(11.00 hodin)
(pokračuje Pospíšil)

Mám zde faktickou přihlášku pana poslance Pajera. Nikoli, děkuji. Probíhá kontrola hlasování? Neprobíhá. Konstatuji tedy, že tento bod nebyl přijat, a my budeme hlasovat o dalším bodu.

 

Tentokrát se jedná o návrhu pana poslance Josefa Novotného staršího, který chce přeřadit schválený bod číslo 91, jedná se o zákon o loteriích, sněmovní tisk 495, jako první bod ve středu 27. 3., to znamená jako první bod dnešního jednání. Říkám to správně? Je tedy zřejmé, o čem budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování číslo 117. Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?

Hlasování číslo 117, přihlášeno 160 poslanců, pro návrh 69, proti 84, konstatuji, že návrh nebyl přijat.

 

Mám zde faktickou přihlášku pana poslance Alexandra Černého? Nikoliv. Dobře.

 

Přicházíme k dalšímu hlasování a to je návrh pana poslance Igora Svojáka, který navrhuje vyřadit z této schůze bod číslo 10, sněmovní tisk 603. Je tedy zřejmé, o čem budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování číslo 118. Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?

Hlasování číslo 118, přihlášeno 157 poslanců, pro návrh 71, proti 61, návrh nebyl přijat.

 

Probíhá kontrola hlasování. Pan poslanec Boris Šťastný. Prosím.

 

Poslanec Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, omlouvám se, zpochybňuji hlasování, hlasoval jsem ano, ale výkaz hlasování ukázal ne.

 

Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Budeme tedy bezprostředně hlasovat o této námitce. Dámy a pánové, prosím o klid v sále.

Zahajuji o této námitce. Je to hlasování 119. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 119, přihlášeno 159 poslanců, pro návrh 149 poslanců, proti 5, návrh byl přijat.

 

Budeme tedy opětovně hlasovat o návrhu Igora Svojáka, který navrhuje vyřadit z této schůze bod číslo 10, sněmovní tisk 603. Je to prosím jasné?

Zahajuji hlasování číslo 120. Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?

Hlasování číslo 120, přihlášeno 154 poslanců, pro návrh 78, proti 58, návrh byl přijat.

 

Nevidím, že by probíhala kontrola hlasování. Budu tedy konstatovat, že přijetím návrhu Igora Svojáka se stává nehlasovatelný návrh paní poslankyně Klasnové.

 

Dámy a pánové, mám za to, že jsme vyčerpali veškeré přihlášky k dnešnímu programu schůze. Končím tento úvod a přejdeme k prvnímu zařazenému bodu, kterým je

90.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 876/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan senátor Miloš Vystrčil, kterého tímto vítám, a zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec Antonín Seďa. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 876/3.

Otevírám rozpravu, do které se v této chvíli přihlásil pan poslanec Stanislav Grospič a pak pan zpravodaj Seďa. Je to možné udělat takto? Grospič, Seďa.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, máme teď před sebou ve třetím čtení senátní návrh novely zákoníku práce a musím říci s určitou vnitřní satisfakcí, že skutečně došlo k tomu, čeho jsem se obával, když jsem tady hovořil v prvním čtení a říkal jsem, že někdy i dobrý úmysl může se vymknout kontrole a může mít dalekosáhlé následky.

Otázka uvolnění, řetězení pracovních poměrů na dobu určitou je samozřejmě velkým problémem. Možná že by bylo mnohem lepší vrátit se k dřívější úpravě, kterou znal zákoník práce bezprostředně po svém přijetí v roce 2006, ale myslím si, že cesta, která tady byla nastíněna v senátním návrhu, se vysoce mine svým účinkem a nepřispěje ani k stabilizaci pracovních míst ani nezabrání úbytku pracovních míst a ani nepřispěje k ochraně zaměstnanců dlouhodobě, spíš vytvoří obrovskou oblast, která posílí ekonomický tlak na zaměstnance, a ti ve snaze udržet si za každou cenu své pracovní místo budou ochotni přijímat stále více práci méně placenou, hůře placenou za stále pro ně velice zatěžujících a vysilujících podmínek, ekonomických podmínek, a jen proto, že budou chtít mít určitou perspektivu a jistotu, že po určité době, teď už ne tří let nebo třikrát tří let, ale třeba i po době kratší či výrazně delší, se prostě zaměstnavatel rozhodne s nimi znovu uzavřít nový pracovní poměr a rovněž na dobu určitou, protože budou vystaveni ekonomickému tlaku zabezpečení svých rodin a třeba i placení hypoték.

Možná že by stálo za pozornost to, co přinesly počátkem tohoto týdne některé deníky, jakou informaci, tak i zde zmínit, že téměř 25 % zaměstnanců přiznává, že pracuje nad rámec své pracovní doby a je ochotno přijmout jakoukoli práci a na jakoukoli formu úvazku jen proto, aby bylo schopno se uživit a zabezpečit své příjmy, a že dalších téměř 50 % zaměstnanců přiznává anonymně, že v podstatě v takovémto režimu pracují a zaměstnavatelé je k tomu nějakou formou nutí.

Já bych chtěl v této souvislosti říci, že pro KSČM jsou v podstatě výrazně nepřijatelné i pozměňovací návrhy, které byly načteny v průběhu druhého čtení v Poslanecké sněmovně, a to zejména pozměňovací návrh, který hovoří o tom, že by se mohlo umožnit podání výpovědi bez udání důvodů ze strany zaměstnavatele vůči zaměstnancům. Rozumím tomu, že by šlo o takové rozvolnění pracovněprávních vztahů, které by v žádném případě nevyřešilo problémy pracovního trhu s úbytkem pracovních míst, to znamená jejich nahrazení, že by nebylo dobré, aby se do našeho právního řádu dostala jakákoli možnost, která by snižovala ochranu zaměstnanců ve vázaném vztahu vůči zaměstnavatelům při složitosti jejich postavení a nerovném postavení, které je vyvažováno zvýšenou měrou jejich ochrany. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP