Projevy, zdravice, tiskové zprávy, program
11. 11. 2010 Den válečných veteránůPředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová uctila dne 11. listopadu u příležitosti Dne válečných veteránů památku válečných veteránů na pražském Vítkově.
Projev předsedkyně Poslanecké sněmovny ke Dni válečných veteránů
V jedenáct hodin jedenáctého měsíce roku 1918 nastalo příměří. Skončila první světová válka, zbraně utichly. Demokratické země se rozhodly uctít památku obětí této strašlivé válečné katastrofy a jedenáctý listopad se tak stal trvalou připomínkou statečnosti a hrdinství, stal se Dnem válečných veteránů.
I my v České republice máme dnes příležitost vzpomenout na naše vlastence, kteří nasazovali své životy za svobodu své země. Je třeba vzpomenout legionářů Československé dobrovolnické armády – jejich odhodlání s nímž šli do bitev ve Francii, u Zborova či v Itálii. Tato téměř stotisícová armáda legionářů přispěla k ukončení první světové války a stala se v roce 1918 základem armády samostatného Československého státu.
S novým státem spojili legionáři své naděje a představy. Aktivně se po celou dobu první republiky podíleli na jeho budování. Toto úsilí bylo po dvaceti letech přerváno druhou světovou válkou. Asi málokdo by si v listopadu 1918 připustil, že míru, který byl vykoupen tak nezměrným utrpením a životy miliónů lidí, se bude svět těšit pouze dvacet let, pouze po dobu jedné generace.
Mnozí z bojovníků první světové války museli osvědčit svou oddanost a věrnost vlasti znovu. Odcházeli bojovat proti fašistickému Německu. V bitvách druhé světové války více než deset tisíc těchto vlastenců položilo život za svobodné Československo. Samostatnou a tragickou kapitolou našich dějin je to, jak bylo s hrdiny západního odboje zacházeno po roce 1948, v době komunistické totality. Perzekuce, věznění, popravy, nucený exil. To byla odměna za službu vlasti, za přesvědčení, že vojenská přísaha zavazuje.
Ani dnes nežijeme ve světě, který by nekladl nároky na naši schopnost chránit suverenitu, svobodu a demokracii. Jsme součástí NATO a z toho vyplývají povinnosti, jimiž jsou spojenci vázáni při plnění úkolů v zahraničních operacích.
Ani dnes neplatí vojenská přísaha méně, ani dnes není Den válečných veteránů pouhou připomínkou minulých bitev. Ani dnes se neobejdeme bez odhodlání, víry ve svobodu a bez potřeby ji vždy s největším nasazením chránit.
Proto si zde, na tomto místě, připomínáme nejenom ono snadno zapamatovatelné datum, 11. 11.1918, ale vzpomínáme na veterány všech válek i všech novodobých konfliktů. Na stovkách míst po celém světě se konají podobná shromáždění, lidé si připínají symbolický květ vlčího máku, symbol Dne válečných veteránů u jehož zrodu stál kanadský vojenský lékař, podplukovník John Mc Crae, jenž sám padl před koncem první světové války a tradice nošení vlčího máku se nedožil.
Končím svůj projev s výrazem úcty a poděkování vojákům, veteránům, všem, jimž věrnost vlasti a obrana svobody a demokracie byla a je celoživotní přísahou, byla a je nejvyšší hodnotou.
Miroslava Němcová
