Úterý 10. května 1938

Předseda (zvoní): Přistoupíme nyní ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 40 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášen je na straně "proti" p. posl. Slanský. Dávám mu slovo.

Posl. Slanský: Jménem klubu komunistických poslanců činím toto prohlášení:

Komunistická strana svolala na neděli 8. t. m. volební schůzi do Mnichova Hradiště. Když byla schůze zahájena, dostavil se na ni komisař politické správy s dvěma četníky a prohlásil, že provede kontrolu účastníků, zda všichni jsou voliči z místa. Prohlížel všechny přítomné, a poněvadž na schůzi bylo přítomno 5 osob, které sice byly voliči, ale z okolních obcí a kteří si přišli poslechnouti sen. Nedvěda, komisař přes protest sen. Nedvěda prohlásil schůzi za rozpuštěnou.

Odpoledne měl sen. Nedvěd druhou schůzi v Klášteře u Mnichova Hradiště. Sen. Nedvěd, poučen zkušeností z Mnichova Hradiště, dal už před schůzí odstraniti ze schůze všechny ty, kdož neměli voličského práva v této obci. Do schůze se dostavil opět komisař s četníky, který si s sebou přinesl seznam voličů, vyzvednutý u starosty obce, a počal podle seznamu prováděti kontrolu. Nenašel mezi účastníky žádného nevoliče, ale na konec se obrátil na sen. Nedvěda, a tázal se ho, zda má v obci volební právo. (Výkřiky komunistických poslanců.) Poněvadž sen. Nedvěd bydlí v Praze, nemůže míti v Klášteře u Mnichova Hradiště volebního práva. (Výkřiky komunistických poslanců.) Chtěl na schůzi jako referent, jako senátor zvolený za mladoboleslavskou župu svým voličům referovat. Ale poněvadž nemohl komisaři dáti kladnou odpověď, komisař pro účast sen. Nedvěda voličskou schůzi komunistické strany rozpustil. (Výkřiky komunistických poslanců.) To však není ojedinělý případ, který by snad vyplýval z toho, že okresní hejtman v Mnichově Hradišti je agrárník, který na 1. máje zakázal Dělnické tělocvičné jednotě účast v kroji, ale povolil kroje Selské jízdě. Dostali jsme zprávu z benešovského okresu, že tam obecní starostové obdrželi pokyn od okr. úřadu, že na volebních schůzích nesmí mluvit žádný cizí řečník, toliko místní volič.

Jménem svého klubu vznáším co nejostřejší protest proti tomuto pobuřujícímu postupu ministerstva vnitra. Nikdy, ani za císařského Rakouska, si nedovolil žádný sebe tupější byrokrat takto postupovat při volbách a takto si vykládat starý shromažďovací rakouský zákon z r. 1868, jímž se i tento postup odůvodňuje. Musel přijít teprve ministr vnitra dr Černý, příslušník agrární strany, za jehož režimu se praktikuje tento nepřátelský postup vůči dělnické straně. Ale za téhož min. dr Černého, v téže době dovolují úřady podřízené ministerstvu vnitra, aby přes platný zákaz schůzí pochodovaly v Aši u příležitosti narozenin führera Henleina tisíce henleinovců, dokonce s motorovými oddíly, v údernických uniformách a s hakenkrajclerským pozdravem. V téže době, kdy ministerstvo vnitra nezakročuje podle zákonů republiky v německých oblastech proti skutečným nepřátelům republiky, kdy nechává tam německé a české demokraty bez ochrany vysazeny henleinovskému teroru, kdy nechává tam urážet, poplivat a ohrožovat četníky a policisty, v téže době má jen tu smutnou odvahu [ ] proti dělnické straně, jejíž milion příslušníků jsou nejpevnějšími ochránci republiky.

Je skandální skutečností, že dnes, kdy se vytvořila v republice tak nebezpečná situace a kdy hnutí republice nepřátelské nabylo takové síly, úřady republiky místo aby radostně kvitovaly skutečnost, že milion komunistů zde stojí jako pevná bašta obrany republiky, místo aby vyvodily z toho všecky důsledky a přiznaly při nejmenším nám, komunistům, rovná legální práva, nás komunisty diskriminují.

Komunistická strana pranýřuje před celou veřejností toto jednání. Proti tomu musejí protestovat i socialistické strany a všichni demokraté, neboť týž postup může býti zítra uplatněn i vůči nim. Vznášíme těžkou obžalobu na ministerstvo vnitra, [ ]. Žádáme, aby se do sněmovny dostavil ministr vnitra a odpověděl sněmovně (Výkřiky komunistických poslanců.), zda prakse uplatněná na schůzi v Klášteře u Mnichova Hradiště - podle níž se rozpouští schůze z důvodu, že referent nebo dokonce člen Národního shromáždění nemá v místě volebního práva - se opírá o jeho příkaz. Jestliže ano, zda je ochoten tento příkaz odvolat, ne-li, zda je ochoten pohnat příslušného úředníka k odpovědnosti. Nechť se sem dostaví pan ministr vnitra a odpoví dále, proč dovoluje Henleinovi a jeho straně tiskem i slovem propagovat nacionalistický henleinovský program, který hlásá spojení všech Němců, i sudetských Němců, v jednu velkoněmeckou pangermánskou říši, proč dovoluje formovat henleinovské příslušníky, hlásící se k tomuto velezrádnému programu, v údernické oddíly, které konají vojenská cvičení, proč dovoluje otevřený teror henleinovců vůči demokratickým německým občanům, proč vydal bezpečnostním orgánům příkaz nezakročovat proti těmto nezákonnostem. Není přece možno dále otálet, neboť zítra může býti pozdě, zítra se úplně vymkne moc z rukou úřadů v sudetskoněmeckých oblastech. Českým hraničářům a německým demokratům, jakož i všem demokratickým vrstvám lidu v republice už dochází trpělivost. Jen s největším sebezapřením přemáhají své rozhořčení a říkají: Nepřátel ze zahraničí se nebojíme, Prahy se bojíme! A mají při tom na mysli otázku, proč ministr vnitra neuplatňuje zákon na ochranu republiky a na obranu státu proti skutečným nepřátelům republiky. Je snad ovlivněn tím, co hlásal předseda republikánské strany posl. Beran, který ve svém novoročním článku se dožadoval dohody a účasti ve státní správě pro velezrádné henleinovce? Ale pan ministr vnitra dr Černý jako správce ministerstva vnitra neskládal slib do rukou posl. Berana, nýbrž do rukou presidenta republiky. (Potlesk komunistických poslanců.)

Podle názoru našeho klubu je s největším urychlením nutno, má-li býti republika ubráněna, aby ministerstvo vnitra přešlo do rukou skutečného demokrata, [ ]. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji o odst. 1 pořadu, posl. dr Kosseyovi.

Zpravodaj posl. dr Kossey: Slavná sněmovno!

Jelikož meritorně nebylo nic k osnově zákona podotknuto, vzdávám se doslovu.

Předseda (zvoní): Pan zpravodaj posl. dr Kossey se vzdává doslovu.

Dávám slovo k doslovu prvému zpravodaji o odst. 3 pořadu, jímž je za výbor živn.-obchodní p. posl. Slavíček.

Zpravodaj posl. Slavíček: Vzdávám se slova.

Předseda (zvoní): Pan zpravodaj posl. Slavíček vzdává se slova.

Rovněž p. zpravodaj za výbor zahraniční, p. posl. dr Kozák prohlásil, že se vzdává slova.

Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných osnov.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Budeme hlasovati nejprve o odst. 1 pořadu.

Ad 1. Hlasování o osnově zákona, jímž se propůjčuje vnitrostátní účinnost části III úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Maďarským ze dne 17. listopadu 1937 o vzájemné podpoře při celním řízení, při zamezování, stíhání, trestání přestupků celních předpisů a o vzájemné právní pomoci v celních trestních věcech (celní kartel) (tisk 1334).

Zpravodajem jest p. posl. dr Kossey.

Osnova zákona má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, s nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Podle usnesení předsednictva vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se propůjčuje vnitrostátní účinnost části III úmluvy mezi republikou Československou a královstvím Maďarským ze dne 17. listopadu 1937 o vzájemné podpoře při celním řízení, při zamezování, stíhání, trestání přestupků celních předpisů a o vzájemné právní pomoci v celních trestních věcech (celní kartel) (tisk 1334).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Kossey: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není jich.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme nyní k hlasování o 3. odstavci pořadu.

Ad 3. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se souhlasí s dohodou, sjednanou v Praze dne 4. června 1935 o zrušení čl. 4 a 6 obchodní a plavební smlouvy mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 14. listopadu 1928, č. 163 Sb. z. a n. z roku 1929, a o zrušení ustanovení k čl. 1, bod 4, k čl. 1 a 2 a k čl. 4 závěrečného protokolu k této smlouvě (tisk 1192).

Zpravodaji jsou: za výbor živn.-obchodní p. posl. Slavíček, za výbor zahraniční p. posl. dr Kozák.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Podle usnesení předsednictva vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 3. Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí s dohodou, sjednanou v Praze dne 4. června 1935 o zrušení čl. 4 a 6 obchodní a plavební smlouvy mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 14. listopadu 1928, č. 163 Sb. z. a n. z roku 1929, a o zrušení ustanovení k čl. 1, bod 4, k čl. 1 a 2 a k čl. 4 závěrečného protokolu k této smlouvě (tisk 1192).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Slavíček: Nikoliv.

Zpravodaj posl. dr Kozák: Nejsou.

Předseda (zvoní): Není změn,

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání 2. odstavce pořadu, jímž je:

2. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 1322) k vládnemu návrhu zákona (tisky sen. 461 a 492) o niektorých opatreniach k zjednaniu vzájomného súladu medzi verejnými knihami, pozemkovým katastrom a skutočnou držbou v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej (tisk 1335).

Zpravodajem je p. posl. dr Kossey. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Kossey: Slavná sněmovno!

V zemi Slovenské a Podkarpatoruské jsou mnohé a velké nesrovnalosti mezi zápisy v pozemkových knihách, pozemkovém katastru a skutečnými držebními poměry. Tyto nesrovnalosti jsou starého data z maďarského režimu. Vznikají z toho mnohé spory o držebnosti, nejvíc však při předpisech daně pozemkové a při vybírání této daně. Tyto nesrovnalosti nepříznivě působí na daňovou morálku poplatníků, ztěžují práci finančních úřadů a často vyvolávají odpor při vybírání daní. Získání úvěru při těchto nesrovnalostech, zvláště hypotečního, je skoro nemožné.

V zemi Slovenské a Podkarpatoruské nelze totiž - jak praxe ukázala - vystačiti ani s předpisy katastrálního zákona čís. 177/1927 Sb. z. a n. a vládního nařízení čís. 64/1930 Sb. z. a n., nebude-li právo zde platné pozměněno a doplněno obdobnými předpisy, jaké platí v zemi České a Moravskoslezské. Především je potřebí, aby vedle ustanovení svrchu uvedených zákonných předpisů byly dány i předpisy obdobné §u 3 zákona ze dne 23. května 1883, č. 82 ř. z. Teprve potom bude zajištěno řádné projednání ohlašovacích listů. Nejčastější případy skutečnosti neodpovídajících zápisů v pozemkové knize v zemi Slovenské a Podkarpatoruské jsou ty, kdy zápis vlastnického práva je v rozporu se stavem skutečné držby.

Zákonný článek XXIX/1892 neupravuje vůbec řízení o zápisu do pozemnoknižních vložek a § 1, odst. 3. nař. čís. 24.366/1893 I. M., kterým byl uvedený zákonný článek proveden, výslovně praví, že v těch obcích, kde pozemnoknižní vložky byly již založeny a jejich dohotovení bylo již uveřejněno, je použití zák. čl. XXIX/1892 vyloučeno, a § 3, odst. 2. cit. nařízení zakazuje opakovati řízení podle zák. čl. XXIX/1892, nelze nyní podobné rozpory odkliditi v pozemkových knihách těch katastrálních území, v kterých již byly dokončeny vložkářské práce, nebo kde bylo již vykonáno řízení podle zák. č. XXIX/1892.

Nesoulad byl někde zaviněn tím, že již při zakládání pozemkových vložek za bývalého maďarského režimu došlo k zápisům skutečnému stavu neodpovídajícím (na příklad v obci Hrušová, Gúta, Velký Palad). Stav knihovní nutno někde uvésti v soulad se stavem skutečným, zejména ve vložkách pozemkových knih katastrálního území Gúta, Velký Palad, Velké Loučky a ve všech vložkách vedených u okresních soudů ve Volové a Nižních Vereckách.

Poměry v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, jak byly vytčeny výše, vyžadují nápravy co možná rychlé. Zejména je také tato naléhavá potřeba, aby se bez odkladu i ve východní oblasti státu zmírnilo pro strany finanční břemeno z provádění finančního pořádku. Proto se zdá vhodnější nevyčkávati konfiskace práva knihovního, nýbrž provésti nutné změny ihned. To vše je účelem této osnovy, při čemž nelze přehlédnouti ani její význam unifikační.

Ústavně-právní výbor projednal shora uvedené usnesení senátu ve schůzi dne 26. dubna 1938, přijal toto usnesení senátu beze změny a doporučuje je poslanecké sněmovně k ústavnímu schválení (Souhlas.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP