Úterý 30. června 1987

Víme, že za určitých podmínek je možná vyšší produktivita práce, vyšší kvalita výroby stavebních hmot, prefabrikátů a dalších výrobků, vyšší kvalita vlastního stavebního procesu. Víme, že je současně možné za určitých předpokladů pracovat s nižšími náklady a s vyšším ziskem, že je možné pracovat s menším rozsahem administrativního aparátu s menší režií. Víme, že pro srovnání nemusíme nutně chodit až za hranice. Víme, že naše podniky dovedou pracovat na vysoké úrovni, jsou-li postaveny do tvrdé a nesmlouvavé soutěže a jestliže odměňují jen za skutečně vykonanou práci a odpovídající kvalitu. Můžeme také využít poznatků ze socialistických začátků našeho stavebnictví, k některým se znovu vrátit a využít je v současných podmínkách.

Víme, že rozhodujícím prvkem produktivnosti, efektivnosti a kvality práce našeho stavebnictví není ani dřina ani nesmyslné šturmování, ale plynulý, dobře promyšlený, dobře zorganizovaný, dobře zásobovaný, klidný pracovní proces, který současně zvedá profesionální úroveň a hrdost těch, kteří se na něm podílejí. Máme podniky, které nás přesvědčují, že to je možné. Ale bohužel řada podniků zatím takové úrovně ještě nedosahuje. Jsme však přesvědčeni, že stavební podniky využijí současné přestavby a vykročí na tuto jedině správnou cestu.

Chtěl bych na tomto místě z pověření našeho výboru ujistit ministra stavebnictví ČSR soudruha Vávru, že budeme podporovat každý krok k uplatnění přestavby uvnitř resortu stavebnictví a že se budeme snažit pomoci i při překonávání bariér mimo resort.

Ne vším jsou vinni stavbaři. Mnohé nedostatky vznikají již při zrodu investičních záměrů, v procesu plánování a řízení, na rýsovacích prknech, v dodavatelských podnicích a v kvalitě jejich práce. V této souvislosti doporučuji, aby se i naše výbory pravidelně zabývaly postupem propracování a realizace zásad přestavby hospodářského mechanismu a přestavby naší společnosti na intenzívní rozvoj s maximální demokratickou účastí lidí. Myslím si, že to nebude marná práce ani zbytečné zatěžování ministerstev. Máme za to, že jedině systematický, náročný a společný postup může vést k cíli, nemáme-li zůstat jen u slov.

Konečně za třetí chci zdůraznit, že ve druhé polovině minulého roku přijalo předsednictvo ÚV KSČ, federální vláda a také vláda ČSR velmi důležitý dokument. Týká se sféry, která zabezpečuje jednu z nejzákladnějších potřeb člověka a spokojenost občanů. Touto sférou je bydlení a rozvoj bytového hospodářství. Opatření k rozvoji bytového hospodářství jsou zásadní povahy a týkají se všech účastníků bytové výstavby, provozu a správy bytů a dalších zařízení s tím spojených. Jejich důsledná realizace zajistí zásadní kvalitativní změny v této sféře.

Nechci dnes rozebírat všechna přijatá opatření. Chtěl bych jen zdůraznit, že také ministerstvo stavebnictví ČSR zde má dalekosáhlé úkoly: zvýšit kvalitu nových bytů tak, aby nebylo nutné vynakládat dodatečné prostředky a kapacity na odstraňování závad. Tento požadavek promítnou do prodlužování záruk a s tím spojených ekonomických důsledků pro dodavatele. Je stanoven úkol plně využít pro rychlejší řešení bytových potřeb obyvatelstva modernizaci bytového fondu. Na rozdíl od současného stavu rozšířit objem modernizace a promítnout potřebné preference do plánu, do financování i do materiálně technického zásobování. V centrálně řízeném stavebnictví budou zajištěny velké opravy a soustředěná modernizace bytových souborů. Ve všech stavebních organizacích musí být rozšířeny kapacity oprav a je přijata celá řada opatření dalších.

Chtěl bych jen pro názornost uvést, že dokument se týká nejzávažnějších zájmů a spokojenosti lidí. Stačí, abych připomněl, že tu jde v neposlední řadě nejen o kvalitu bytů, ale i o komplexní občanskou vybavenost našich sídel, o které hovoříme už celá léta. Že jde o to odstranit např. závady střešních konstrukcí, obvodových plášťů staveb, zabránit úniku tepla z budov a o další a další opatření.

Myslím, že to nejlépe vyjádřil člen předsednictva ÚV KSČ a vedoucí tajemník MěV KSČ Antonín Kapek, když blahopřál v uplynulých dnech zlaté brigádě k nejlepšímu razičskému výkonu na výstavbě metra. V této souvislosti vyslovil naději, že stejně jako na metru vzniknou nejlepší výkony a zdravá soutěž i v komplexní bytové výstavbě.

Chci doporučit, abychom se v ČNR ve vhodné době komplexně zabývali rozvojem bytového hospodářství na základě usnesení nejvyšších stranických a státních orgánů. Myslím si, že gestorem tohoto úkolu by mohl být náš výbor ve spolupráci s výborem pro národní výbory a že by stálo za to projednat úkoly bydlení a rozvoje bytového hospodářství v předsednictvu ČNR, popř. i ve schůzi ČNR, když by se to ukázalo jako účelné.

Soudružky a soudruzi, naší iniciativou při zajišťování přestavby a při plnění důležitých celospolečenských úkolů můžeme přispět k pohybu věcí, jejichž uskutečnění je v zájmu našeho lidu, v zájmu důsledného uskutečňování politiky naší komunistické strany.

Čest práci! (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky a soudruzi, děkuji poslanci Jiřímu Proškovi. Slovo má poslanec Josef Podlešák a připraví se poslanec Jaroslav Samek.

Poslanec Josef Podlešák: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, projednávání státního závěrečného účtu za loňský rok nás nutí zamyslet se i nad hospodářskými úkoly tohoto období.

Od kvality plnění plánovaných úkolů se následně odvíjejí i vztahy odvětví ke státnímu rozpočtu. Proto mi dovolte konstatovat, že objem hrubé zemědělské produkce byl v loňském roce překročen o 0,7 % a výroba v potravinářském průmyslu o 0,1 %. V lesním hospodářství poklesla těžba dřeva o 2 body více, než předpokládal plán, a ve vodním hospodářství bylo vyrobeno oproti roku 1985 o 1,5 % více vody a spotřebitelům bylo dodáno více vody o 2,7 %. V tomto stručném zhodnocení pozitivních skutečností však není vyjádřeno, že se dále nepodařilo urychlovat rozvoj rostlinné výroby tak, jak by to bylo žádoucí. Sucho na jaře a v letních měsících bylo jednou z příčin, že nebyl splněn plán výroby obilí, luštěnin, cukrovky, brambor, zeleniny a chmele. Naopak byla překročena uvažovaná úroveň sklizně řepky, pícnin a ovoce.

Působnost objektivních faktorů byla značná. Nelze však přehlížet i rozdíly ve výnosech při srovnatelných podmínkách. Dále i nedostatečné využívání závlah a i to, že ne vždy a všude proniklo do vědomí to, že nové výnosné odrůdy též vyžadují vysokou úroveň agrotechniky. To jsou rezervy, které je nutné mobilizovat ještě letos, i když v jiných klimatických podmínkách. Zatím se ukazuje, že v řadě oblastí je letos více vlhka, než je žádoucí, a to mnohde dělá potíže.

Samozřejmě nemůžeme opomenout, že vždy není dost mechanizace a chemických prostředků. O tom už se víckrát hovořilo. Stále přetrvávající nedostatky náhradních dílů snižují provozuschopnost zemědělské techniky. Např. dodávky nové mechanizace v našem Západočeském kraji jsou zajišťovány na 30 % skutečné potřeby u bramborových kombajnů. Na potřebu 50 ks v kraji je dodáváno jen 15. Na 35 % skutečné potřeby jsou kryty samosběrací vozy, na 50 % obraceče a shrnovače píce, autopřívěsy jsou kryty dokonce jen na 5 % skutečné potřeby. Tak bych mohl vypočítávat další problémy v zajišťování dodávek zemědělské techniky pro potřeby našeho zemědělství. Nakonec o problémech nerovnoprávnosti dodavatelsko-odběratelských vztahů pro naše zemědělství hovořil poslanec Janda při projednávání státního závěrečného účtu ve Federálním shromáždění. Plně se ztotožňuji s jeho připomínkami na tomto úseku.

A bylo by myslím zbytečné je zde opakovat, protože byly řečeny na vyšších místech a před povolanějším okruhem lidí.

V živočišné výrobě jsou výsledky za loňský rok pozitivní. Dojivost se zvýšila o 2,2 %. Zlepšil se odchov selat, přírůstky prasat i přírůstky ve výkrmu skotu. Je tomu tak přesto, že bylo nutné řešit některé výpadky rostlinné výroby, které nepříznivě působily ještě v prvním pololetí letošního roku.

Potravinářský průmysl splnil plán přes 100 %, jak už jsem uvedl. Zvýšila se výroba rafinovaného cukru o 15 %, dále rostlinných olejů, zabité drůbeže, sýrů i másla. Poklesl však odbyt u jedlých tuků a olejů, mléka a vajec.

Myslím, že tyto výsledky je třeba ocenit, neboť se to pozitivně projevilo na trhu spotřebitele. Potravinářský obchod překročil úroveň předcházejícího roku o 1,6 %, prodej ovoce a zeleniny v obchodní síti se zvýšil o 2,8 %, u veřejného stravování o 2,3%.

Přes tento pozitivní vývoj nelze nevidět, že mimo již uvedených problémů v potravinářském průmyslu negativně působila řada vlivů včetně nižšího surovinového zajištění, především pak nedostatky ve výrobě obalů i odbytové potíže. Ne vždy se také podařilo správně vystihnout poptávku. Například zvyšující se požadavky po vepřovém mase bude nutné vzít více než dosud na vědomí. Plnění plánovaných výrobních úkolů se promítlo do finančních výsledků i do vztahu ke státnímu rozpočtu.

V lesním hospodářství lze ocenit, že se daří odstraňovat důsledky kalamit, že je věnována zvýšená pozornost především pěstební činnosti a že byl překročen plán zalesňování. Negativně se zde však projevují emise na přírůstky, ale také na povrchové i podzemní vody. Lesní organizace usilují o to, aby ti, kteří toto způsobují, byli postihováni. Je to složité, zejména při prokazování, kdo to způsobil, ale má to vliv i na to, že se i tímto způsobem připomíná škodlivost jejich negativního ovlivňování našeho ovzduší.

Obdobně je tomu i s vypouštěním odpadů do kanalizací. I zde zlepšování, to je výstavba čistících zařízení, nepostupuje v potřebném rozsahu, jak už uvedl ve svém vystoupení i soudruh ministr financí. O to vše je pak náročnější výroba pitné vody. Přitom přetrvává ještě řada výjimek, které byly v roce 1985 zrušeny.

Soudružky a soudruzi poslanci, součástí státního závěrečného účtu je i vyúčtování státního fondu pro zúrodňování zemědělské půdy, státního fondu vodního hospodářství i fondu ochrany ovzduší. Výbor pro zemědělství a výživu se v přípravě na dnešní schůzi České národní rady zabýval všemi třemi fondy. Při tomto jednání neměl připomínky k jejich tvorbě, ani k jejich užití. Proto mi dovolte doporučit, aby závěrečný účet byl schválen. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Josefu Podlešákovi. Slovo má poslanec Jaroslav Samek, připraví se poslanec Bohumil Ladislav.

Poslanec Jaroslav Samek: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté!

Již druhý rok uzavírá státní závěrečný účet resort ministerstva průmyslu České socialistické republiky neúspěšně. Výsledky roku 1986 jsou v porovnání s plánem horší než výsledky v roce 1985. Prohloubilo se neplnění úkolů vývozů do nesocialistických zemí, úkolů odvodů a salda vůči státnímu rozpočtu.

Zarážející a znepokojující je opakování příčin a předkládaných důvodů neplnění. Poslanci, kteří pracují ve výboru druhé období si jistě připomenou zprávu bývalého ministra soudruha Kapouna, podanou v září 1984, o potížích v plnění ekonomických ukazatelů resortu. příčiny analyzoval téměř stejně, jako jsou uvedeny v nynější zprávě o plnění roku 1986.

Je tedy na místě otázka pro resorty ministerstva průmyslu, ministerstva financí, ministerstva práce a sociálních věcí a Českou plánovací komisi, zda udělaly vše pro to, aby průmysl ČSR mohl zabezpečit úkoly vůči státnímu rozpočtu a celé naší společnosti. Vždyť propad je stále větší. Výsledné saldo v roce 1985 zhoršilo ministerstvo průmyslu o 2,1 miliardy korun, v roce 1986 již o 5,9 miliardy korun. Resort ministerstva průmyslu zhoršuje i plnění po stránce věcné ve vazbě na vnitřní trh i výrobní spotřebu.

Vláda České socialistické republiky objektivizovala v lednu tohoto roku resortu ministerstva průmyslu plán roku 1986, jistě z určitých objektivních důvodů. V podstatě odsouhlasila výsledky, jichž bylo dosaženo, protože v lednu letošního roku se již úkoly roku 1986 plnit nedaly. Podotýkám, že vláda České socialistické republiky tím na sebe vzala odpovědnost za příčiny. Potvrdila, že není vše z viny resortu ministerstva průmyslu. Zásadní cíl společné řešení problémů - předpokládá odstranění resortismu, jak je uvedeno v programovém prohlášení vlády České socialistické republiky, se společnou odpovědností za vývoj.

poslanci našeho výboru se zúčastnili řady průzkumů na VHJ, podnicích a závodech resortu ministerstva průmyslu. Ať to byl kterýkoliv výrobní obor, všude jsme se setkali s vysokou pracovní intenzitou, s obrovskou obětavostí a iniciativou pracujících. Můžeme tedy obecně říci, že stěží můžeme hledat vinu v pracujících na závodech a podnicích.

Dle provedených průzkumů lze za hlavní příčinu neplnění plánovaných úkolů v roce 1986 a zpomalení dynamiky růstu kvalitativních ukazatelů proti předcházejícímu období 7. pětiletky považovat technickou nepřipravenost výrobní základny resortu na zajištění náročných úkolů 8. pětiletého plánu. Koncepční záměry výstavby v předcházejících letech nezajistily žádoucí zvýšení efektivnosti výrobního procesu.

Vážným problémem je nízká úroveň výrobně-technické základny, čímž stanovené úkoly se zajišťují obtížně, za cenu značného vypětí, za cenu neúměrné přesčasové práce, nesmírné obětavosti a pracovitosti, převážně našich žen. Takové tendence neodpovídají současným potřebám. Na doložení uvedu některé údaje za průmysl ČSR ve Východočeském kraji, generální ředitelství Bavlna.

- k 31. 12. 1986 činí opotřebení strojů a zařízení 65,3 %

- plně odepsaných strojů a zařízení v provozu přesahuje 35 %

- výrobu ve výši 11,2 miliardy korun zajišťuje 60 939 pracovníků; z tohoto počtu je ale 6759 důchodců a 3973 zahraničních pracovníků.

Soudružka Hana Kožešníková, tkadlena Tepny Náchod, závod Červený Kostelec, uvedla ve svém vystoupení na 4. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa: "Cílem nás, textiláků je vyrábět módní kvalitní výrobky, výrobky špičkové úrovně, schopné konkurence na trzích a potřebných k naplnění společenské objednávky."

Těžko se však vysvětluje, proč není možné zajistit moderní stroje a zařízení, které přinášejí zvýšení produktivity práce, úsporu pracovníků a kvalitu produkce oproti zastaralým nebo opotřebeným strojům. Pomalé a nedostatečné řešení tohoto problému se projevuje ve zvýšené nemocnosti, poklesu výkonnosti i kvality, z čehož pramení nespokojenost a mnohdy odchody pracovníků pro neúnosné sociální podmínky a nezajištění perspektivy. Přitom generální ředitelství Bavlna vyrábí značnou část produkce ve vysoké jakosti a přes 2,8 miliardy korun zboží dodává na export, čímž se značně podílí na úkolech exportu celého resortu ministerstva průmyslu.

Na druhé straně technický rozvoj nelze realizovat jen zabudováním nových technologických zařízení, ale je třeba modernizovat a rekonstruovat dosavadní objekty a budovy. Resort ministerstva průmyslu nachází jen malé pochopení stavebnictví. Podniky a závody musí převážně stavební úpravy provádět vlastními silami. Tak je tomu například v Tepně, kde přestavbu závodů provádějí za plného provozu, za mimořádného vypětí tkadlen a přadlen, které ve ztížených podmínkách zajišťují plnění plánu, s plachtami nad stroji při rekonstrukci střechy. Takový stav není možné považovat za trvalý.

Klademe si otázku, s jakou odpovědností je přistupováno k rozpisům plánů s komplexní provázaností. Jak je možné, že někde se úkoly zvládají snáze, jinde nestačí ani noční a sobotní směny? Rozepsaný plán národnímu podniku Tepna na rok 1987 počítal znovu s 5,5 % přesčasové práce, což přepočítáno znamená, že v průměru každý pracovník by měl odpracovat 30 mimořádných směn. To je pro ženy vysoké pracovní napětí a není to jedno jejich rodinám.

Nezajištění upravených vlastních výkonů, nepříznivý vývoj ostatních nákladů zejména finančních, i neplnění plánované úrovně zisku ze zahraničního obchodu v ministerstvu průmyslu ČSR jsou příčinami výpadku plánované tvorby zisku ve výši 3,7 miliardy korun, to je 17,2 % ročního úkolu. Neplnění tohoto ukazatele je způsobeno překročením plánované úrovně nákladovosti, zejména materiálové.

Plánovaný objem zásob byl překročen o 2,5 %. Negativní dopad tohoto překračování zvyšuje nepříznivá struktura zásob. I stanovisko Státní banky Československé, hlavního ústavu pro ČSR dokládá, že v průběhu roku 1986 nadplánované stavy zásob dosahovaly výrazně vyšších hodnot. Jejich vlivem vznikala velká platební neschopnost, která se řetězově přenášela i na organizace, které plánované stavy dodržovaly.

Pozdní úhrady faktur tak byly hlavní příčinou vysokého objemu neproduktivních nákladů, zejména pokut a penále, jejichž rozsah přesáhl v roce 1986 300 miliónů korun. Připočteme-li k tomu další vícenáklady, spojené s vysokými nadplánovanými stavy zásob, je zřejmé, že neplánované hromadění zásob má pro podniky tvrdé ekonomické důsledky.

Ani vývoj v letošním roce nenaznačuje, že by došlo k zásadnímu obratu. V prvním čtvrtletí vzrostly zásoby resortu o 1,3 miliardy korun, což je o 354 milionů korun větší nárůst, než byl v prvním čtvrtletí minulého roku.

Rovněž platební neschopnost se udržuje na vysoké úrovni. K překračování plánovaných stavů dochází zejména v kategorii materiálových zásob a hotových výrobků. Příčiny jsou převážné v nerovnoměrných dodávkách z tuzemska i ze zahraničí. Podstatná část dodávek je realizována uvnitř resortu, tedy mezi organizacemi ministerstva průmyslu.

Z uvedených důvodů je nutné zvýraznit tlak na racionalizaci vztahů mezi dodavateli a odběrateli jako rozhodující podmínky rovnoměrného vývoje všech hospodářských oblastí, snížení nákladů, zejména finančních. To jsou záležitosti, které vyžadují jen odpovědnost a důslednost v řízení a přinášejí bez jakýchkoliv nákladů čistý zisk.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP