Středa 10. prosince 1986

Mnoho se v této souvislosti hovoří o změně myšlení vedoucích řídících pracovníků. Že je tato změna nanejvýš žádoucí, ukázaly průzkumy obou komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, jakož i individuální průzkumy poslanců našeho výboru.

Bylo např. zjištěno, že přibližně 2 % ředitelů skutečně pracuje s vědeckotechnickými poznatky, 40 % sporadicky a tudíž 60 % se o tyto poznatky vůbec nezajímá. To jsou varovná čísla. Mimo jiné rovněž ukazují, že výrobní sféra zatím není dostatečně ekonomicky přinucená tento proces absolvovat, přičemž výběr a zadání technických úkolů pro výzkum musí vycházet z materiální výroby. A konečně je zde i otázka kritérií. Nikoliv subjektivní hlediska našich možností, ale hlediska úrovní světového vědeckotechnického pokroku, jak to ve svých vystoupeních několikrát zdůraznil soudruh Gorbačov, určují výšku laťky. Chceme-li si klást kritéria jiná, zpravidla měkčí než v této oblasti stanoví světový vývoj, je upevňování naší pozice mezi předními ekonomickými vyspělými státy světa iluzorní.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, chtěl jsem jenom poukázat na některé problémy, které je potřeba dořešit a které také budou předmětem jednání příští schůze České národní rady.

V našem výboru pro vědu a školství jsme se přesvědčili, že Česká komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj dělá v prosazování nových přístupů v plánu a vůbec chápání vědeckotechnického pokroku mnoho. Rovněž tak ministerstvo školství ČSR programem elektronizace a zapojením do některých úkolů komplexního programu členských zemí RVHP i vlastním procesem výuky na školách, jde progresivní cestou. Je však třeba v tomto úsilí pokračovat, neboť vedení strany i naši pracující od všech řídících pracovníků a institucí, ale i od nás poslanců zákonodárného sboru právem očekávajíc, že dojde k zásadnímu obratu v aplikaci výsledků vědy a techniky do výroby. Je to jediná cesta, jak naplnit náročné úkoly 8. pětiletky. Děkuji za pozornost. (potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Františku Štefanovi. Slovo má poslanec Jaroslav Šafařík a připraví se poslanec Josef Podlešák.

Poslanec Jaroslav Šafařík: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, dá se říci, že zhruba ve stejném duchu, jak hovořili oba společní zpravodajové, byla vedena i diskuse poslanců v našem výboru pro průmysl a stavebnictví při projednávání rozpočtu roku 1987 a návrhu plánu 8. pětiletky. Byla motivována starostí, zda výsledky resortu MP v letošním roce - a projevilo se to částečně již i loni - dávají záruku, že příjmy do státního rozpočtu budou naplněny. Při zásadě vyrovnaného rozpočtu jak republiky, tak i federace, je splnění závazku právě tohoto resortu vůči státnímu rozpočtu ČSR rozhodující. Ale je rozhodující i pro tvorbu národního důchodu. Ministerstvo průmyslu ČSR zabezpečuje jednu třetinu vývozu v rámci celé federace, více než 1/4, přesně 26,7 % objemu výroby ČSSR a koncem 8. pětiletky se stane rozhodujícím resortem celé federace.

Protože jsme si vědomi této závažnosti, předcházela dnešnímu jednání o předložených dokumentech pečlivá příprava počínaje individuálními průzkumy a konče pohovory se stranickými a odborovými orgány na vybraných hospodářských organizacích MP.

Ověřili jsme si, že úkoly na příští rok a další období jsou náročné, že k jejich zabezpečení bude třeba volit nové a netradiční přístupy včetně určitého stupně rizika a maximálního využití iniciativy pracujících.

Za prvořadé považujeme daleko rychleji využít všech možností a prostředků na modernizaci a jejím prostřednictvím dosáhnout v relativně krátké době kvalitativně vyšší úrovně výrobků. To umožní zlepšit situaci nejen na vnitřním. ale i na zahraničním trhu.

Z rozpočtu příštího roku zatím nevyplývá, že se výrazně zlepšila situace v zabezpečení investičních prostředků. které podmiňují jak inovační procesy, tak i radikálnější zlepšení efektivnosti resortu ministerstva průmyslu. Daná výrobní základna se svou zastaralostí jak fyzickou, tak i morální. je i pro příští rok skutečností. se kterou musíme počítat. Dosáhnout v relativně krátké době kvalitativně vyšší úrovně výrobků je možné jenom cestou modernizace této základny. Tou je potřeba rozumět proces, který zahrnuje nejen modernizaci technického a technologického vybavení, ale i modernizaci ostatních činitelů výrobního procesu. Je to modernizace struktury výroby, vyráběného sortimentu, surovinové a materiálové základny, celkové zkvalitnění struktury a stabilizace pracovních sil. Jen tato komplexní přestavba či lépe řečeno modernizace umožní kvalitativní zvrat v technicko-ekonomické úrovni.

Zvýšenou pozornost bude třeba věnovat dosažení plánovaných náběhových křivek projektovaných parametrů u staveb uváděných do provozu, jak o tom hovořil poslanec soudruh Skoupý.

Soustředěnost bude dále vyžadovat vyjasnění vnitřní struktury a sortimentu nejen z hlediska dosažení vysokého efektu ve všech směrech užití, ale optimálního využití stávajících kapacit a dovezené moderní progresívní technologie.

Zdroje lze také vidět ve využití devizově návratných úvěrů, půjček na využití vědeckotechnického pokroku a všech opatření sociálního programu. Spokojenost pracujících je, myslím, tím rozhodujícím faktorem, na kterém může každý podnik, který ho důsledně realizuje, pevně stavět. U podniků lehkého průmyslu to platí dvojnásob. Vždyť v tomto odvětví existuje vysoká intenzita práce, zvláště vysoká směnnost v porovnání s jinými resorty, a přitom v odvětví lehkého průmyslu pracují většinou ženy. V textilkách, přádelnách, tkalcovnách je nadměrná hlučnost, vlhkost nebo prašnost a vysoký podíl přesčasové práce. Některé závody dosahují až -10 %, mají nižší výdělky než je celostátní průměr, a zejména než je průměr u organizací jiných oborů. Nabídka pracovních míst snad s výjimkou Jihočeského a částečně Východočeského kraje v rámci jednotlivých okresů převyšuje poptávku. Lidé snadno najdou zaměstnání s vyšším platem a snazšími podmínkami.

Jedna z rozhodujících cest, která musí řešit a odstranit současné nedostatky, je v komplexní koncepční práci. Pracující, podniky i VHJ očekávají od resortu dlouhodobou koncepci rozvoje s plánovitým řešením úkolů resortu, nikoliv operativní východiska z roku na rok, nebo i v průběhu roku. V současné době se projednávají nové zásady komplexního experimentu k posílení ekonomické samostatnosti a odpovědnosti organizací. Tyto zásady by měly nahradit stávající stimulaci na vývozech a další experimenty. Mají být koncepčnější a měly by mít trvalejší charakter. Tak velké ekonomické celky, jaké jsou VHJ a celý resort čítající přes půl miliónu pracovníků a přes 155 mld Kčs výroby, musí mít ekonomická pravidla s dlouhodobou perspektivou.

Přesvědčili jsme se, že na řadě podniků mají zpracovanou koncepci, jak nastálé problémy řešit a některé k realizaci již přistoupily. Plnou podporu tomuto úsilí věnuje nové vedení resortu a k zodpovědnosti vede i podřízené VHJ.

Koncepce řešení je však jedna věc a její realizace druhá A v té právě letošní rok ukázal, jaké jsou ještě slabiny, pro které se resort průmyslu nedokázal vyrovnat s letošním plánem. Jsou známé podnikům, VHJ, resortu i objektivním orgánům. Jde tedy o to vyvodit z nich pozitivní závěry, neopakovat je a zabránit jejich vzniku. To si myslím je nejen možné, ale především nutné.

Vážené soudružky a soudruzi, problematice resortu MP věnuje náš výbor stálou pozornost. Z řady skupinových i individuálních průzkumů poslanců i z jednání výborů víme, jaké úsilí pracující resortu vyvíjejí za splnění plánu. Víme také, že resort má řadu rezerv, a že sleduje a prosazuje opatření ke snížení nezajištěnosti plánu. Tato opatření sledují všechna problematická místa v plánu, v nichž se resortu nedaří.

Ve výrobě zboží musí resort zabezpečit projektované parametry staveb, kde jejich neplnění vyplývá ze subjektivních příčin. Musí intenzifikovat vybrané výroby a urychlit některé modernizační akce lehkého průmyslu. Je nutné, aby prohloubil normotvornou činnost v oblasti spotřebních a kapacitních norem. Pro dodávky do tržních fondů musí zajistit změnu struktury výroby s cílem vyššího naplnění dosud neuspokojených potřeb vnitřního obchodu.

Bezpodmínečně musí zajistit zvýšení podílu dodávek mimořádné jakosti a realizaci opatření přijatých Vládním výborem pro zásobování vnitřního trhu. Pro zajištění efektivnějšího vývozu do NSZ zlepšit strukturu vyváženého sortimentu, urychlit modernizační akce exportními výstupy a v souladu s vývozními programy musí urychlit vývoz dalších výrobních komodit.

V této souvislosti je třeba zvýraznit potřebu kvality výrobků. Na jedné straně je velká část výrobků kvalitních, splňujících funkční, technickou i estetickou stránku, s nimi jsou zákazníci spokojeni, na druhé straně jsou výrobky, u nichž se příčiny reklamací stále opakují. Jde o nedodržování technologie zpracování, špatnou povrchovou úpravu, materiálové a konfekční vady, poškozování při expedici a přepravě atd.

Již vůbec by se neměly vyskytovat případy nekvalitních výrobků určených k vývozu. Dnes je u některého spotřebního zboží konjunktura, leckde se maličkosti prominou, ale do budoucna to poznamená náš odbyt. Varující je skutečnost, že za posledních 10 let poklesl náš podíl na světovém vývozu např. u bižuterního oboru z 10 % na 8 % a stále klesá. Často k tomu přispívá snaha o úsporu nákladů, která vede ke zhoršení kvality. To není ovšem jen problém bižuterní výroby, tyto tendence se projevují i jinde v jiných odvětvích. I při snižování nákladů v podnicích by mělo být jako provořadé celospolečenské hledisko.

Pro snížení neinvestičních dovozů z NSR je třeba, aby resort zpevnil normy spotřeby devizových surovin a zejména zpřísnil hospodaření se zásobami z dovozu.

Bude nutné zavést regulaci devizově náročných výrob. Splnění těchto záměrů pomůže resortu zlepšit ukazatel jak v upravených vlastních výkonech, tak i zisku. Za účinné pomoci ostatních resortů se musí podařit splnit plán resortu, splnit závazek vůči státnímu rozpočtu tak, aby naše společnost získala prostředky nutné pro urychlení sociálně-ekonomického rozvoje.

I když jsme si vědomi, že problémů je dost, ale protože se zná jejich řešení, jako zpravodaj kapitoly ministerstva průmyslu doporučuji vám, soudruzi poslanci a poslankyně, projednávané zákony schválit. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Jaroslavu Šafaříkovi. Slovo má poslanec Josef Podlešák, připraví se poslanec Antonín Zicha.

Poslanec Josef Podlešák: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, při nástupu do 8. pětiletky se často hovoří o výsledcích sedmého pětiletého plánu. V určitém smyslu je to oprávněné, neboť jeho výsledky i nástup v jeho druhé polovině k obnovení dynamiky je významným základem pro nynější pětiletý plán.

Rozhodující však je, a na to se někdy zapomíná anebo nedoceňuje, že současné úkoly jsou kvalitativně náročnější a složitější. Tyto cíle vyžadují, aby byly založeny, ale hlavně realizovány progresívní změny ve prospěch zpracovatelských odvětví. Ne vždy si však plně uvědomujeme, že řídící a plánovací činnost bude třeba uskutečňovat tak, aby tyto změny byly podloženy i změnami vnitroodvětvovými a vnitrooborovými.

Přestože již rok plníme úkoly osmého pětiletého plánu, je nutné konstatovat, že příprava na řadu úkolů nebyla dosud ve všech případech završena a dotažena. To se v odpovídajícím rozsahu týká také zemědělství, potravinářského průmyslu, lesního a vodního hospodářství.

Z toho vzniká celá řada diskusí při projednávání a zabezpečování plánovaných úkolů. To se také projevilo i při jednání na našem výboru, neboť je to odraz toho, co se děje ve volebních obvodech. přitom se obvykle argumentuje nedobilancováním materiálů, surovin, energie, výrobních kapacit, financí, úvěrů atd.

V řešení těchto věcí je zvláštnost, složitost a náročnost současných úkolů. Myslím, že ti, kteří se snaží změkčit si podmínky, si plně neuvědomují, že je třeba tuto náročnost vyřešit ve výrobě, jinak budou ohrožena tempa rozvoje naší ekonomiky.

při jednání ve výboru jsme zdůraznili, že rozhodující i na úseku výživy, lesů i vodního hospodářství je uplatňování vědeckotechnického pokroku, zlepšování řízení a zvyšování odpovědnosti.

Proto úsilí pracujících v těchto odvětvích bude orientováno na využívání výrobních prostředků, na zdokonalování technologií i na hospodárnost ve spotřebě surovin a energie.

Plně si uvědomujeme, že osmý pětiletý plán v oblasti zemědělsko-potravinářského komplexu sleduje další posilování celkové soběstačnosti ve výrobě potravin především na základě přednostního růstu výroby rostlinné.

V potravinářském průmyslu toto úsilí bude orientováno na další zlepšování kvality, sortimentu a trvanlivosti potravin. Bez toho by se jistě nepodařilo splnit zvýšení hrubé zemědělské produkce o 6,8 % při dané efektivnosti a hospodárnosti.

Proto mimo pozornosti věnované dovnitř těchto odvětví bude sledováno i prohlubování spolupráce s dodavatelskými odvětvími. Vycházíme totiž z toho, že zabezpečování investiční výstavby potravinářského průmyslu a zemědělství bude třeba realizovat na vysoké světové úrovni. Dnes se nelze smiřovat s tím, aby byly dodávány některé traktory a nářadí, které mají vyšší spotřebu, než ty, které byly dodávány dříve. To by působilo proti hospodárnosti ve spotřebě energie.

V potravinářském průmyslu máme dobré příklady, že lze stavět i rychle. Tak například cukrovar v Hodoníně byl vystavěn za dva roky. To bohužel však nemůžeme říci o cukrovaru v Kopidlně.

To je jedna stránka věci. Myslím, že podmínkou pro uplatňování vědeckotechnického rozvoje bude hlubší projednávání technologických linek a strojů s dodavateli, aby plnili odpovídající potřeby současného náročného vývoje zemědělství i potravinářského průmyslu.

Soudružky a soudruzi poslanci, již řadu let je uplatňována nová zdokonalená soustava v zemědělství. Jejím cílem je vyrábět tolik a takový sortiment zemědělské produkce, který je třeba pro vnitřní, případně i zahraniční trh.

Pozitivní na tom je to, že organizace, které zásobují vnitřní trh mohou nárokovat a přímo smluvně zajišťovat to množství potravin a zemědělských surovin, které je pro naší společnost zapotřebí.

Tato forma plánování a řízení zemědělské výroby přispívá k větší samostatnosti státních statků i JZD. Současně rozvíjí jejich iniciativu a umožňuje jim realizovat výrobu, pro níž mají klimatické, půdní, investiční, ale i kádrové podmínky.

Samozřejmě ne vše se ještě daří. Musíme říci, že i zde je řada rezerv. Přesto však si myslím, že můžeme konstatovat, že zemědělsko-potravinářský komplex přispěl k stabilizaci vnitřního trhu.

Přes tyto pozitivní jevy jsou však některé věci, kterým bude třeba věnovat pozornost. Mám na mysli např. otázku lnu. Zemědělství) o vyrábí dost. Realizovalo požadavky plánu, tj. nároky společnosti. Ale výroba tohoto množství zřejmě činí zpracovatelskému průmyslu potíže. Čili len se vyrábí na sklad a jsou ho několikaleté zásoby. Myslím proto, že budeme naši pozornost zde orientovat na to, aby se ani zemědělská produkce takto bez zabezpečení užití nevyráběla. Jsou i jiné příklady ne zcela domyšlených výrob, kdy jedna část produkce je žádána a to, co je nutné s ní současně vyrobit nemá užití. Např. chov ovcí. Vlnu potřebujeme, ale pro skopové maso není dostatečný odbyt.

V tomto směru výbor doporučil věnovat neustálou pozornost prohlubování dodavatelsko-odběratelských vztahů, zejména s vnitřním obchodem. Vycházel z toho, že toto je politicky citlivá a důležitá oblast pro další rozvoj naší životní úrovně.

Vážná i nadále zůstává otázka s obaly a obalovou technikou pro potravinářský průmysl. Jsou to věci všeobecně známé, a několikrát zde řečené. O nich nechci podrobněji hovořit.

Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych svoje vystoupení ukončit doporučením, abychom schválili na dnešním jednání předložený návrh pětiletého plánu rozvoje ČSR.

Současně však bych chtěl říci, že pro jeho splnění bude třeba řešit v zemědělsko-potravinářském komplexu, v lesním a vodním hospodářství celou řadu otázek. Hledat nové přístupy k ještě rozhodnějšímu nástupu do intenzifikačního procesu.

Myslím, že se to může podařit při dalším zlepšení uplatňování vědeckotechnického pokroku a při zdokonalování dodavatelsko-odběratelských vztahů.

To budeme sledovat ve výboru i ve svých volebních obvodech při realizaci svého podílu na plnění úkolů, které před nás vytýčil XVII. sjezd KSČ. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci soudruhu Josefu Podlešákovi. Slovo má poslanec Antonín Zicha.

Poslanec Antonín Zicha: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, při jednání o kapitole ministerstva stavebnictví ČSR na rok 1987 jsme konstatovali, že ve stavební výrobě byl plán stavebních prací splněn na 100,2 %, snížil se podíl materiálových a jiných nákladů. V příznivém trendu pokračovalo také plnění plánu v průmyslové výrobě, která byla značně překročena. Do konce listopadu bylo předáno 21,5 tisíce bytů a ke splnění celoročního úkolu jich zbývá 3, 5 tisíce dokončit. Potěšitelné je, že v Praze byly letošní plánované byty včetně loňského skluzu předány již v listopadu tohoto roku. Úkoly příštího roku navazují na dosavadní pozitivní vývoj v rozhodujících částech plánu.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP