(10.50 hodin)

 

Poslanec Karel Tureček: Pak jsou pozměňovací návrhy, uvedené pod písmenem K1, K2, K3, jedním hlasováním, kolegyně Krutáková, úprava povinnosti vodoprávního úřadu pro vydání výjimky. Stanovisko výboru je nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 27, přihlášeno je 177, pro 39, proti 98. Tento návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Karel Tureček: Poslední pozměňovací návrh je uveden pod písmeny L1 a L2. To jsou mé pozměňovací návrhy. Jednak je to upřesnění poplatkového období a rozšíření zmocnění k vyhlášce, obsahové náležitosti, žádosti. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 28, přihlášeno je 177, pro 170, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme vyčerpali všechny návrhy a zbývá nám hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 45, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Prosím o stanovisko. (Stanovisko ministra i zpravodaje je souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 29, přihlášeno 177, pro 144, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi a končím tento bod.

 

Budeme pokračovat bodem

8.
Návrh poslanců Václava Klause, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb.,
o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 61/ - prvé čtení

Tento bod byl včera přerušen. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Prosím pana poslance Munzara. Pan poslanec vystoupil včera, to znamená, že prosím pana poslance Kupku. (V sále je velký hluk.)

Prosím o klid ve Sněmovně! Prosím, sledujme vystoupení řečníka. (Hluk v sále trvá!)

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající -

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám. Ještě jednou prosím o klid! Děkuji.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, já se vrátím ke včerejšímu vystoupení paní kolegyně Valachové, když hovořila o tom, proč prosadila ono garantované místo v mateřských školkách pro dvouleté děti, jinými slovy povinnost zřizovatelů zajistit, aby dvouleté děti mohly být do mateřských školek přijímány. Zmínila, že to je takový zdvižený prst směrem od vlády k obcím a ke všem, aby to nenechali ležet ladem a připravovali mateřské školy na to, že budou schopny dvouleté děti bez problému přijímat.

No, velká otázka je, jaký prst to byl zdvižený. Navíc si nemyslím, že by vláda měla fungovat tak, že bude obcím a městům hrozit a že je tímhle způsobem bude ponoukat k tomu, aby plnily povinnosti, které samy od sebe plní, protože to mají prostě ve své náplni činnosti a má to každá samospráva samozřejmě především jako svůj závazek vůči voličům.

Zarazilo mě, že tam několikrát paní exministryně použila údaje nejen poněkud zavádějící, ale naprosto chybné. Zmínila například, že v současných mateřských školkách činí poměr dětí mladších tří let po předškolácích druhou nejpočetnější skupinu. Cituji téměř doslova ze stenoprotokolu. Skutečnost je ale dost významně odlišná, protože dětí mladších tří let v minulém školním roce bylo v mateřských školách 45 tisíc. Dětí tříletých bylo 91 tisíc, dětí čtyřletých 100 tisíc a dětí pětiletých 106 tisíc. Zmýlila se tedy o nějakých 100 %. Řekl bych, že to je poměrně významný omyl s ohledem na to, že resort měla na starosti.

Já bych rád přinesl několik vážných důvodů, několik vážných pohledů na to, proč je namístě toto ustanovení školského zákona zrušit, proč je chybné a proč staví zřizovatele, ale také ředitele mateřských škol, ale také učitelky mateřských škol, ale také rodiče, a dokonce i děti do velmi komplikované, nebo dokonce neřešitelné situace.

Na úvod pohled zřizovatele. Pohled zřizovatele, který se dotýká okolí mnoha velkých měst. Ten soubor nepochybně čítá desítky až stovky obcí, kde v posledních letech v souvislosti s demografickým vývojem dělali starostové, místostarostové a zastupitelé, co mohli, aby rozšířili kapacity svých mateřských škol. Využili všech možných nástrojů, zadlužili se, zastavěli pozemky, které ještě vůbec bylo možné zastavět, a teď si mohli po mnoha letech práce oddechnout, setřít pot z čela a říci: Konečně jsme se dostali do situace, kdy tu povinnost máme jakžtakž splněnou. A ejhle - objeví se nová podoba školského zákona a řekne jim: Přestože už jste udělali, co jste mohli, dostali jste se na limit svých možností, tak tady máte novou povinnost. To je situace pro každého, kdo se ocitl někdy v samosprávě, opravdu víc než zdvižený prst. A nemyslím tím teď prostředníček, resp. nemyslím tím teď ukazováček.

Příběh ředitelů mateřských škol a učitelek mateřských škol. Starají se ve třídě řekněme o nějakých 25 dětí, některé dokonce o víc. A snaží se - protože je nepodezírám, a bylo by zlé je podezírat z něčeho jiného - nabídnout vzdělání dětem v co nejlepší podobě, v co nejlepší kvalitě. Snaží se navíc výchovu a vzdělávání, protože to ředitelka a učitelka mateřské školy řeší, nabídnout také v co nejindividuálnější možné podobě. A najednou by měla řešit ve třídě, kde jsou tříleté, někde dokonce v kombinaci čtyřleté a pětileté děti, protože tak zněla doporučení Ministerstva školství, aby pokud možno se dařilo mixovat věk dětí v jednotlivých třídách mateřských škol, tak najednou se tam setká s dětmi, které jsou mladší tří let a mají jiné hygienické návyky, zaznělo to tady opakovaně, některé z nich například ještě používají plenky, samozřejmě mají jiné nároky na odpočinek.

Jak se vypořádat s tím, když větší část třídy si chce hrát, je plná energie, ale jiné děti už samozřejmě by raději šly spát nebo si někam do koutku odpočinout? Jak zajistí to, aby pro všechny byly zajištěné bezpečné podmínky? A samozřejmě jiné jsou také nároky na stravování. Potom další významné aspekty, které možná budou víc trápit paní ředitelku. Většina hraček má atesty od tří let. Jak zajistit, aby se takové hračky těm dvouletým ve stejné třídě do rukou nedostaly? A samozřejmě jiné jsou nároky i na stavební podobu mateřských školek, na umístění umyvadel, záchodů atd. Norem je v oblasti vzdělávání tolik, že když je to možné postihnout už jenom pro ten základní věkový okruh dětí, je to složité, natož když je třeba kombinovat ještě prostor a prostředí pro děti mladší tří let.

Příběh rodičů. Teď mohou počítat s tím, že se obce přece o dvouleté děti postarají, že to musí zajistit, a tak samozřejmě, protože přece žijí v právním státě, předpokládají, že to obce nějak zajistí, a ocitnou se v situaci, kdy si tak upraví životní program, řeknou si "teď se o mé dítě postará obec a já můžu plánovat svůj život". A najednou dopadne tvrdá realita i na toho rodiče, protože ta obec, i kdyby se rozkrájela, nebude schopna zajistit mateřskou školku pro dvouleté děti. Prostě to nebude možné. Všechny možnosti vyčerpala. Situace, která se opravdu komplikovaně řeší. Starosta bude dělat, co bude umět, stejně dobré řešení, dobré východisko pro toho rodiče nenajde. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP