Středa 29. dubna 1936

Dovolte, abych uvedl k tomu několik příkladů: nejdříve co tam dělají hejtmani. Vypovídání z obcí a republiky nám ukazuje, že "vyhošťováni" nebyli dosud polští kapitalisté nebo zuřiví fašisté, nýbrž jen polští, slezští dělníci a chalupníci, chudáci, kteří dokonce své děti posílali do českých škol. (Výkřiky komunistických poslanců.) Dále se přijímá do továren a dolů nikoliv podle spolehlivosti, nýbrž podle toho, jak rozhodne Matice osvěty lidové, Národní garda a rozliční byrokrati. A jaká jest nálada na státních drahách? Tam se lidé překládají z jednoho místa na druhé jen proto, že mluví polsky, že mají děti v polských školách nebo že mají dlouhé vousy.

Nyní přišlo z ministerstva nařízení, že se již nebude překládati, ale proti tomu konstatuji, že v posledních dnech byli zase přeloženi železničáři Noga, Hanzel, Mrózek, Wołoch a jiní. To neznamená nic jiného, než že se Poláci ve Slezsku budou dále vypovídati, že se budou trýzniti, překládati a propouštěti z práce. A upozorňuji pány soc. demokraty a nár. socialisty, že po komunistech přijde řada na ně.

Další příklad svévole politických úřadů, říkám to česky: Dnes právě přišel telegram ze Slánska. Pan okresní hejtman den před 1. májem poslal do sekretariátu komunistické strany, resp. svazu malozemědělských pracovníků a nechal sebrat, spoutat, spakovat soudr. Šťastného, který jest funkcionářem zemědělců. Udělali to na základě obyčejného ukazu. A když soudruh Šťastný volal o pomoc, že ho bijí, tak prosím, četa četníků a policistů skočila k tomu a začala řádit a bušit na všechny strany. Stalo se to na základě nařízení okresního náčelníka, který pak použil tohoto případu zřejmě vyprovokovaného, aby zakázal průvody na 1. máje. To se děje bez zákona o obraně státu. A co to bude, když bude tento zákon, který dává fašistické byrokracii a hejtmanům taková ohromná práva? To bude pohroma svobod a práv lidu.

Chce-li někdo míti ochranu republiky, nemůže nařizovati omezení, nýbrž musí zaručiti základní práva k životu. Proto jest v zájmu samého lidu a republiky, aby se rozhodně co nejdříve vyhovělo jeho požadavkům, které jsem zkonkretisoval. Polský lid v Československé republice otevřeně praví všem národům tohoto státu, že bude válčiti v obraně republiky proti nebezpečí hrozícímu od Hitlera a varšavských fašistů. Ale tento lid nebude činitelem obrany republiky pro české Stoupaly, Klingery [ ], nýbrž bude chrániti především práv lidu českého, německého, polského a jiných národů, bydlících v tomto státě.

V souvislosti s tím se musím ještě postaviti proti pánům z časopisů "Venkov" a "České Slovo", kteří popisují poslední krvavé události v Polsku a zkrucují jejich význam. Jest pravda, že na barikádách v Krakově, Čestochově a Lvově měl pracující lid prapory proti Hitlerovi, a to dokazuje, že ukrajinský a polský proletariát jest proti Hitlerovi a Beckovi a pro solidární spolek s Československou republikou, s českým a německým lidem a s jinými národy tohoto státu. (Hlasy: Ale ne pro komunismus!) To vidíte na lidové frontě ve Lvově, Krakově a ve Francii.

Končím a poznamenávám na vaši adresu: Chcete-li skutečně chrániti republiku, zabavte veškerý válečný průmysl, všechny válečné zisky, zatkněte bankovní a bursovní spekulanty, fašisty v továrnách a státních úřadech, dejte pracujícímu lidu v celé republice i ve Slezsku chléb, práci, svobodu, školy v mateřském jazyku, odstraňte trýznění a republika bude určitě zajištěna proti vnějším nepřátelům. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Csomor. Dávám mu slovo.

Posl. Csomor (maďarsky): Veľavážená poslanecká snemovňa!

Osnova zákona o obrane štátu, ktorý je na dennom poriadku, veľmi zblízka sa dotýka každého štátneho občana. (Hluk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Csomor (pokračuje): Túto osnovu zákona potrebujeme, uvažuj eme-li o dynamickom ovzduší, ktoré ovláda štáty nás obklopujúce. Dnes už vidíme a vieme, že medzinárodné smluvy nie sú vstave v plnej miere zaistiť bezpečnosť a mier ľudí, národov a štátov. Viera národov v medzinárodné mierové smluvy je podlom ená a preto je svätou povinnosťou štátu s amého, aby v náležitej dobe a v náležitej miere postaral sa o svoju bezpečnosť, mier a kľud. A štát musí byť v tejto snahe každým svojím občanom, bez rozdielu jazyka a národnosti, všetkými jeho silami, vedomosťmi, úprimnou a poctivou snahou podporovaný.

My Maďari pokrokového ducha a republikánskeho cítenia, ktorých tuná zastupujeme, sme si vedomí toho, že náš maďarský národný menšinový osud môže byť kľudný a pokojný a náš voľný rozvoj zabezpečený len vtedy, jestliže bez akejkoľvek zadnej myšlienky uprimne a poctive splníme všetky naše štátnoobčansnke povinnosti vôči štátu. (Potlesk.)

Som si vedomý toho, čím som dlžen svojmu národu, a som si vedomý i toho, čím som dlžen štátu, v ktorom žijem. Po tejto stránke odlučuje mňa a mojich pracujúcich maďarských bratov veľká prepasť od menšinovej politiky Szüllőho a Szentiványiho, ktorá spôsobila tunajšej maďarskej menšine len škodu a utrpenie. Republikánske maďarské obyvateľstvo pokrokového ducha vie veľmi dobre, že chce-li žiť a prosperovať, nemôže si dopriať prepychu veľkopánskej politiky, akú sledujú páni poslanci Esterházy, Jaross, Szüllő a Szentiványi. My si nemôžeme dovoliť katastrofálne politizovanie Esterházyovcov, lebo by sme zahynuli, zmizeli a hospodársky naprosto zchátrali. Veľká väčšina tunajšieho maďarského ľudu je zemedelská a preto musí sa pridržovať politiky zemedelskej. Zemedelec vie, čím je dlžen sebe, čím svojmu národu a čím je povinen štátu, v ktorom žije a musí žiť.

Istý tlačový orgán maďarských opozičných strán obviňoval nás pred nedávnom z denuncianstva. S tohoto miesta odmietam toto obvinenie a prehlašujem, že pokiaľ tí páni hľadajú denunciantov, nech sa len rozhliadnu kol svojich dvorcov: najdú vo svojich vlastných radoch dosť denunciantov.

Maďarská národná menšina môže v republike robiť len politiku, ktorá najlepšie vyhovuje jej špeciáhnej maďarskej menšinovej národnej existencii a jej voľnemu rozvoju. Maďarská národná menšina musí naprosto pochopiť, že my tuná žijeme, že len tuná môžeme žiť, sem nás viaže náš osud, k tomuto štátu, k tej hrude, z ktorej sme sa narodili, a preto plníme svätú povinnosť, keď poctive pracujeme na kľude, miere a bezpečnosti tohoto štátu, lebo tým poslúžime len svojmu vlastnému blahu. (Potlesk.)

My, ľud maďarskej dediny, cez storočia žili sme v pokoji, miere a porozumení s ľudom slovenským. Spoločné boly naše utrpenia, spoločné naše bolesti, a táto spoločná minulosť zaväzuje nás k tomu, aby sme v prítomnosti i v budúcnosti svorným porozumením spolupracovali na rozvoji a zosílení našej spoločnej vlasti. Sme si vedomí toho, že nás, ľud maďarskej dediny, viaže k našej rodnej dedinke pammiatka našich rodičov, nášho detského veku, k tejto hrude viaže nás náš kúsok políčka, náš malý domček. My, pracujúci maďarský ľud, nemôž eme chodiť za hranice pre odmenu za svoju politickú činnosť a politické chovanie, ako tam za hranicami odmenili hlavných spolupracovníkov pánov Szüllőho a Szentiványiho veľmi dobre dotovanými miestami.

Ctená posl. snemovňa! Nech mi je dovolené ku charakterizovaniu politiky pánov posl. Esterházyho a Jarossa poukázať na niektoré momenty, ktoré dokazujú, že maďarská opozičná politika, prevádzaná pánmi Szüllőm, Szentiványim, Jarossom a Esterházym, nevyvrela z duše tunajšieho maďarského ľudu, ale táto je usmerňovaná zpoza hraníc nášho štátu. K dokazovaniu svojho tvrdenia dovoľujem si prečítať niekoľko citátov z bratislavských novín "Esti Ujság", ktoré nie sú orgánom vládnym, lež tlačovým orgánom maďarskej opozície. Noviny "Esti Ujság" v čísle zo 7. februára 1936 píšu medzi iným toto (čte): "Už sme písali hlasovacie lístky vo Vladislavskej sieni, ale s Jarossom museli sme ešte stále debatovať. Postavil si hlavu a prehlásil, že on nebude hlasovať na Beneša. Kapacitovali, argumentovali sme, konečne už i sám Szüllő mal toho dosť a povedal: ťRob si čo chceš, idz za svojou hlavou, ty slúžny z minulého storočiaŤ. Jaross ani nehlasoval, hodil do urny prázdny lístok. Potiaľ by to bolo v poriadku; nech nikto nič nečiní proti svojmu presvedčeniu. Ale čo sa stalo ďalej? Jaross bol v nasledujúcich dňoch v Budapešti a keď videl, ako veľmi schvaľujú maďarské kruhy, že zástupcovia Maďarov hlasovali na Beneša, pozval k sebe spolupracovníka novín "Az Est" a prehlásil pred ním, že i on hlasoval na Beneša."

Tento článok, písaný z inšpirácie istého kresťansko-sociálneho maďarského politika, ktorý som prečítal, končí touto poznámkmkou: "Pre túto nepremyslenú aka ciu nazývam ja politiku maďarskej národnej strany politikou dobrodruhov".

Ctení páni! Čo dokazuje tento článok, ktorý nevyšiel v novinách vládnych, ale v novinách opozičných? Dokazuje to, čo my už dlhé roky tvrdíme, že ich politické počiny nerodia sa tuná, nepôvodia z duše tunajšieho ľudu a ich účelom nie je to, aby tunajšia maďarská menšina žila v pokoji a kľude, ale smerujú k tomu, aby tunajší Maďari žili v nekľude a nepokoji, aby tento ľud bol k dostaniu ku všemu a tak stal sa nástrojom pre ich škodlivé ciele a zlé úmysly. (Potlesk.)

Na dôkaz ich škodlivej opoozičnej politiky musím sa zmieniť tiež o inom prípade, ktorého spisy sú u súdu v Bratislave. Pri príležitosti volieb do parlamentu dňa 19. mája nalepili obrovské platáky (Ukazuje plakát.) v niektorých obciach okresu šamorýnskeho. Na týchto plakátoch je veľká šibenica a vedľa nej sú uvedené mená maďarských s edliakov. Na vyobrazení je videť, ako maďarský vojak vyťahuje maďarského sedliaka po provaze na šibenicu a pod tým je nápis: "Takto pochodí Maďar, ktorý bude hlasovať na 1." I tento skutok dokazuje, že opozičná politika, udomácnená pánmi Szüllőm a Szentiványim vytvorila v maďarských dedinách škodlivé ovzdušie, v ktorom boly vyprodukované takéto plakáty. Tieto plakáty dokazujú i to, že ctení páni opozičníci hnusne zneužili d emokracie a že z voľnosti demokratického štátu kujú si náčinie k takémuto neslýchanému teroru.

Ctená poslanecká snemovňa! Som si vedomý toho, že maďarská národná menšina trpí bolestnými ranami, ktoré treba vyhojiť, avšak liek na tieto bolestné rany neslobodno hľadať tam, kde ho hľadajú Esterházy a Szüllő, nie za hranicami štátu, ale dnuka hraníc, a keby títo páni boli v prítomnosti a minulosti vedeni láskou voči maďarskému pracujúcemu ľudu dedinskému, tu by bolestné rany maďarskej národnej menšiny v politickom ohľade boly už zahhojené.

Prehlašujem slávnostne s tohoto miesta, že maďarská národná menšina pokrokového ducha je na sto procent verná republike a chová sa k demokratickej republike Československej s uprimnou a nezlomnou prítulnosťou; ale očakávame i my, aby štátna moc rešpektovala oprávnené požiadavky maďarskej národnej menšiny. Treba poskytnúť lieky na boľavé rany, aby maďarský ľud i v budúcnosti mohol uprimne a poctive, bez akejkoľvek zadnej myšlienky spolupracovať s každým občanom republiky na zveľadení, zosílení a rozvoji tohoto štátu.

Osnovu zákona prijímam. (Potlesk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Borkaňuk. Dávám mu slovo.

Posl. Borkaňuk (malorusky): Ujímám se slova proto, abych vyslovil myšlenku a stanovisko pracujícího lidu Podkarpatí k této osnově zákona, kterou zde projednáváme. Nikdo nepopírá, že národům Československa hrozí nebezpečí od Hitlera, Horthyho a Pilsudčíků. Toto nebezpečí hrozí ještě více pracujícím národům na Podkarpatí než v jiných územích republiky. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Borkaňuk (pokračuje): Nejprve Podkarpatí přímo spojuje Československo s Rumunskem a přes Rumunsko i se Sovětským svazem. Jest tedy spinadlem, které spojuje mírovou frontu. Má zajistiti cestu pro rudou armádu, která jest nejdůležitější oporou pracujících národů Československa, aby mohly odraziti útoky Hitlerovy, Horthyho a Pilsudčíků.

Za druhé naše země leží mezi fašistickým Maďarskem a Polskem, které jsou spojenci fašistického Německa, které společně s Hitlerem připravují válku proti Sovětskému svazu a proti samostatnosti malých národů ve střední a východní Evropě. Tak naše země dělí frontu hlavních podpalovačů nové války. Proto maďarský a polský fašismus soustřeďuje svou pozornost na Podkarpatí.

Nikoliv náhodou anglický lord Rothermere v poslední době rozněcuje revisionistickou kampaň. Nikoliv nadarmo se počalo otevřeněji mluviti v maďarských a polských vládních kruzích o rozdělení Podkarpatí mezi Maďarsko a Polsko. Hle, v souvislosti s cestou polského předsedy vlády Kościałkowského do Budapešti orgán polské socialistické strany "Robotnik" píše, že konservativní skupina Pilsudčíků v čele s Borzyńským, tímto zarytým přivržencem německé orientace, rozšiřovala ve Varšavě letáčky, v nichž mezi jiným zdůrazňuje (čte): "Rozhodně se domáháme, aby byly napraveny škody způsobené Maďarsku a aby česká expanse, která ohrožuje mír v Polsku, byla přerušena níže pod čarou karpatských hor přímou polsko-maďarskou hranicí."

Nedávno jsme mohli čísti v příloze časopisu "Ilustrowany Kurjer Codzienny", že polské vojsko je tak rozloženo a připraveno, že se do 24 hodin může spojiti s maďarským vojskem Horthyho. Tedy pracující lid Podkarpatí, který přímo prožil poslední světovou válku, jejíž rány se do dneška nevyhojily, má důležitou příčinu, aby se obával o svůj život, o svou budoucnost.

Místo skutečné obrany poskytuje tato osnova zákona o obraně státu moc fašistické reakci, aby spoutala ruce a nohy pracujícímu lidu a hodila ho na pospas maďarské gentry, polským statkářům, českým a našim domácím fašistům. Pro tuto osnovu zákona budou zde hlasovati vládní socialisté, budou hleděti omluviti se před pracujícími tím, že prý tento zákon jest obrácen proti Hitlerovi, Horthymu, Pilsudčíkům a jejich pomocníkům v Československu.

Táži se, kdo tento zákon bude prováděti v celém Československu a zvláště, kdo tento zákon bude prováděti na Podkarpatí? Bude jej prováděti vládní režim českých a našich domácích bankéřů, továrníků, statkářů, který s agrární stranou v čele přivedl pracující národy na Podkarpatí do nynějšího hladu, bídy a otroctví.

Každý zdravě myslící člověk chápe, že Podkarpatí, tuto zemi důležitou pro obranu všech národů Československa a pro obranu samostatnosti českého národa před Horthym a Pilsudčíky, nelze brániti paragrafy, podle nichž uvalujete pracujícímu lidu na krk kromě nynějších úředníků, strážníků a četníků ještě vojenské úřady.

Tuto důležitou zemi může ubrániti před Horthym a Pilsudčíky a také před vnitřní fašistickou reakcí sám pracující lid, pracující obyvatelstvo této země. Ale váš režim, režim agrární strany, uvedl pracující obyvatelstvo do strašného hladu. Na Verchovině se šíří skvrnitý tyf, všechny nemocnice na Podkarpatí jsou přeplněny nemocnými a na jedné posteli leží 2-3 lidé. V užské Verchovině a okolí Verecek obyvatelstvo začíná přímo degenerovati.

Nezaměstnanost na Podkarpatí je, srovnáme-li ji s úhrnným počtem dělnictva, větší než v historických zemích, ale ze zimní výpomoci, když naší zemi patřilo 2,700.000 Kč, dostali ve skutečnosti jen 600.000 Kč. Práce je méně, výdělečné platy dělníků jsou zde nejnižší v celé republice. Váš režim v čele se Zajíci, Bačinskými, Kosseyi, Kločuraky dospěl k tomu, že 2800 velkých statkářů s firmou Latoricí má dvojnásob více půdy než všechno pracující obyvatelstvo země. Váš režim uvrhl sedláky do ohromných dluhů a nyní posílá na ně desítky a sta exekutorů. Váš režim přivedl do nynější katastrofální situace i drobné řemeslníky a obchodníky. Vaše politika, politika agrárníků, pracujících společně se soc. demokratickými vůdci, dospěla k tomu, že se celý státní aparát na Podkarpatí skládá skoro výlučně z českých úředníků, z českých exekutorů, strážníků a četníků a naše domácí pracující inteligence jest bez práce nebo na místech špatně placených.

Váš režim rozpustil četná obecní zastupitelstva a dosadil vládní komisaře. Vaše politika vedla k tomu, že do úřadu nemá přístupu řeč místního obyvatelstva a že již nyní jest přes 180 českých škol, do nichž na 34.000 českých obyvatelů chodí asi 30.000 dětí. Váš režim uvrhl senátora Lokotu a desítky jiných protifašistů do vězení, zakazuje schůze a demonstrace proti fašistům a zabavuje časopisy, zatím co rozliční fašističtí agenti mají největší svobodu. (Výkřiky.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Borkaňuk (pokračuje): Vaši četníci bijí lid, jak se nedávno stalo ve Velkém Berezném a na jiných místech. Váš režim uvedl pracující obyvatelstvo v zoufalství, do strašné nespokojenosti a tím utvořil půdu pro všeliké fašistické agenty, pro agenty jak vnitřního, tak i zahraničního fašismu. Vy jste svou politikou zrodili Fenciky, kteří hesly autonomie a rusofilským nacionalismem usilují oklamati pracující ukrajinské obyvatelstvo v zájmu Kramářů, Preissů, Hodáčů, Stříbrných, v zájmu české fašistické reakce.

Vy jste svou politikou připravili půdu pro Bródy a Földeši, aby autonomií klamali pracující v zájmu horthyovského maďarského fašismu. Vy jste v maďarských územích vytvořili půdu, aby Korláthové, Visáryové, kolegové těch maďarských vlastenců, kteří zde zapomněli svou mateřskou řeč, maďarským nacionalismem a šovinismem mohli získávati maďarské pracující pro maďarskou iredentu.

Vy jste také utvořili příznivou půdu pro Braščajky, kteří ukrajinským nacionalismem a šovinismem hledí získati pracující masy pro ukrajinskou protirevoluci, která jest ve službách polského a německého fašismu. My bojujeme o ukrajinský jazyk, o ukrajinskou kulturu, my jsme hrdi, že patříme k ukrajinskému národu, z něhož 30 mil. pracujících s pomocí ruského proletariátu shodilo jařmo carismu a své vlastní buržoasie a statkářů a nyní ve své svobodné zemi, v sovětské Ukrajině, buduje socialistický průmysl, socialistické kolektivní selské hospodářství, ukrajinskou socialistickou kulturu, že ze svých řad dalo Stachanova, Marii Demčenkovou a tisíce takových slavných lidí nové doby.

Ale my co nejostřeji bojujeme proti idei ukrajinského nacionalismu, proti idei modrožluté matičky Ukrajiny, protože to je idea Rosenbergů a Becků, idea protirevoluce, kterou němečtí a polští fašisté se zbytky Petljurovců hledí mobilisovati ukrajinský pracující lid v západní Ukrajině a na Podkarpatí k protirevoluční válce proti sovětské Ukrajině. Na Podkarpatí jsou nositeli těchto ideí, bohužel, nejen Vološinové a Braščajkové. Dnes se s této tribuny odvážil i soc. demokratický poslanec Revay útočiti na Sovětský svaz. On se také nestydí řečí ukrajinského národního demokrata vypravovati bajky o útisku ukrajinského národa na sovětské Ukrajině a béře v ochranu ukrajinské bělogvardějce, kteří s Hitlerem a Beckem připravují válku nejen proti Sovětskému svazu, s nímž Československá republika má smlouvu o vzájemné pomoci, nýbrž i proti Československu. Dovolte mi, abych se tázal vás, vládních socialistů, komu tím sloužíte?

Krátce řečeno, tento váš režim s agrární stranou v čele uvedl pracující masy obyvatelstva do takové nouze a do takového zoufalství, že agenti Horthyho, Pilsudčíků a Hitlera mohou získati četné z nich do fašistických armád, slibujíce jim zajištěnou existenci.

Co přinášíte tímto zákonem pracujícímu lidu na Podkarpatí? Podle tohoto zákona proměníte skoro polovinu podkarpatského území v pohraniční pásmo. To znamená, že ještě před válkou skoro na celém Podkarpatí přechází hlavní vláda do vojenských rukou a na vojenské úřady, že mohou býti rozpouštěna obecní zastupitelstva, že okresní a zemský úřad povolá do obcí policejní komisaře, že může býti omezena svoboda shromažďování, demonstrací, stávek a organisací. To znamená, že se zakážou dělnické noviny jak domácí, tak i zahraniční. To znamená, že dělníky z chemických podniků a jiných prací mohou vyhazovati jako státně nespolehlivé.

To znamená, že agrární odborová jednota a jiné reakční organisace budou ještě více korumpovati dělníky. To znamená, že v pohraničním pásmu ti, kdož se nemohou vykázati československým státním občanstvím, a u nás jsou jich sta a tisíce, ztratí své majetky a tak bude ještě více Genyků. Krátce řečeno, tímto zákonem dáváte bič reakci, která bude bíti všechny pracující, všechny dělnické organisace. Tímto zákonem poskytujete možnost zavésti diktát bankéřů, továrníků a statkářů nad pracujícím lidem.

Proti této osnově zákona soudr. Gottwald předložil jménem komunistické strany návrh, v němž ukazuje cestu ke skutečné obraně zemí a národů Československa před Hitlery, Horthyi a Pilsudčíky. V duchu tohoto návrhu žádáme, aby vláda z těch 83.000 vagonů obilí, které leží ve skladech obilního monopolu, na první počátek zabavila aspoň 2000 vagonů a rozdělila mezi hladovějící a nezaměstnané na Podkarpatí. Dále žádáme, aby vláda poskytla z investic na provedení na Podkarpatí přiměřenou částku a zvláště aby na útraty milionářů neprodleně přikročila k budování strategických drah, které mají význam pro spojení s rudou armádou, a to železnice Michalovce-Užhorod-Mukačevo, Volovec-Volové-Sinovir, Brustury-Jasiňa, Mukačevo-Chust, vicinálních cest, mostů, ke stavbě nemocnic v každém okresním středisku, k budování plynových úkrytů. (Výkřiky.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP