Středa 1. listopadu 1989

Stav na tomto úseku se bohužel nezlepšil. Výbory opětovně upozornily, že situace v péči o společensky nepřizpůsobené občany je stále nepříznivá. Přitom počet sociálních kurátorů na národních výborech se snižuje.

Nadále zůstává závažným problémem zaměstnávání těchto osob. V současné době po vzniku státních podniků, které o regulaci pracovních sil rozhodují samy, vznikají nové problémy jak pro sociální kurátory, tak pro odbory pracovních sil. Organizace, zejména v dnešních ekonomických podmínkách, nemají většinou zájem tyto lidi zaměstnávat.

Při hodnocení stavu zákonnosti se nelze nezmínit o počtu sporů v občanském soudním řízení, který neustále roste. Za tohoto stavu, mám na mysli zejména personální vybavení a technické prostředky, kterými soudy disponují, se často soudní řízení protahuje, a to není bez vlivu na kvalitu rozhodování. Projevují se potíže se zabezpečováním potřebných počtů justičních pracovníků v některých krajích. Je třeba se zabývat i otázkami mzdové politiky a vytvářet lepší podmínky pro výkon soudní a notářské pravomoci. Tyto potíže, mám na mysli zejména některé fluktuační jevy, jsou patrné již při hlubším zkoumání žádostí o zproštění soudcovské funkce, které Česká národní rada projednává. Připravované usnesení ke zprávě Nejvyššího soudu ČSR připomíná, že usnesení 7. schůze České národní rady ke stavu socialistické zákonnosti si zachovává platnost ve všech bodech a bude zapotřebí obě tato usnesení chápat jako celek. Přestože jsou dva roky od přijetí tohoto usnesení ke zprávě generálního prokurátora o stavu socialistické zákonnosti poměrně krátká doba pro ovlivnění tak složitého společenského jevu - jakým je kriminalita - mohl být boj s trestnou účinností úspěšnější, kdyby se některá opatření neodkládala a nerealizovala příliš pomalu. To platí i pro vytváření celkově lepších podmínek pro práci justice i na úseku občanskoprávním.

Podmínky současné etapy přestavby vyžadují, abychom otázky činnosti soudů posuzovali v širších souvislostech. Charakteristickým rysem současného volebního období zákonodárných sborů, a tedy i České národní rady, je rozsáhlá legislativní činnost, která postupně zabezpečuje právní stránku nového hospodářského mechanismu. Pro vaši informaci, pro připomenutí ČNR v tomto volebním období již posoudila 68 federálních zákonů a schválila 29 zákonů republikových. Podle legislativních plánů Česká národní rada projedná ještě v nejbližší době kolem patnácti zákonů.

Je třeba pozitivně hodnotit, že právní zabezpečování hospodářské reformy se zásadně uskutečňuje ve formě zákona. Těžiště právní úpravy těchto otázek spočívá ve federálních orgánech a výbory České národní rady jejich přípravě věnují plnou pozornost. Není třeba si zastírat, že na všestranné posouzení náročných zákonných osnov bývá v orgánech národní rady příliš málo času. Je nutno respektovat potřebu urychlené přestavby hospodářského mechanismu i za tu cenu, že některé nedostatky přijatých zákonů bude nutno později odstraňovat. Ukazuje se však, že spolu s komplexem těchto návrhů se zkrácený legislativní proces vztahuje i na návrhy dalších úprav, které s hospodářskou přestavbou nesouvisejí nebo jenom vzdáleně a u nichž je možné vytvořit dostatečný prostor pro zevrubné důkladné projednání. Podle našeho názoru dílčí novely často obsáhlých zákonů nemohou většinou splnit to, co si od nich slibujeme. Přechodná řešení, někdy i konjunkturální některých nových společenských problémů, novelizací, která má často jen úzce administrativní povahu a podstatu řešení spatřuje ve zvýšení nebo zavedení nejrůznějších sankcí a omezení bez dalších systémových opatření, nás takových problémů nezbaví. Dovolte mi jednu poznámku na okraj - Engels v těchto souvislostech poukazoval na určité nebezpečí juristického pohledu na svět. Spočívá podle Engelse v představě, že společenský vývoj se řídí právními zákony, které stojí nad ekonomickými zákonitostmi.

Právo, podle mého názoru účinně reguluje společenský vývoj jen tehdy, je-li opravdu věrným vyjádřením ekonomických poměrů. A to samozřejmě vyžaduje zasvěcené zvládnutí ekonomických skutečností a neméně zasvěcené vystižení jejich právních stránek a forem, které pak zabezpečují reprodukci těchto skutečností. A to vše, zejména v legislativě, ve tvorbě zákonů vyžaduje vysokou ekonomickou i právnickou kvalifikaci a samozřejmě a možná na prvním místě potřebný čas.

Chceme také zvýšit efektivnost posuzování právních předpisů ve výborech a aktivně spolupracovat s výbory Federálního shromáždění, zvýšit náš přínos při tvorbě federálních zákonů. Zároveň očekáváme, že výbory Federálního shromáždění ze své strany budou více využívat našich podnětů než dosud.

Vysoký počet přijímaných zákonů v tak krátké době klade rovněž velké požadavky na jejich znalost zejména u těch orgánů, které je mají aplikovat. Zvládnutí nové materie, osvojení si nových právních koncepcí, která vyjadřují nové ekonomické myšlení, materiální a organizační zajištění nových zákonů, to jsou elementární předpoklady jejich účinnosti. Předpokládáme, že Nejvyšší soud a ostatní ústřední orgány budou prověřovat, jak se nové právní předpisy uvádějí do života. Potřebné zákonné kompetence k tomu jak Nejvyšší soud tak Generální prokuratura mají.

Jestliže se nové zákony, zejména ty, které se týkají hospodářské reformy, nebudou nekompromisně důsledně uvádět v život, zejména v činnosti pracovníků ústředních orgánů státní správy a v podnicích, staré administrativně direktivní metody budou přežívat a ve svých důsledcích budou ohrožovat i realizaci opatření k přestavbě hospodářského mechanismu. Toto je možné zobecnit i pro další odvětví práva a další orgány. Přitom je nutno zdůraznit, že právní kulturnost se musí uplatňovat především v činnosti státních orgánů. To je pak předpokladem jejího zvyšování i v chování občanů.

Základním východiskem pro další zákonodárství se stane nová ústava. Je třeba počítat též s tím, že již její příprava, všelidová diskuse i projednání v zákonodárných sborech nastolí řadu důležitých otázek pro tvorby práva, jeho aplikace soudy a ostatními státními orgány. Koncepce návrhu je založena na dalším formování socialistického právního státu, na principu svrchovanosti ústavy a zákona, socialistické zákonnosti, na vytváření jejich účinných záruk. Pro právní stát je mimo jiné typické rozšiřování úlohy justice, opodstatněné zejména nezávislostí soudců. Můžeme předpokládat - jak o tom také hovořil předseda Nejvyššího soudu - že pravomoc obecných soudů se rozšíří o přezkoumávání řady správních rozhodnutí. Při rozhodování hospodářských sporů se počítá s prohloubením činnosti státní arbitráže jako orgánu soudního typu. Podobně i při rozhodování o přestupcích je třeba ve správních orgánech posílit některé zásady typické pro činnost soudů.

Pro činnost soudů, prokuratury, národních výborů bude mít bezprostřední význam i nový způsob ústavního zakotvení občanských práv a povinností. I z těchto hledisek, soudružky a soudruzi, ke kterým podle mého názoru patří: rozsáhlá legislativní činnost, vyvolaná zejména přestavbou hospodářského mechanismu a příprava nové ústavy, je třeba přistupovat ke zprávě o stavu socialistické zákonnosti, kterou nám předložil Nejvyšší soud ČSR a zejména k tomu, jak se ve společenském životě bude uplatňovat československý právní řád. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Josefu Mečlovi za zpravodajskou zprávu.

Soudružky a soudruzi poslanci, ke zprávě Nejvyššího soudu ČSR o stavu socialistické zákonnosti v ČSR přijme Česká národní rada usnesení. Doporučuji, abychom pro jeho přípravu zvolili návrhovou komisi, jejímž předsedou by byl společný zpravodaj poslanec Josef Mečl a dalšími členy poslanci Václav Anděl, Milan Šebor, Jan Škoda a Jan Uřičár. Jsou nějaké jiné názory? Nejsou. Kdo souhlasí s předneseným návrhem na složení návrhové komise nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti?

Zdržel se hlasování? Ne.

Tím jsme schválili návrhovou komisi a prosím, aby zahájila práci podle dispozic profesora Mečla.

Soudružky a soudruzi, do rozpravy se přihlásili tito poslanci: poslanec Jiří Dona, Zlatuše Hladíková, Květoslav Pazderník, Jaroslav Šafařík, Ladislav Liška, Stanislav Kuna a Alena Dondová. Do diskuse se také přihlásil generální prokurátor ČSR soudruh Jaroslav Krupauer. Není námitek, aby vystoupil v diskusi? Není námitek. Prosím, aby první diskutér, to je poslanec Jiří Dona se ujal slova.

Poslanec Jiří Dona: Vážený soudruhu předsedo ČNR, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, ve svém vystoupení se budu věnovat zejména otázkám ochrany majetku v socialistickém vlastnictví v resortech průmyslu a stavebnictví a postihu nekvalitní výroby.

Hospodářská kriminalita je tvořena téměř ze třech čtvrtin rozkrádáním majetku v socialistickém vlastnictví. Naše poznatky svědčí o tom, že se zatím stále nedaří v ekonomické sféře ani hospodářským, ani společenským organizacím a ani státním orgánům zajistit ve všech případech účinnou ochranu tohoto majetku. Chci upozornit především na to, že v počtu trestných činů popř. přečinů rozkrádání nedošlo v posledních deseti letech k poklesu, nýbrž naopak. Tento nepříznivý stav jsme nuceni zaznamenávat přesto, že v minulých letech byla provedena řada preventivních opatření, společnost je politicky mobilizována k úsilí o ochranu socialistického majetku, je zde Dopis předsednictva ÚV KSČ o boji proti porušování socialistické zákonnosti, pořádku a discipliny atd. Také soudy trestají pachatele rozkrádání podstatně přísněji, než pachatele ostatních srovnatelných trestných činů.

Stále přes polovinu všech odsouzených pachatelů rozkrádání tvoří vlastní pracovníci poškozených organizací. Při tom nejde ve výraznější míře o recidivisty, ale většinou o prvotrestané pachatele. To svědčí o tom, že společenský problém není ani tak v efektivnosti ukládání a výkonu trestu, ale spíše v podmínkách, které umožňují rozkrádání stále novým a novým pachatelům. Proto po projednání ve výboru jsme došli k názoru, že je trvale aktuální z hlediska prevence věnovat pozornost činnosti vnitropodnikových orgánů, jejichž povinností je zajišťovat kontrolu, evidenci a ochranu socialistického majetku. Dále považujeme za nezbytné věnovat pozornost i organizačním otázkám, protože právě nedostatků v organizaci práce pachatelé rozkrádání často využívají.

Zkušenosti ukazují, že pokud je v hospodářských organizacích pořádek, čím je větší aktivita pracujících, tím méně příležitostí mají potencionální pachatelé hospodářské trestné činnosti - samozřejmě naopak: nejlépe se daří rozkrádání v podmínkách nepořádku a nedostatku kontroly.

Lze to dokumentovat na sektorech průmyslu a stavebnictví, které jsou postiženi relativně větším počtem pachatelů rozkrádání. Tyto sektory - vedle obchodu - jsou také pro rozkrádače nejatraktivnější a představují také i nejširší základnu, na níž je možno trestnou činnost tohoto druhu páchat.

Je samozřejmé, že se zajímáme o příčiny a podmínky, které k trestné činnosti vedly a umožnily ji.

Ukazuje se, že pachatelé jednak využívají nedostatků v systému práce, např. v dodavatelsko-odběratelských vztazích, v evidenci a kontrole zboží a materiálu, jednak ale sami záměrně vytvářejí různými machinacemi a podvody a fingováním dokladů takový stav, který ztěžuje řádnou kontrolu, i kdyby k ní došlo včas. Ovšem i s takovými okolnostmi však musí hospodářská sféra počítat a vytvořením efektivních organizačních a kontrolních opatření už předem znemožňovat vznik podmínek pro páchání hospodářské kriminality. Nejobtížněji odhalitelné jsou případy, kdy se spolčí několik pachatelů a to z různých oblastí národního hospodářství, kde jeden úsek má kontrolovat druhý, ke společné trestné činnosti. Tam pouze soustavnou a důslednou vnitropodnikovou kontrolou, porovnáním různých údajů o stavu zásob, pohybu zboží a materiálů apod., lze odhalit fingovaně prováděné a falešnými doklady zakrývané rozkrádání.

U stavebních podniků v návaznosti - to je konkrétní případ na dodávky zářivkových trubic, pro jednotlivé stavební organizace, které byly ve dvou cenových relacích, vznikly národnímu hospodářství statisícové škody.

Chtěl bych uvést, že je však i řada dalších příčin, které umožňují rozkrádání. Z jejich charakteru je patrné, že nejsou neodstranitelné, ale že vyžadují více důslednosti při dodržování právních předpisů, které mají takovým příčinám této trestné činnosti předcházet.

Specifickou kategorii hospodářské trestné činnosti tvoří trestné činy proti hospodářské kázni. Bohužel těchto trestných činů se dostává před soud poměrně málo. Většina skutkových podstat trestných činů tohoto druhu, při nichž pachatelé získávají neoprávněné výhody pro socialistickou organizaci, byla umožněna direktivním způsobem řízení národního hospodářství. Je však možno předpokládat, že tato trestná činnost tohoto druhu bude mít do určité míry uplatnění i v novém systému řízení ekonomiky v rámci přestavby. Zdá se dokonce, že v některých směrech mohou ekonomické dopady chozrasčotu a samofinancování vyvolat snahu odpovědných hospodářských pracovníků neoprávněně vylepšit situaci hospodářské organizace v souvislosti s uplatňováním nástrojů ekonomického působení, jakou jsou odvody a daně, závazné limity prostředků, které může organizace čerpat a vyhnout se tak hospodářským pokutám, zvláštním sankčním odvodům apod.

Při jednáních ve výboru se zaměřujeme mimo jiné i na otázky kvality výroby. Víme, že se to stále ještě nedaří. Proto jsme plně podpořili Zákoník práce a v něm obsažené postihy za to, když pracovník zhotoví vadný výrobek, provede vadnou montáž, opravu nebo provede vadné stavební práce. V takových případech je povinností vedoucích pracovníků, provést postih na mzdě i požadovat náhradu škody.

Vedoucí hospodářští pracovníci v některých organizacích však tohoto druhu postihu dostatečně nevyužívají. O tom svědčí mimo jiné i nepatrný počet pracovně právních sporů projednávaných v těchto věcech soudy.

Existuje řada dalších právních předpisů a prostředků, které mají zabránit zaviněným škodám v národním hospodářství a zvýšit tak jeho efektivnost. Požadujeme, aby příslušní hospodářští pracovníci těchto prostředků důsledně využívali!

Jsem přesvědčen, že projednání stavu zákonnosti v plénu České národní rady, přispěje k dalšímu zdokonalení a k posílení významu práva v naší společnosti. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Jiřímu Donovi, slovo má poslankyně Zlatuše Hladíková, připraví se poslanec Květoslav Pazderník.

Poslankyně Zlatuše Hladíková: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, také ve výboru pro národní výbory a národnosti jsme projednali zprávu o stavu socialistické zákonnosti v České socialistické republice předloženou Nejvyšším soudem ČSR. Ocenili jsme její výstižnost, s níž nás podrobně seznamuje se současným stavem v této zásadní oblasti společenského a politického života. To je její klad. Negativní poznatky, které jsme projednali a dnes znovu vyslechli, ukazují, že na mnoha úsecích porušování socialistické zákonnosti trvají nedostatky, o kterých dlouhodobě víme, jimiž se zabýváme, přijímáme opatření k jejich řešení, ale tato opatření se stále v potřebné míře v praxi neprojevují a nepřispívají k výraznějšímu zlepšení stavu socialistické zákonnosti.

Jedním z vážných problémů je skutečnost, že na úseku hospodářské kriminality se velmi nedůsledně plní oznamovací povinnost hospodářskými a dalšími orgány, vedoucími hospodářskými pracovníky či vnitřními kontrolními orgány podniků a organizací. To je závažný nedostatek, který se týká i organizací řízených národními výbory. Ve všech krajích bychom našli desítky případů, kdy pracovníci organizací řízených národními výbory se dopustili drobnějšího rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, finančních machinací, nedbalostních deliktů či přečinů proti hospodářské nebo pracovní kázni, a kdy tyto delikty, ač byly zjištěny, nebyly oznámeny orgánům trestního řízení. Nemohu v tuto chvíli říci, jak příslušné orgány přimět k tomu, aby, ať již úmyslně nebo z nedbalosti, tuto trestnou činnost nezastíraly, ale myslím si, že cesty řešení je nutno urychleně hledat.

Ve výboru pro národní výbory a národnosti se otázkami souvisejícími s dodržováním socialistické zákonnosti setkáváme velice často ve vazbách k nejrůznějším problémům jimiž se zabýváme. Rozhodovací činnost je každodenní součástí státní správy, promítá se do širokého spektra odvětvových problémů a její úroveň namnoze předurčuje hodnocení většiny činností, které národní výbory zabezpečují.

Nejpočetnější nedostatky v rozhodovací činnosti národních výborů se projevují na úsecích stavebního řízení, ochrany životního prostředí a hospodaření s byty. Zejména rozhodovací činnost národních výborů při hospodaření s byty patří mezi nejvíce sledované úseky, i když mnoho stížností na tomto úseku bývá neodůvodněných. Důsledné prověřování naléhavosti bytové potřeby a nekompromisní přístup národních výborů ke schvalování pořadníků na byty, je nezbytným předpokladem pořádku na tomto úseku. Několikrát jsme zde také hovořili o problematice neplacení úhrad za užívání bytů a služby s tím spojené. Byla přijata řada opatření, a proto očekáváme, že jejich důsledná realizace přispěje ke zlepšení.

Samostatnou kapitolu v činnosti národních výborů tvoří zabezpečování veřejného pořádku a projednávání přestupků proti němu. Nedostatečné zjišťování skutečného stavu věci, nerespektování práv účastníků řízení, neúplnost rozhodnutí v rozhodování o náhradě škody, případně průtahy v řízení, či nedodržení správního řádu, jsou nejčastějšími chybami, kterých se příslušné komise národních výborů na tomto úseku dopouštějí. Soustředěný výkon prokurátorského dozoru v této oblasti a cílevědomá výchova komisí národních výborů, jsou nezbytnými předpoklady pro zkvalitnění tohoto řízení. Tuto skutečnost bude zapotřebí zohlednit, zejména při projednávání a realizaci nového zákona o přestupcích.

Soudružky a soudruzi, jak jsem již uvedla, rozhodovací činnost ve státní správě je - s ohledem na její široký věcný rozsah - velmi složitá a náročná. Základními předpoklady jejího kvalifikovaného a bezchybného výkonu jsou především stabilita právního řádu a odborně dokonale kvalifikovaný a zkušený aparát. V komisích národních výborů pak stejně dobře vyškolení a připravení poslanci.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP