Středa 1. listopadu 1989

Podle našeho názoru dosavadní sankční systém i rozpětí zákonných trestních sazeb v podstatě odpovídá společenské nebezpečnosti jednotlivých trestných činů a přečinů a převážně umožňuje i náležitou individualizaci a diferenciaci ukládaných trestů. Problémem však zůstává, že ukládané tresty a ochranná opatření ani jejich výkon někdy nevedou k tomu, aby se odsouzení pachatelé již nedopustili další trestné činnosti. To má řadu příčin, na které v předložené zprávě upozorňujeme. Řada nedostatků existuje i v systému postpenitenciární péče, který není ucelený, není náležitě kádrově ani materiálně vybaven a navíc je založen pouze na dobrovolném a nikoliv povinném základě; kromě toho se u řady recidivistů projevují i prakticky neovlivnitelné psychické anomálie. Rovněž nedostatek kapacit a kvalifikovaného personálu při realizaci ochranného léčení a ochranné výchovy snižuje účinnost těchto opatření.

Mnohotvárnost příčin a podmínek trestné činnosti, o nichž jsme rámcově hovořili, nás vede k závěru, že možnosti orgánů činných v trestním řízení v boji s kriminalitou nelze přeceňovat. Tyto orgány se totiž k řešení trestné činnosti dostávají až po jejím spáchání a často na ni nejsou včas upozorňovány. Daleko významnější je proto působit prevencí k tomu, aby k trestné činnosti nedocházelo a aby byly odstraněny okolnosti, které k ní vedou nebo ji umožňují.

Prosazovat zásadu, že boj s kriminalitou a dalšími negativními jevy je záležitostí celospolečenskou, a že pouze prostředky činnosti orgánů Bezpečnosti, prokuratury a soudů nemohou postačovat k jejich vymýcení, se však v potřebné míře nedaří. Sebeobranné mechanismy společnosti nejsou dostatečně aktivizovány a do značné míry je nahrazuje spoléhání na činnost orgánů ochrany práva, na jejich represivní opatření a na automatické působení právních předpisů, které však nejsou vždy dostatečně respektovány.

Pro tento závěr svědčí velmi malý podíl organizací, ale i občanů, na odhalování trestné činnosti. V projednávaných případech často zjišťujeme lhostejný postoj jednotlivých občanů i odpovědných pracovníků organizací k porušování zákonů, veřejného pořádku, socialistického soužití i k různým formám neoprávněného obohacování. Některé socialistické organizace postupují liknavě i při uplatňování náhrady způsobené škody a je třeba i podnětů orgánů činných v trestním řízení, aby v tomto směru plnily své povinnosti.

Některé z příčin tohoto stavu spatřujeme v častém povyšování individuálních nebo skupinových zájmů nad zájmy společnosti, v různých přežívajících formách egoismu a měšťáckého stylu života, jejichž životaschopnost je značná. Tyto subjektivní příčiny, k nimž často přistupuje i nízká úroveň znalostí o základních právních povinnostech a v ekonomické sféře složitost dodavatelsko-odběratelských vztahů, která vyvolává mnohé další následné komplikace v národním hospodářství i na vnitřním trhu, záporně ovlivňují právní vědomí též v tom, že některé formy trestné činnosti proti socialistické ekonomice jsou považovány za méně nemorální, než obdobné útoky proti majetku jednotlivců. Obdobné faktory pak ovlivňují i různé formy korupce a úplatkářství, jejichž postih před soudy je ovšem ojedinělý a zřejmě neodpovídá skutečnému výskytu této trestné činnosti.

Vážené soudružky a soudruzi, úsilí o upevnění socialistické zákonnosti nelze omezovat jen na boj proti kriminalitě. V soudní činnosti je řada dalších úseků, které nelze opomíjet z hlediska potřeby upevňovat zákonnost, kázeň a disciplínu ve všech oblastech společenského života. Ve zprávě jsme proto uvedli několik pohledů také na tyto úseky, ať již jde o oblast práva rodinného, pracovního anebo oblast některých na sebe v této době zvýšenou pozornost poutajících občanskoprávních vztahů.

Neuspokojivá situace v oblasti rodinně právních vztahů, zejména stále vysoký počet rozvedených manželství s nezletilými dětmi, se stal na základě projednání v předsednictvu ÚV KSČ a ve vládě ČSSR předmětem široce založeného úkolu vypracování koncepce státní rodinné politiky. Podílí se na ní řada resortů i společenských organizací a samozřejmě svými poznatky získanými z rozhodovací činnosti a odhalujícími namnoze příčiny různých negativních jevů též orgány justice. Zkoumají se možnosti řešení právních otázek souvisejících s rozpadem rodiny v zájmu prohloubení ochrany nezletilých dětí ještě před rozvodem manželství tak, aby byly omezeny konfliktní vztahy rodičů nezletilých dětí nezřídka přetrvávající po rozvodu a negativně ovlivňující další vývoj dětí. Některé úvahy jsou naznačeny v textu projednávané zprávy. Jsou však zvažovány ještě některé další náměty jako například uzákonění povinného pokusu o smír v rámci řízení o rozvod s možností soudu přerušit řízení na určitou dobu i bez návrhu některého z manželů.

Do popředí vystupuje také potřeba zvyšování a upevňování pracovní disciplíny. Vztah k práci se musí stát základním kritériem hodnocení lidí na všech úrovních. Je třeba také v řadě případů změnit postoj některých vedoucích pracovníků k zákonům a ostatním právním předpisům, aby v nich jak se někdy stává, neviděli překážku, ale podporu v jejich úsilí o plnění hospodářských úkolů. Tento jejich postoj někdy plyne z nedostatečné znalosti příslušných právních předpisů a jejich podceňování, takže vyvstává naléhavě potřeba zvýšené úrovně právních znalostí vedoucích pracovníků alespoň v podobě jakéhosi právního minima.

Vedoucí pracovníci za pomoci kolektivů pracovníků musí také od svých podřízených bezpodmínečně vyžadovat dodržování pracovní kázně a důsledně postupovat proti absentérům a jiným narušovatelům dobrého chodu činnosti organizace. Účinnější prostředky k tomu jim dává novela zákoníku práce, která vstoupila v účinnost dnem 1. ledna letošního roku. Soudy, prokuratura a orgány Bezpečnosti v tom směru mohou totiž svými prostředky přispět až následně po spáchání a zjištění trestné činnosti nebo v rámci projednávání pracovně právního sporu; těžiště musí být v preventivních opatřeních a ve správné organizátorské a řídící práci vedoucích pracovníků.

0 poznatcích z občanskoprávního úseku soudnictví bylo ve výborech České národní rady správně zdůrazňováno, že jsou měřítkem mezilidských vztahů, mírou občanské odpovědnosti, ukazatelem vztahů mezi jednotlivcem a společností. Z těchto důvodů musí vést k řádnému zamyšlení skutečnost, že počet projednávaných věcí na tomto úseku již po řadu let stoupá. Jistě se nelze pozastavovat nad tím, když se občané domáhají svých oprávněných nároků a dovolávají se ochrany svých oprávněných zájmů. K hlubšímu zamyšlení však nutí, když se občané brání pro ti důvodně uplatněným nárokům anebo se nedůvodně domáhají neopodstatněných nároků. Kromě příčin, jež spočívají v neznalosti konkrétní právní úpravy, se setkáváme s nedostatkem kázně, s neodpovědností a lhostejností ve vztahu ke spoluobčanům a společnosti.

V rozpravě ve výborech byla vyslovena nespokojenost s tím, že se nedaří odstranit vysoké, roky se hromadící nedoplatky na úhradách za užívání bytu, které dluží neodpovědní uživatelé bytů organizacím spravujícím bytový fond. Svůj podíl odpovědnosti na vzniku tohoto nepříznivého stavu mají i bytové organizace, které připustily, že nedoplatky narostly často do značné výše. V řadě případů nevyužily možnosti mimosoudního narovnání zejména v případech, kdy občan namítá nedostatky v bytech, popřípadě v poskytování služeb spojených s užíváním bytu. Přestavba hospodářského mechanismu bude vyžadovat od podniků hospodařících na základě chozrasčotu a samofinancování mimo jiné také zásadní změnu postojů ke kvalitě a účinnosti právní služby. I to by mohlo přispět ke snížení počtu sporů.

V průběhu roku 1988 byla přijata řada právních předpisů, jež mají zajistit přestavbu hospodářského mechanismu. Některé nové předpisy (jmenovitě zákon o státním podniku, zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví, novela hospodářského zákoníku) se v té či oné míře dotkly agendy podnikového rejstříku vedeného některými soudy. Zákon o státním podniku přinesl zvláštní problematiku v tom, že v první etapě přestavby organizačních struktur výrobně-technické, vědecko-výzkumné a oběhové základny národního hospodářství na státní podniky, byly státní podniky zakládány ke dni účinnosti zákona, to je ke dni 1. 7. 1988. Se zřetelem na to, že státní podnik vzniká dnem zápisu do podnikového rejstříku a že soudy nemohly zápisy povolovat přede dnem účinnosti zákona, bylo třeba o všech podaných návrzích zakladatelů státních podniků rozhodnout dne 1. 7. 1988. To přineslo mimořádné nároky na práci rejstříkových soudů.

Vzhledem k současnému vysokému zatížení soudů na občanskoprávním úseku jsou zvažovány některé legislativní náměty s cílem rychleji, účinněji, s menšími společenskými náklady a bez oslabení potřebných záruk práv občanů, řešit nezaplacení jízdného s přirážkou za tzv. černé jízdy, neplacení úhrady za byt, platby za pronájem televizorů aj. negativní jevy, jejichž přisouzení a vymáhání je stálé přenášeno na soudy.

O řadě práv a oprávněných zájmů občanů rozhodují a budou i nadále rozhodovat správní orgány. Jednou z forem kontroly zákonnosti rozhodování orgánů státní správy a jednou ze záruk ochrany práv a svobod občanů, je možnost přezkoumání rozhodnutí těchto orgánů soudem. Požadavek posílení ochrany práv a svobod občanů vede k úvahám o možnosti postupného rozšíření přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů soudy. Jestliže bude přezkum svěřen obecným soudům, bude třeba vytvořit k tomu nezbytné kádrové i materiální předpoklady, aby soudy zvládly zcela nové úkoly v zájmu zajištění rychlého a kvalitního rozhodování na úseku státní správy.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, dovolte mi zmínit se ještě několika slovy o rozhodovací činnosti dalšího justičního orgánu, jímž jsou vedle soudů státní notářství.

Státní notářství je orgán, u něhož se předpokládá, že se jen zcela výjimečně zabývá spornými nároky, neboť - jak je uvedeno také v naší zprávě o stavu socialistické zákonnosti, jeho poslání je napomáhat uspořádání zejména majetkoprávních vztahů občanů a organizací, a to především jde-li o práva k nemovitostem. Takové vztahy jsou zakládány zpravidla dlouhodobě, takže přísné dodržování socialistické zákonnosti v činnosti státních notářství má zvláštní význam. Důsledky vadného rozhodnutí se mohou projevit až po řadě let, kdy lze jen obtížně zjednat nápravu. Přitom právní úprava pozemkového práva je složitá, jak lze seznat jen z uvedených různých typů vztahů k nemovitostem: vlastnictví osobní, soukromé, socialistické, právo osobního užívání pozemků, právo užívání podle zvláštních předpisů, dočasné užívání, zřizování věcných břemen a podobně. Mohu vás ubezpečit, že Nejvyšší soud ČSR vytváří potřebné předpoklady pro správné a jednotné používání zmíněných institutů a že státní notářství jsou orgánem, který zpravidla kvalitně a povětšině i včas uspokojuje oprávněné zájmy občanů v této oblasti právních vztahů.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, závěrem chci uvést, že již projednávání zprávy o stavu socialistické zákonnosti ve výborech České národní rady přineslo pro nás cenné podněty k prohloubení a zdokonalení práce justice a výkonu soudního dozoru jako specifické formy řízení soudů a státních notářství. Plně si uvědomujeme význam koordinovaného postupu v boji proti kriminalitě a jinému porušování socialistické zákonnosti, který budeme v práci soudů posilovat, především cestou meziresortní součinnosti orgánů činných v trestním řízení, ale i zapojováním dalších orgánů a organizací. Zvláštní pozornost budeme věnovat dalšímu posilování spolupráce soudů i s poslanci České národní rady a dalších zastupitelských orgánů ve volebních obvodech. Větší součinností s nimi chceme především zvýšit účinnost vlivu rozhodovací a jiné činnosti soudů na vytváření a upevňování socialistického právního vědomí občanů. Mohu vás ubezpečit, že i výsledky dnešního jednání pléna České národní rady pro nás budou podnětem k tomu, abychom dále zkvalitňovali naší práci při realizaci úkolů plynoucích z právní politiky Komunistické strany Československa a upevňování socialistické zákonnosti. Děkuji vám za pozornost.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji soudruhu předsedovi Nejvyššího soudu ČSR za úvodní slovo. Prosím nyní společného zpravodaje výborů poslance Josefa Mečla, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Mečl: Soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, v tomto volebním období přistupuje Česká národní rada podruhé k posouzení otázek zákonnosti v naší republice. Již v červenci t. r. předložil Nejvyšší soud ČSR podle čl. 106 a Ústavy ČSSR zprávu o stavu socialistické zákonnosti výborům České národní rady. Všechny výbory ČNR ocenily odbornou a politickou úroveň zprávy. Projednání zprávy spojily s hodnocením zákonnosti na úsecích, které patří do jejich kontrolní působnosti. Tím se rozšířilo i prohloubilo celkové poznání této problematiky. Závěry usnesení výborů obsahují pak řadu doporučení, jak zjištěné nedostatky řešit. Počítáme s tím, že výbory budou důsledně trvat na jejich plnění ze strany resortů, že budou usilovat o to, aby se těmito záležitostmi účinně a kompetentně zabývaly příslušné orgány.

V říjnu 1987 předložil České národní radě zprávu o stavu socialistické zákonnosti generální prokurátor ČSR Jaroslav Krupauer. Česká národní rada přijala ke zprávě obsáhlé usnesení a řadu konkrétních doporučení pro vládu, generálního prokurátora, ministra spravedlnosti, ministra vnitra i pro předsedu Nejvyššího soudu. Při projednávání zprávy Nejvyššího soudu ČSR se proto výbory věnovaly též hodnocením výsledků plnění usnesení České národní rady, které bylo přijato před dvěma lety. Obecně bylo konstatováno, že ústřední orgány, ministerstva a další ústřední orgány přijímají celkově správná opatření k upevnění zákonnosti, jejich realizace je však pomalá a řešení některých problémů se odkládá.

Výbory České národní rady poukázaly na to v souladu se zprávou Nejvyššího soudu, že značným problémem je hospodářská kriminalita. Ochrana socialistického majetku zdaleka není ve všech organizacích prvořadou záležitostí. Přetrvávají nedostatky v evidenci a organizaci, nedostatky, které páchání trestné činnosti umožňují. Nízká úroveň ochrany socialistického majetku v organizacích se pak logicky promítá v dalším snížení jejich podílu na odhalování a oznamování hospodářských trestných činů.

Důležitou úlohu by v tomto směru měla v socialistických organizacích sehrát i účinná právní služba. Máme však poznatky, že řada orgánů a organizací při snižování aparátu a při přechodu na samofinancování omezovaly či rušily právní útvary. Je třeba podle našeho názoru upozornit, že socialistické podnikání v podmínkách hospodářské reformy, bude vyžadovat kvalifikovanější znalosti práva hospodářskými pracovníky než tomu bylo při převážně administrativních metodách řízení národního hospodářství. Větší ekonomická samostatnost podniků, vytváření rovnoprávných vztahů mezi hospodářskopodnikovou sférou a správními orgány nutně vede k růstu úlohy práva při regulaci hospodářských vztahů. O tom svědčí i zásadní novelizace hospodářského zákoníku, zákona o státní arbitráži i zákona o státním podniku a řada dalších právních předpisů.

Projevuje se také nedostatečná úroveň právního vědomí některých vedoucích pracovníků, formální přístup k plnění často i vlastních opatření, preference skupinových zájmů, i osobní podíl vedoucích pracovníků na vzniku nedostatků nebo přímo na trestné činnosti.

Hluboké kořeny příčin nešetrného a často kořistného zacházení s majetkem v socialistickém vlastnictví spočívají i v administrativních konstrukcích správy národního majetku, které odcizovaly kolektivy pracujících, výrobců, uživatelů, od skutečného hospodaření s tímto majetkem. Státní vlastnictví koncipované jako majetek všech se v praktickém životě stávalo ve vědomí některých pracovníků majetkem ničím. Rozvinutí koncepce celospolečenského vlastnictví založené v zákonu o státním podniku by mělo podle našeho názoru přinést zásadní změnu v přístupech pracujících k ochraně socialistického vlastnictví. Bude třeba zhodnotit, jestli platná úprava dostatečně ve vědomí pracujících překonává odcizení od společného vlastnictví. Poukazuje se v této souvislosti na potřebu nově koncipovat úpravu vlastnictví i v připravované ústavě.

Závažnou oblastí, o které hovořil také předseda Nejvyššího soudu, je páchání trestné činnosti pod vlivem alkoholu, zejména mladistvými. Upozornily na to zejména zdravotní a sociální výbor, výbor pro školství a vědu, pro národní výbory a národnosti, pro kulturu a výchovu. To vede k úvaze nad účinností celospolečenského působení zaměřeného na předcházení a potlačování delikventních projevů mládeže, které jsou stále častěji doprovázeny projevy násilí. Podceňování kvalifikace a specializace lidí pracujících s mládeží, jejich společenské i materiální nedostatečné ocenění se nemůže společnosti vyplatit. V souvislosti s poměrně vysokým procentem kriminality mladistvých ve spojitosti s požíváním alkoholu upozornil zdravotní a sociální výbor na to, že mnohými organizacemi není dodržován zákon ČNR o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, zejména při prodeji alkoholických nápojů. Výbor také připomněl, že ministerstvo zdravotnictví dosud nevydalo k tomuto zákonu potřebnou prováděcí vyhlášku.

K problematice trestné činnosti páchané pod vlivem alkoholu a převýchovného působení vůbec mi dovolte ještě připomenout to, na co upozorňují již řadu let např. výbory zdravotní i pro školství a vědu. Podle těchto zjištění se nedaří dosáhnout významnějšího zlepšení v oblasti ochranné výchovy, zejména ochranného léčení protialkoholního nebo léčení proti závislosti na omamných prostředcích. Těmto poznatkům by měly resort zdravotnictví i krajské národní výbory věnovat zvýšenou pozornost. Chronický nedostatek těchto zařízení včetně výchovných ústavů pro mládež v resortu školství má značný vliv na růst recidivy u mladistvých pachatelů.

Jak vyplývá ze zprávy Nejvyššího soudu, úsilí orgánů a přijatá opatření se odrazily v určité stagnaci kriminality. Přetrvává však stále vysoký počet stíhaných osob a nedaří se výrazně snižovat počty občanů postavených před soud. Také procento osob ve výkonu trestu odnětí svobody na počet všech obyvatel je stále značné. Přitom podle oficiální prognózy do roku 2010 se dokonce předpokládá, že počet nepodmíněných trestů odnětí svobody bude dále mírně stoupat. Myslíme si, že takový trend by neodpovídal dalšímu vývoji socialistické společnosti. Podle našeho názoru zejména připravovaná novelizace trestního zákona, zákona o přečinech i nový zákon o přestupcích by neměly tuto pesimistickou prognózu potvrdit. Je však třeba i nadále mimo jiné i z tohoto hlediska zkoumat některé aspekty naší trestní politiky. Mimo jiné je třeba se vážně zabývat potížemi s vymáháním peněžitých trestů a nespokojovat se s některými účelovými postupy v praxi soudů.

Ústavně právní výbor v souladu se zákonem o výkonu trestu odnětí svobody a zákonem o jednacím řádu České národní rady provádí průběžně občanské kontroly poslanců nad výkonem trestu odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech. V popředí pozornosti je účinnější prohlubování vnitřní diferenciace odsouzených. Určité pozitivní výsledky se v některých nápravně výchovných ústavech již projevují.

Dílčí opatření bude možno realizovat po přijetí zákona o výkonu trestu. S účinností výkonu trestu odnětí svobody je neoddělitelně spojeno na něj navazující postpenitenciární působení na osoby vracející se z výkonu trestu. Na tento závažný problém upozornila i Česká národní rada v říjnu 1987 a doporučila vládě ČSR "vytvořit, právně a organizačně zakotvit soustavu postpenitenciárních opatření a účinně do ní zapojit národní výbory i společenské organizace Národní fronty."

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP