Úterý 10. května 1938

Předseda (zvoní): K této věci je přihlášen řečník, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášen je řečník na straně "proti", p. posl. dr Pješčak. Dávám mu slovo.

Posl. dr Pješčak (rusky): Slavná sněmovno!

Projednáváme osnovu zákona o sjednání souladu mezi veřejnými knihami, pozemkovým katastrem a skutečnou držbou v zemi Slovenské a Podkarpatoruské. Z této příčiny chci jménem ruských autonomistů na Podkarpatské Rusi a východním Slovensku ukázati i na to, že není ani soulad mez i ústavní listinou a skutečných stavem věcí. Tak na př. ústavní listina zaručuje svobodu slova a tisku, ale při tom užhorodská censura nemilosrdně zabavuje oposiční časopis "Russkij Věstnik".

V čísle ze dne 8. května t. r. zabavila censura v časopise "Russkij Věstnik":

"Hříchy koalice jsou neodpustitelné, neboť nesporným faktem jest, že:

a) vaše vládní koalice (hlavně její tří vedoucí strany: agrární, soc.-demokratická a nár. socialistická) během dvaceti let byla by mohla uskutečniti autonomii Podkarpatské Rusi (které vyžádáte), kdyby byla chtěla;

b) vaše koalice nechtěla během dvaceti let splniti ustanovení saint-germainské mezinárodní smlouvy, týkající se Podkarpatské Rusi, a nepřála si toho, ba ani dnes toho nechce a si nepřeje;

c) díky vaší koalici má karpatoruský lid v hranicích svého autonomního území méně práv než národnostní menšiny, neboť zatím co od Chebu skoro až k Brnu a Praze na každé vesnici a v každém městě úřaduje se pro německý lid německy, v autonomní Podkarpatské Rusi se ve všech úřadech pro ruský lid úřaduje výlučně česky; národnostním menšinám se zajišťuje poměrná účast ve státních úřadech, o čemž u nás právě vaše koalice nechce ani slyšeti, ruští úředníci v úřadech autonomního území tvoří sotva 3 až 12 % všeho úřednictva, ale i v tom případě nikoliv jako přednostové úřadů, nýbrž jako podřízení českému vedení, podrobení české klasifikaci a úplnému počešťování a konec konců duševnímu zotročení;

d) vaše koalice podnítila na Podkarpatské Rusi jazykový svár, zavedla do našich škol zmatek a trojjazyčnost, s tím zároveň i negramotnost, nenávisť a bratrovražednou válku;

e) vaše koalice vehnala podkarpatoruský lid do hospodářské a sociální zkázy, neboť pauperisace obyvatelstva autonomního území se provozuje po etapách od samého počátku záměrně a vědomě. Takovými etapami byly: výměna peněz (starých rakousko-uherských bankovek), kterou vláda obohatila státní pokladnu _ podle slov ministra financí o 314 milionů Kč, desátek, na němž se vybralo v zemi přes 1000 milionů Kč, a potom přišla peněžní inflace, při čemž bylo povoleno lidu získati "pro hospodářské povznesení země" ve všech českých bankách "výhodné" půjčky, a potom byla zavedena postupná deflace s tím úmyslem, aby lid nemohl nikdy splatiti své dluhy bankám, neboť příjmy z občanova majetku často nestačily ani na to, aby poplatník přesně splácel stále zvyšované daně a dávky. Pauperisace pokračovala a prohlubovala se dále snížením platu dělnictva pod životní minimum, při čemž největší význam měla právě ředitelství státních lesů, která upravují platy dělnictva; [ ] (viz parlamentní řeč posl. Bródyho v rozpravě o státním rozpočtu na r. 1938), nemluvě již o tom, že pozemková reforma, provedená na pozemcích autonomního ruského území rozdělila půdu tak, že na př. ze 27 "zbytkových statků" ani jeden nebyl přidělen karpatskému Rusovi (jen jediný dr Petrigalla měl "zbytkový statek", který však odkoupil od Čecha), a dále 122 usedlostí po 30 ha (50 jiter) bylo rozděleno rovněž cizincům, zatím co verchovinské obyvatelstvo i dnes po tisících přichází k úřadům s prosbou, aby mu byla přidělena půda. [ ].

Vaše širší koalice: dr Bačinský, Révay, dr Braščajko a všichni jiní přívrženci vlády utvořili ke zřízení továrny na umělé jedlé tuky (ceres) spolek "Verchovina" a za koncesí vy, pánové, dr Bačinský a posl. Révay s razítkem "Stálý výbor koalovaných stran na Podkarpatské Rusi" běhali jste více než půl roku, a ačkoliv jste kromě značky své koalice předložili ministerstvu i doporučení p. guvernéra Hrabara a pp. biskupů užhorodského A. Stojky, prešovského Pavla Gojdiče a mukačevského pravoslavného Damaskina, přece jste nepřiklonili srdce vlády k vašemu dílu, a tak koncese na zřízení továrny spolku "Verchovina" udělena nebyla. Nyní prý je zřejmo již i vám, že se pražské ústředí vaší koalice dobrovolně neodhodlá souhlasiti s tím, aby na "autonomním území Rusů na jih od Karpat" dělaly ruské továrny konkurenci továrně židovské a velkým českým továrnám.

Koalice se zkompromitovala. Všechny banky na Podkarpatské Rusi jsou v českých a židovských rukou - i poslední, jediná ruská banka, díky koaliční finanční politice, byla nucena zříci se své samostatnosti, likvidovati a státi se pobočkou české Legiobanky - přičemž 1/3 verchovinského obyvatelstva jest odkázána na milost Červeného kříže.

V téže době se všechna bohatství autonomní země jako sůl a dříví vykořisťují pro historické země a to bez jakékoliv ruské kontroly, jen proto, že jsou Rusové, kteří s tím souhlasí, protože v koalici, která to vše fakticky vykonává, oni svou přítomností to vše kryjí a schvalují.

Těmito lidmi, pánové, jste vy, k nimž se obracíme se svou výzvou, dovolávajíce se vašeho ruského národního citu a vašeho rozumu. Vaše odpověď na naši výzvu nás bohužel nutí konstatovati, že se stále ještě příliš brzo obracíme na vás, neboť vy stále ještě nevidíte a neslyšíte, co se děje kolem vás.

Konstatujeme, že vy i do dneška slyšíte jen velení českého správního aparátu vaší strany, a proto vás nemůžeme přesvědčiti, nehledě k tomu, že dnes již každý vidí a i vy sami vidíte, že jste se s t. zv."etapou" autonomie strašně zkompromitovali, neboť jak p. guvernér Podkarpatské Rusi, tak i vy, "stálý širší koaliční výbor" (Bačinský, Kugel, Zajíc, Révay, Špigel, Kossey, Ilma a Kekus) již dnes prosíte vládu, aby novelovala zákon č. 172/1937 Sb. z. a n. o právech a pravomoci guvernéra Podkarpatské Rusi (viz "Lidové noviny" č. 202 až 204). Prý se i vám již stalo zřejmým, že tímto zákonem nebyla Podkarpatské Rusi udělena autonomní práva zajištěná jí saint-germainskou mezinárodní smlouvou, nýbrž naopak, byla jí odňata práva a ta pravomoc guvernérova, kterou měl již dříve.

To vše již dnes vidíte, jenom nechcete a nehodláte to uznati.

Věříme, že přijde čas, kdy i to uznáte, ale obáváme se, že to bude pozdě, bude pozdě i přiznati se k tomu a ospravedlňovati to.

Nechť rozhodne plebiscit. To vše vám dáváme na vědomí na důkaz toho, že není nejmenší příčiny, abyste se osmělili přihlašovati nás v lůno vaší české strany nebo v lůno vašeho koaličního výboru, ve kterém i vy jste pouze statisty, neboť rozhodující slovo o tomto vašem výboru mají především importovaní sem z Čech Zajíc, Ilma a Kekus, a potom židé Chajim Kugel a Nuchim Špigel. Ale tím více příčin máte, aby se konečně ozvalo vaše svědomí a váš národní cit a abyste se podle příkladu zástupců jiných národů, hlavně Němců, postavili za životní zájmy, za práva svého lidu, aby bylo lze takto v jedné mohutné autonomní frontě všemi spojenými silami donutiti vládu republiky, aby dbala práv našeho autonomního území a vůle našeho ruského lidu, jako dbá vůle spojeného sudetskoněmeckého lidu.

Jsme pevně přesvědčeni, že jest to jediná správná cesta pro každého karpatského Rusa k ochraně životních zájmů našeho lidu, a proto jsme ochotni toto své přesvědčení s čistým svědomím podrobiti i nejširší kontrole našeho lidu tak, aby na "autonomním území Rusů" byl proveden plebiscit s otázkou: "Přeješ si, aby neprodleně byla provedena autonomie podle ustanovení saint-germainské mezinárodní smlouvy podle návrhu zákona Ústřední ruské národní rady, nebo souhlasíš s tím, aby všechno zůstalo tak, jak jest dnes?"

Předseda (zvoní): Pane řečníku, upozorňuji vás, že mluvíte o něčem naprosto jiném, než co je na pořadu schůze.

Posl. dr Pješčak (pokračuje): Takové rozhodnutí lidu přijmeme jako pro nás závazné. Ale dokud nebude proveden takový plebiscit, dále povedeme boj o úplnou nejširší autonomii "ruského území na jih od Karpat", správněji řečeno, o její provedení, a to bez vás, ba i proti vám, neboť pevně věříme, že se toho, co nám Bůh přisoudil a svět přiznal, domůžeme v čestném boji i proti všem nepřátelským silám.

Zůstáváme v hluboké k vám úctě."

V témž čísle zabavila užhorodská censura časopis "Russkij Věstnik" a to v článku "Příslušníkům koalice se třesou kolena".

"Bašta politiky českých stran se počíná otřásati a její úpadek je blízký. Vůdcům a agentům českých stran u nás se počínají třásti kolena, a to od spojení dvou ruských autonomistických stran. Ruští bratři dostávají rozum a soustřeďují své síly v jeden autonomistický tábor. Agenti českých stran se obávají takového tábora, neboť jejich vznešené a vše vychvalující pomoci jsou syti i ti Rusíni, které ještě do dneška české strany měly zapsány jako své přívržence. [ ]."

Jak je z toho zřejmo, užhorodský censor nedbá ústavně zaručených práv svobody slova a tisku, a proto já s tohoto místa rozhodně protestuji proti činnosti a svévoli užhorodského censora.

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji posl. dr Kosseyovi.

Zpravodaj posl. dr Kossey: Vzdávám se slova.

Předseda (zvoní): Pan zpravodaj posl. dr Kossey vzdává se slova.

Přistoupíme proto ke hlasování.

Osnova zákona má 17 paragrafů v 5 částech, nadpis zákona, nadpisy částí a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 17 paragrafy, s nadpisem zákona, s nadpisy částí a úvodní formuli podle zprávy výborové, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Podle usnesení předsednictva vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o niektorých opatreniach k zjednaniu vzájomného súladu medzi verejnými knihami, pozemkovým katastrom a skutočnou držbou v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 1335).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Kossey: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti vrch. stát. zastupitelství v Košicích v trest. věci posl. Vančo (tisk 967).

Zpravodajem jest p. posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!

Vrch. stát. zastupitelství v Košicích žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Vančo.

Imunitní výbor jednaje o této žádosti za vydání posl. Vančo pro přestupek urážky na cti podle §u 1 zákona čís. 108/33 Sb. z. a n. navrhuje posl. sněmovně, aby nedala souhlasu k trest. stíhání posl. Vančo.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Vančo.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Vančo.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Kleina (tisk 971).

Zpravodajem jest p. posl. Dvořák. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Dvořák. Slavná sněmovno!

Okr. soud trest. v Praze žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Kleina.

Imunitní výbor posl. sněmovny projednal tuto žádost za vydání jmenovaného poslance pro přestupek §§ 1 až 4 zákona čís. 108 1933 Sb. z. a n. a usnesl se navrhnouti, aby posl. sněmovna nedala souhlasu k trest. stíhání posl. Kleina.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Kleina.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Kleina.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti disc. rady advokátní komory v Praze v kárné věci posl. dr Neuwirtha (tisk 995).

Zpravodajem jest místo omluveného posl. dr Huly pan posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!

Imunitní výbor pojednal o žádosti disc. rady adv. komory v Praze za souhlas s kárným stíháním posl. dr Neuwirtha a usnesl se navrhnouti posl. sněmovně, aby žádosti disc. rady adv. komory v Praze ze dne 20. ledna 1937, č. Dis. 27/37 za souhlas s kárným stíháním posl. dr Neuwirtha nebylo vyhověno.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila ke kárnému stíhání posl. dr Neuwirtha.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti ke kárnému stíhání posl. dr Neuwirtha.

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti disc. rady adv. komory v Praze v disc. věci posl. dr Neuwirtha (tisk 1086).

Zpravodajem jest p. posl. Dvořák. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Dvořák: Slavná sněmovno!

Advokátní komora v Praze požádala za souhlas s disc. stíháním posl. dr Neuwirtha.

Imunitní výbor se usnesl doporučiti posl. sněmovně, aby této žádosti ze dne 23. listopadu 1936, č. Dis. 527/36 za souhlas s disc. stíháním posl. dr Neuwirtha nebylo vyhověno.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k disc. stíhání posl. dr Neuwirtha.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k disc. stíhání posl. dr Neuwirtha.

Tím vyřízen jest 7., poslední odstavec pořadu.

Sdělení předsednictva.

Stanovena lhůta výboru.

K návrhu předsedovu byla výboru rozpočtovému pro vládní návrh tisk 1341 stanovena hlasováním lhůta k podání zprávy do čtvrtka dne 12. května t. r. do 10. hod. dopol.

Z iniciativního výboru

ve schůzi konané dne 10. května 1938 přikázány k řádnému projednání návrhy výborům: živn.-obchodnímu tisky 1249, 1289;

zdravotnickému a rozpočtovému tisk 1256;

soc.-politickému a rozpočtovému tisky 1266, 1277, 1325;

brannému, ústavně-právnímu a rozpočtovému tisk 1278;

zemědělskému tisk 1293;

kulturnímu a rozpočtovému tisk 1306;

rozpočtovému tisk 1295;

zemědělskému a rozpočtovému tisky 1316 až 1319, 1323.

Předseda sdělil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve čtvrtek dne 12. května 1938 o 11. hod. dopol. s

pořadem:

1. Zpráva výboru rozpočtového podle §u 35 jedn. řádu o vládním návrhu zákona (tisk 1341) o soustavě drobných peněz.

2. Zpráva výboru branného o vládním návrhu zákona (tisk 1313), jímž se mění a doplňuje zákon o umisťování déle sloužících poddůstojníků (tisk 1348).

3. Návrh, aby senátu prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny k projednání usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1865-II) o četnickém kázeňském a kárném právu, odnětí četnické hodnosti, přeložení do výslužby v řízení správním a o umisťování superarbitrovaných četnických gážistů mimo služební třídy (tisk 2189-II).

4. Zpráva výboru imunitnímu o žiadosti vrch. štát. zastupiteľstva v Bratislave v trest. veci posl. Sidora (tisk 970).

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trest. v Praze v trest, veci posl. Rodovského (tisk 973).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti disc. rady adv. komory v Praze v kárné věci posl. dr Branžovského (tisk 1087).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti disc. rady adv. komory v Praze v kárné věci posl. dr Branžovského (tisk 1088).

8. Volba pořadatele posl. sněmovny.

Schůze byla skončena v 16 hod. 30 min.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP