Úterý 31. října 1989

Chtěl bych současně upozornit na narůstající obtíže nejen z preference zásobování hlavního města, ale také se zvýšením základních potřeb v řadě potravinářského zboží, zabezpečení průmyslového zboží dlouhodobé a krátkodobé spotřeby. Pražský trh je citlivým barometrem a ve svém výsledku výrazně ovlivňuje atmosféru v samotném hlavním městě.

Podporujeme ten oprávněný požadavek, který zazněl při průzkumu, aby služby byly realizovány tam, kde lidi žijí, to je ve velkých koncentracích, a je úkolem pražských národních výborů vytvářet pro to prostorové a materiální podmínky a plně to na sebe bereme.

Další rozvoj společného stravování je spojený jak s centrální částí města, kde takto řešíme narůstající zájem turistů o naší Prahu, ale i s úrovní služeb poskytovaných v okrajových obvodech, a také ve spolupráci se Středočeským krajem ve spádových rekreačních oblastech. Zde se otevírá možnost spolupráce pro netradiční provozovatel, kteří však svůj zájem koncentrují do historické části města.

Soudružky a soudruzi, už zde bylo řečeno, že důležité místo v hodnocení sociálně ekonomických přeměn hlavního města Prahy patří otázkám pražského zdravotnictví, ať již se na tuto problematiku díváme z celopražského hlediska, nebo ve vztahu ke konkrétním potřebám jednotlivých pražských obvodů. Naším prvořadým úkolem musí být naplňování generelu pražského zdravotnictví, jehož realizace dosud neodpovídá vytýčeným záměrům - současné nedostatky jak na straně investora, tak na straně stavební výroby způsobily zpoždění v realizaci generelu, už to tady bylo řečeno od vás.

Proto po projednání ve vládě ČSR jsme rozhodli přehodnotit a aktualizovat zdravotnický generel projednaný v předsednictvu městského výboru strany a předložili jej k projednání ve vládě. Výraznou změnu v územní koncepci proti původní z roku 1986 představuje fakultní nemocnice na území Prahy 2, kde se prokázala nereálnost dostavby nemocnice na území zastavěném objekty jiných resortů, která byla provázena zásahy do životního prostředí, do zeleně a do takových oblastí, jako je Albertov. Oproti původnímu generelu však skutečně musí dojít k urychlení přípravy a výstavby nemocnice druhého typu v pořadí Prosek, Košík i další lokality, kde tyto nemocnice druhého typu potřebujeme.

Chtěl bych říci, že obdobnou péči věnujeme i otázkám sociálního zabezpečení. Je to proto, že nám narůstá počet občanů tzv. třetího věku a na jejich potřeby nejen ve zdravotnictví nesmíme zapomínat. Máme s tím obrovské problémy a musíme řešit domy soustředěné péče na všech obvodech Prahy 1 až 10.

Chceme také hledat možnost zlepšení situace v pražské kultuře, kde jak materiálně technická základna, tak současně i politická situace - mám na mysli divadla, která řídíme my jako NVP - kde nám politická situace dělá problémy. Novou etapu rozvoje města nelze zahájit jinak než uvážlivým, ale i kritickým zhodnocením koncepčních východisek minulé etapy. Extenzívní rozvoj města se promítal do extenzívního rozvoje kulturní sféry a nebyl doprovázen systematickou údržbou kulturní vybavenosti uvnitř města. Rozsah a kvalita, dostupnost zařízení a návazně i nabídka programů a kulturních aktivit pro občany a návštěvníky je znepokojující.

Jsme si vědomi, že když nedojde k rozhodným opatřením, hrozí uzavření klíčových kulturních objektů v centru Prahy, například Obecního domu, a tím k ohrožení stávajícího rozsahu kulturního dění, a to už vůbec nechci pro nedostatek času zde hovořit o stavu pražských divadel. Jde zejména o Divadlo komedie, Divadlo na Vinohradech, v Nuslích, Komorní divadlo a další, která urychleně potřebují rekonstrukci.

Na druhé straně je třeba vidět dílčí zlepšení v oblasti estetizace životního prostředí, vybudování pěší zóny, postupnou obnovu památek a objektů na Královské cestě, v podílu mládeže na otázkách ochrany a tvorby životního prostředí, plnění jmenovitých úkolů památkové péče apod.

přes dosažené výsledky se však nepodařilo zastavit chátrání objektů pražské památkové rezervace a v oblasti ochrany zeleně a přírodních vod se stále střetávají resortní zájmy se zájmy životního prostředí našeho hlavního města.

Přes veškerou snahu NVP se rozpory v krytí investičních, finančních požadavků dále prohlubují. Dlouhodobý nedostatek stavebních kapacit na celkové rekonstrukce způsobil zanedbanost státních fondů. Nejdůležitější potřeba chybějících kapacit se týká rekonstrukcí rozvodů ústředního vytápění, rekonstrukcí a přestavby kotelen, které nás čekají, je jich v Praze kolem 6,5 tisíce, zdravotnických instalací, generálních oprav plášťů budov, střech apod.

Konečné jsou zde otázky, o kterých bylo hovořeno v souvislosti s tepelným přivaděčem Mělník - Třeboradice - Praha Malešice. Dělali jsme před týdnem kontrolu, jak je Praha - město, především to, co řídíme my, jak je připravena na zapojení. Ujistili nás soudruzi, že naše objekty na napojení jsou připraveny. Jsou připraveny jak projekčně, technicky, tak i finančně, a až na nějaké výjimky jsou zajištěny i kapacity. Ale bohužel to nemůžeme říci - a zaznělo to z vystoupení soudruha předsedy Koláčného - už toto nemůžeme říci o dalších resortech, o povinnostech jejich závodů a podniků, a zřejmě dojde k tomu. že pokud se věci nezlepší, teplo nebudeme odebírat.

Prověřili jsme i druhou možnost, zda Praha je schopna využít tepla, které do Prahy přijde. Vypadá to, že budeme schopni tepla, které přijde, využít pro nás, pro naše organizace a podniky a budeme muset tlačit resorty odpovědněji k tomuto přístupu.

Věnujeme velkou pozornost stavu životního prostředí, zvláště po 15. zasedání ústředního výboru strany. Chtěl bych ovšem říci, soudružky a soudruzi, že nás trápí jeden velký problém, který je zhoršující - je to kvalita pitné vody. Kritická situace je zejména v podolské vodárně, narůstá obsah dusičnanů v dodávkách vody ze zdrojů Želivka, což je na pováženou, protože ještě donedávna patřila Želivka jako třetí dodavatel pitné vody k těm nejlepším. Tuto problematiku řešíme komplexně v součinnosti s příslušnými resorty, s územními orgány krajských národních výborů, kterých se to týká.

V závěru mi dovolte ještě jednu poznámku. Přenesení, resp. delegování některých činností z NVP na národní výbory nižšího stupně, tzn. na obvodní i místní národní výbory. Tento návrh vychází plně z naplnění směru dokumentu předsednictva ústředního výboru strany. Chceme skutečně vycházet ze zásady, že Praha je jedno město, vyplývá to i z názorů poslanců, ze sledovaného průzkumu. To znamená, že budeme koncipovat NVP výhradně jako koncepční centrum, že bude probíhat s ohledem na zkušenosti, analýza odlišného vývoje a koncepcí na krajské územní orgány v rámci ČSR, a že existuje shoda názorů i po průzkumech na to, aby národní výbory základního stupně měly pravomoc včetně příslušných organizačně technických a materiálních podmínek. A to zejména v takových oblastech, jako je správa veřejné zeleně a čistoty, čistoty místních komunikací, místního stavebnictví a podobně.

Chceme uváděné problémy hned nezbytně provádět opatřeními, která směrují k přerozdělování aparátů pražských národních výborů. Současně je třeba dále zpevňovat zaměstnaneckou sféru národních výborů.

Hluboké změny, které přináší přestavba hospodářského mechanismu a politického systému, vedou k novým pohledům na funkce jednotlivých stupňů národních výborů a jejich působnost. Rozdělení působnosti ve věci hospodářství pražských národních výborů patří mezi nejaktuálnější úkoly současného období. Proto bylo i v tomto směru přijato usnesení městského výboru KSČ z dubna letošního roku - přehodnotit stávající organizační struktury. Závěry městské konference strany z loňského roku posuzují například otázky údržby a úklidu komunikací a veřejných prostranství, péče o čistotu a zeleň, využívání kapacit místního stavebnictví apod.

V těchto věcech nemohou obvodní národní výbory sehrávat nadále úlohu prostředníka, který potom postupuje požadavky a podněty příslušným orgánům NVP, ale musí se stát místem, kde budou oprávněné požadavky poslanců, občanských výborů a občanů pružně a operativně řešeny.

Pro plnění uvedených úkolů musí - a to zdůrazňuji - disponovat odpovídajícím ekonomickým zázemím. Současně očekáváme, že bude možno tímto směrem k činům a efektivním výsledkům zaměřit na území města působící státní podniky, a to nejen ty, které řídíme my, pražské národní výbory, ale i resortní ústavy a instituce, stejně jako organizace Národní fronty. Vždyť všichni provozují svou činnost na území města, využívají jeho sociálně technickou infrastrukturu a další činnosti. V Praze žijí a bydlí jejich pracovníci včetně vedoucích pracovníků, kterým město poskytuje vše potřebné, i když někdy s kritikou, která zaznívá.

To znamená, že budeme právem a v souladu s našimi zákony nejen předpokládat, ale přímo vyžadovat jejich aktivní přístup zejména ke zlepšování životního prostředí.

Našim společným cílem bylo a je dosáhnout přeměny hlavního města Prahy v moderní socialistické velkoměsto. Vysoce hodnotíme trvalou pozornost poslanců České národní rady, jejího předsednictva, věnovanou našemu hlavnímu městu od našeho posledního obdobného setkání, které se konalo v červnu 1983. Obdobně zodpovědně a kriticky přistupovali poslanci tohoto zákonodárného sboru k uskutečňování skupinových poslaneckých průzkumů. Řadí se k nim i poznatky z rozpravy poslanců v jednotlivých výborech České národní rady tak, jak naši soudruzi na tyto výbory docházejí.

Jsem přesvědčen. že v tomto směru se musí dostat na první místo i vaše podpora přípravě zákonů federálního a České národní rady o hlavním městě Praze.

Chtěl bych přece jen ještě reagovat na jednu připomínku, která zazněla ve vystoupení soudružky Jarošové. Osobně si myslím že stále dlouho bude taková situace, kdy Praha se z problémů a nedostatků, které má, sama nemůže dostat. Nevidím - a říkám to zcela otevřeně - situaci tak, že bychom mohli v nejbližším období uvolnit pomoc, kterou dělají kraje ČSR nebo ČSSR v Praze.

Myslím, že je potřeba, aby kapacity, které do Prahy přicházejí, například vojáci, nebo ministerstva stavebnictví, že by tato pomoc krajů měla zůstat a měla by být jako závazný úkol vládou sledovaný.

Chtěl bych vám poděkovat za váš soustavný zájem o rozvoj našeho hlavního města a účinnou pomoc při řešení jeho problémů.

Stejně tak chci poděkovat orgánům vlády ČSR, federální vlády i krajských národních výborů. Vaši pomoc vysoce oceňujeme, protože jsme si vědomi skutečnosti, že jaké bude hlavní město, taková bude i ČSSR.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Zdeňku Horčíkovi. Slovo má poslanec Jiří Cibelius, připraví se poslanec Čestmír Adam.

Poslanec Jiří Cibelius: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych ocenit podklady které jsme obdrželi v přípravě na toto jednání České národní rady o hlavním městě Praze.

Vážnost projednávané problematiky podle mého názoru vyplývá nejen z toho, že Praha je hlavní město ČSR i ČSSR, ale také významné politické, ekonomické, kulturní, vědecké středisko naší země. Myslím, že je nutné říci, že má i svůj mezinárodní význam ve všech těchto polohách. Myslím, že právě tato všestrannost soustředění vyžaduje odpovídající pozornost i našeho orgánu.

V tomto smyslu bych se chtěl zabývat svými poznatky a zkušenostmi, které jsem získal jako poslanec v orgánech České národní rady i ve volebním obvodě i jako občan našeho hlavního města. Přitom jsem si vědom že pohledy jiných i jejich zkušeností mohou být odlišné.

Jistě mnohým neuniklo, že generální plán rozvoje Prahy zpracovaný v letech 1985 až 1986 byl již v České národní radě posuzován na počátku roku 1987. Dále měl být projednán ve vládě ČSSR. Ale to se již nestalo. Proč?

Domnívám se, že hlavním důvodem byl přístup k formování základů přestavby a na to tehdejší generální plán nemohl pochopitelně reagovat. Za druhé - nebyly zaktualizovány zásady formování ekonomické struktury Prahy. Dále je třeba říci, že tento plán vznikal v době, kdy nebyly zpracovány otázky rozvoje ČSR a ČSSR do roku 2000. A nakonec je asi třeba konstatovat, že tehdejší návrh neměl propracovány komplexně všechny otázky rozvoje Prahy.

Neřešily se právní úpravy postavení Prahy, narůstala ekologická problematika a další věci. V důsledku toho narůstaly poruchy městského organismu, což se negativně odrazilo v klimatu města, ve vztazích mezi lidmi, včetně vlivu na mladou generaci.

To vše se potvrdilo v analýze, která byla zpracována před městskou konferencí KSČ v roce 1988. Tato pak formulovala nové přístupy ke generelu a k jeho zpracování až do roku 2005. Myslím, že to je základ, od kterého se musí odvíjet další cesta k modernizaci a přestavbě Prahy a orientaci další existence jejího organizmu.

Nový generel je vyváženější, ale domnívám se, že je ještě otevřeným dokumentem a z tohoto hlediska chápu i já své dnešní vyjádření. Ve výboru jsme se pozastavili nad tím, že asi není doceněna potřebná modernizace potravinářských provozů. Také velmi málo pozornosti je věnováno Státnímu statku Praha.

Nevím, zda byl dostatečně zanalyzován přínos dvou masokombinátů, mlékárny v Kyjích a dalších potravinářských provozů. Jistě bude nutné počítat s přesuny potravinářských výrobků z jiných krajů. Možná, že to bude potřeba řešit v oblasti ekonomických nástrojů. Mám však za to, že na určitém množství, sortimentu a kvalitě se i do budoucna musí podílet potravinářské výroby v Praze a v jejím okolí.

Nelze asi očekávat, že Praha bude soběstačná z hlediska zemědělské výroby a výroby potravin. Ale lze se domnívat, že když budou v Praze a v její blízkosti provozy jako jsou rybárny, mrazírny, drůbežářský průmysl atd., pak jistě bude její obyvatelstvo zásobováno potravinami pohotověji a operativněji.

Pokud se týká Státního statku Praha, jistě víme, v jakých podmínkách uskutečňuje svoji výrobu. Ustupuje probíhající výstavbě. Přesto se podílí značně na dodávkách čerstvé zeleniny, likvidaci domovních odpadů, kompostování a další výrobě tradičně zemědělské, a to v podmínkách, které udivují. Proto mě zaráží, že podnik s takovouto záslužnou a velmi prospěšnou činností je definován jako jakési účelové zařízení hlavního města Prahy.

Chtěl bych připomenout, že v potravinářských podnicích i na pražském státním statku jsou problémy, se kterými pracovníci zápasí při zajišťování daných úkolů a zabezpečování svého podílu při zásobování Pražanů, ale i návštěvníků Prahy, potravinami. Myslím, že tyto náměty se zvlášť týkají těch druhů potravin, které se obtížně přepravují, rychle kazí, anebo je žádoucí je prodávat čerstvé.

Těchto několik námětů jsem pokládal za nutné sdělit dnešnímu našemu jednání. Předpokládám, že o ně bude obohacen a rozšířen "Generel hlavního města Prahy".

Mám za to, že se nelze spoléhat na to, že to, co funguje dnes, musí fungovat i do budoucna. Navíc i proto, že i v oblasti zásobování Prahy potravinami jsme i dnes mnoho dlužni.

Myslím, že při přihlédnutí i k těmto připomínkám je i podmínka toho, aby se u nás v Praze cítili spokojeni nejen devizoví cizinci, ale i všichni její obyvatelé, i hosté - naši občané a její ostatní návštěvníci.

Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Jiřímu Cibeliusovi. Slovo má poslanec Čestmír Adam, připraví se poslanec František Kubát.

Poslanec Čestmír Adam: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, pro málokterý národ znamená jeho hlavní město to, co pro Čecha Praha. V ní se tvořily dějiny českého národa a českého státu od roku 1918 i Československé republiky a v průběhu staletí se tu spoluurčoval i vývoj střední, a v jistém smyslu i celé Evropy.

Bylo by proto neodpustitelnou chybou, kdyby nejen české zastupitelské orgány Česká národní rada a česká vláda, ale i federální orgány, nepřistupovaly k Praze jako hlavnímu městu ČSSR. Každé zanedbání rozvoj Prahy vždy mělo a má své nepříznivé hospodářské i politické dopady.

Česká národní rada se spolu s českou vládou zabývají otázkami života a výstavby Prahy od svého vzniku před dvaceti lety. Za tu dobu se mnoho vykonalo, na co by se nemělo v návalu současných starostí zapomínat. Z toho, co asi ocení i naši potomci, bude nesporně pražská podzemní dráha vynikající svou prostou krásou i přesností a bezpečností provozu. Jestliže platí poučka, že v městské architektuře je krásné a dobré to, co dobře stárne, pak ani my dnes ještě nemůžeme předvídat, co se bude líbit našim vnukům z toho, co jsme nyní postavili.

Výbor České národní rady pro obchod, služby a dopravu se již řadu let téměř pravidelně na svých jednáních zabývá problematikou Prahy. Celých dvacet let jsme poukazovali na to, že Praha vyniká svou produktivitou práce, svou efektivností a vývozními úspěchy, ale že současně ve většině ukazatelů občanské vybavenosti je na tom hůře než ostatní kraje československého státu.

Ani pro nás v České národní radě, ani pro českou a federální vládu není před občany dobré to, že se zaostávání Prahy v její vybavenosti za těch dvacet let nepodařilo ani odstranit, ani výrazně snížit. Musíme si přiznat, že se v Praze nenakupuje lépe, že se naopak více shání a více stojí ve frontách, že potíže s přechodným ubytováním tuzemců i cizinců v hotelích se zásadně nezmenšily, že ve špičkách jezdí vozidla městské hromadné dopravy opravdu přeplněna, že dostupnost placených služeb se příliš nezvýšila, ba naopak na úseku oprav a údržby bytů a obytných domů povážlivě klesla, že v Praze chybějí i velké a střední pekárny.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP