvě - a to jak stanovisko parlamentu, OF, tak federální vlády - bylo velmi přivítáno demokratickými silami v Sovětském svazu, které navíc argumentují tím, že proti konzervativním silám jsou pro ně politicky daleko významnější stanoviska zemí střední a východní Evropy než stanoviska některých jiných zemí, protože tam jsou to stanoviska tradičních nepřátel, jak to ještě stále vnímá část sovětské společnosti pod vlivem konzervativní propagandy. To znamená, že každé stanovisko našeho parlamentu odsuzující brutalitu a požadující politické řešení a demokratické přeměny Sovětského svazu může být jen pozitivní a je vítáno i demokratickými silami v Sovětském svazu.

Nyní k otázce druhé, tj. k otázce Varšavské smlouvy. Chtěl bych vás stručně informovat o tom, jaké možnosti tady jsou. Jak víte, Varšavská smlouva byla podepsána dne 14. května 1955 a ve znění protokolu z roku 1980 předpokládá dva způsoby ukončení platnosti. Buď výpověď do jednoho roku před uplynutím dvacetileté lhůty, která začala dne 30. května 2005 - anebo vytvořením systému kolektivní bezpečnosti v Evropě. To znamená, že současné možnosti ukončení činnosti ve Varšavské smlouvě jsou z právního hlediska takové - bud uzavřít protokol o ukončení platnosti Varšavské smlouvy, tj. to o co se už rok snažíme, nebo odstoupit od smlouvy po vyslovení souhlasu ostatních členských států jako tomu bylo v případě bývalé Německé demokratické republiky anebo se zkrátka nezúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy: tak postupovala Albánie do roku 1985, kdy její členství ve Varšavské smlouvě právně zaniklo.

Ty první dvě možnosti lze realizovat bud předložením československého návrhu na zasedání politického poradního výboru. Máme tu výhodu, že v letošním roce je náměstek ministra zahraničních věcí pan Matějka generálním tajemníkem a projevuje v této věci iniciativu, nebo diplomatickou cestou, dopisem předsedy vlády nebo ministra zahraničí všem členským státům Varšavské smlouvy. Ve všech případech bude potřebné majetko-právní vypořádání. Chtěl bych vám říct, že není třeba vládu vyzývat k jednání, protože vláda o tom jedná už 3/4 roku. Už na zasedání politického poradního výboru v červenci bylo z naší iniciativy přijato usnesení o postupné přeměně a rozpuštění Varšavské smlouvy. Byla vytvořena komise vládních zmocněnců a tato komise zasedala až do listopadu, kdy měl být přijat harmonogram pro rozpuštění vojenských struktur paktu nejpozději do 1. července letošního roku s tím, že by byla vytvořena pouze komise odzbrojovací v rámci Varšavské smlouvy. Musíme si uvědomit, že odzbrojovací jednání se vedou ještě stále a povedou se až do následné schůzky v Helsinkách v roce 1992 na úrovni Atlatického paktu a Varšavské smlouvy. Je tedy v zájmu všech zúčastněných i západu a Atlantického paktu, aby tady existovalo jakési koordinační těleso v rámci Varšavské smlouvy, které by jednání o odzbrojení vedlo. To je také výsledek pařížského sumitu v listopadu, kde právě na návrhy naše a ostatních zemí střední a východní Evropy bylo prosazeno, že po Helsinkách 2 se odzbrojovací jednání povedou v rámci helsinského procesu, že je povedou všechny evropské státy, a nikoliv už Atlantický pakt a Varšavská smlouva.

Já tu už nebudu vypočítávat všechny kroky, které jsme v uplynulém roce v tomto smyslu podnikli. Fakt je ten, že od listopadu to vázne, protože Sovětský svaz z důvodů vnitropolitických neustále žádá o odklad zasedání. My už před Litvou, na konci roku jsme se domlouvali s Poláky a Maďary, že nejpozději na schůzce ve Vyšegradu, která se bude konat příští pondělí, k tomu zaujmeme nějaké stanovisko a stanovíme termín, do kterého jsme připraveni čekat na odpověď a na svolání politického poradního výboru a v případě, že by tento výbor nebylo možno svolat, rozhodnout, jaká opatření podnikneme. Chtěl bych upozornit na to, že někdy se srovnává přístup Maďarska a Československa a říká se, že Maďarsko má požadavky daleko podstatnější. Ze všech zkušeností které mám, vím, že to tak není, protože s maďary máme názory velice podobné a stejné.

Chtěl bych vám zde přečíst usnesení maďarského parlamentu ze 14. června 1990 - jak je ta věc formulována v Maďarsku: "Národní shromáždění žádá vládu Maďarské republiky, aby s odvoláním na články... zahájila jednání o vystoupení Maďarska z Varšavské smlouvy. Je žádoucí dospět ke shodě se všemi členskými státy v tom, aby Maďarsko nebylo členem Varšavské smlouvy. Nechť vláda během jednání stanoví jako první krok přerušení účasti Maďarska ve vojenské organizaci Varšavské smlouvy." Čili myslím si, že toto stanovisko takto formálně vyjádřené parlamentem, je vlastně zcela shodné se stanoviskem naším.

Příští pondělí, jak už jsem říkal, bude schůzka ve Vyšegradě, která bude jednat i o mnoha jiných aspektech společného postupu Maďarska a Polska. Jak víte, i Spojené státy, představitelé Atlantického paktu i představitelé evropských společenství, naposledy pan baron Grespo, který zde byl před dvěma dny, zvláště zdůrazňují potřebu této trojstranné spolupráce, upozorňují na to, že v jejích představách je to nejlepší záruka proti balkanizaci střední a východní Evropy. Některé návrhy, jako např. Kissingerův a jiné jdou ještě dále, tam se přímo navrhovalo vytvoření nějakých bezpečnostních struktur. To si všichni myslíme, že je příliš mnoho, není naším zájmem vytvářet nějaký pakt, který by mohl být navíc chápán jako jakési opakování "cordon sumité". Názory jsou velice jednoznačné v tom smyslu, že spolupráce těchto tří zemí ve všech oblastech je chápána jako stabilizující faktor v této části světa.

V postoji k Varšavské smlouvě jsou zatím nejopatrnější Poláci. Vyjádřil to i nyní ministr Skubiszewski na své poslední tiskové konferenci. Je to postoj pochopitelný, protože Poláky čeká přesun půl miliónu sovětských vojáků a jejich rodinných příslušníků z Německa do Sovětského svazu a shodují se v tom pozoruhodně s četnými světovými politology, např. Zbigniev Brzezinski včera mluvil v maďarském parlamentu a řekl tam toto:

"Nezdá se mi, že by Litvě pomohlo, kdyby Maďarsko, Československo a Polsko dále provokovaly Sovětský svaz svým úmyslem vystoupit z paktu." Řekl doslova Brzezinski.

Já si nemyslím, že úmyslem vystoupit z paktu bychom provokovali Sovětský svaz, protože úmysl zrušit pakt byl mnohokrát manifestován - a nejen manifestován - ale v podstatě potvrzen rozhodnutím Politického poradního výboru v červnu loňského roku a nyní jde pouze o časování.

Nebudu to nyní dále rozvádět. Pokud by k tomu byly nějaké otázky, tak je ještě zodpovím.

Myslím si, že usnesení Federálního shromáždění v duchu podobném jako přijal maďarský parlament, které bude žádat urychlenou demontáž vojenských struktur paktu a urychlené jednání o tom, jaké funkce paktu do Helsinek ještě mají smysl s tím, že Varšavská smlouva by definitivně skončila s Helsinkami II. - i pokud jde o tato odzbrojovací jednání - takové stanovisko můžeme jedině uvítat, protože budeme mít za sebou při těchto jednáních navíc podporu Federálního shromáždění. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánu Dienstbierovi za prednesenú správu. Odporúčal by som takýto postup: Ďalej bude pokračovat diskusia. Rozdělíme ju tiež na dve časti, lebo uzavreli by sme jeden bod i druhý bod.

Prosil by som teraz pána Lisa, aby predložil návrh uznesenia, ktorý bol vypracovaný brannými a bezpečnostnými a zahraničnými výbormi. Prosím, slovo má pán Lis.

Poslanec SN L. Lis: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, v souvislosti s expozé ministra zahraničních věcí pana Jiřího Dienstbiera na schůzi Federálního shromáždění k zahraniční politice České a Slovenské Federativní Republiky, předložila iniciativní skupina 65 poslanců návrh s požadavkem, aby na příštím plenárním zasedání Federálního shromáždění - které se tedy koná dnes - předložila návrh na vystoupení ČSFR z Varšavského paktu. Iniciativní návrh projednaly zahraniční i branně bezpečnostní výbory. Ustavená skupina poslanců branně bezpečnostních, zahraničních a ústavně právních výborů návrhy, které projednávaly zahraniční a branně bezpečnostní výbory, projednala a doporučuje Federálnímu shromáždění tento návrh usnesení. "Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se sešlo na zvláštní schůzi v souvislosti se vskutku mimořádným současným mezinárodně politickým napětím. Vedle nezbytného čelení irácké agresi se situace komplikuje vojenským zásahem v Pobaltí. Je pochopitelné, že národy našeho početně nevelkého státu sledují tento vývoj s velkými obavami - též s ohledem na naše trpké zkušenosti z období Mnichova a intervence v roce 1968. Jsme si vědomi naší spoluzodpovědnosti za stabilizaci mezinárodního vývoje, a proto se obracíme na všechny světové parlamenty s prosbou zintenzívnit jednání, jež by vedlo k vytvoření systému dokonalé bezpečnosti i pro malé země. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky vyzývá proto vládu ČSFR, aby urychlila jednání o okamžitém zrušení vojenské struktury Varšavské smlouvy a její rozpuštění v souladu s přechodem na odzbrojovací jednání do Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě."

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Rozpravu, ktorú som otvoril, teraz by som odporúčal nejakým spôsobom upresnit. Úvodné slovo bolo povedané k obidvom bodom programu, tj. stanovisko k vystúpenie z Varšavskej zmluvy, druhý bod - stanovisko zahraničných výborov k Litve. Do diskusie sú prihlásení poslanci, jedni napísali, že k stanovisku k Varšavskej zmluve, iní k politickej situácii. Vychádzal som z toho, že by sme uzatvorili najprv bod Stanovisko Federálneho zhromaždenia k Varšavskej zmluve - a podža toho by aj vystupovali poslanci k tomuto návrhu uznesenia - a potom bod 2, t.j. stanovisko k Litve.

A opätovne k návrhu uznesenia, ktoré taktiež zahraničné výbory majú vypracované - neviem, či už vám ho predložili - ale v každom prípade chcú vystúpiť a zaujať k tomu stanovisko. To je doteraz úvaha.

Čiže mohli by sme teraz pokračovať k obidvom bodom programu. V takom prípade by som volil taký postup že by som dal ešte slovo pánu Suchánovi, aby predložil stanovisko a návrh uznesenia zahraničného výboru k Litve, potom by mohla byť spoločná rozprava tiež k obidvom bodom programu. Pokiaž by ste nemali námietky, bolo by možné teraz udeliť slovo pánu Suchánovi, aby uviedol návrh uznesenia k bodu 2. Rozprava by bola spoločná. Poslanci, ktorí by vystupovali, by sa vyjadrovali bud k jednému alebo k druhému, potom by bolo hlasovanie podža jednotlivých bodov. Najprv by som nechal hlasovať k bodu 1, t.j. Stanovisko k Varšavskej zmluve, potom k bodu 2.

Dávam slovo pánu Suchánovi, aby uviedol návrh uznesenia zahraničných výborov k stanovisku Federálneho zhromaždenia k Litve. Je súhlas s takýmto postupom, aby sme diskusiu i tento návrh spojili v jednej rozprave tak, ako tomu bolo aj v prípade vystúpenia pána Dienstbiera? (Nebyly.) Nie sú.

Prosím pána Suchána, aby sa ujal slova a uviedol návrh uznesenia k bodu 2.

Poslanec SN P. Suchán: Pán predseda, vážené kolegyne, vážení kolegovia, na stole máte tlač č. 429, t.j. návrh uznesenia Federálneho zhromaždenia k bodu Situácia v Litve. Toto uznesenie, ktoré máte na stole, bolo vypracované na základe použitia formulácií z uznesení zahraničných výborov, ako boli schválené v pondelok.

Vzhžadom na to, že situácia v týchto pobaltských republikách sa vyvíja vežmi prekotne, tak na základe dohody navrhovatežov, ktorí predkladali uznesenie zahraničným výborom, si dovožujeme navrhnúť upresnenie uznesenia, ktoré sa v súčasnom čase tlačí (obdržíte ho v priebehu niekožkých minút). Doporučil by som, aby ste prijali od nás na prerokovanie tento pozmeňovací návrh. Pretože ho zatiaž na stoloch nemáte, prečítam ho. Ide o krátky text.

Federálne zhromaždenie Českej a Slovenskej Federativnej Republiky na mimoriadnej schôdzi Snemovne žudu a v Snemovne národov dňa 16. januára 1991 schválilo toto uznesenie:

Federálne zhromaždenie v sulade so svojim uznesením č. 92 zo dňa 10. januára 1991 podporuje vyhlásenie vlády ČSFR zo dňa 13. januára a vyjadruje svoju solidaritu so statočným postojom litovského parlamentu a litovského žudu. Za jedinú legálnu vládu Litovskej republiky považujeme tú, ktorá vznikla z vôle legitímneho litovského parlamentu. Zdôrazňujeme neprípustnosť násilných akcí proti litovskému parlamentu a požadujeme trvalé zabezpečenie bezpečnosti poslancov a všetkých predstavitežov Litovskej republiky.

Na podporu politického riešenia situácie v Pobaltí berie Federálne zhromaždenie so súhlasom na vedomie uznesenie predsedníctva FZ zo dňa 15. januára o vyslaní dvoch poslancov Federálneho zhromaždenia ako pozorovatežov do pralamentu Litovskej republiky.

Pre osveženie pamäti a mysli dovožte mi, aby som vám odcitoval z uznesenia z 10. januára, aby ste vedeli, k čomu sme sa už uzniesli, aby sme prípadne nerozširovali dnešné uznesenie o veci už odsúhlasené:

Federálne zhromaždenie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky so znepokojením vypočulo správu o vyslaní sovietskych vojenských jednotiek do pobaltských republík. Na základe neblahých historických skúseností nášho žudu s riešením politických problémov vojenskou silou sa domnivame, že súčasné rozpory medzi republikami a centrom Sovietskeho zväzu nie je možné riešiť násilnou cestou, ale pokojným a vecným politickým diálogom.

Preta sa obraciame na sovietsky parlament s výzvou, aby sa zasadil o politické riešenie vnútorných problémov Sovietskeho zväzu, ktoré ovplyvňujú situáciu v Európe. (To som citoval z vyhlásenia nášho uznesenia č. 92 z 10. januára.)

Ako vidím, text sa vám práve rozdáva, prosím, aby sme v prípade diskusie diskutovali k návrhu uznesenia ktoré som teraz predniesol. Ďakujem.

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánovi Suchánovi za prednesenie správy. O slovo sa prihlásil pán poslanec Jičinský.

První místopředseda FS Z. Jičínský: Vážené Federální shromáždění, v průběhu našeho jednání se dostavil do budovy našeho shromáždění poslanec litevského parlamentu pan Okenčič. Dávám návrh, abychom vyslovili souhlas s jeho účastí na naší schůzi, a pokud by požádal o slovo, aby mu bylo uděleno. (Potlesk).

Dále žádám Federální shromáždění o souhlas, abychom ho mohli uvést na předsednickou tribunu, kde by mohl zaujmout jedno z volných míst. (Potlesk.).

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP