Úterý 31. října 1989

Uvědomujeme si, že socialistická zákonnost není jen čistě právnickou kategorií, že je především politickou metodou, metodou uskutečňování politicky socialistického státu, jeho cílů a zásad. V podmínkách hlavního města Prahy chceme svou iniciativou a plněním zákonných povinností k naplnění těchto cílů a zásad přispět.

Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Františku Kubátovi.

Nyní přerušíme naše jednání na 30 minut. Budeme tedy pokračovat v jednání v 16.40 hodin.

První po přestávce bude diskutovat poslankyně Miroslava Zajebalová. Prosím, aby během přestávky se sešla návrhová komise ke zpracování připomínek k návrhu usnesení.

Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky a soudruzi, prosím, zaujměte svoje místa, budeme pokračovat v přerušeném jednání.

Budeme pokračovat diskusí. Jako první po přestávce bude diskutovat poslankyně Miroslava Zajebalová a připraví se poslanec Jan Kubišta.

Poslankyně Miroslava Zajebalová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, také výbor České národní rady pro kulturu a výchovu podrobně a systematicky projednal přípravu dnešního jednání České národní rady k problematice rozvoje hlavního města Prahy. Shodli jsme se mimo jiné na tom, že k základním otázkám nepatří formulace nových opatření, nýbrž konkrétní realizace závěrů přijatých politickými a státním orgány Prahy a centrem, rozpracovaných v připraveném "Generelu sociálně ekonomického rozvoje hlavního města Prahy do roku 2005", i úkolů obsažených v dnes přednesené zprávě vlády ČSR. Musíme upozornit na to, že mnohé dobré záměry přijaté v minulosti jsou plněny nedostatečně.

Náš výbor dále za zásadní považuje zdůraznit podíl ostatních českých i slovenských krajů na výstavbě a rekonstrukci Prahy jako hlavního města ČSSR a ČSR, významné evropské metropole a centra politiky, ekonomiky, vzdělanosti a kultury celého státu. Za významné a správné rovněž pokládáme systémově založenou koncepční spolupráci NVP se Středočeským KNV, protože nelze od sebe oddělit rozvoj pražské a středočeské aglomerace. Z těchto pohledů podporujeme přijetí zákona o hlavním městě Praze s přesně vymezenými vztahy k federálním a národním orgánům

Považujeme rovněž za důležité, aby nejen národní, ale i federální vláda, jednotlivé resorty daleko důsledněji než dosud řešily některé aktuální problémy Prahy, oblasti v nichž Praha zaostává. Mezi ně patří především nevyhovující ekonomická struktura Prahy, která příliš zatěžuje životní prostředí a váže pracovní sílu nutnou pro rozvoj sféry služeb a využití volného času, otázky modernizace základních výrobních fondů a domovního fondu, otázky ekologie Prahy a jí neodpovídající úroveň zdravotní péče a jejího materiálně technického zajištění. Výbor rovněž doporučil, aby byla zpracována koncepce dalšího postupu regenerace historického jádra města v návaznosti na širší souvislosti budoucnosti Prahy, jejích obyvatel i domácích a zahraničních návštěvníků.

Současně je však výbor toho názoru, že větší aktivitu než dosud v zajištění podmínek života obyvatel Prahy musí projevit i Národní výbor hlavního města prahy a obvodní národní výbory, především tam, kde je jejich odpovědnost nesporná, například v čistotě a hygieně města, kde spokojeni nemůžeme být.

Z hlediska působnosti výboru ČNR pro kulturu a výchovu jsme svá stanoviska k problematice pražské kultury a umění předali ministru kultury ČSR, některé problémy však považuji za nezbytné říci i zde. Patří k nim zejména neutěšený stav materiálně technické základny kultury a dalších zařízení, hlavně tělovýchovných, pro volný čas.

Podle našeho názoru příliš dlouho při různých příležitostech opakujeme, že Praha v této oblasti počtem i vybavením zaostává za ostatními kraji republiky. Například na jedno kulturně výchovné zařízení pražských národních výborů připadá 51 tisíc obyvatel, zatímco v Bratislavě 9300. V Praze není dostatek koncertních síní, výstavních prostor, studiových scén, prostor pro neformální společenský život, klubových zařízení a soustavně klesá počet knihoven a kin.

Přes snahu řešit problémy zůstávají neopraveny mnohdy unikátní památkové objekty, z nichž některé často slouží zcela nekulturním účelům. Technické vybavení kulturních zařízení neodpovídá především pro nedostatek finančních prostředků, ale i výrobků samotných - současné úrovni vědeckotechnického pokroku dosaženého například v sousedních státech. Chceme také upozornit na nedostatečné finanční ohodnocení pracovníků v kultuře, které zaostává za celostátním průměrem.

Jsme přesvědčeni, že právě přestavba dává reálnou šanci, abychom pracovníkům odvětví kultury otevřeli prostor pro hledání netradičních cest komplexní prezentace hodnot i společenské zábavy, které by Prahu postupně proměnily v celoroční cíl a magnet mezinárodních i domácích turistických tras. Přitom je pochopitelně nezbytné zachovat kulturně politická kritéria, platná pro nadstavbovou sféru socialistické společnosti a více využívat principy chozrasčotu a částečného samofinancování.

V těchto souvislostech mi dovolte poznámku k námětům, které již byly prezentovány na úrovni městských politických i státních orgánů a které by měly mít podporu nejvyššího zastupitelského sboru ČSR. Jedná se o rozšiřování sítě zařízení pro rehabilitaci, aktivní odpočinek a regeneraci, Lidových heren, klubů vědeckotechnické a zájmové činnosti mládeže, videoklubů atd., například na bázi ekonomických pronájmů a drobných provozoven národních výborů. Vytvořit podmínky pro plné využití školních tělocvičen, zařízení podniků, středisek výkonnostního, případně i vrcholového sportu k rozšiřování sportovního a rekreačního vyžití občanů a mládeže. Jsem přesvědčena, že po vyslechnutí názorů Pražanů a návštěvníků Prahy se spektrum možných aktivit ještě dále rozšíří a přinese prospěch lidem i společnosti.

Na závěr svého vystoupení mi dovolte z pověření výboru přednést některé podněty vládě ČSR, které vyplynuly z našich průzkumů a týkají se plně i Prahy.

1. Přes snahu ministrů kultury ČSR a SSR dosáhnout u federálního ministerstva práce a sociálních věcí doplnění jeho vyhlášky č. 236/1988 Sb., o jiných úkonech v obecním zájmu, které provádí § 124 zákoníku práce tak, aby se vztahovala na činnost členů kolektivů zájmové umělecké činnosti v míře srovnatelné se sportovním odvětvím, nedošlo zatím k pozitivnímu vyřešení tohoto problému.

Žádáme vládu ČSR o posouzení celé záležitosti a předložení příslušných návrhů federálním orgánům s cílem odstranit neopodstatněné ztížení činnosti dobrovolných pracovníků v kultuře a umění.

2. Přísné dodržování některých limitů v hospodaření kulturních organizací způsobuje značné potíže v rozvoji placených služeb obyvatelstvu (jazykové kursy, výuky hry na hudební nástroje atd.).

Doporučujeme ihned přistoupit k povolení přepočtu dopadu takto placených služeb tak, aby nebyla podvazována iniciativa organizací i jednotlivců, případně aby iniciativa nebyla přenechávána soukromníkům.

3. Nejčastěji diskutovaným problémem se stává nedostatek finančních prostředků pro odvětví kultury. Víme, že zřejmě nelze očekávat výraznější nárůst prostředků vkládaných do této oblasti. Proto je důležité vedle zvýšení efektivností vynakládaných prostředků volit další opatření. Počítáme mezi ně zejména možnost převoditelnosti prostředků v plné výši z roku na rok, pružnou tvorbu výše vstupného a možnost ponechání si částek získaných kulturními zařízeními nad plán pro vlastní potřebu.

4. Systémově je podle názoru výboru ČNR pro kulturu a výchovu nutno s definitivní platností vyřešit otázky související s bytovým problémem mladých lidí. Cílem přijatých opatření musí být snížení dosud existujícího časového nesouladu mezi vznikem potřeby bytu a jeho přidělením na únosnou míru, aby se negativně neprojevovala například ve zvýšení rozvodovosti mladých rodin.

Komplexní přestavba československé společnosti a její demokratizace vyžadují, abychom se stále vraceli ke kořenům socialistického vlastenectví a v jeho duchu zachovali a obohatili všechny revoluční, sociální, duchovní a kulturní hodnoty, vytvořené našimi předky. Patří k nim jako klenot nejcennější i hlavní město naší vlasti - Praha.

Jménem výboru ČNR pro kulturu a výchovu doporučuji, abychom podpořili záměry vlády ČSR i městských orgánů v jejím dalším rozvoji, aby se z krás mohla těšit i další pokolení.

Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslankyni Miroslavě Zajebalové. Slovo má poslanec Jan Kubišta. Po něm vystoupí vedoucí tajemník městského výboru strany v Praze a člen předsednictva ÚV KSČ Miroslav Štěpán.

Poslanec Jan Kubišta: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dnešní plénum České národní rady projednává zprávu vlády ČSR o rozvoji hlavního města Prahy, jejíž problémy a další rozvoj tohoto hlavního města federace si jistě zasluhují hledání cest při řešení vzniklých problémů, aby dále nenarůstaly, ale aby byly postupně řešeny.

Jedním z problémů, který vyplynul z uvedené zprávy a diskuse, je problematika tvorby a ochrany životního prostředí. Tento problém zasahuje nejen hlavní město, ale i některé další lokality, mezi které patří i náš okres Chomutov, vzhledem k tomu, že i pro další pětiletku nebude v našem okrese plně realizován útlumový program těžby hnědého uhlí a výroby elektřiny v parních elektrárnách. Mnoho se v tomto směru již udělalo a mnoho se dělá. Na území chomutovského okresu stojí čtyři tepelné elektrárny o celkovém výkonu 3170 MW, je zde největší povrchový lom hnědého uhlí na území ČSSR, který obsahuje 30 % hnědého uhlí, které se těží u nás v okrese.

Víme, že hlediska ekonomiky výroby elektrické energie je velice výhodné v blízkosti obrovské uhelné těžební kapacity vystavět čtyři tepelné elektrárny. Z ekologického hlediska, když přihlédneme k vysokému obsahu síry v těženém uhlí, který po spálení tohoto uhlí odchází ve formě kysličníku siřičitého volně do ovzduší, jde o velmi závažný problém a pro životní prostředí v okrese Chomutov a v Praze i v dalších okresech jde o problém v ekologii zdaleka nejpalčivější.

Víte, že již několik let se realizuje výstavba odsiřovací jednotky na elektrárně SSM Tušimice, konkrétně na ETU II, a že i přes jednoznačně prokázanou 75 až 95 % účinnost tohoto zařízení zatím odsiřovací jednotka nepracuje. Zanedbatelný není ani spad popílku z těchto elektráren. V rámci útlumového programu mělo dojít na elektrárnách ke snížení výroby elektrické energie, k postupnému odstavení elektrárenských bloků Tušimice I a Prunéřov I, a dále k rekonstrukci či výměně odlučovačů popílku.

V současné době však - vycházíme-li z výkonové bilance elektrické energie zpracované pro období 9. pětiletky - vyplynuly vzhledem ke skluzu ve výstavbě jaderných elektráren v Mochovcích i v Temelíně značné výkonové deficity. Ty dosahují v některých měsících v letech 1992 a 1993 hodnot přes 2000 MW. Z této situace vyplývá, že dluh v předpokládané výrobě elektrické energie jaderných elektráren bude nutné nahradit vyšší výrobou v elektrárnách klasických, a to tepelných.

Je logické, že do tohoto úkolu budou zapojeny i elektrárny našeho okresu. Oproti programovému útlumu výroby jak na Dole Nástup Tušimice, tak i elektrárnách dojde v těchto podnicích k návratu na samou hranici maxima možné produkce, což u Dolu Nástup Tušimice představuje hodnotu těžby více než 21,5 mil. tun uhlí a u elektráren SSM pak výrobu 18 miliard kWh elektrické energie. Spotřeba uhlí v elektrárnách, krytá z Dolu Nástup, by měla být na hranici 19 mil. tun. To bude provázeno, kromě značného omezení vývozu paliva z Dolu Nástup Tušimice, všemi negativními dopady na životní prostředí, tj. produkci oxidu síry, strusky, popílku a polétavého prachu.

Podniky i občané v našem okrese, a to především v elektrárnách a dolech, jsou důsledně vedeni k tomu, aby se problematikou tvorby a ochrany životního prostředí aktivně zabývali. Myslím si, že tento aktivní přístup podniků i občanů našeho okresu přináší první ovoce a první dílčí výsledky.

V realizaci jsou ekologicky závažné programy, jako výstavba horkovodu, čističek odpadních vod, rekultivují se výsypky dolů, likvidují se důlní zápary, organizace Národní fronty pomáhají při zalesňování Krušnohoří, podniky okresu i okresní národní výbor zpracovávají ekologické programy a snaží se o zamezení úniku jakýchkoliv jedovatých látek do ovzduší, vody i půdy.

Tato velká iniciativa a aktivita dostává však velké trhliny tím, že nejzávažnější ekologický problém - likvidace oxidu síry a likvidace popílku a prachu z našich elektráren - není dostatečně řešen. Přičemž tento problém nelze řešit v kompetenci podniků a pracujících našeho okresu nebo kraje. Požadujeme proto od ústředních orgánů bezodkladné řešení této nadále neúnosné situace, jasná stanoviska a konkrétní pomoc.

Jsme spalovnou republiky, jejím energetickým centrem. Uhlím a elektřinou vyrobenou zde v okrese nesvítí nebo netopí pouze Kadaň a Chomutov, ale i Praha, Košice a jiná města a oblasti v Čechách i na Slovensku. Zhruba je to každá pátá domácnost či zařízení z celé ČSSR. Lidé v našem okrese si svou významnou úlohu v energetice uvědomují a náročné úkoly před ně kladené plní a plnit budou. Je však nutné jim dokázat, že za nimi centrální orgány stojí a že si jejich práce váží.

Tento důkaz je však potřeba prokázat nejen slovy, ale především činy, a to tak, aby si lidé při své každodenní odpovědné práci uvědomili, že se s nimi počítá a že se pro ně něco dělá. Konkrétní možnosti, jak tyto důkazy je možno dát, vidíme v urychleném řešení sociálních programů, a to především v oblasti zdravotnictví, obchodu a dopravy, čili v těch oblastech, které pomohou našim pracujícím zmírnit jejich každodenní starosti a zajistí jim klid pro jejich namáhavou práci.

V oblasti zdravotnictví se nadále potýkáme v našem okrese s nedostatky v zásobování léky a zdravotnickým materiálem. Dále zůstává svízelná situace ve vybavenosti lékařskou technikou. Máme-li zabezpečovat pro naše občany lékařskou péči na co nejvyšší úrovni, pak se neobejdeme bez takových přístrojů, které nám tento úkol pomohou zajistit.

Je bohužel pravidlem, že mluvíme-li o špičkové lékařské technice, pak se v drtivé většině jedná o výrobky z devizové oblasti. A zde nastává vážný problém, neboť otázka přídělu deviz pro naše zdravotnická zařízení je často pouhým přáním. Ve výjimečných případech nám pomohou organizace v našem okrese, a to zejména z resortu paliv a energetiky. To však přece není řešení. Jestliže chceme, aby naše zdravotnictví se opět dostalo na přední místo ve světě a jestliže tuzemská produkce lékařské techniky nám to jen těžko umožní, pak musíme přijmout taková opatření, která zabezpečí zvýšení úrovně zdravotnictví. V prvé řadě by se tento postup měl uplatnit v těch oblastech, o kterých mluvíme jako o prioritních.

Chtěl bych proto touto cestou připomenout vystoupení ministra zdravotnictví a sociálních věcí, kde v Rudém právu ze dne 9. srpna 1989 je tato situace již řešena, avšak na okrese Chomutov se to zatím vůbec neprojevilo.

Další problematikou, a to velmi kritizovanou ze strany pracujících, je v našem okrese oblast dopravy. Bezpochyby nejsložitější situace je v městské hromadné dopravě v souměstí Chomutov - Jirkov. Nedostatek velkokapacitních autobusů způsobuje vážné situace zejména v ranních a odpoledních špičkách. Nelze opomenout ani nepříznivý vliv na životní prostředí, který městská doprava způsobuje svým hlukem a výfukovými plyny.

Tento důvod vedl k tomu, že byla zpracována studie na řešení dopravy v uvedené aglomeraci, ze které jednoznačně vyplynulo že nejvhodnějším řešením je výstavba tramvajové tratě. V současné době je připravena první etapa této výstavby. Původní termín zahájení byl stanoven na rok 1990, federální vláda však rozhodla o její realizaci až v 9. pětiletce, což může mít za následek pozdější zahájení, a to neodpovídá našim potřebám.

Předmětem ostré kritiky našich pracujících je jejich doprava do zaměstnání a ze zaměstnání, a to konkrétně z Jirkova a Chomutova do Tušimic. Zde by celou situaci vyřešil vyšší příděl velkokapacitních autobusů v součinnosti s případnými úpravami začátku a konce pracovní doby v podnicích a závodech. Jde tedy o úkol, který musíme společně s centrem řešit i my v okrese.

V úvodu jsem hovořil o složité situaci, která v okrese Chomutov trvá a vzhledem k výhledu v bilancích elektrické energie nadále trvat bude, na úseku životního prostředí. Řada odborných průzkumů prováděných v našem okrese uváděla, že nepříznivý vliv životního prostředí je nutné eliminovat vyšší konzumací vitamínů, především v ovoci a zelenině.

Bohužel zásobování v těchto druzích zboží neodpovídá potřebám. Jsme schopni zásobit okres vlastní produkcí některého ovoce, zejména jablek, díky velmi dobré spolupráci s podnikem Sempra. Není však v našich silách plně zabezpečit poptávku po některých žádaných druzích zeleniny. Zásobování vůbec je předmětem kritiky občanů chomutovského okresu.

Nedostatek řady druhů spotřebního zboží, textilního zboží a akutní nedostatek stavebního materiálu pro drobné stavebníky. Navíc, co se týče potravin a surovin pro jejich výrobu, je okres Chomutov výrazně dosunový a musí spoléhat na milost či nemilost ostatních krajů v tomto směru soběstačných. Tak se stává, že v okrese, kde je velká kupní síla, chybí těstoviny jak v objemu, tak sortimentu, trvanlivé mléko, předvařená rýže, vaječné krémy a ostatní potravinářské produkty.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP