Středa 16. ledna 1991

Poslanec SN V. Tomis: Vážený pane předsedo, vážené Federální shromáždění, dovolte mi, abych jménem Klubu Hnutí za samosprávnou demokracii Čechy, Moravu a Slezsko vyslovil podporu k návrhu usnesení pro podporu litevských záležitostí, ovšem s tím, že nedoporučuji, abychom tam vysílali naše poslance do jejich parlamentu. Myslím si, že to není správné ani právně a považuji to částečně za vměšování do vnitřních záležitostí. (Projevy nesouhlasu.)

Pokud se jedná o podporu na vystoupení z Varšavské smlouvy tak, jak je předložený návrh, s tím souhlasíme, ale samozřejmě máme připomínku k tomu, že vláda by měla jednat v souladu s příslušnými právními předpisy, protože chceme být právním státem a měli bychom tedy dbát toho, co je stanoveno ve smlouvě. (Projevy nesouhlasu.)

Děkuji za projevení solidarity.

Předseda FS A. Dubček: S technickou poznámkou se hlásí pán poslanec Vysloužil.

Poslanec SL Z. Vysloužil: Mluvím za jedenáct poslanců, kteří v tomto parlamentě hájí barvy Moravy a Slezska. My se distancujeme od slov pana poslance Tomise. (Potlesk.) Budeme hlasovat pro usnesení, která zde byla navržena a pokud se týká iniciativy výboru zahraničního tuto aktivitu vítáme. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Slovo má pan poslanec Grebeníček.

Poslanec SN M. Grebeníček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte, abych i já jménem Klubu komunistických poslanců, do jehož čela jsem byl nedávno zvolen, vyjádřil znepokojení nad vyhrocením situace v Pobaltí, které chápu jako součást složité vnitropolitické situace v Sovětském svazu. Její řešení je však zatím - pokud se nemýlím - možné jen v rámci platné svazové ústavy a existujících zákonů.

Právě v této souvislosti chci zdůraznit nezbytnost zajištění národních, politických, kulturních i sociálních práv všech obyvatel Litvy a ostatních pobaltských zemí bez ohledu na jejich původ. Zdá se totiž, že bezprostřední příčinou vyhrocení celkové situace je vedle známých historických důvodů a zhoršující se ekonomické a sociální situace i svým způsobem diskriminující politika dnešního vedení Litvy vůči nelitevskému obyvatelstvu a jeho politicky problematický postup vůči svazovým orgánům.

Racionální posouzení celkové situace je možné jenom na základě úplných a objektivních informací, k čemuž nepochybně napomohlo i vystoupení našeho hostu z Litevského parlamentu. I nadále je však třeba zachovat chladnou hlavu. V této souvislosti připomínám zdrženlivější postup a stanoviska USA, SRN, Polska i Maďarska a jiných států: i takových významných politiků jako je Zbyněk Brzezinski, jak o tom podrobně mluvil ministr Jiří Dienstbier.

Podle dostupných informací je zřejmé, že svazové orgány navázaly kontakt s litevskými, došlo k určitým dohodám a situace se údajně uklidňuje.

V našem klubu jsme se snažili posoudit, zda arguemnty obsažené ve stanoviscích zahraničních výborů FS a jiných nejsou do jisté míry zasahováním do vnitřních záležitostí suverénního státu. V současné mezinárodně politické situaci mohou vyznít jako problematické a ve svých důsledcích vytvořit nebezpečný precedens pro další možný vývoj ve střední Evropě.

Klub komunistických poslanců dospěl na svém dnešním jednání však k závěru, v němž vyslovuje vážné znepokojení nad vyhrocením politické situace v pobaltských republikách a jednoznačně odsuzuje použití násilných prostředků, které vedly ke ztrátám lidských životů.

Jsme přesvědčeni, že situaci je nutno řešit výhradně politickými prostředky a společnou vůlí všech zainteresovaných stran. Jen tak je možné zajistit skutečná práva všech občanů Litvy, Lotyšska a Estonska.

Obdobně přistupujeme i k problematice Varšavské smlouvy. Je evidentní že závěry z jednání komunistických poslanců jsou předpokladem k tomu, že námi projednávané návrhy obou usnesení dostanou i jejich podporu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďalej má slovo pán poslanec Magyar.

Poslanec SL F. Magyar: Vážený pán predseda, vážený kolegovia, dámy a páni. Dovožte mi, aby som vám predniesol stanovisko Klubu poslancov MKDM - Együttéllés. Bez úmyslu dramatizovania chcem poukázať na to, že medzinárodná situácia, ktorej sme svedkami a trpnými účastníkmi, je výsledkom nielen anomálnych prejavov militantnosti alebo úchylného zmýšžania diktátorov, ale tiež všetkých deformácií, ktoré boli zapríčinené opätovným rozdelením mocenských sfér a záujmových sfér, resp. výsostných území v našom storočí. Prežívame teda historicky danú krízu, ktorá je vežmi nebezpečná z hžadiska možnosti zachovania mieru v regióne strednej a východnej Európy a Blízkeho Východu.

Nám z pochopitežných dôvodov je bližší európsky región, preto správa o brutálnom zásahu jednotiek Sovietskej armády v Litve nás nielen pobúrila, ale aj upozornila na to, že ani my nie sme chránení proti takémuto zásahu. Sovietsky zväz ako svetová mocnosť je hospodársky a politicky na úpadku, ale vojensky je tak silná a akcieschopná ako v minulosti. Kedže z nedostatku spoločných ideí a ciežov nie je možné prirodzenou cestou zachovať celistvosť Sovietskeho zväzu a jeho záujmovej sféry, iba armáda môže túto celistvosť na určitý čas predlžiť. To však platí pre všetky podobné prípady. Preto vojenský zásah v Litve je vežmi nebezpečným precedentom. Nebezpečenstvo podobných riešení je znásobené na jednej strane napätím v oblasti Perzkého zálivu a na strane druhej tým, že stredoeurópske štáty - bývalé satelity Sovietskeho zväzu - sú ešte stále členmi vojenskej aliancie nazývanej Varšavská zmluva, v rámci ktorej bola krvavo potlačená revolúcia v maďarsku v roku 1956 a pražská jar bola v roku 1968 premenená na zimu.

Preto podporujeme návrh na odsúdenie vojenského zásahu proti Litve a možnosti rozšírenia podobných úmyslov proti ostatným štátom Pobaltia a iným národom Sovietskeho zväzu. Navrhujeme, aby sme v účinnosti so susednými a d alšími štátmi urobili všetko na politickú podporu zvrchovanosti Pobaltských republík. Taktiež podporujeme kroky vlády ČSFR na zrušenie členstva vo Varšavskej zmluve, čo má byť spojené s urýchleným odsunom sovietskych vojsk z našej vlasti. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo má pani Němcová, potom pan Mlynárik.

Poslankyně SL D. Němcová: Vážený pane předsedo, náš milý hoste, kolegyně a kolegové, chtěla jsem jen reagovat naprosto fakticky na to, co nás tak pobouřilo v projevu pana Tomise a zmnožilo se to ještě o řadu asociací z naší historie, které vzbudil projev pana předsedy komunistické strany. Všichni jsme si asi vzpomněli na normalizaci, na vznik jakési skupiny, jejíž jména jsou neznámá a která potřebuje ochranu a pomoc, na utlačovanou názorovou menšinu a všechny tyto triky brežněvovských scénářů, se kterými máme svou zkušenost. Je potřeba trvat na co nejradikálnější obraně litevského nároku na suverenitu, který samozřejmě platí od té doby, kdy byla tato země i ostatní pobaltské republiky anektována.

Chtěla jsem se konkrétně zmínit o iniciativě zahraničních výborů, jimž velmi děkuji, že se jí chopily. Na vysvětlenou pro všechny, aby tu nevznikl dojem, že se vměšujeme do vnitřních záležitostí - když jsem byla ve vězení - našla jsem jako citát u Karla Čapka v jednom fejetonu, kde říkal: "Lidská práva? To je vměšování do vnitřních záležitostí."

Jedná se o to, že v Polsku už naši kolegové vysílají dvoučlenné skupiny do Litvy jako nezúčastněné pozorovatele a svědky. Z takového setkání Poláků, kolegy z maďarska a tohoto kolegy vznikl vlastně podnět, abychom i my solidárně, nikoli jen proklamativně, podpořili Litvu aspoň tím, že bychom jako nezúčastnění nebo svědci a pozorovatelé tuto zemi navštěvovali v různých sestavách a dvojicích, které se k tomu dobrovolně hlásí. Je zapotřebí mít diplomatický pas a doufat, že hranice pobaltských republik budou pro nás prostupné. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Slovo má pan Mlynárik, potom pán Sychra.

Poslanec SN J. Mlynárik: Vážený pán predseda, vážené kolegyne a vážení kolegovia. Varšavský pakt sa zapísal od dejín našich národov zločinným aktom. Počas celého trvanie tohto paktu vlastne došlo k jedinej spoločnej úspešnej akcii vojsk - proti nám. (Potlesk.) Máme teda plné právo požadovať zbaviť sa tohto zločinného dedičstva. Dnes vidíme v Pobaltí dračie semená tejto organizácie.

Ale napriek tomu by som chcel vyzvať náš parlament k určitej uvážlivosti. Máme trpkú historickú skúsenosť so sovietskym impériom. Vieme, o koho a o čo ide. Rok 1968 nám zrejme stačil k ponaučeniu. S touto supervežmocou susedíme a budeme nad alej žiť. Musíme v určitom zmysle byť realisti. Sme ústavní činitelia, zodpovední za osud tejto krajiny.

Požadovať okamžité vystúpenie z Varšavského paktu považujem v súčasnej situácii za provokáciu. V čase obrovského sústredenia armád od Nórska až po Rumunsko, v čase, kedy sa maršáli dali na pochod, je dobrodružné dráždiť ruského medved a. S okamžitým vystúpením z Varšavskej zmluvy môžem súhlasiť za predpokladu, že bude okamžite nariadená branná povinnosť štátu s obsadením východných hraníc. Nemôžeme si hrať s ohňom v čase, kedy sa schyžuje k jednému z najväčších svetových konfliktov. Dobre vieme, kto to môže proti nám využiť. Preto by som sa prihováral za uvážlivé podloženie nášho rozhodnutia. Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Dubček: Slovo má pán Sychra, potom pán Soboňa.

Poslanec SL M. Sychra: Vážené Federální shromáždění, dámy a pánové, chtěl bych reagovat na názory, které zde zazněly a sice, že bychom neměli rozhodovat bez důkladných informací. Samozřejmě informace jsou velmi důležité, neměli by chybět ani poslancům. Víme, že informace chybějí dokonce i panu Gorbačovovi.

Vidím to asi takto. My, poslanci zvolení v revolučním kvasu máme někdy tendenci v tom pomyslném trojúhelníku politika-ekonomika-morálka inklinovat spíše k morální stránce. Už i ze strany iráckých diplomatů jsem slyšel námitku, že zde rozhodujeme nekompetentně, bez předběžné znalosti stanoviska agresora samého. Jistě uznáte, že i agresor má právo na svůj názor a že má i v některých věcech pravdu. Agresor je stoprocentně přesvědčen o svých důvodech, nechce uznat fakta protihráče a myslím, že nemá žádné výčitky svědomí, on jedná podle svého nejlepšího přesvědčení.

Aby bylo objektivnosti učiněno zadost, je potřeba si zde říci i argument druhé strany. Je pravda, že Sovětský svaz měl závažné důvody zakročit proti odvodům branců. Tyto odvody probíhaly v některých republikách skutečně velmi špatně, někde odešlo jen 5% branců do Sovětské armády. Je rovněž pravda, že frakce některých opozičních stran v pěti republikách se sešly ne neoficiální schůzce a dohodly se, že je nejvyšší čas budovat vlastní ozbrojené síly. Jistě uznáte, že toto bylo zřejmě poslední kapkou do poháru trpkosti Sovětského svazu, zejména jeho vojenské skupiny Jestřábů, který tím přetekl a jistě nebudete nic namítat proti tomu, že mají právo na spravedlivý hněv.

Když už musím být přísně objektivní, musím se zmínit i o názoru, který zazněl v zahraničním výboru. Tento názor se týkal našich voličů. Námitka zněla přibližně takto: Co nám řeknou naši voliči až na základě našeho rozhodnutí bude stát benzín 50 korun? Chtěl bych napovědět autorovi této otázky, jak by měl asi odpovídat. Varianta 1: To se zeptejte těch, kdo zavinil naši závislost na Sovětském svazu, čili sám sebe. Varianta 2: Jestliže chcete, aby se vrátila cena benzínu, není nic jednoduššího, než vrátit sem zpět sovětská vojska, Jakeše, Husáka a Štěpána.

Potom bych ještě rád řekl třetí variantu odpovědi našim voličům, kteří by nám snad mohli vyčítat naše rozhodnutí. Jsme poslanci a jsme tady od toho, abychom se mimo jiné starali o přísun nafty. Cesta z východu je ohrožena a musíme v prvé řadě apelovat na federální vládu, aby zajistila přísun nafty z druhé strany. To je naše povinnost.

Nyní dovolte, vážení poslanci, abych oslovil našeho kolegu pana Okenčiče. Vážený pane poslanče, jak jste už byl informován, z našeho parlamentu budou - pokud s tím bude FS souhlasit a já doufám, že většinou bude - vysláni dva poslanci jako pozorovatelé do vašeho parlamentu. Rád bych byl jedním z nich. Bude si pokládat za čest, jestliže naše přítomnost bude aspoň morální posilou pro váš národ a dougám, že naše cesta bude počátkem aktivnějších styků FS a suverénního litevského parlamentu. Chtěl bych vám, pane poslanče, předat prohlášení, které nám prostřednictvím posílá československo-litevská společnost, ale dříve než vám ho předám, rád bych z něj něco přečetl našim poslanců, alespoň poslední odstavec.

"Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou z hlediska mezinárodního práva suverenní země s legitimními, svobodně zvolenými státními orgány. Československo pak zemí, která jim podává ruku, ačkoliv dlaň litevská, lotyšská a estonská krvácí." Děkuji vám za pozornost.

Předseda FS A. Dubček: Slovo má pán Soboňa, pripraví sa poslanec Černý.

Poslanec SL V. Soboňa: Vážený pán predseda, vážený litovský kolega, vážené kolegyne a kolegovia, celé obdobie nášho členstva vo Varšavskej zmluve ma naplňuje trpkosťou. Vyvrcholením celého nášho nešťastia bol rok 1968. Patrím medzi žudí, ktorí nesúhlasí s rokom 1939, kedy sme bez odporu pustili do našej krajiny cudzie vojská. Nesúhlasím s tým, že sme v roku 1968 znovu bez vojenského odporu pustili do našej krajiny cudzie okupačné vojská. Samozrejme, že pritom akceptujem všetky historické fakty a argumentácie. Ak by v budúcnosti k akejkožvek podobnej intervencii malo dôjsť, nielenže nebudem súhlasiť, ale zaradím sa medzi tých, ktorí sa aktívne postavia na odpor proti agresorovi. Existencia Varšavskej zmluvy je pre mňa teda jednoznačne neprijatežná. Vylučujem i existenciu v akejkožvek alternatívnej podobe. Ale napriek tomu, ak dovolíte, posledný odsek návrhu uznesenia, tlač 430, by som formuloval trochu inak. Ako dôvod uvádzam súčasnú politickú, hospodársku i vojenskú situáciu nielen v Európe, ale na celom svete. Táto formulácia, podža mňa, by mala znieť: "Preto Federálne zhromaždenie podporuje vládu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky v rokovaniach o zrušení vojenskej štruktúry Varšavskej zmluvy a odporúča vláde ČSFR v tomto úzko spolupracovať s ostatnými členskými štátmi Varšavskej zmluvy." Ak temto môj návrh nebude akceptovaný, samozrejme budem podporovať a hlasovat za pôvodný text. Ďakujem (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Slovo má pán Černý.

Poslanec SL A: Černý: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, vážení hosté, dámy a páni, kolegyně a kolegové. Zazněl zde hlas našeho kolegy poslance Mlynárika. Já velice dobře chápu racionální jádro jeho obav, racionální jádro jeho projevu. Ale jsem hluboce přesvědčen, že v životě každého národa nutně jednou musí přijít chvíle, kdy už tento národ musí přestat smlouvat se svým svědomím. Týká se to jak českého, tak slovenského národa, i těch příslušníků národnostních menšin, kteří obývají Českou a Slovenskou Federativní Republiku. (Potlesk.)

Naše další setrvání ve Varšavské smlouvě nás staví do stejné roviny jako toho člena Varšavské smlouvy, který se stal agresorem. Podle mne je úplně jedno jestli agrese je zaměřena proti národu, který již je za státními hranicemi anebo jestli je zaměřena proti národu, který žije uvnitř státních hranic. Jsem proto přesvědčen, že je naší morální povinností a tím také povinností politickou - protože v tomto okamžiku více než kdy jindy se stýká s politikou především morálka - z Varšavské smlouvy vystoupit. Ale zároveň jsem plně přesvědčen, že pan Mlynárik má pravdu, jestliže vyzývá, aby byla vyhlášena branná pohotovost státu. Já nesdílím názor, že bychom měli jít tak daleko, ale jsem přesvědčen, že pan ministr obrany i ministerstvo vnitra by měli udělat všechno, aby bezpečnost našeho státu byla zajištěna.

Prohlašuji zde odpovědně za svou osobu, že politika Sovětského svazu invazí do Pobaltí je pro mně naprosto nevěrohodná a pokud bude v Sovětském svazu taková politická reprezentace, jaká dnes, nemohu uznat Sovětský svaz za zemi, která usiluje o demokracii, o právo a o spravedlnost. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ako posledný sa prihlásil pán poslanec Sacher.

Poslanec SL R. Sacher: Vážené Federální shromáždění, vážený pane předsedo, vážení hosté, pokud se týká vztahu k otázce Litvy, samozřejmě plně souhlasím s tím, co zde bylo vyjádřeno v návrhu na usnesení, ale pokud se týká otázky o Varšavské smlouvě, mám za to, že politika, a to zvláště v zahraniční oblasti musí být, a to i v revoluční době, postavena na vědeckém základě. A k vědeckému základu neodmyslitelně patří také analýza vztahů a důsledků v oblasti politické, vojenské a ekonomické. A právě tuto analýzu rozboru předpokládaného chování Sovětského svazu nemám k dispozici. Nemám k dispozici například také rozbor, kterým silám v Sovětském svazu v současné době bude tento akt urychleného zrušení našeho členství ve Varšavské smlouvě sloužit. Samozřejmě že jsem pro zrušení našeho členství ve Varšavské smlouvě, ale kloním se k tomu, ža tato akce by měla být úzce koordinována s Polskem a maďarskem a neměla by to být jen izolovaná akce. To je vše. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Ešte sa prihlásil poslanec Syč. Prosím.

Poslanec SN J. Syč: Vážený pán predseda, vážené dámy, vážení páni, klub poslancov Slovenskej národnej strany so sympatiami sleduje boj Litvy a pobaltských republik o naplnenie práva na sebaurčenie národa a jeho zvrchovanosti. Sú to isté ciele, ktoré obsahuje aj programové vyhlásenie Slovenskej národnej strany. Hžboko sa nás dotkol vojenský zásah, pri ktorom vyhasli žudské životy, odsudzujeme tento mocenský zásah namierený proti základnému právu všetkých národov. Ďakujem.

Předseda FS A. Dubček: S faktickou poznámkou sa ešte prihlásil pán Jurečka. Prosím.

Poslanec SL. J. Jurečka: Pane předsedo, vážení kolegové, dámy a pánové, chtěl bych sněmovnám navrhnout, abychom onu dvoučlennou delegaci nepovažovali jenom za pozorovatele, za morální podporu, ale abychom je požádali, aby v jednání se zástupci litevského parlamentu přímo na místě zjistili možnosti potřeby ještě jiných dalších forem pomoci a po návratu aby nás o tom informovali, abychom v případě nutnosti reagovali jinak, než deklarací a snažili se, ať již finančně, zdravotnickým či jiným materiálem pomoci konkrétně. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda FS A. Dubček: Do diskuse se dále prihlásila poslankyne Branná.

Poslankyně SL D. Branná: Pane předsedo, vážení přítomní, dovolím si tlumočit názor našeho hosta, pana poslance z litevského parlamentu. Pan poslanec se seznámil s návrhem našeho usnesení - tisk 431. Bylo pro něho velice potěšující a v maximální možné míře přijatelné naše stanovisko s tím, že mne požádal, zda by bylo možné provést jednu změnu, a to sice v názvu - místo Litevská republika uvést Litevský stát. Dávám to jako svůj pozměňovací návrh. Jedná se o třetí odstavec, o větu: Za jedinú legálnu vládu Litovskej republiky považujeme tú, ktorá vznikla z vôle legitímneho litovského parlamentu". Pan poslanec se na nás obrací s prosbou, kterou si beru za svou, abychom místo "vládu Litovskej republiky" napsali "vládu Litovského štátu".

Ještě si dovolím tlumočit zdůvodnění, které k tomu pan poslanec vyslovil. Říkal, že i pan prezident Gorbačov poukazuje na to, že by sovětské republiky měly používat názvy "státy". Toto je názor pana poslance.

Poslanec SL K. Novosad: Pane předsedo, já bych znovu akceptoval jeden z aspektů toho, co zde řekl poslanec Jurečka přede mnou. Předsednictvo Federálního shromáždění by se mělo zamyslet nad tím, jaké kompetence by mělo dát poslancům, kteří budou sledovat situaci v Litvě přímo na místě, aby věděli, v jakých okruzích mohou jednat, aby nás mohli informovat o situaci, abychom i my přesně věděli, jakým způsobem můžeme pomoci. Domnívám se, že v případě, když se tak nestane, tito poslanci budou postaveni do role improvizujících.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP