Úterý 30. června 1987

Nejnižší plnění se přitom projevilo u resortů strojírenství a elektrotechniky. Resort federálního ministerstva všeobecného strojírenství splnil potvrzené dodávky pouze na 39 % a resort federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu pouze na 60 %. V porovnání s požadavky obchodu je plnění ještě horší. Vztah mezi skutečnými dodávkami a požadavky obchodu byl splněn na 47 %. Myslím, že tuto skutečnost minulého roku není třeba dále komentovat.

K tomu, aby náš vnitřní obchod plnil svou úlohu, která mu přísluší, musí mít, zjednodušeně řečeno, nejen dostatek zboží, ale i vlastní dokonalou organizaci práce na vysokém stupni kvalifikace při využívání nové techniky pro jeho organizaci a řízení, ale i vhodné podmínky, za kterých by mohl svou činnost realizovat. Mezi tyto a na přední místo rozhodně patří štáby kvalifikovaných pracovníků, od skladových dělníků přes prodavače až po řídící pracovníky. Dále pak to jsou prodejní a zejména skladové prostory s potřebnou technikou a mechanizací.

Proto také nedostatek pracovních sil, především v maloobchodě, byl příčinou problémů s otevíráním nových prodejen, zejména těch, které byly budovány v rámci komplexní bytové výstavby v Praze, Severočeském kraji, ale i v dalších průmyslových aglomeracích. Přitom nebyl naplněn plán pracovníků téměř o 900 osob a na přírůstek 42 tisíc byl úbytek 45 tisíc stálých pracovníků.

Příčin tohoto stavu je jistě mnoho, od pracovních a sociálních podmínek až po mzdové otázky, které budou v letošním roce řešeny a měly by pozitivně ovlivnit tento neuspokojivý stav. Mimoto jsou realizována další opatření k posílení průměrné mzdy, a tím i k náboru a stabilizaci pracovníků i ke zlepšení celkové úrovně a služeb obchodu.

Neméně závažnou byla a dosud je otázka investiční výstavby, zejména na úseku velkoobchodu. Zatímco vybavenost maloobchodu a tedy i zlepšení nákupních podmínek pro obyvatelstvo měla v budování nových prodejen vzestupnou tendenci, je v resortu ministerstva obchodu 46 % skladových kapacit nevyhovujících a lze jen těžko mluvit o mechanizaci a automatizaci skladového hospodářství, když mnohde chybí i základní mechanická zařízení, jako jsou nízko, zdvižné a vysokozdvižné vozíky. Průběh nové výstavby byl pomalý a stavební práce byly v roce 1986 splněny pouze na 85 %.

Soudružky a soudruzi, bylo by jistě nesprávné nevidět i pozitivní posun, který náš vnitřní trh postupně doznává a který se projevuje jak v jeho nabídce, tak i vlastní práci obchodu. Je třeba abychom byli i nadále spravedlivě kritičtí k jeho práci, ale i k těm, kteří pro nás, občany a zákazníky, vyrábějí a dodávají své výrobky.

Z pohledu plnění státního plánu na úseku místního hospodářství, dopravy, silničního hospodářství a automobilového opravárenství byly splněny materiální i finanční ukazatelé plán.

Ve všech oborech byl zaznamenán růst produktivity práce, dosaženy úspory pohonných hmot i materiálu. Přes toto úvodní kladné hodnocení uplynulého vývoje nebylo však ani zde vše v pořádku. Mezi nedostatky patřila především otázka kvality. Dokladem toho byly i časté stížnosti cestující veřejnosti na zabezpečení dopravních služeb, nízká kvalita staveb a oprav silniční sítě i vysoký počet reklamací na opravy vozidel v autoopravnách a pomalé přibližování služeb občanům jak z časového, tak i místního hlediska při zajištění dostatečné kapacity.

Jak jistě všichni víme z tisku i rozhlasu, právě problematikou služeb se v nedávné době zabývalo i předsednictvo ústředního výboru Komunistické strany Československa. Kriticky zhodnotilo dosavadní stav i vývoj a přijalo řadu opatření k nápravě.

Soudružky a soudruzi, přestože dnes projednáváme výsledky minulého roku, pokládám za nutné, abych v závěru svého vystoupení poukázala na některé základní problémy, které uplynulé období provážely a v plné míře se ve své negativní podobě projevují i v letošním roce. Mám na mysli neutěšený stav na úseku materiálně-technické základny, zejména pak v zabezpečení náhradními díly a součástkami oborů služeb a zejména autoopravárenství. Toto poskytuje služby nejen široké veřejnosti, ale má i přímý dopad na plynulý chod národního hospodářství, a to ať již se jedná o hromadnou přepravu pracujících, tak i zvýšené požadavky přepravy nákladů.

přes tuto skutečnost však pokračuje i v letošním roce kritická situace v dodávkách náhradních dílů pro veřejné automobilové opravárenství. Prvních pět měsíců letošního roku spíše signalizuje zhoršení stavu než jeho zlepšení. Situace je stejná na úseku náhradních dílů pro užitková i osobní vozidla.

Přes veškerá jednání a iniciativu ze strany ministerstva vnitra České socialistické republiky, správy pro dopravu, zůstala pro podniky ČSAO v České socialistické republice na rok 1986 z vybraných 550 položek celá řada nulových nebo s minimálním plněním. Tento stav je v přímém rozporu s usnesením vlády České socialistické republiky číslo 56 z roku 1983, dle kterého měly být již od roku 1984 oprávněné požadavky stoprocentně vykryty.

Nemělo by smysl, abych zde jmenovala počty a názvy jednotlivých součástí. Faktem však zůstává, že za této situace se roční plány opraven plní jen s krajním vypětím, často i bez ohledu na skutečné potřeby národního hospodářství. Dochází k výpadkům výroby a ke kolísání jakosti oprav, a to vše se negativně projevuje i v politické náladě pracujících.

Vinu nese především výroba, ani distribuce však neodpovídá současným krizovým podmínkám. Není možné plnit například požadavky tzv. prioritních odběratelů, i když je zřejmé, že jsou technicky nezdůvodnitelné a neslouží jen k operativnímu zajištění provozů. Přitom stejní prioritní držitelé a zákazníci mají přednostně zajištěny opravy v národním podniku ČSAO, které však prioritu na dodávky náhradních dílů nemají. Za této situace je skutečně nutné postupovat dle usnesení vlády České socialistické republiky číslo 56 z roku 1983, kde je priorita pro národní podnik ČSAO stanovena s tím, že priorita držitelů znamená přednostní dodávku opravy.

Také v oblasti náhradních dílů osobních automobilů, zvláště u typů Škoda 105 - 130, se situace zhoršila natolik, že je obecně považována za havarijní. Z důvodu nedostatku širokého sortimentu dílů, včetně těch nejzákladnějších, není možné poskytovat služby velmi často ani o minimálním rozsahu. Opatření n. p. Mototechna č. 10 z letošního roku, jehož cílem je nedostatkovými díly zásobovat pouze 12 vybraných opraven národního podniku Mototechna, je diskriminační, v rozporu s Hospodářským zákoníkem, a situaci neřeší, pouze se snaží zastřít vinu výroby za vzniklý stav.

Náš výbor, který projednával na své poslední schůzi rozvoj automobilového opravárenství a jeho služeb pro motoristickou veřejnost, dospěl k jednoznačnému stanovisku, že vyřešení tohoto problému jde již nad rámec kompetenčních možností ministerstva vnitra České socialistické republiky, správy pro dopravu, a že jeho náprava vyžaduje radikální a bezodkladné řešení.

Je přece neslučitelné se socialistickými vztahy, aby občan naší republiky, a to se týká i organizací, zaplatil plnou cenu za výrobek, který nemůže v případě poruchy používat pro nedostatek náhradních dílů. Jsme toho názoru, že jejich výroba by měla být pevně zakotvena v plánech a posuzována stejně jako výroba finálních výrobků. Pokud výroba není schopna zabezpečit dostatek náhradních dílů pro své výrobky, měly by tyto být zařazeny do nižší cenové kategorie, případně omezena finální výroba.

Soudružky a soudruzi, z pověření výboru České národní rady pro obchod, služby a dopravu doporučuji České národní radě, aby vládní návrh zákona o státním závěrečném účtu České socialistické republiky za rok 1986 schválila. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji soudružce poslankyni Hambalčíkové. Slovo má poslanec Václav Reinberg, připraví se poslankyně Alena Hanzlová.

Poslanec Václav Reinberg: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, výbor České národní rady pro školství a vědu projednal na své schůzi státní závěrečný účet kapitoly České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a ministerstva školství České socialistické republiky. Konstatovali jsme, že ve svém souhrnu obě organizace plnily požadované úkoly a výbor proto jejich výsledky hospodaření za rok 1986 schválil.

I při tomto hodnocení bych se chtěl zmínit o některých problémech a nedostatcích, na něž poslanci výboru upozornili v rozpravě.

Plnění úkolů Dokumentu o dalším rozvoji československé výchovně vzdělávací soustavy vyžaduje vytvářet odpovídající ekonomické podmínky. Rovněž splnění kvantitativních úkolů školství, plynoucích z demografického vývoje a sociální politiky, vyjádřených ve výkonových ukazatelích plánu, je nutno ekonomicky zabezpečit. A právě zde bylo poukázáno na to, že mezi požadovanými výkony a prostředky vyčleněnými pro jejich plnění existuje disproporce.

Problémy se koncentrují především do oblasti plánu počtu pracovníků a limitu mzdových prostředků. Skutečnost je taková, že úvahy České plánovací komise v tomto směru podhodnocují skutečnou potřebu školství. Původní projekce obyvatelstva provedená Českým statistickým úřadem v roce 1982 a použitá při zpracování 8. pětiletky, podhodnotila skutečný demografický vývoj. Proto dochází k překračování plánu výkonů mateřských škol, základních a středních škol v počtech dětí a žáků a v počtech tříd. Přitom snižování počtu tříd lze realizovat mimo městské aglomerace jen velmi obtížně. platí to zejména pro příhraniční oblasti, kde škola má navíc důležitý společensko-politický význam, neboť když není škola, obec se vylidňuje.

Výuka musí být na našich školách denně zabezpečena. V plánech stanovenými počty pracovních sil nebylo však možno úkoly roku 1986 zabezpečit a tím docházelo - i při uplatňování racionalizačních a úsporných opatření - k jeho překračování. plán počtu pracovníků byl celkově překročen o 1705 pracovníků t. j. o 0,7 % a plánovaná průměrná mzda u rozpočtových organizací nebyla splněna o 16,- Kčs t. j. 0,6 %. Na krytí mezd vyššího počtu pracovníků bylo nutno dodatečně vyčlenit další mimořádné finanční zdroje a z části použít i prostředků na odměny, které zůstaly za rok 1986 téměř ve všech krajích stabilizovány na úrovni roku 1985. Rozpor je zesilován i tím, že v plánu na rok 1986 ani v plánu celé pětiletky nejsou zahrnuty počty provozních pracovníků při uvádění nových kapacit do provozu a příslušné mzdové prostředky pro ně.

Výsledky plnění plánu výkonů, počtu pracovníků a mzdových prostředků především v rozpočtové sféře národních výborů v odvětví školství za rok 1986 tak potvrdily nerovnováhu mezi věcnou částí plánu a plán práce. problémem zde zůstává i způsob plánování v odvětvích řízených národními výbory. Česká plánovací komise stanovuje krajským národním výborům počty pracovníků a závazný limit mzdových prostředků formou globálu, tedy bez odvětvového členění. Další rozdělení do odvětví nižších stupňů národních výborů stanoví v souladu se zákonem o národních výborech jednotlivé krajské národní výbory. Položky určené pro odvětví školství jsou mnohdy kráceny a nebo použity k jiným účelům.

Výbor České národní rady pro školství a vědu proto považuje za nezbytné, aby Česká plánovací komise ve spolupráci s ministerstvy školství a financí České socialistické republiky projednala řešení uvedených rozporů v prováděcích ročních plánech a současně navrhla řešení ekonomických dopadů do plánu počtu pracovníků a mezd vyplývajících z podhodnocení demografické projekce příslušných věkových skupin dětí. Je jisté, že společnost nemůže rozdělit víc, než vytvoří. O to důsledněji musíme s vynaloženými prostředky účelně a efektivně hospodařit a zároveň kontrolovat zda jsou využívány k účelu, pro který byly původně určeny.

Soudružky a soudruzi poslanci, musíme dobře zvážit, jaké místo zaujímá výchova nové dělnické třídy a pracující inteligence v dalším rozvoji našeho národního hospodářství. při individuálních průzkumech ve volebních obvodech jsme zjistili, jaké nepříznivé důsledky vyvolávají uvedené problémy v ekonomickém zabezpečení školství.

Dochází k omezování nepovinných předmětů, zejména cizích jazyků, provozu hudebních škol a kroužků, neprovádí se dělení tříd. Nenaplnění výkonů je u školních družin a klubů, ačkoliv rozvoj těchto zařízení patří ke jmenovitým úkolům XVII. sjezdu KSČ. To je vážným nedostatkem v omezení možností organizovaného využívání volného času dětí a mládeže, působí to negativně na výchovu žáků, zůstávají prakticky na ulici, kde mnohdy dochází až k jejich kriminalitě. Právě na úseku mimoškolní činnosti bohužel hledají národní výbory zdroje úspor v podmínkách limitovaných zdrojů. Pozornost školských pracovníků je odváděna od pedagogických problémů a celkové kvality pedagogické práce k otázkám ekonomickým. Vzrůstá počet stížností, učitelé zveřejňují často v tisku svá stanoviska, v nichž se objevuje kritika na neschopnost kompetentních orgánů tyto problémy zásadně řešit.

Negativní dopady jdou, jak jsem již uvedl, i do mzdové oblasti. Mzdy pracovníků o které se překračuje plán jsou hrazeny z prostředků meziročního mzdového nárůstu, v některých okresech dochází i k poklesu průměrné mzdy ve školství proti předchozímu roku. Přetrvává nízký podíl pobídkových složek v platu pedagogických pracovníků, čímž je omezeno využívání účinných způsobů mzdové stimulace.

V této souvislosti je nutno ocenit rozhodnutí stranických a státních orgánů o zvýšení platů pedagogických pracovníků. Nepřipusťme však, aby dopad tohoto významného rozhodnutí byl postupně rozmělňován chybnými přístupy v plánování a řízení a nerespektováním oprávněných potřeb výchovy a vzdělávání naší mladé generace. Problémy plánování ve školství obecně a v působnosti národních výborů zvlášť je nutno z tohoto hlediska co nejdříve dořešit.

Dovolte mi, na závěr mého vystoupení, ještě jednu připomínku, která rovněž vyplynula z rozpravy při projednávání příslušných kapitol státního závěrečného účtu v našem výboru.

Ve vrcholných státních a stranických orgánech se připravují návrhy nového zákona o podniku a přestavby hospodářského mechanismu. Způsob řešení uvedených problémů může sloužit jako jeden z námětů, jak v plánovací praxi pro oblast školství uplatnit nové prvky přestavby hospodářského mechanismu.

V návrhu zákona o podniku by mělo být rovněž jednotlivým resortům a podnikům jasně uloženo, že mají povinnost starat se o výchovu nové dělnické generace, neboť za ni nesou spoluodpovědnost. Zjistili jsme, že jsou resorty a podniky, které výchovu vlastního učňovského dorostu považují za záležitost okrajového charakteru, nedostatky přesouvají na resort ministerstva školství, ač je mají řešit samy.

Dále by měla být podnikům v novém návrhu zákona uložena povinnost budovat ty ekologické stavby a zařízení nezbytné pro to, aby výrobní činností nebylo narušováno životní a pracovní prostředí. Podnik musí rovněž zaručovat hygienickou nezávadnost svých výrobků. I takovéto požadavky musí již předem zahrnout do svých finančních plánů a svou efektivní činností si na ně vydělat.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Václavu Reinbergovi. Slovo má poslankyně Alena Hanzlová, připraví se poslanec Vladislav Krumer.

Poslankyně Alena Hanzlová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté!

Zdravotní a sociální výbor České národní rady má povinnost dbát na hospodaření s kapitolami státního závěrečného účtu České socialistické republiky, které se vyznačují tím, že finanční prostředky spotřebovávají na zabezpečení zdravotních a sociálních potřeb občanů. Svoje poslání proto vidíme v péči o co nejhospodárnější a nejefektivnější vynakládání přidělených zdrojů.

Celkové výdaje na sociální zabezpečení dosáhly v minulém roce 43 miliard 330 miliónů korun, což je o jednu miliardu korun více než v roce 1985. Růst objemu prostředků vynakládaných na sociální zabezpečení přesvědčivě ukazuje cílevědomou péči naší společnosti o zajištění potřeb těchto skupin obyvatelstva, které se nemohou z vážných důvodů zúčastnit pracovního procesu.

Uvedu několik číselných údajů. Výdaje na ústředně vyplácené důchody činily v loňském roce 38,538 miliard korun. Koncem roku 1986 bylo vypláceno 2,851 miliónů důchodů, to je o 12 tisíc důchodů více než v předchozím roce.

Na soustavu důchodového zabezpečení navazuje široce rozvinutý systém sociální péče, kterou plně zajišťují národní výbory. Ze svých rozpočtů vynaložily na tyto účely 4,207 miliard korun, tedy o 128 miliónů korun více než v roce 1985.

V naší poslanecké práci bude třeba důrazněji působit na národní výbory, aby využívaly pružněji všechny možnosti pro získávání nových míst v ústavech sociální péče. Jednou z dosud málo využívaných cest jsou přístavby a nástavby hrazené z neinvestičních prostředků.

Považuji za nutné upozornit na to, že v budoucnu se budeme muset při výstavbě a reprofilizaci míst v ústavech sociální péče zaměřit na kvalitu, neboť již nyní jsou například domovy důchodců, které mají velký seznam neuspokojených žadatelů, a na druhé straně jsou takové domovy důchodců, do kterých se staří lidé brání nastoupit a jdou do nich až tehdy, když už nemají jiné řešení.

Na druhé straně je nutno ocenit trvalou pozornost, kterou věnují národní výbory i údržbě a opravám zařízení sociální péče, která spravují.

V roce 1986 získaly národní výbory v zařízeních sociální péče 854 míst. Úkol stanovený plánem tak splnily na 68,6 %. Skutečnost, že do dalšího období vstoupily národní výbory s dluhem 391 míst, je ovlivněna jednak přetrvávajícími nedostatky ve výstavbě, jednak poměrně vysokým úbytkem kapacit v roce 1986.

V souvislosti s tím chci také upozornit na to, co dlouho kriticky zaznívá ve vystoupení poslanců při jednání zdravotního a sociálního výboru České národní rady. Jedná se o nedokončení některých plánovaných investičních akcí dodavatelskými organizacemi podle plánovaných harmonogramů, které se ve stavebnictví již řadu let opakuje, stejně tak jako nedostatečná intenzita práce na stavbách, přechodné přerušování stavebních prací nebo-snižování počtu pracovníků v důsledku jejich převedení na jiné akce. Častým jevem je, bohužel, i špatná kvalita práce odrážející se ve velkém množství kolaudačních závad. Tím se stává, že národní výbory nedosahují takové přírůstky nových míst v zařízeních sociální péče, které by naplnily úkoly směrnice 8. pětiletky i direktivu XVII. sjezdu Komunistické strany Československa.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP