Úterý 31. října 1989

V čem hledat příčiny? Především je to ve skladbě zaměstnanosti v Praze, která stále zvýhodňuje ty, kdo nepracují v dopravě, obchodě, cestovním ruchu a ve službách. Dále v tom, že Praha nemá možnost podnikat stavební práce v míře, která je pro úspěšný život města nezbytná. Ale je to také v tom, že Praha nemá dostatečnou pravomoc rozhodovat o věcech, o jejichž městotvorné povaze nemohou být ani ty nejmenší pochyby. Je to například hospodaření s nebytovými prostory, z nichž prostory původně vybudované a kolaudované jako prodejny a řemeslnické dílny slouží dnes jako sklady, kanceláře a podobně, aniž je Praha ze své moci může navrátit původnímu poslání.

A nezapomeňme i na to, že naše soustava daní a odvodů nedává Praze vlastní jisté příjmy vznikající tím, že město k uspokojení potřeb svého života smí stanovovat sazby daní, dávek a poplatků. A Praha také nemá pravomoc obnovit svůj městský veřejný pořádkový sbor, který byl ze zřejmého nepochopení věci zrušen v roce 1947, bez něhož nemůže vymáhat ani dodržování pořádku, čistoty a plnění platných právních předpisů, ani nápravu k ochraně životního prostředí, jehož stav mluví sám za sebe.

Praze chybějí pracovní síly pro dopravu, obchod, cestovní ruch i služby. Chybějí jí pro tento účel nebytové prostory, chybějí jí nezbytně potřebné kapacity pro výstavbu, údržbu a opravy bytů, které město jako Praha potřebuje.

Ze středu města a jeho obytných čtvrtí je nutno urychleně a bezvýjimečně vyloučit nákladní dopravu provozovanou nákladními vozidly o nosnosti vyšší než tři tuny. Ministerstvo vnitra a životního prostředí ČSR i Národní výbor hlavního města Prahy musejí důsledně dbát na technický stav vozidel na území Prahy, aby tato svými výfukovými plyny ještě více nezhoršovala v pražském jádru stávající životní prostředí.

V městském území by mělo dojít ke zrušení skladů a skládek a celou Prahu na jejích hranicích je nutné obklopit věncem skladových obvodů vybavených také veřejnými sklady, překladišti a silničními nákladovými nádražími. Prostě zajistit bezvýjimečnou kontrolu, že do středu města a do obytných částí města budou smět zajíždět nejvýše třítunová vozidla v odpovídajícím technickém stavu.

Při průzkumech i jednáních našeho výboru, kterých se zúčastnili spolu s představiteli a zástupci ministerstev a národních výborů i představitelé řady pražských podniků, jsme se velmi důkladně a podrobně zabývali všemi okruhy problémů v působnosti našeho výboru.

I když cílem mého vystoupení není podrobný rozbor jednotlivých úseků, pokládám za nutné znovu připomenout některá závažná fakta, která bychom si měli nejen připomínat. ale mít je na zřeteli při dalším koncipování rozvoje Prahy, která jako hlavní město je nejvýznamnějším hospodářským, kulturním a politickým centrem ČSR a ČSSR.

Široká veřejnost i zahraniční návštěvníci spojují úroveň vnitřního obchodu v Praze s celkovým hospodářským vývojem země a v současné době především s prováděním přestavby řízení našeho hospodářství a programem urychlení sociálně ekonomického rozvoje ČSSR. Úspěšný postup při zabezpečování přijatých opatření ke zlepšení úrovně vnitřního trhu v Praze by se měl stát inspirujícím příkladem pro řešení těchto úkolů v dalších oblastech země. Pro toto poslání má také Praha mimořádné předpoklady. Je to dáno silnou koncentrací domácího i zahraničního cestovního ruchu s vysokým nákupním spádem z přilehlých oblastí. V důsledku toho je maloobchodní obrat v přepočtu na jednoho obyvatele v Praze o 30 % vyšší proti průměru ČSR.

Tato skutečnost s reprezentační funkcí hlavního města vyvolává specifické požadavky na kvalitu a zásobování a jakost prodávaného zboží, rozsah a úroveň obchodní sítě a na celý komplex činnosti vnitřního obchodu a cestovního ruchu. Návštěvníci Prahy právem očekávají, že v Praze naleznou širokou nabídku a bohatý výběr zboží, převyšující úroveň obvyklou v místě jejich bydliště, zejména pak zboží výběrové kvality a luxusního provedení, včetně zboží dováženého ze zahraničí.

Také pro návštěvníky ze zahraničí je úroveň služeb i nabídky zboží v Praze významným ukazatelem vyspělosti průmyslu a životní úrovně v ČSSR. Celkově je však nutno konstatovat, že úroveň obchodní sítě ve středu města ani na jeho okrajích neodpovídá náročným úkolům v zásobování. V porovnání s obchodní sítí ČSR nedosahuje Praha ani republikových ukazatelů. Prodejní plocha v přepočtu na jeden tisíc obyvatel činí v Praze 308 m2. Například Bratislava má kapacitu maloobchodní sítě na tisíc obyvatel vyšší o 6,5 %, Budapešť o 26 % a ve vyspělých průmyslových státech jsou tyto kapacity 2,5krát i vícekrát vyšší. Důsledkem tohoto vývoje je i neúměrný vysoký obrat na jeden metr prodejní plochy. Zhoršují se nákupní podmínky a dochází k poklesu kulturnosti prodeje. To má za následek nespokojenost kupujících, zejména v období sezónních nákupů a nákupních špiček.

Také počet pracovníků obchodu v přepočtu na jeden tisíc obyvatel je v Praze sice vyšší než v průměru ČSR, ale je stále nedostatečný a ve vyspělých zemích je podstatně vyšší.

Také v cestovním ruchu má Praha zcela výjimečné postavení nejatraktivnějšího, nejnavštěvovanějšího a nejvíce žádaného střediska. Ročně ji navštíví 21 miliónů lidí, z toho téměř 7 miliónů jsou návštěvníci ze zahraničí. A z celkového devizového výnosu cestovního ruchu ČSSR z nesocialistických zemí připadá na Prahu 70 %. Její klíčové postavení v zahraničním cestovním ruchu je však snižováno nízkou kapacitou ubytování.

Vedle budování prodejen a skladů vnitřního obchodu bychom neměli zapomínat na to hlavní, to je na lidi, kteří zde pracují. Jejich společenské ocenění stále zaostává za průměrem ostatních pracujících občanů. Přitom jde o práci fyzicky, psychicky a časově velmi náročnou a zodpovědnou.

Vedle obchodu, cestovního ruchu a služeb má v životě každého velkoměsta, a tedy i Prahy, své nezastupitelné místo doprava, a to jak městská hromadná, tak i ostatní. V rámci dopravního systému hlavního města Prahy má zajišťovat Federální ministerstvo dopravy a spojů rozvoj dopravy železniční, vodní a civilního letectví. Slabým místem všech dopravních systémů je přestavba železničního uzlu Praha.

Dosavadní postup je pomalý a dostává se do střetu s jinými stavbami. Přitom železniční doprava má ve smyslu zásad státní dopravní politiky plnit v dopravě velkých městských aglomerací významnou úlohu. Skutečností ovšem je, že technická základna železničního uzlu, přes určité dílčí výsledky, je z větší části v havarijním stavu. V důsledku toho dochází v provozu k výraznému prodloužení cestovních dob z důvodů velkého množství pomalých jízd. Například nebylo možné přistoupit ani v omezeném rozsahu k převzetí vyšších objemů přepravy v příměstské dopravě a tím odlehčit dopravě ČSAD a místní hromadné dopravě.

Výstavba železničního uzlu Praha je v řádovém opoždění za rozvojem ostatních dopravních systémů hlavního města Prahy několik let. Situaci v železniční dopravě se v poslední době zabývala federální vláda i Federální shromáždění. Ve svém usnesení z ledna tohoto roku schválila federální vláda koncepční zaměření železniční dopravy v ČSSR, kde mimo jiné bylo uloženo provést v období do roku 2005 podstatnou část přestavby železničního uzlu v Praze.

Také na úseku místní hromadné dopravy zůstává nedořešena celá řada problémů. Vedle subjektivních nedostatků, jako je nekázeň i nevhodné chování některých pracovníků dopravy, existují také objektivní překážky. S těmi prvními se musí vyrovnat dopraváci sami. Ty ostatní však sami nevyřeší.

Je to například bytový problém jako jeden ze základních stabilizačních faktorů. Dále i finanční ohodnocení v dopravě pracujících údržbářských a řemeslnických profesí. Neméně závažnou otázkou zůstává i důchodové zařazení strojvůdců metra a další některá dílčí sociální opatření.

Také uplatňování principu samofinancování v městské hromadné dopravě, jejíž činnost je dlouhodobě ztrátová, vyvolává v novém hospodářském mechanismu řadu problémů systémové povahy. Zatímco způsob ekonomického řízení výrobních odvětví je v podstatě zpracován, je na tom nevýrobní sféra a konkrétně městská hromadná doprava podstatně hůře, protože nejsou vyjasněna ani základní pravidla ekonomického řízení. Navrhovaný ekonomický model, vycházející z ekonomické ceny jízdného a cenového vyrovnání ztráty, se kterým jsme se měli možnost seznámit, vychází - alespoň podle našeho názoru - z praktických potřeb i reálné situace pražské hromadné dopravy.

Je tedy i na příslušných ústředních úřadech, aby k jeho posuzování přistupovaly z hlediska přestavby hospodářského mechanismu, ale i z hlediska přípravy plánu na rok 1990, který je zatím podle pokynů NVP připravován podle původních zásad.

Závěrem svého vystoupení pokládám za nutné zdůraznit, že další rozvoj Prahy vyžaduje komplexní řešení všech otázek jejího života při posilování těch úseků, které hrají a budou hrát rozhodující roli. Je to zejména struktura zaměstnanosti a preference služeb a stavebnictví, modernizace průmyslu a využití uvolněných pracovních kapacit v terciární oblasti a stavebnictví. Praha byla koncipována na 1,2 miliónu obyvatel. Tento stav je již naplněn a přitom pracovní síly stále chybějí, a to zejména tam, kde je jich nejvíce třeba. Proto i v dalším záměru je třeba vycházet z rozboru pohybu pracovních sil, bez kterého není možné, a to i s určitými riziky, zajistit bezporuchový rozvoj Prahy jako hlavního města ČSR i ČSSR.

Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Čestmíru Adamovi. Slovo má poslanec František Kubát, pak si uděláme přestávku.

Poslanec František Kubát: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, úspěšné řešení závažných ekonomických a společenských problémů našeho hlavního města předpokládá nejen příznivé vnitropolitické klima, ale i klid, veřejný pořádek a dodržování socialistické zákonnosti, které vytvářejí pocit bezpečí a jistot občanů.

Na schůzi ústavně právního výboru jsme při projednávání tezí zprávy vlády o rozvoji hlavního města ČSSR proto doporučili v tomto směru jejich doplnění. Přesto, soudružky a soudruzi, že stavem socialistické zákonnosti se budeme zabývat zítra při projednávání zprávy Nejvyššího soudu, dovolte mi, abych velmi stručně charakterizoval její úroveň v hlavním městě a poukázal na některé aktuální a související problémy.

Kriminalita jako nejzávažnější porušování zákonnosti a její stav v 80. letech je po vzestupu na počátku tohoto období v podstatě stabilizována. Tuto stabilizaci však není možno považovat za pozitivní jev, neboť svědčí o nízké úrovni dosud přijímaných opatření v boji proti kriminalitě a souvisejícím negativním jevům nejen v hlavním městě Praze, ale v celé naší společnosti.

Dosud se tedy nedaří účinně omezovat kriminalitu ani její hlavní příčiny a podmínky. V podmínkách na území hlavního města Prahy je nejvýrazněji ovlivňována vysokým podílem majetkové trestné činnosti, vlivem alkoholu, počtem recidivistů a počtem pachatelů z řad mladé generace do 29 let. Znepokojují nás současně některé rysy kriminality, zejména zvýšená hrubost a brutalita při útocích proti zdraví občanů, trestná činnost mladistvých pachatelů, namnoze skupinová, stejně tak jako vysoký počet bytových krádeží a podíl pachatelů, kteří nejsou na území hlavního města Prahy odhaleni.

Závažným problémem zůstává trestná činnost proti majetku v socialistickém vlastnictví, u které v posledních 10 letech došlo zhruba k padesátiprocentnímu nárůstu. Stejně tak jako jsou v podmínkách hlavního města koncentrovány problémy sociálně ekonomického rozvoje, o kterých zde bylo v rozpravě mnoho řečeno, jsou zde násobeny i problémy kriminality a práce orgánů činných v trestním řízení. Počet osob stíhaných pro trestné činy a oznámených pro přečiny v Praze za posledních 5 let je v podstatě stabilizován.

Dovolte mi několik údajů. V roce 1984 bylo stíháno 301 osob na 10 000 obyvatel starších 15 let, v roce 1988 pak 299 osob. Specifické postavení hlavního města vyplývá již z tohoto číselného údaje, neboť ve výše uvedených letech v ČSR bylo stíháno či oznámeno pouze 207 osob a v roce 1988 pak 197 osob na 10 000 obyvatel starších 15 let.

Typické je i působení některých specifických faktorů při vzniku protispolečenského jednání, nižší objasněnost trestné činnosti a obtížnější vyšetřování deliktů a v poslední době i aktivizace protisocialistických struktur, které organizují nepovolená shromáždění s cílem vyvolávat konfrontaci s orgány státní moci.

Mezi nejzávažnější negativní jevy patří nepochybně nejen vysoký podíl majetkové trestné činnosti, ale i celá řada dalších společensky nežádoucích aktivit, které vedou k neoprávněnému obohacování, k bezpracným příjmům a které zůstávají ve své podstatě nepostiženy.

Přesto, že orgány činné v trestním řízení v Praze, zejména od poslední městské stranické konference, věnovaly těmto problémům maximální pozornost, přesto, že zejména spekulace s valutami a tuzexovými poukázkami na veřejných prostranstvích byla výrazně potlačena, problém se - otevřeně řešeno - vyřešit nepodařilo. A přece právě nákladný způsob života některých občanů, jeho nepoměr k legálním příjmům nejenže výrazně negativně ovlivňuje právní vědomí, svádí k napodobování, ale co je nejhorší - narušuj přesvědčení o sociální spravedlnosti.

Nejde mi snad o obhajobu některých rovnostářských tendencí, ale o řešení situace, která je v rozporu se samou podstatou socialismu. Víme, především z poslanecké činnosti, že občany nejvíce znepokojuje, že některé jevy a negativní tendence přetrvávají, zůstávají dlouhou dobu neřešeny a nevyvozují se z nich ani potřebné závěry.

Dovolte mi proto vyjádřit názor, podpořený praktickými zkušenostmi, že platná právní úprava při prokazování zdrojů neoprávněně získaného majetku s možností jeho odčerpání nedává příliš mnoho prostoru. Nelze vystačit s tím, že tyto problémy budou řešit tak jako dosud především orgány činné v trestním řízení, že donekonečna budou prohlubovat a koordinovat své úsilí, zvláště když tato činnost dlouhodobě nepřináší tolik potřebný efekt.

Jsem si přirozeně vědom citlivosti a složitosti možné nové právní úpravy, jsou mi známy četné diskuse na toto téma, stejně jako skutečnost, že nejde o problém nový. Mám však za to, že odpovídající řešení třeba hledat v daňové oblasti, v postihu zvláštním samostatným daňovým zákonem s převzetím principu, který je vlastní pro všechny druhy daňového řízení, to znamená povinnosti občana prokazovat původ přezkoumávaného majetku.

Jsme přesvědčeni o tom, že smyslem přestavby je mimo jiné dávat odpověď na skutečné problémy života, na otázky lidí a návrhy na provedení potřebných změn. Proto jsme na městské prokuratuře v Praze kompetentním orgánům z vlastní iniciativy předložili potřebné návrhy a signály, neboť jsme přesvědčeni, že stávající právní regulace na těchto úsecích neplní svoji funkci.

Převážně v Praze se vyskytují případy zakázaných a neohlášených akcí, vedoucích k narušování veřejného pořádku a některým souvisejícím negativním důsledkům. Dosavadní formy a postupy vůči těmto aktivitám nebyly vždy plně a dostatečně efektivní. K větší účinnosti společné práce orgánů činných v trestním řízení by nepochybně přispělo i sjednocení stanovisek k vyvozování zákonné odpovědnosti v resortech prokuratury a justice na republikové úrovni.

Určitá nejednotnost a různý výklad vedou k některým problémům, především na obvodních prokuraturách a soudech, k negativním dopadům na vlastní práci, ale přirozeně i na úroveň právního vědomí. Poukazuji proto na potřebu zkvalitnění meziresortní součinnosti ústředních orgánů činných v trestním řízení, jak ostatně bylo požadováno již na 38. schůzi ústavně právního výboru při projednávání zprávy o prohlubování účinnosti práce justice po XVII. sjezdu strany.

V této souvislosti bych chtěl zejména podtrhnout skutečnost, že čím více sil věnují zejména orgány Sboru národní bezpečnosti a prokuratury k zajištění klidu a veřejného pořádku v Praze, tím méně jich pak zbývá na účinný boj s delikvencí jiného charakteru, počínaje kriminalitou hospodářskou a konče násilnou trestnou činností.

Omezování a potlačování nejzávažnějších forem poručování zákonů předpokládá účinné a aktivní působení nejen orgánů ochrany práva, ale i všech orgánů a organizací, které mají a mohou situaci pozitivně ovlivnit. Myšlenka komplexního boje proti negativním společenským jevům a jeho koordinace není nová, byla - pro zajímavost - formulována již usnesením předsednictva ÚV strany z října roku 1971, a přesto nic neztratila na své potřebnosti ani v nových podmínkách.

Proto jsme přistoupili k aktualizaci plánu koordinovaných opatření v boji proti negativním jevům v Praze na období do roku 1991, který byl schválen usnesením předsednictva městského výboru strany z července letošního roku. Vycházíme nejen z plné politické a zákonné odpovědnosti nositelů úkolů, ale i z vytváření potřebných předpokladů pro úspěšné působení subjektů sociální prevence v širším smyslu, zejména potom k aktivizaci pracovních kolektivů.

Jde o otevřený dokument, který předpokládá přijímání včasných vstřícných opatření proti možným novým formám trestné činnosti, jde o dokument, který dále stanoví zejména ve vztahu k Národnímu výboru města Prahy úkoly na úseku vytváření tzv. materiálních podmínek zabezpečení socialistické zákonnosti a předpokládá odstranění dosud převážně formální účasti veřejnosti v boji s kriminalitou, stejně tak jako plnou veřejnou informovanost.

Jsme si vědomi toho, že vedle hledání a nalézání nových přístupů k omezování kriminality je třeba současně odstraňovat nedostatky a rezervy ve vlastní práci. Řešení některých problémů však přesahuje výrazně naše možnosti. Varující je vedle značné fluktuace kádrů i rostoucí nezájem o práci na prokuratuře, který ve svých důsledcích vede k tomu, že v kádrové práci nemáme podmínky pro tolik potřebný výběr, ale často jen pro neúspěšný nábor. Z příčin existující situace považuji za potřebné poukázat nejen na nedostatky v sociální sféře, materiálním a morálním ocenění, ve vysoké konfliktnosti naší práce, ale především na nevyhovující a nedůstojné pracovní prostředí zejména na některých základních článcích.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP