Středa 10. prosince 1986

Návrh rozpočtu na příští rok dále předpokládá, že přírůstku zisku bude dosahováno z 82 % poklesem nákladů, zejména materiálových, z 18 % růstem výkonů. I letošní rozpočet kalkuloval s podobnými relacemi, ale přírůstku zisku je dosud docilováno pouze z 50 % snižováním nákladů a z 50 % růstem výkonů. Je to ještě nepříznivější relace, než byla za srovnatelná období dosahována v průměru let 1983 - 1985.

Náročně je pro příští rok stanoven i úkol ve snižování celkové nákladovosti výkonů o 1,14 %. V úspoře celkových nákladů se má z 95 % promítnout úspora materiálových nákladů. Letos ale dochází k tomu, že proti ročnímu plánem uvažovanému snížení celkové nákladovosti o 1,1 % bylo docíleno za tři čtvrtletí snížení pouze o 0,25 %, a je to způsobeno především neplněním záměrů ve snižování materiálových a i finančních nákladů. Největší odchylky jsou u ministerstva průmyslu a dále u ministerstva zdravotnictví.

Mohl bych uvádět další ukazatele a čísla finančního hospodaření hovořící o tom, jak se nám v letošní roce daří někde lépe a někde hůře plnit stěžejní záměry v efektivnosti a intenzifikaci naší ekonomiky.

Skutečný vývoj má za následek, že ve státním rozpočtu vzniká neplánovaný schodek mezi příjmy a výdaji a je ohrožena jeho vyrovnanost.

Tato situace nás musí mobilizovat ke společnému úsilí hledat a nacházet úspěšné řešení problémů všude, kde se objevují. K tomu je nezbytným předpokladem analýza skutečného vývoje, jeho tendencí a specifikace příčin nedostatečných výsledků. Jednání výborů ČNR a poznatky poslanců na ně poukazují a měly by sloužit jako jeden ze zdrojů informací pro odpovědné pracovníky resortů a vlády při hledání nápravy.

V souvislosti s letošním rokem i s úkoly příštího roku jsme ve výborech i v předsednictvu ČNR velmi zevrubně sledovali výsledky ministerstva průmyslu ČSR. Jsou, myslím, z hlediska příčin velmi poučné jak pro velkou většinu odpovědných vedoucích pracovníků resortu, tak i pro nadresortní orgány vlády naší ČSR.

Dokumentují velmi názorně, že k náročnějším úkolům intenzifikace nelze přistupovat postaru, že je nelze plnit bez výrazného zapojení a využívání vědeckotechnického pokroku ve výrobě. V tom měl a má celý resort zpoždění, které by se projevilo bez ohledu na plánem stanovené úkoly. Náročným plánem však bylo toto zpoždění jen zvýrazněno.

Jedna z hlavních příčin zpoždění je podle našeho názoru v tom, že vedení resortu a řídící články jednotlivých VHJ nevytvářely včas základní předpoklady pro zvládnutí náročného přechodu do 8. pětiletky. Problémy se dnes koncentrují do finančního plánu a k jejich řešení je nezbytná pomoc všech zainteresovaných resortů, tedy i České plánovací komise a ministerstva financí ČSR. přes převažující podíl subjektivních vlivů nelze odpovědnost za daný stav podle našeho názoru uzavřít jenom v rámci resortu samotného.

Na příkladu oborového podniku Svit Gottwaldov je možné uvést typické potíže řady podniků a zároveň dokumentovat složitost jejich řešení. Především jde o nedostatek pracovníků pramenící z neatraktivnosti intenzivní práce u pásové výroby, zaostalého strojního vybavení, nedostatečných sociálních podmínek a neodpovídajícího mzdového ohodnocení.

K zabezpečení plánovaných výrobních úkolů hledal podnik doposud cesty v přesčasové práci, sobotních směnách, přijímání zahraničních pracovníků, brigádních výpomocech technickohospodářských pracovníků ve výrobě, ale i v kooperacích, dokonce v některých JZD i v jiných zemích. Průvodními jevy zákonitě bylo zvyšování nákladů, zhoršování kvality, poruchy v rytmičnosti výroby apod. Současná míra opotřebení základních prostředků o.p. Svit je 56 %. Závěry XVII. sjezdu KSČ ukládají modernizovat vybraná odvětví spotřebního průmyslu, mimo jiné i výrobu obuvi. Rozpis investic na 8. pětiletku však v podniku zůstává na úrovni předchozí pětiletky, během které došlo ke značnému zhoršení míry opotřebení základních prostředků. Zkracuje se limit zahajovaných staveb a v rámci tří jmenovitých plánovaných investičních akcí na pětiletku o rozpočtových nákladech nad 10 mil. Kčs jsou dvě čistírny odpadních vod. Přitom limit na akce o rozpočtových nákladech do pěti mil. Kčs, které podnik může zajistit ve své režii, pokrývá jen 25 % potřeby. To neumožňuje pochopitelně vytvářet podmínky pro využití strojů z modernizačních akcí.

Přesto vše jsou i zde značné rezervy. Podniku se nedaří zvládnout řízení výroby ani technického rozvoje na potřebné úrovni, jsou nedostatky ve využívání nové techniky a projevují se i nedostatky ve využívání pracovní doby. Vlivem reklamací zahraničních odběratelů dochází i ke ztrátám zahraničních zakázek.

Prakticky stejně bych mohl mluvit na základě našich poznatků o oborovém podniku Karlovarský porcelán, o podnicích Bavlnářského i vlnařského průmyslu apod. Hovořím o tom, soudružky a soudruzi, tak podrobně proto, abych dokumentoval současnou situaci několika desítek podniků MP ČSR, jak ji registrujeme ve svých volebních obvodech a jak o nich hovořili naši poslanci. V podobné situaci jsou však i mnohé podniky jiných resortů.

Jde o politicky velice citlivou situaci, kdy řada podniků, protože neplní plánem stanovené ukazatele, se dostala do obtížné finanční situace, překračuje použitelné mzdové prostředky a půjčuje si na mzdy.

Z hlediska pracovních kolektivů těchto podniků však jde o působení negativních vlivů, které jsou z valné části mimo jejich dosah a které nemohou ovlivnit.

Poslanci proto naléhavě požadovali, aby řešení těchto otázek byla příslušnými orgány věnována prvořadá pozornost. Nechceme dopustit, aby v dalším období se opakovaly stejné problémy.

Z hlediska těchto zkušeností mám k návrhu rozpočtu některé poznámky.

V plánovaných příjmech počítá návrh s řadou mobilizačních položek a přesto se nepodařilo zcela pokrýt některé akutní potřeby české ekonomiky.

Uplatňuje se dodatkový odvod ze zisku, jak o něm hovořil už soudruh ministr, jehož objem se předpokládá ve výši 2,5 mld Kčs. To nadále posiluje přerozdělovací procesy a v rozporu s přijatými zásadami finanční politiky potlačuje chozrasčotní principy.

Jak jsme byli informováni, měnový plán na příští rok počítá spíše s omezováním úvěrů a se zapojováním vlastních zdrojů hospodářských organizací pro financování jejich potřeb. Domníváme se, že zde je nutno postupovat koordinovaně tak, aby se nezužoval finanční prostor pro podnik natolik, že by předem potlačoval jejich možnou iniciativu.

Středem oprávněné pozornosti poslanců při posuzování úkolů příštího roku jsou investice. Existující problémy se odrážejí plně i v návrhu rozpočtu a potvrzuje to naše poznatky, že zde se situace ve srovnání s minulými lety příliš nezlepšila.

Dokladem je mimo jiné i skutečnost, že proti původním 4 % rozpočet na příští rok počítá s nekrytím 6% plánovaného objemu investic hospodářských organizací. Předpokládá se, že tyto investice budou financovány z nadplánovaných zdrojů, které si chozrasčotní sféra během roku vytvoří.

Chtěl bych zdůraznit, že jde o systémový nedostatek, který musí být eliminován vysoce koordinovaným přístupem banky, MF ČSR i ČPK během roku. Není možné připustit, aby z tohoto důvodu vznikaly nejasnosti např. ve financování některých stěžejních akcí, plánovaných k zahájení pro rok 1987. Na takové případy jsme při svých průzkumech narazili.

V jednání výborů rovněž odezněly kritické poukazy na to, že se již v samotném plánu na příští rok nepodařilo vytvořit všechny předpoklady pro zastavení poklesu účinnosti základních fondů. Signalizuje to zvýšení podílu odpisů na výkonech, které je v rozpočtu zakotveno.

Rizika jsou spojena, jak konstatovali poslanci při jednáních výborů, i v naplňování záměrů daně z obratu, jejíž objem stagnuje. Souvisí to bezprostředně s kvalitou zabezpečení potřeb obyvatelstva na vnitřním trhu. plánovitě zakládáme růst osobní spotřeby obyvatelstva, ale pokud se nevypořádáme energičtěji než dosud s kritizovanými nedostatky mezi obchodem a výrobou, nezlikvidujeme neprodejné zásoby zboží v obchodech a nenahradíme je žádanými výrobky především průmyslového spotřebního charakteru, nevytvoříme základní předpoklad pro realizaci vytyčených záměrů.

Je třeba ocenit, že přes uvedené potíže vytváří návrh rozpočtu prostor ke stimulaci rychlejšího zavádění výsledků vědeckotechnického rozvoje do výroby, že počítá i pro příští rok s rezervou na intenzifikaci oprav a údržby spojených s modernizací základních prostředků. Jak ukazují letošní poznatky, podniky této možnosti využívají velice opatrně. Tento opatrnický přístup, který je často kritizován, je ovšem nežádoucím způsobem podporován neustálým odčerpáváním většiny zdrojů z chozrasčotní sféry a přes zdůrazňování důležitosti pětiletky dosud uplatňovaným způsobem hospodaření v rámci ročního plánu a rozpočtu.

Soudružky a soudruzi, na společném jednání ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet za účasti delegátů z ostatních výborů ČNR jsme konstatovali, že i když napjatost mezi příjmy a výdaji si vyžaduje odsunout některé záměry ve společenské spotřebě, návrh rozpočtu vytváří nezbytné předpoklady pro zabezpečení dalšího rozvoje životní úrovně obyvatelstva v duchu závěrů XVII. sjezdu KSČ.

Plně podporujeme, že při zpracování návrhu rozpočtu byl dán důraz na zabezpečení prostředků nutných k financování ekologických akcí a opatření. Potřeba v tomto směru je známá, a je proto nezbytné daných možností bezezbytku využít a hledat všechny cesty k jejich rozšíření.

I v rozpočtech národních výborů, jak je z návrhu patrné, jsou vytvářeny základní předpoklady pro uspokojování plánovaných potřeb společenské spotřeby, pro zabezpečení investičního plánu atd., i když je třeba vidět, že např. v komplexní bytové výstavbě nestačí národní výbory zajišťovat plánovitý proporcionální rozvoj, zejména v občanské vybavenosti.

Mobilizační úkoly jsou uloženy hospodářským organizacím řízeným národními výbory ve snižování materiálové náročnosti výkonů. Zde jsou podle našeho názoru rizika v nežádoucích dopadech na spokojenost obyvatelstva, a proto je nezbytné vývoji věnovat mimořádnou pozornost.

I v rozpočtech národních výborů jsou některé otevřené problémy. Poslanci poukazovali např. na nedostatečné příděly do fondu oprav organizací řízených národními výbory. Zde mám konkrétně na mysli údržbu a opravy bytového fondu a dalších potřebných základních prostředků. Národní výbory se tím dostávají do složité situace, kterou potom nejsou v konkrétních případech samy mnohdy schopny řešit.

Soudružky a soudruzi poslanci, přes všechna kritická slova na adresu projednávaného návrhu jsem si plně vědom složité situace, ze které ministerstvo financí hledalo východiska.

Celý návrh dokládá, řečeno slovy 4. zasedání ÚV KSČ, že prvořadým zájmem je řešit všechno, co se týká života lidí. Ukazuje však zároveň i přímou podmíněnost v úrovni uspokojování našich potřeb výsledky naší společné práce.

0 konečném úspěchu se bude rozhodovat především ve výrobních podnicích, bude o něm rozhodovat dobré hospodaření s rozpočtovanými prostředky ve volebních obvodech. Uvědomělým a angažovaným přístupem musíme k úspěšným výsledkům přispět i my, poslanci. Znalost celospolečenských potřeb i reálných možností jejich uspokojení nám k tomu významně napomáhá. Návrh státního rozpočtu je proto třeba přijmout a sjednotit se k jeho co nejlepšímu plnění. Vláda, a jejím prostřednictvím ministr financí, mají široké zmocnění pro to, aby dosud otevřené otázky optimálně během roku řešily.

Doporučuji proto, jako společný zpravodaj, aby Česká národní rada schválila vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČSR na rok 1987 ve znění, které vláda předložila.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji společnému zpravodaji poslanci Mrázkovi za zpravodajskou zprávu.

Soudružky a soudruzi, do rozpravy se zatím přihlásili poslanci: Štefan František, Šafařík Jaroslav, Podlešák Josef, Zicha Antonín, Meier Josef, Prchal Josef, Fleyberk Jiří, Kuběna Rudolf, Sobotová Marie a Šenkýř Miroslav.

Zahájíme nyní rozpravu. Slovo má poslanec František Štefan, připraví se poslanec Jaroslav Šafařík.

Poslanec František Štefan: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, úkoly, tak jak jsou stanoveny v 8. pětiletém plánu, představují svým rozsahem a novostí vstup do kvalitativně nové etapy hospodářského a sociálního rozvoje. Nebude jistě snadnou záležitosti naplnit především kvalitativní ukazatele, jak o nich hovořil místopředseda vlády soudruh Krč. Ukazuje se totiž, že cesta jejich realizace, založená převážně na úsporných opatřeních a mobilizaci rezerv, sice nadále existuje, ale postupně je vyčerpávána. Nezbývá než volit spolu s organizačně úspornými opatřeními aktivní přístup založený na nových technologických postupech, nové organizaci práce, inovacích, v souhrnu řečeno na realizaci vědeckotechnického pokroku v jeho plné šíři. Na tom je také pětiletý plán založený a jiným způsobem nelze jeho úkoly v podstatě splnit.

Z toho pohledu jsme také ve výboru ČNR pro školství a vědu věnovali pozornost při projednávání obou vládních návrhů zákonů. Doporučili jsme je ke schválení s konstatováním, že bude nutno některé nepokryté, ale přitom významné položky např. u ministerstva školství ČSR ještě dořešit. Zároveň jsme si ověřili, že prostředky vkládané do technického rozvoje budou ve sféře vlády ČSR bezesporu využívány efektivněji než v pětiletce minulé. Má na tom zásluhu i náročnější přístup pracovníků České komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj při tvorbě plánu. Je to však příliš málo, aby se změnila celková situace v urychlování vědeckotechnického pokroku žádoucím směrem ve prospěch výrazného zvýšení efektivnosti celého národního hospodářství.

Mnohokrát bylo v souvislosti se závěry XVII. sjezdu KSČ zdůrazněno a podtrženo, i na nedávném skončeném 4. zasedání ústředního výboru naší strany, že je nutno prosadit nové přístupy i do řízení vědeckotechnického rozvoje na všech jeho úrovních. praxe nám totiž potvrzuje, že ty dosavadní se zřejmě blíží k hranici svých možností. Sotva lze očekávat, že pouze náročností při zadávání a realizaci výzkumných programů v rámci dosavadních intencí se zabezpečí zásadní obrat v intenzifikaci národního hospodářství.

Komplexní program vědeckotechnického pokroku členských zemí RVHP do roku 2000 pozitivně ovlivňuje zaměření a motivaci technického rozvoje. Skutečností však zůstává, že rozhodující objem výzkumných programů a inovačních záměrů je stále řešen v kompetenci podnikové a resortní sféry v podobě dílčích řešení.

Velmi těžko se prosazuje řešení komplexních nadresortních programů s vysokými národohospodářskými efekty.

Uvedu příklad: Bylo zjištěno, že realizaci programu CO 5, v němž jde o systémové snižování spotřeby tepla na vytápění pro vybrané druhy staveb, předpokládá úsporu přes 2 miliardy tera joulů energie a celkový přínos 139 miliónů korun. Lze jej uskutečnit využíváním lepších tepelně izolačních materiálů, nových tepelně izolačních oken, zlepšených otopných a regulačních systémů apod. Ve svých důsledcích by to vedlo k 20 procentnímu snížení spotřeby tepla pro vytápění objektů. Resortní zájmy však v tomto případě brání úzké komplex ní spolupráci při zabezpečování zdrojů a při organizačním meziresortním propojení tohoto programu. Pro stavbaře je to příjemná změna programu, kdy budou muset měnit některé prvky, naroste poněkud složitost staveb, změní se některé dodavatelsko-odběratelské vztahy, vyvstanou problémy, jak se dostat do cenových limitů.

pro jednotlivé dodavatele z různých resortů to představuje vývoj nových výrobků, který je samozřejmě zatížen výzkumnými i výrobními riziky, a pokud není prosazena lukrativní cena za tyto výrobky, zájem potencionálních výrobců o jejich výrobu je jen malý.

Velkou energetiku tato záležitost momentálně netlačí, protože úspory tepla budou nabíhat dlouhodobě. Mohou dokonce v určité fázi vést ke komplikacím, pokud tato úspora přesáhne plánované nárůsty výroby a spotřeby energie, které se rovnají plnění plánu v odvětví energetiky.

Obdobný příklad lze uvést z oblasti výzkumu a výroby prvků vzácných zemin, které představují obrovskou základnu pro novou techniku v nejrůznějších výrobních a vědeckých oborech. Ve výboru jsme si ověřili na základě studio, kterou zpracovala Česká komise VTIR, že se nabízí možnost širokého využití vzácných zemin s ročními efekty v národním hospodářství několik desítek miliard korun. Zainteresovanost jednotlivých resortů však má pouze opět dílčí charakter a neodpovídá obrovskému národohospodářskému významu této problematiky.

Uvedené příklady dokumentují, že zájem na realizaci řady vědeckotechnických programů je nedostatečný, především pokud jde o komplexní nadresortní programy, kde chybí potřebná závaznost, ale které právě mají mimořádný národohospodářský efekt.

Nadále také přetrvává určitý paradoxní jev. Slovně se k vědě technice hlásíme, oceňujeme ji jako spotřebitelé, ale jako výrobci leckdy zaujímáme opačné postoje.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP