Pátek 27. června 1919

Pokud se týče zejména posledního pana řečníka a jeho vývodů, p. dra Mazance, dovoluji si připomenouti, že záležitost ohledně cukru, jak on se na ni dívá, má se skutečně tak, že cukr nemohl býti vyvezen. Jsou to důvody komunikační, jsou to dráhy a jednak záležitost dopravy vodní. Doprava vodní si stěžuje, že nemohla vyvézti ten cukr do Francie a do Anglie, poněvadž cukr nebyl včas naloděn. Pokud se týče jeho záležitostí poštovních, nebylo zde jich opravdu dotčeno podle mého soudu tak, jak by si bylo přáno a jak byly kapitoly poměrně menšího dosahu rozebírány. Jest to zejména záležitost našich telegrafů a telefonů. Nám v rozpočtovém výboru ovšem v té záležitosti, poněvadž jsme se jí velice obírali, bylo podáno velmi uspokojivé vysvětlení, že jest radostno, že naše veřejnost si začíná telefonů všímati a že jsou ovšem celá velká čísla, kde se dožaduje se strany veřejnosti telefonního spojení. Bohužel, ač správa pošt by to nejraději učinila a hned k tomu přistoupila, musí přiznati každý, kdo zná potřeby telefonní, že to není za daného stavu možno, schází tu nejen měď, ale jemné přístroje, které se u nás nevyrábějí. Máme naději, že v té věci správa poštovní koná kroky, jelikož se snaží, aby zdejší továrny zařídily se na výrobu slaboproudní a těch věcí, kterých jest k telefonu zapotřebí. Musíme doufati, že této záležitosti bude vyhověno.

Pokud se týče výtky poště, že nejsou telegramy a dopisy dodány včas, musím doznati, že to souvisí z velké části s věcmi dopravy. (Posl. Kadlčák: Poštovní zřízenci!) Na tu stranu, p. kolego, musím říci, že v novější době se stala i zde velká náprava, že byla celá řada zřízenců přibrána a ti, co byli při vojenských poštách, byli teď zase vráceni sem, takže tato doprava přece jen správněji funguje. Co se týče balíkové dopravy, na kterou bylo tolik stížností a zejména na ty krádeže, v tom se stala také náprava, takže můžeme míti u obou skupin, jak u drah, jak na to zejména upozorňoval kolega Navrátil, tak i u pošt naději, že těmto věcem a výtkám, vlastně přáním, která zde byla podávána, bude pokud možno vyhověno a že dojdeme i v té věci náležitého již pořádku.

Během debaty byla zde podána jedna resoluce, a to resoluce kolegy Navrátila, která, jak již pan předseda uvedl, jest dostatečně podporována. Nemám námitek proti tomu, aby tato resoluce byla přikázána výboru, poněvadž dříve jím projednávána nebyla.

Předseda (zvoní): Debata o této skupině je skončena. Přistoupíme k hlasování.

Hlasovati budeme podobným způsobem jako při skupině I., II. a III.

Nejprve přečte p. zpravodaj příslušné položky, a pak budeme o nich hlasovati.

Nejprve budeme hlasovati o skupině IV. a to o ministerstvu vyučování, s dodatkem výborové zprávy.

Žádám p. zpravodaje, aby přečetl příslušné položky.

Zpravodaj posl. inženýr Bečka (čte):

Řádná vydání dožadují se obnosu 94,545.133 K, mimořádná pak 17,709.841 K, tedy úhrnem 112,254.974 K a dodatek rozpočtového výboru v mimořádných vydáních 30,425.000 K, tudíž úhrnem, jelikož řádných vydání není, 30,425.000 K, celkem pak z obou těchto složek vychází úhrnná suma na ministerstvo školství 142,679.974 K. Proti tomu příjem vykazuje obnos 5,301.557 v řádném příjmu, v mimořádném 874,683K, úhrnem tedy 6,176.240 K.

Předseda: Kdo souhlasí s přečtenými právě položkami rozpočtu ministerstva školství a národní osvěty spolu s dodatkem, prosím, aby povstal. (Děje se) To je většina. Rozpočet ministerstva školství a národní osvěty i s dodatkem je schválen. Jsou resoluce:

Zpravodaj inž. Bečka: Dále jsou podány resoluce, jež nalézají se v rozpočtové zprávě na straně 13. - 15. pod čís. XIII., a prosím, aby byly také schváleny.

Předseda: Kdo s těmito resolucemi výborovými souhlasí, prosím, aby povstal (Děje se). To je většina. Resoluce tyto jsou schváleny. Dále přistoupíme k odhlasování položek příslušných ministerstvu financí.

Zpravodaj inž. Bečka: Ministerstvo financí v řádném výdaji dožaduje se nákladu 204,537.542 K, v mimořádném pak 102,073.400 K, tedy úhrnem 306,610.942 K. Naproti tomu vykazuje 1.347,324.129 K v řádném příjmu, v mimořádném pak 433,911.828 K, úhrnem tedy 1.781,235.957 K.

Předseda: Kdo souhlasí s přečtenými právě položkami ministerstva financí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Rozpočet ministerstva financí je schválen.

Přistoupíme k položkám ministerstva obchodu a sice ve skupině VI.

Zpravodaj inž. Bečka: Ministerstvo obchodu vyžaduje řádných výdajů 10 mil. 324.562 K, v mimořádných pak 41 mil. 450.130 K, tedy úhrnem 51,774.692 K, dodatkem pak v řádném vydání žádných, v mimořádném 175.000 K; tedy úhrnem 175.000 K. V příjmech ministerstva obchodu: v řádném příjmu 310.000 K, v mimořádném 41,000.000 K, úhrnem 41,310.000 korun.

Předseda: Kdo schvaluje rozpočet ministerstva obchodu a sice i s dodatkem položky právě přečtené p. zpravodajem, prosím, aby povstal. (Děje se). To je většina. Rozpočet ministerstva obchodu i s dodatkem je schválen. K tomu jsou resoluce.

Zpravodaj posl. inž. Bečka: K tomu jsou resoluce a sice na str. 15. rozpočtové zprávy pod čís. XV. uvedené a prosím o jejich schválení současně.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucemi usnesenými ve výboru rozpočtovém, doporučenými právě panem zpravodajem, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Také resoluce jsou schváleny.

Ministerstvo pošt a telegrafů.

Zpravodaj posl. inž. Bečka: Ministerstvo pošt a telegrafů v řádných vydáních dožaduje se nákladu 116,745.380 K, v mimořádných 18,331.120 K, tedy úhrnem 135,076.500 K. V příjmech pak vykazuje v řádném příjmu 149,636.000 K, v mimořádném příjmu 534.000 K, tedy úhrnem 150,170.000 K.

Předseda: Kdo souhlasí s rozpočtem ministerstva pošt a telegrafů s přečtenými právě položkami, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů jest schválen. Resoluce.

Zpravodaj posl. inž. Bečka: Resoluce jsou na str. 15. a 16. rozpočtové zprávy pod č. XVI. uvedeny. Prosím o jejich schválení.

Předseda: Kdo souhlasí s doporučenými právě resolucemi, usnesenými ve výboru rozpočtovém, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Také resoluce jsou schváleny.

Konečně ministerstvo železnic.

Zpravodaj posl. inž. Bečka: Ministerstvo železnic vyžaduje nákladů řádných 739,982.350 korun, v mimořádném vydání 310,705.780 K, tedy celkem 1.050,688.130 K. Naproti tomu v příjmu jest řádný příjem pod číslicí 695,659.270 K, mimořádný příjem 3,581.350 korun, tedy úhrnný příjem 699,240.620 K.

Předseda: Kdo souhlasí s rozpočtem ministerstva železnic a sice ve smyslu závěrečných položek, přečtených právě panem zpravodajem, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Rozpočet ministerstva železnic jest schválen. Resoluce.

Zpravodaj posl. inž. Bečka: Resoluce nacházejí se na str. 16. a 17. rozpočtové zprávy. Prosím, aby tyto resoluce pod čís. XVII. uvedené byly schváleny.

Předseda: Kdo souhlasí s resolucemi výborovými, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Resoluce jsou schváleny.

Jest zde ještě resoluce člena Nár. shromáždění Gust. Navrátila.

Zpravodaj posl. inž. Bečka: Resoluce ta budiž přikázána výboru rozpočtovému.

Předseda: Kdo souhlasí s přikázáním této resoluce výboru rozpočtovému, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina. Návrh na přikázání jest přijat.

Tím jsou vyřízeny skupiny IV. až VI. a přistupujeme ke skupině VII., jednající o ministerstvech zemědělství, veř. prací a zásobování lidu, a sice k podrobné rozpravě.

Přeje p. zpravodaj slova?

Zpravodaj posl. inž. Bečka: Nikoli.

Předseda: Uděluji slovo prvnímu řečníku, zapsanému v listině, a sice p. dru Rambouskovi.

Posl. dr. Rambousek: Vážené Národní shromáždění! Úzký vztah zemědělství a průmyslu ukázal se nejlépe v této světové válce. Zde byla porušena ona rovnováha, která jest nezbytnou podmínkou produkce průmyslové, tím, že nedostávalo se nám dostatečného množství výrobků zemědělských. Z toho tedy plyne pro nás poučení, že jest rozpočet ministerstva zemědělství jedním z velice důležitých činitelů pro obnovení našeho příštího státu, pro uspořádání vnitřních poměrů ve státě, tedy i pro uspořádání poměrů socialistických. A tu v první řadě jest nutno, aby nastala rovnováha v ceně potravin, které způsobily nezbytný vzrůst cen výrobků průmyslových a tím byl zaviněn všeobecný finanční úpadek, jakož i poměr náš k finanční cizině a pokles naší valuty.

Ale můžeme si dnes přiznat, že výrobky zemědělské a výrobky průmyslové nebyly by u nás na takové výši cenové, kdyby nebylo právě silných jedinců, kteří ceny neslýchaným způsobem vyhánějí. Práce lidská není tak placena, aby působila přílišné zvýšení cen, ale právě silní jedinci jsou příčinou toho, že ceny potravin i ceny produktů zemědělských vzrůstají. Je zde tedy na snadě a na bíledni, že je nutno, aby nastalo jakési vyrovnání mezi cenami produktů zemědělských a cenami produktů průmyslových, aby přivedena byla do našeho stavu úplná rovnováha.

Že naše zemědělství očekávají velmi těžké úkoly do budoucna, je na bíledni. Nic netrpělo válkou tak, jako naše půda. Člověk byl vyčerpáván a často odebíral potraviny i zvířatům, orné půdě nedostávalo se patřičné náhražky, aby se výnos půdy udržel na tom stupni, jako byl před válkou. Půda byla naprosto seslabena, poněvadž nedostávalo se hnojiv, poněvadž půdě nedostávalo se náležitého zpracování, a tu zase vidíme, kdo tím nejvíce trpí. Tím právě nejvíce trpí malý rolník a baráčník, který neměl dost prostředků a styků, aby si mohl opatřit náhradu pro půdu úplně vyčerpanou. (Souhlas). Tu je tedy v první řadě nutno přikročit k zlepšení výnosu naší půdy. A překvapilo mne, že v rozpočtu je poukázáno na výrobu hnojiv pouze 75.000 K. To je obnos příliš nízký, uvážíme-li, že nemáme dnes hnojiv přirozených, poněvadž stav dobytka klesl na míru velmi nepatrnou.

Je tudíž nutno, aby uvolněn byl obchod, aby se nestrašilo pořád s otázkami valutními, aby uvolněn byl k nám dovoz umělých hnojiv z ciziny, aby zlepšeny byly poměry půdy. Dále považuji za velice nutno, aby také zlepšeny byly naše sorty rostlin hospodářských, čili aby se podporovalo větší měrou výzkumnictví, než jak je na to pamatováno v našem letošním rozpočtu. Příkladem podporování výzkumnictví musí nám býti v prvé řadě Amerika. Tam obětují se každoročně obrovské sumy na to, a vidíme, že hospodářský výsledek je daleko vyšší nežli u nás.

U nás stále kopírují se hospodářské ústavy, ponejvíce německé, které jsou lépe zařízeny než u nás, ale budeme-li si všímati hospodářských zařízení amerických a anglických, bude náš pokrok hospodářský daleko více vyvinut v budoucnosti, než jak je vyvinut v dobách dnešních. Nutno však všímati si rozpočtu také v jiném ohledu.

Republika československá přejala velké množství úřednictva, obzvláště na tak zvaných císařských statcích.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP