Úterý 30. června 1987

Resort ministerstva průmyslu ČSR zpracoval ve smyslu závěrů usnesení předsednictva vlády číslo 10/87 program k obnově dynamiky efektivnosti rozvoje s cílem minimalizovat negativní dopady na úkoly 8. pětiletého plánu a tvorbu národního důchodu. Je otázkou, jak brzy se podaří obnovit a modernizovat výrobní základnu v souladu s potřebnými strukturálními změnami většiny oborů a vytvořit podmínky pro rovnoměrnou a plynulou výrobu k uplatnění chozrasčotu, samofinancování, snížení nákladové náročnosti a plynulé tvorby zdrojů.

Jde o velmi náročný proces, jehož řešení se neobejde bez úzké spolupráce a pomoci průřezových orgánů vlády ČSR, tj. České plánovací komise, ministerstva financí, ministerstva práce a sociálních věcí, ale i České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. My, poslanci výboru, tomuto procesu budeme maximálně nápomocni.

Z pověření výboru doporučuji schválit závěrečný účet České socialistické republiky na rok 1986. Děkuji za pozornost. (potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Jaroslavu Samkovi. Slovo má poslanec Bohumil Ladislav, připraví se poslanec Jiří Fleyberk.

Poslanec Bohumil Ladislav: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, ke svému dnešnímu vystoupení jsem motivován nejen problémy, se kterými se setkávám ve své každodenní činnosti jako pracovník Československých automobilových opraven Praha, ale i obsahem jednání 5. plenárního zasedání Národního výboru hlavního města Prahy z 18. června letošního roku, kterého jsem se zúčastnil jako poslanec našeho zastupitelského orgánu.

Jde o letitý problém nedostatku náhradních dílů v automobilovém opravárenství. O závažnosti tohoto problému v dnešní době svědčí skutečnost, že potřeby autoopravárenství v dodávkách náhradních dílů jsou kryty v minimálním rozsahu. Je známo, že k řešení této situace byla v minulosti přijata celá řada závažných dokumentů včetně několika vládních usnesení, která však nebyla nikdy zcela splněna.

Je rovněž známo, že proto je tento stav dále předmětem kritiky všech sdělovacích prostředků a postihuje celou škálu motorových vozidel, osobními automobily počínaje, přes užitková a nákladní vozidla až po prostředky hromadné dopravy.

I přesto, že v současné době vzrůstá intenzita intervencí na všech úrovních, nedaří se problém zásadně řešit ani cestou státní arbitráře, ani uplatňováním sankcí, které umožňují cenové znevýhodnění.

Důsledky tohoto stavu pro celou naši společnost považuji za dále zcela neúnosné, zejména proto, že vyvolávají oprávněnou nespokojenost našich pracujících a občanů. Skutečnost, že výrobci motorových vozidel nejsou v celé řadě případů z uvedených důvodů schopni zajistit opravu vozidel, dokonce ani v průběhu záruční doby, svědčí nejen o rozsahu problému, ale odpovídá i na otázku, kde je třeba hledat příčiny vzniku této situace. To vše vyvolává bezdůvodný vznik politicky negativního klimatu, vyjadřovaného veřejností, pochybnosti o schopnostech společnosti problémy voličů odpovědně řešit.

Jsem proto toho názoru, že jedno z dočasných východisek je třeba hledat v okamžitém snížení objemu výroby všech československých motorových vozidel ve prospěch výroby náhradních dílů. Jedině tak lze přivodit zvrat ve vývoji situace, zlepšit stávající nedobrou situaci.

Rovněž je třeba důsledně trvat na splnění závazků na dovozy ze zahraničí, které sjednávají podniky zahraničního obchodu.

Zdůraznil jsem náhradní díly pro automobily, ale podobná situace je i u náhradních dílů řady dalších průmyslových výrobků, což značně ztěžuje pozici podniků služeb při realizaci závěrů 6. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa z roku 1982. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Bohumilu Ladislavovi. Slovo má poslanec Jiří Fleyberk, připraví se poslankyně Gertruda Hambalčíková.

Poslanec Jiří Fleyberk: Soudružky a soudruzi, charakter i tempo vývoje našeho hospodářství v uplynulém roce vykázaly řadu odchylek od plánu, což se pochopitelně projevilo ve finančních výsledcích. Hovořila o tom jak zpráva vlády ČSR tak rozpočtový Zpravodaj. přes určitá pozitiva, kterých bylo dosaženo, by bylo nesprávné, kdybychom neuvedli, že se nepodařilo splnit celou řadu důležitých úkolů a že jejich neplnění nelze zdůvodnit pouze objektivními příčinami a vlivy. Šlo o takové úkoly, jako je například uplatnění vědeckotechnického pokroku, dosažení kvalitativních ukazatelů a požadavků plánu, odstranění dlouhodobě působících nedostatků v investiční výstavbě, zvýšení efektivnosti zahraničního obchodu, zlepšení kvality vyráběného zboží atd.

Na úroveň hospodářských výsledků měl nesporně vliv i trvalý pokles ve využívání základních výrobních fondů a efektivnosti společenské práce, posuzovaná právě prostřednictvím kvality vyráběné produkce.

Z jednání výboru pro národní výbory a národnosti, který se závěrečným účtem ČSR podrobně zabýval vyplývá, že odstranění těchto nedostatků dnes pochopitelně spojujeme s přestavbou hospodářského mechanismu, jehož smyslem je urychlení sociálně-ekonomického vývoje s cílem dosáhnout další růst životní úrovně, a že tato strategie nutně vyvolává podstatné změny v hospodářské taktice a vyžaduje mnohem operativnější rozhodování, a to nejen na podnicích a ve výrobní praxi. Samozřejmě, že se ve svých důsledcích dotýká života měst a obcí, okresů a krajů, a že ovlivňuje obsah, styl a metody práce národních výborů všech stupňů.

Výbor vycházel z toho, že v našem hospodářství dnes už není nejdůležitějším ukazatelem množství toho, co vyrábíme, ale suma hodnot, které při této výrobě spotřebujeme, skutečná potřeba dané výroby, účelnost a kvalita toho, co vyrábíme. A proto, zvláště v souvislosti s prohlubující se socialistickou demokracií, pro kterou vytvářejí v našem politickém systému Národní fronty národní výbory důležitou základnu, mají všechny stupně národních výborů ve své pravomoci nezastupitelnou a stále významnější úlohu.

Národní výbory se musí plně podílet na plnění takových úkolů, vyjádřených závěry XVII. sjezdu Komunistické strany Československa, jako je stále lepší uspokojování potřeb obyvatelstva rozšiřováním a zkvalitňováním nabídky zboží a zvláště služeb, komplexní rozvíjení školství, zdravotnictví a kultury, zdokonalování péče o staré občany, zlepšování podmínek bydlení atd., a samozřejmě, že stejně naléhavé úkoly mají v oblasti ochrany a tvorby dobrého životního prostředí jako podstatné součásti životní úrovně.

Když jsme v našem výboru koncem roku 1985 projednávali návrh rozpočtu na loňský rok konstatovali jsme, že jeho skladba a úroveň vytvářejí, i když náročné, ale reálné předpoklady pro plnění všech rozhodujících úkolů národních výborů pro první rok 8. pětiletky.

Národní výbory vstupovaly jako celek do roku 1986 s aktivem. Některé národní výbory se dostaly do finančních potíží, které však byly postupně, dík pochopení ministerstva financí vyřešeny a tak finanční hospodaření národních výborů za rok 1986 skončilo, ovšem opět v globále, aktivním saldem.

Národní výbory si do letošního roku převedly celkem více jak 3 miliardy korun. Tyto zdroje jsou však mezi kraji rozloženy opět nerovnoměrně. V průběhu jednání o definitivním rozpočtu na letošní rok se však podařilo tyto problémy národních výborů vyřešit.

V této souvislosti pokládá náš výbor za potřebné upozornit na skutečnost, že se, přestože tomu dnes již nebrání předpisy, stále nedaří v České socialistické republice, na rozdíl od Slovenské socialistické republiky, slučování prostředků národních výborů a hospodářských organizací v rozsahu, který by byl žádoucí.

Ještě několik poznámek k akci "Z" jako podstatné části volebních programů Národní fronty.

V loňském roce byl plánovaný rozsah její investiční části překročen a hodnota vytvořeného díla dosáhla téměř 3 miliard korun. Náš výbor se však pozastavil nad skutečností, že možnosti dané usnesením vlády překročit plán bylo využito jen asi ze 40 % a že v čistírnách odpadních vod jako hlavním směru akce "Z" pro toto období nebyl splněn ani jejich počet, ani plánované objemy. Ze 498 čistíren plánovaných na 8. pětiletku bylo loni předáno do provozu pouze 25.

Výdaje na společenskou potřebu, to je na školství, zdravotnictví, kulturu a sociální zabezpečení, byly v podstatě čerpány podle plánu. Jen v oblasti národních výborů bylo na tyto účely vynaloženo 41 miliard korun. Pokládám za užitečné pro naši politickou propagační práci zdůraznit, i když to zde již bylo řečeno, že na léky a zdravotnický materiál bylo loni vydáno 527 korun na jednoho obyvatele, že na jednu vstupenku do divadel jsme dopláceli ze státního rozpočtu v minulém roce 54 korun, na jednoho návštěvníka kina 1,8 koruny, že výdaje na provoz škol v přírodě dosáhly částky 570 miliónů korun atd.

To jsou nesporná fakta, která svědčí o tom, jak tam, kde to jde, nalézáme cestu k uspokojování potřeb lidí.

Při projednávání rozpočtu na rok 1985 jsme doporučovali, aby ve své skladbě umožnil podnikům místního stavebnictví pokračovat v žádoucích změnách ve struktuře kapacit s cílem zvýšit svůj podíl na údržbě a modernizaci bytového fondu.

Plánovaný podíl oprav bytového fondu byl však překročen pouze o 0,7 bodu, proti plánu zůstalo nezmodernizováno téměř 170 bytů. Problémy v zabezpečování tržeb od obyvatel dále přetrvávají. Je tedy otázka, a soudruh zpravodaj o tom hovořil z jiného pohledu, jak hodnotit skutečnost, že podniky místního stavebnictví plánovanou tvorbu zisku překročily o 77 miliónů korun.

Ještě několik poznámek k problematice bytové výstavby. Dokončeno bylo přes 96 % plánovaného počtu a oproti roku 1985 to znamenalo pokles o více než 15 tisíc bytů. Těžiště neplnění je v družstevní svépomocné bytové výstavbě. Podíl bytů dokončovaných ve 4. čtvrtletí poklesl z 56 % v roce 1985 na 44,5 % v loňském roce, což je, i když malý, přece jen úspěch.

Nebylo však zahájeno více jak 1200 nových bytů proti plánovanému množství. Těžiště neplnění je v individuální bytové výstavbě. Zdá se, že úprava finanční pomoci individuálním stavebníkům, platná od 1. ledna 1986, zatím nesehrála očekávanou úlohu, i když počet zahájených bytů proti roku 1985 vzrostl na více než 2800.

Obtíže při plnění plánu dokončování bytů v letošním roce zvětšuje také skutečnost, že úroveň rozestavěnosti nových bytů je velmi nízká.

Při projednávání rozpočtu na loňský rok přijal výbor usnesení, ve kterém připomněl, že plnění vládních usnesení, jde o usnesení vlády ČSR a ČSSR, týkající se řešení problému pohraničních oblastí v kraji Západočeském, Jihočeském, Jihomoravském a dalších, se jeví z vlastních zdrojů okresů a krajů jako účinně neřešitelné.

Z průzkumu výboru, který jsme v tomto týdnu dokončili vyplývá, že proces pomoci, přestože jde o velmi citlivou záležitost, se rozbíhá velmi pomalu, zvláště pokud jde o ústředně řízené podniky. Výbor je toho názoru, že změny v hospodářském mechanismu a z nich vyplývající kritéria efektivnosti v rozmisťování investic a jimi vyvolané zájmy ve struktuře průmyslu, by při úzkém resortním posuzování mohly realizaci přijatých záměrů oddálit, ne-li znemožnit průzkum potvrzuje, že národní výbory v těchto pohraničních oblastech dělají vše, co je v jejich silách, aby nejen splnily úkoly, které jim byly uloženy, ale aby také co možno nejrychleji pomohly odstranit některé nejasnosti a neodůvodněné tvrdosti, které se jim dnes ukazují.

Okresní národní výbor, na kterém jsme v závěru minulého týdne dělali průzkum, neměl do té doby k dispozici částky, kterými by pokryl například úkoly, zakotvené ve schváleném plánu investic. A tento případ, který ztěžuje řádné smluvní zajištění plnění plánu investic, není nijak výjimečný.

Bylo by možné hovořit ještě o dalších problémech z hospodaření národních výborů, jako jsou například odbytové potíže Sběrných surovin, ale uvedl je zde zpravodaj a bylo by zbytečné je opakovat. Jejich řešení, právě tak jako řešení těch, o nichž jsem hovořil, však nelze pouštět ze zřetele.

Závěrem z pověření výboru pro národní výbory a národnosti navrhuji, abychom závěrečný účet České socialistické republiky za rok 1986 schválili. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Jiřímu Fleyberkovi. Slovo má poslankyně Gertruda Hambalčíková, připraví se poslanec Václav Reinberg.

Poslankyně Gertruda Hambalčíková: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté!

Dnes při projednávání státního závěrečného účtu České socialistické republiky si můžeme všichni ověřit, jak se daří přechod národního hospodářství k realizaci dlouhodobé hospodářské strategie, založené na intenzifikaci ekonomiky, zvyšování efektivnosti výroby a kvality veškeré práce. Z projednávání výsledků hospodaření v jednotlivých výborech a zejména pak z úvodních vět ve státním závěrečném účtě za Českou socialistickou republiku, v materiálu ministerstva financí České socialistické republiky, který máme všichni před sebou, je zcela nekompromisně uvedeno, že strategický úkol XVII. sjezdu Komunistické strany Československa - urychlení ekonomického a sociálního rozvoje na základě intenzifikace - se nepodařilo v roce 1986 plně zabezpečit.

Ve zpravodajské zprávě výboru České národní rady pro plán a rozpočet, přednesené poslancem ing. Mrázkem, byly uvedeny zcela konkrétní příčiny tohoto stavu, a to i při zhodnocení pozitivních výsledků, kterých naše národní hospodářství dosáhlo v prvním roce 8. pětiletky. Ve zprávě byly také zobecněny některé pozitivní i negativní výsledky vnitřního obchodu, služeb a dopravy, tedy odvětví, která sice stále nazýváme terciální sférou, ale bez kterých nemůže existovat žádná vyspělá společnost, a která stále více nabývají celospolečenského významu, a to jak z pohledu ekonomiky, tak i utváření veřejného mínění. Dokladem této skutečnosti je i trvalá pozornost ze strany nejvyšších stranických orgánů.

Proto i náš výbor na svých jednáních posuzoval a hodnotil dosažené výsledky příslušných resortů a jejich podíl na plnění závěrů XVII. sjezdu Komunistické strany Československa a následných zasedání. Dovolte proto, abych vás alespoň ve stručnosti seznámila se stanovisky a závěry našich jednání.

Z hlediska posouzení státního závěrečného účtu je rozhodující plnění finančního plánu a rozpočtu. Z tohoto pohledu jsou výsledky ministerstva obchodu České socialistické republiky pozitivní, a to jak za hospodářské, tak i za rozpočtové organizace, a lze tedy konstatovat, že odvětví vnitřního obchodu plnilo v roce 1986 svou funkci ve státní finanční politice.

Dále bychom mohli také konstatovat, že došlo i k uspokojení spotřebitelské poptávky, neboť dosud rozhodující ukazatel plnění maloobchodního obratu byl nejen splněn, ale i překročen. Všichni, nebo alespoň většina z nás, však víme, že realita je trochu jiná a rozpor v nabídce a poptávce trvá. Je zřejmé, že stávající systém plánování a plnění dodavatelsko-odběratelských vztahů, jak se v praxi realizuje, tyto disproporce nevyřeší ani přes zvýšený tlak obchodu na výrobu.

Z přehledu nabídky potravinářského zboží již delší dobu konstatujeme, že trh je stabilizován a základních potravin dostatek. Přes tento pozitivní stav, který se zásluhou obchodu i výroby podařilo vytvořit, za což jim patří uznání, ale se kterým se nelze do budoucna spokojit, je nutné, aby obchodní organizace i organizace zemědělsko-potravinářského průmyslu ve vzájemném tlaku, ale i spolupráci působily na kvalitu vnitřního trhu a šíři jeho nabídky.

Jeden z problémů, který přetrvává a vyvolává nespokojenost našich občanů, je v nabídce hovězího a vepřového masa. Vyšší poptávka po vepřovém mase je dána nejen národní zvyklostí, ale i jednodušší, snažší a rychlejší úpravou. Nám, poslancům i našim občanům, je zřejmé, že výroba hovězího masa je z celospolečenského pohledu racionálnější i lacinější. Tento fakt sám o sobě však nezmění poměr poptávky a tím i spotřeby v žádoucím směru. K tomu by patrně přispěla účinná cenová úprava hovězího masa i jeho jednotlivých druhů.

Méně dobrý stav v uspokojování spotřebitelské poptávky je na trhu průmyslového zboží. Plánované tempo předstihu prodeje průmyslového zboží před potravinářským bylo sice dosaženo a překročeno, ale poptávka zůstala neuspokojena. Touto problematikou se náš výbor zabýval na samostatném jednání v květnu tohoto roku, i když ocenil snahu ministerstva obchodu v zabezpečení a zlepšení nabídky například barevných stolních televizorů i jiných druhů výrobků. Zejména na úseku dětského textilu a obuvi i textilu pro mladou generaci se disproporce mezi plánovanými potřebami a reálnými dodávkami ještě více prohlubují.

Není jistě nutné, abych zde uváděla jednotlivé druhy zboží, které ještě nekupujeme, ale sháníme, což známe z vlastních zkušeností i z připomínek z volebních obvodů. Naši občané však právem chtějí i výrobky nové, inovované.

Jaký byl stav v dodávkách nových výrobků v roce 1986, nejlépe dokumentuje několik čísel, která zde uvedu. Na celkový požadavek ve výši 14,4 miliardy korun byl výrobou potvrzen objem v hodnotě 8,6 miliardy korun a skutečně bylo dodáno nových výrobků jen za 6,8 miliardy korun. To znamená, že smluvně potvrzený objem byl vykryt pouze na 79 %.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP