Středa 29. dubna 1936

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Wollner. Dávám mu slovo.

Posl. Wollner (německy): Slavná sněmovno!

Hospodářská situace, ve které je náš stát a zvláště sudetští Němci, ukládá nám povinnost, poukázati co nejdůrazněji na sociální působení zákona na obranu státu a na zamýšlená opatření. Bylo by to ostatně zbytečné po slovech, která dnes dopoledne pronesl člen jedné strany, jež je ve vládě, k řadám sudetskoněmecké strany: "Honili jsme vás a poženeme vás dále!" Nyní, kdy se o osnově zákona hovoří a vážně debatuje, kdy docela členové vlády, ba i ministři prosí o souhlas všech stran, zcela jedno, zda jde o koalici nebo oposici, musili jsme dnes dopoledne slyšeti tato slova; vybočení, jež si tu dnes dovolila kol. - Zeminová, ukazuje již ducha zákona (Výkřiky.) a jakými prostředky se chce postupovati proti němectví. Přes to však nutí nás naše vědomí odpovědnosti, abychom poukázali na všechny ty bezprávnosti, které - jsme museli my, sudetští Němci, od r. 1918 - trpěti. Můj kamarád Birke ukázal krátce přede mnou na situaci, v níž jsou sudetští - Němci, a označil stav jasně a jednoznačně. - (Posl. Kögler [německy]: Nikoliv však stav podnikatelů!) Nemáte vůbec tušení, jak to dnes mezi sudetskými Němci vypadá, a nemáte také vůbec práva, mluvit jménem sudetských Němců o jejich bídě. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) Neboť kdybyste měli oči, musili byste přece zvláště jako strana, jež chce zastupovati dělnictvo, jasně a otevřeně říci, že rozdělení statků v tomto státě je nerovné a že se sudetským Němcům až dosud křivdilo.

Přes to bych však chtěl, slavná sněmovno, jmenovati několik čísel, abych předem odmítl vaši výtku, že tu jde o paušální tvrzení. Podle statistického zjištění bylo v březnu t. r. v celé státní oblasti 804.794 nezaměstnaných. (Výkřiky posl. Köglera a Kirpalové.) V březnu r. 1936 bylo 795.550 nezaměstnaných. (Posl. Kögler [německy]: V tom jsou přece i Češi!) Chtěl bych vám nyní uvésti příklady ze sudetskoněmeckých menšinových okresů. Z 1000 obyvatelů bylo v lednu 1936 97.5 bez zaměstnání, v únoru 1936 96˙5 a v březnu 92.7. A jak to vypadá na československé straně? V lednu 1936 bylo tam napočítáno na 1000 obyvatelů 47 nezaměstnaných, v únoru 48.5 a v březnu 43.9. Z toho je patrno, že nezaměstnanost v sudetskoněmecké oblasti je dvojnásob tak velká než v české a slovenské. Okres karlovarský sám měl koncem března 4301 nezaměstnaných, o 1500 více než loni v téže době. V německojablonském okrese připadalo na 1000 obyvatelů 95.9, v rumburském 28.4, v kraslickém 41.4 nezaměstnaných. Z výkazů Mezinárodního úřadu práce v předešlém měsíci je patrno, že Československá republika vykazuje z celé Evropy poměrně největší počet nezaměstnanosti. A zde zase zcela zvláště v sudetskoněmecké oblasti. Ze statistik Ústřední soc. pojišťovny se dá jasně poznati, že zároveň lze pozorovati stálý úbytek pracujících. Živobytí v Československé republice vykazuje nejnižší životní úroveň v Evropě. Z jedné zprávy Mezinárodního úřadu práce se lze dověděti, že dělníci v Československé republice potřebují jen na životní prostředky, jen na výživu, 57.6% mzdy, zatím co v Dánsku potřebuje dělník jen 38.6 %, ve Švýcarsku 36.3% své mzdy na výživu. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) Zatím co bída venku zůstává dále veliká, zatím co se nouze trvale zvětšuje, nemáte, páni zástupci dělníků z německé soc. demokratické strany, nic jiného na práci než štváti a spílati sudetskoněmecké straně, jež dnes v sobě ztělesňuje nejméně 60 % německých dělníků. Opravdu, vážná situace vyžaduje, abychom se zde nezabývali takovými věcmi, nýbrž abychom poukázali na stav, jaký jest, zcela jedno, co přijde.

Nyní byla posl. sněmovně předložena tato osnova zákona na obranu státu. Nás a zvláště dělnictvo zajímá hlava III a zde zvláště § § 19, 20 a 21, které mají ustáliti poměry v státně důležitých podnicích. Co do této skupiny státně důležitých podniků spadá, není řečeno. Rozhodnutí, co je státně důležitým podnikem, je ponecháno vládnímu nařízení, ministerstvu nár. obrany a příslušnému odbornému ministerstvu. Jak to bude vypadati prakticky, to jsme mohli před nedávnem zažíti na proslulém Machníkovu výnosu, kde je podnikatel vyzýván, stojí-li o státní zakázky a zvláště o dodávky vojsku, aby přijal české dělníky a zaměstnance přiměřeně podle klíče obyvatelstva. Našemu odporu nedopřál nikdo sluchu. Musili jsme se obrátiti na vyšší instituci a nyní se plivá jed a žluč, protože jsme nedělali nic jiného než bránili na základě ústavní listiny nám náležející právo. Postupujeme-li již však podle klíče obyvatelstva, měli bychom zase především právo žádati také se své strany podle klíče obyvatelstva přijetí především do státních podniků. Jak to však zde ve skutečnosti vypadá? Již více než jednou jsme s tohoto místa prohlásili, že se nám křivdí, že bychom podle klíče obyvatelstva musili míti více o 50.000 státních zaměstnanců, než tomu je nyní. Tímto Machníkovým výnosem může se na př. státi, že syn slouží věrně a poctivě u vojska a otec je propuštěn z toho podniku, který převzal zakázku vojsku. Pan ministr nár. obrany by musil také říci, že dnes z 9517 aktivních důstojníků je jen 527 Němců, tedy přibližně 5 % celku. Řekne se, že je tím vinna všeobecná hospodářská krise; nikoliv, zde je především vinno nerovné rozdělení statků ve státě. Kdybyste nám byli nechali naše podniky a továrny, kdybyste nás byli nechali dále pracovati, nemusili bychom si dnes s tohoto místa stěžovati. Pomyslete však, co to znamená, že jen v 10 letech bylo skoro 2000 německých podniků zastaveno nebo přeloženo a v české oblasti skoro 600 nových zřízeno. Tu se nemusíme diviti, že nezaměstnanost v naší oblasti je dvojnásob tak veliká jako u vás.

Dále praví tento paragraf, že z těchto státně důležitých podniků má býti ihned propuštěn každý dělník, je-li prohlášen za státně nespolehlivého. Je to lehká věc; my dělníci víme, jak se to až dosud provádělo v praxi.

Obzvláště vloni jsme prožívali tragické okamžiky - tehdy ještě takového zákona nebylo - že v německé oblasti venku prováděli státní stavby nejen čeští živnostníci a podnikatelé, ale i čeští dělníci. Naši nezaměstnaní chodili den co den na tato místa a prosili o práci a stále dostávali jednu a tutéž odpověď: "Práci nemáme." Stane-li se nyní tato osnova zákonem, pomyslete, co to znamená. Tři čtvrtiny podniků mohou býti prohlášeny za státně důležité. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) K tomu přistupuje, že tyto osoby tam nemohou býti zaměstnány. (Výkřiky posl. Zischky.) Pane kolego ze soc. demokratické strany, každé udání se může státi anonymně, udavačství pokvete a dělník bude vyhozen z podniku nevěda jak a proč. Okresní hejtmanství o tom může rozhodovati, a jak to vypadá při rozhodnutích těchto okresních hejtmanů, pocítili jsme právě my ve volebním okrese VII letos v zimě. Bilo se úplně bez důvodu - a to je vinnou okresního úřadu - slepě do nezaměstnaných, bez zřetele, zda to byl muž či žena, do nezaměstnaných, kteří byli na cestě k domovu, poněvadž schůze, jež se měla konati, byla večer před tím úředně zakázána. Dále jsme totéž zažili v Podbořanech. Rozpouští se tam schůze, lidé opouštějí místnost, jdou na ulici a tam je přivítají četníci obušky a ranami šavlí.

Po nedávném ohlášení v Podbořanech, aby bylo dosaženo konání schůze, bylo nám z okresního úřadu prohlášeno: "Neznáme sudetské Němce a v důsledku toho také nikoliv sudetskoněmecký existenční boj." Pánové! Je to tragedie, jestliže nezaměstnaní, kteří hladověli celou zimu, kteří nebyli státem podporováni, z nichž, jak víte, je vydržována přesně jedna třetina podle gentského systému, druhá třetina Czechovými lístky a zbývající třetina může žíti ze vzduchu, chtějí-li slyšeti, co se děje, aby jejich bída byla zmírněna, musí vzít tímto za vděk. (Hluk. - Místopředseda Taub zvoní.) Právě tak tomu jest v případě rozvadovském. Tam tomu též nebylo jinak. V Rozvadově byl vydražen zbytkový statek, v městě s více než 1400 obyvateli a z toho jen s 30 Čechy. Chtěla se tam provésti zmenšená pozemková reforma: daleko větší díl měla dostati malá česká menšina a menší díl velké německé obyvatelstvo z Rozvadova. Tito chudí lidé neučinili nic jiného, než že chránili své nejprimitivnější právo své vlastnictví a protestovali proti tomu, a byli vzati do vyšetřovací vazby, po týdny musili úpěti ve vězení, protože nedělali nic jiného, než že hájili svou půdu, svou rodnou půdu, která je již celá staletí německá. Hleďte, pánové, tak to vypadá s rovným právem v našem státě.

A může-li nyní okresní úřad a zde zvláště zase policie a četnictvo říci: "Ten je nespolehlivý a ten je státně nespolehlivý," pochopíme a musíme pochopiti, a zvláště dělnictvo venku, že to nelze prostě již snésti. Myslete jen na to! Pane Zischko, vy se smějete (Posl. Zischka [německy]: Nesměji se vám!), vy nezaopatříte statisíce ve svém konsumním spolku, nebudete se o to starati, tak jako jste se o dělnictvo nestaral po celý čas. Co zbývá těmto dělníkům, žádný nemá právo rehabilitace, nemohou se brániti a nebudou znovu přijati, budou-li jednou uznáni za státně nespolehlivé. Dvě možnosti jim zbývají. Buď musí ve své nouzi bídně zahynout nebo musí vzíti provaz. [ ]

Včera pan ministr nár. obrany prohlásil (čte): "Přiznali jsme se k zásadě, vybudovati demokratický stát, jenž je spravedlivý ke všem svým obyvatelům, stát, jenž chce býti dobrou vlastí a spravedlivou otčinou nejen Čechům a Slovákům, nýbrž všem příslušníkům menšin, kteří v tomto státě bydlí." Prohlášení a slova pana ministra nár. obrany jsou velmi krásná. Co však nám prospějí slova, nemůžeme tomu věřit po vší té bezprávnosti, kterou jsme až dosud musili přestáti. Pomyslete na př. na to, jak především píší hraničářské noviny venku v sudetskoněmecké oblasti, myslete na to, že se píše (čte): "Vnitřní kolonisace nemá v pohraničním území jen sociální úkol poskytnouti existenci těm, kdož ji jinde nenalézají, nýbrž i státněpolitické poslání, totiž pomoci loyálním, pevně v půdě zakotveným občanům a posíliti v pohraniční oblasti cit pro stát." Čteme dále v "Severočeském deníku": "Češi a Slováci zřídili tento stát proti vůli Němců a nezapomněli na to, že to musí být národní stát, ve kterém se Češi a Slováci mohou plně vyžíti. Proto musíme pracovati k úplné nadvládě Čechů a Slováků." Podobný myšlenkový postup najdeme docela i v ústředním orgánu jedné vládní strany, kde se praví: "Jistá omezení rovnoprávnosti Němců, jež byla učiněna k obraně naší české menšiny, jsou dnes, kdy Henleinova strana zvítězila dvěma třetinami hlasů Němců, dvojnásob nutna než dříve." Dále se oznamuje: "Hraničářský problém není jen sociální otázkou, je také problémem zpětného získání více než jedné třetiny naší vlasti do rukou a do vlastnictví vlastního národa. Hraničářský problém je vysunutím dnešní jazykové hranice až na hranice státní." Musíme-li dále slyšeti, že na projevu ve Falknově, na kterém se zvláště vyznamenal pan posl. Katz, mluvila o hraničářském problému paní Bátková a prohlásila (čte): "Vyžeňte Henleinovy poslance ze strany, vyvlastněte průmyslové pevnosti tohoto hnutí, postavte samosprávu pohraničí pod kontrolu státních úředníků, přeložte nespolehlivé německé úředníky do vnitra země a nahraďte je spolehlivými Čechy!", pánové, musíme-li toto slyšeti a především slyší-li to venku německý dělník, který až dosud opravdu konal zcela svou povinnost, tu nemůže prostě věřiti v působení tohoto zákona, tak jak jest vámi stanoveno. Nemůže tomu věřiti a je též nemožno tomu věřiti, neboť co jsme musili především v poslední době snésti a vytrpěti, vedlo k tomu, že je míra nyní naplněna. Jestliže si, pánové s české strany, stěžujete, že láska sudetských Němců není taková, jakou chcete míti nebo byste rádi měli, musím vám říci, že jste až dosud neuznali za hodné námahy, tuto lásku v nás probuditi. (Potlesk.) Pomyslete přece na dobu, kterou jste přestáli ve starém Rakousku, kde jste byli ovládáni systémem, který jsme my, sudetští Němci, stejně nenáviděli, jako vy, potom si snad naše pocity lépe připamatujete.

Mluví se stále o demokracii. Vezmeme-li to v úvahu, musíme říci, že to s demokracií opravdu nemá co dělat. [] Zákonem o obraně státu jsou tyto vězeňské zdi jen ještě více zvyšovány, osud vězňů je ještě beznadějnější a bude beznadějnější.

Dnes se nemůže, přejete-li si tak toužebně mír, učiniti druhý krok před prvým. Jde-li vám poctivě a upřímně o mír tak, jak si my míru přejeme, pak se musí s těmito politickými zchytralostmi konečně jednou přestati a dáti mluviti rozumu. Neboť, chcete-li mír, musíte pečovati o to, aby byl především zřízen mír ve vlastní zemi. Nelze učiniti druhý krok před prvým. (Posl. Appelt [německy]: Co je s mírem se zřetelem k Hitlerovi?) Pánové z komunistické strany, pro mne je tato věc příliš vážná, než abych se zabýval takovou politickou dětskou školkou! Pánové, co učiníte, bude-li ještě více německých rodin bez chleba? Každý německý otec rodiny, jehož připravíte o chléb, každá německá matka, kterou uvrhnete do neštěstí, každé německé dítě, jež vydáte hladu, stane se vám kletbou.

Chtěl bych s tohoto místa varovati. Staňte se rozumnými a jednejte také podle toho. Nelze od nás stále žádati jen lásku, když se nám přináší jen nenávist a nedůvěra. Pánové, varuji vás s tohoto místa, nedělejte ze sudetskoněmecké oblasti druhé Irsko. Situace venku je nesnesitelná a napjatá. Máte rozhodnouti před svým svědomím, zda tvoříte zákon, jenž má sloužiti zachování státu, státu s Němci nebo proti nim. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dále má slovo pan posl. Židovský.

Posl. Židovský (rusky): Slavná sněmovno!

Velice mne těší, že mohu promluviti jménem jedné části ruského obyvatelstva na východním Slovensku zvláště dnes v tak důležité chvíli, kdy jest předložena osnova zákona o ochraně našeho milého státu. Prosím, abyste mně dovolili říci několik slov s tohoto místa, a to s tohoto hlediska: Jako zemědělec dovoluji si poznamenati, že není pravdou, co se mluví o poměru vlády k našemu obyvatelstvu, neboť jen slepý a hluchý nevidí, že by se v našem státě neposkytovala pomoc po každé stránce.

Nemůžeme souhlasiti s tím, co se mluví, že se stát nestará o obyvatelstvo. Já jako sedlák měl jsem možnost ve svém životě ze zkušenosti viděti to, že jsme před válkou neměli žádných národních práv. Dnes, chvála Bohu, mohu směle říci s tohoto místa jménem ruského obyvatelstva východního Slovenska, že máme svá národní práva, svůj národní život a svou kulturu. (Potlesk poslanců republikánské strany.) Jest sice pravda, že jsou ještě některé věci, které nebylo lze napraviti, ale jsem přesvědčen, že v krátké době i tyto věci budou napraveny. Po této stránce nelze připisovati vinu státu.

Jsou u nás nedostatky, především pokud jde o komunikace, ale pokud se týká národních práv, národního osvobození, naše situace se značně zlepšila. (Výborně!) My, Rusové, jsme společně budovali tento stát s Čechy a Slováky a budeme jej chrániti po každé stránce, neboť cítíme, že jsme skutečně třetím sloupem tohoto státu. (Výborně!) Budeme hájiti svůj stát a bude-li nutno jej chrániti, jsme ochotni dáti i svůj život za svou republiku. (Potlesk poslanců republikánské strany.)

Velice lituji, že tato osnova zákona nebyla předložena již dříve a že se jí nevyužilo k vážnosti tohoto státu, neboť kdyby se jí bylo užilo, bylo by lze se přesvědčiti, kdo jest loyální k tomuto státu, kdo chce pracovati pro jeho jednotnost, celistvost, pro jeho klid a klid obyvatelstva celé republiky. Proto já jako poslanec ruského obyvatelstva východního Slovenska budu hlasovati pro tuto předloženou osnovu zákona, který jest pro stát tak potřebný a odsuzuji práci těch lidí, kteří šíří neklid mezi lidem. (Ruské výkřiky: Ruský lid chce svobodu!)

O svobodě nemůžeme mluviti. Nám před válkou Maďaři nedovolovali slaviti ani slavnosti a svátky a dnes jsme získali práva, kterých jsme nikdy neměli. (Potlesk poslanců republikánské strany.) Máme tolik práv, abychom mohli býti spokojeni. Nepravdivá jsou tvrzení některých lidí, kteří chtějí býti vůdci našeho lidu, o tom, že náš lid není klidný. Ruský lid jest spokojen. (Posl. Śliwka [rusky]: Ruský lid jest spokojený! To jest velkolepé!) On jest klidný, poněvadž vidí v sousedních státech, co má na př. polský lid. (Výkřiky posl. Śliwky.) Prohlašuji, že budu plně hlasovati pro tuto osnovu zákona, poněvadž vidíme svou budoucnost a zajištění svých práv jen v Československé republice. (Potlesk poslanců republikánské strany.)

Místopředseda Taub (zvoní): Slovo má nyní pan posl. Śliwka.

Posl. Śliwka (polsky): Pánové!

Mám promluviti jménem komunistické strany Československa a jménem polského lidu na Těšínsku. Se zřetelem na jisté omezení času řeknu aspoň několik slov o osnově zákona na ochranu republiky. Zde již moji kolegové, soudr. Gottwald, dr Dolanský, Köhler a ze Slováků dr Clementis jako zástupci komunistické strany a také jako zástupci jednotlivých národností Československé republiky vylíčili své stanovisko k této osnově zákona a k osnově zákona o obraně státu. (Předsednictví převzal místopředseda Langr.)

Komunistická strana a proletariát vystoupí vždy a všude na ochranu demokratické republiky ohrožené fašistickým útokem německým nebo polským nebo nějakým jiným, a hlasujeme-li zde proti této osnově, činíme to proto, že víme, že tato osnova není zákonem na ochranu republiky, nýbrž jest to zákon, který směřuje ke spoutání a omezení svobody národů v republice a kulturních, hmotných a životních práv pracujícího lidu celé republiky. (Hlasy: A proč Poláci nedají svobodu Rusům a Ukrajincům?) Ptáte-li se mne, proč Poláci nedají svobodu Rusům a Ukrajincům, tak vám řeknu, že proto, poněvadž vaše koalice drží hlavního representanta Becka a Kościałkowského, Wolfa, a poněvadž vaše křídlo Stoupalovo koketuje zrovna tak s Beckem jako s Hitlerem. A proto také, že vaši lidé s ukrajinskou národní demokracií v Polsku podporují tu pacifikační politiku Becka a Kościałkowského na Ukrajině. Jaký Beck, takový býk. (Veselost.)

Jde-li o to, jaké je naše stanovisko na Těšínsku, výslovně konstatuji, že zákon na ochranu republiky nalezl na Těšínsku velmi výrazný ohlas. Ačkoliv tam Poláci tvoří malou skupinu, přece mají poměrně velkou váhu. Je to země na hranicích tří států, v sousedství dvou fašistických nebezpečných sousedů a dále se zřetelem na její strategickou polohu, neboť Slezsko je výpadní branou z jihu na sever a z východu nebo severu na jih. Dále je zde průmyslové středisko a důležitá košicko-bohumínská dráha, která v tomto místě protíná toto území, což tím spíše přidává významu celé zemi. Se zřetelem na důležitost této malé země, důležité po stránce průmyslové, hospodářské, politické a strategické, mělo by se skutečně více přihlížeti ke stanovisku, jež zaujímá těšínský lid k zákonu, který zde děláte.

Tento lid nyní ve chvíli hrozného fašistického nebezpečí se bude cítiti doma, bude-li míti zajištěny své hospodářské, politické, kulturní a národní požadavky a jen tehdy rázně vystoupí beze vší pochybnosti všemi prostředky na obranu státu, jenž mu poskytne plná jeho práva. Získati tento lid proti hrozícímu fašismu, to se mělo státi, ale tento zákon toho nečiní. Opakuje slova soudruha Gottwalda, pravím, že zajistíte obranu státu v celé republice i ve Slezsku, dáte-li pracujícímu lidu práci, chléb a kulturní a politickou budoucnost.

Ale co dává tato osnova zákona? Ukažte aspoň jeden článek ... (Hlasy: Dává svobodu!) Dává svobodu ve vězeních. Ukažte aspoň jeden článek, který by dával pracujícím možnost pracovati. To zde není, osnova zákona omezuje osobní a všeobecnou svobodu tak, jako vše, co pouze mechanicky vychází z rukou byrokracie. Policejní určení ochrany republiky nikdy neposkytne toho, co skutečná obrana potřebuje. Naopak tato osnova zákona poskytuje možnost a příležitost, novou a větší, k diktátu, k trýznění polského pracujícího lidu pod záminkou ohrožení klidu a pořádku a umožňuje byrokracii, aby si dělala, co chce. Podle této osnovy mají býti dočasně zrušena všechna práva, jaká zde ještě platí, a vojenská kázeň může úplně spoutati samosprávu obecní, okresní a zemskou, může spoutati zaměstnané v práci, zmilitarisovati továrny a nejhorší jest, že ve státních podnicích a závodech mohou býti tak zvaní státně "spolehliví" lidé.

Kdyby šlo o definici a výklad pojmu státní "spolehlivosti" nebo "nespolehlivosti", jde nám o to, kdo jest povolán, aby rozhodoval o této spolehlivosti nebo nespolehlivosti. (Výkřiky posl. Klimenta.) Soudruh Kliment má pravdu: budou o tom rozhodovati fašističtí byrokraté, kteří jsou nepřáteli jakékoliv jiné národnosti než české. Článek 19 zákona poskytuje těmto byrokratům nástroj k trýznění a pronásledování především polského lidu ve Slezsku. Utvoření pohraničního pásma na 25 km, otázka státní příslušnosti atd., to všechno svědčí, že se to vše může státi v rukou byrokracie nástrojem osudných zneužití a následků.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP