Pátek 20. prosince 1935

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníku, jímž je p. posl. Šedý.

Posl. Šedý: Slavná sněmovno, uvědomíme-li si zákon o dani z obratu a dani přepychové, který byl uplatněn na přechodnou dobu, a hledíme-li k faktu, že ode dne vzniku do dnešního dne existuje již 12 let a prodlužuje se o další 3 roky, nutno konstatovati, že tento zákon je zkouškou trpělivosti živnostnictva a obchodnictva. a to tím spíše, že tento finanční zákon při každé obnovovací etapě přináší větší a větší tíživost. Daň tato nemá ani jeden světlý bod. Jenom železná nutnost velí, aby toto nesociální, nespravedlivé a tíživé břemeno bylo opět prodlouženo. - Nesociální je proto, poněvadž není progresivní a doléhá tíživěji na sociálně slabšího, neboť se řídí podle délky cesty od prvovýroby k spotřebiteli, a podle toho, kolikrát zboží projde rukama, naskakuje procento. Tedy ne podle toho, kolika procenty by měl být ten či onen statek zdaněn, nýbrž podle náhody, jak dlouhá je cesta jednotlivého zboží k spotřebiteli.

Obratová daň to byla, která nám vydupala a zvýšila racionalisaci v distribuci, projevujíc se v lavinovitém zřizování filiálkového systému a obchodů s jednotkovými cenami, neboť tyto kolosy právě na dani z obratu vydělávají milionové částky.

Obchody s jednotkovými cenami, vezmeme-li za základ loňský obrat tří těchto obchodů, fy Aso, která měla obrat 72 mil. Kč, fy Jepa, 68 mil. Kč, fy Teta, 48 mil. Kč, celkem tudíž 188 mil. Kč, ušetřily proti detailnímu obchodu velké částky. Počítáme-li, že zboží k obchodníkovi prošlo minimálně dvojíma rukama, jsou tyto obchody s jednotkovými cenami zvýhodněny průměrně asi 3 %, to znamená, že tato úspora u nich činí právě 5 640.000 Kč. To byl a je právě ten náš věcný důvod a snaha přiblížiti soutěžní podmínky těchto velkých kolosů k malému a střednímu podnikateli. Bylo třeba tuto nerovnost ze zákona odstraniti a zavésti přirážkový systém, jak je námi navrhován. Chráníme tím, vážení, sociálně slabšího podnikatele, a to není pouze povinností živn.-obchodnické politické strany středostavovské, nýbrž to je povinností celé koalice.

Prosím, aby se nezapomnělo, že obchodník, živnostník, průměrně za 50 % prodává na úvěr a koná tím zároveň ve směru sociálním mimořádné služby veřejnosti, neboť při dnešní velké nezaměstnanosti pomáhá v řadě míst k sociálnímu klidu. I to je třeba zhodnotiti a připsat malému a střednímu podnikateli, obchodníku, živnostníkovi k dobru. Naproti tomu obchody s jednotkovými cenami a podniky s filiálkami prodávají, jak známo, pouze za hotové, čímž jsou zbavovány risika ztráty.

Daň z obratu je také proto nespravedlivá, že se platí i ze ztrátových obchodů a místo generální, spotřební daně, jak bylo původně myšleno, stala se pro nás obchodníky a živnostníky nejtíživější daní přímou. Domáháme se tudíž nejširší paušalisace a v daleko rychlejším tempu, než tomu bylo dosud. Především nechť se tak stane u obuvi a ostatního koženého zboží, jak je uvedeno ve zprávě rozpočtového výboru v odst. 6, a to proto, poněvadž potřebná data a podklady k uvedené paušalisaci jsou již připraveny.

Tak státní úřad statistický zjistil u nekombinovaných podniků za r. 1933 tento výnos daně z obratu u kožených výrobků: U koželužen platí se dnes na dani z obratu 3 3/4 %, to znamená výnos 8,400.000 Kč. Desetiprocentní daň z obratu je u t. zv. přepychového zboží. V naší republice platí tuto daň 5 podniků a výnos její činí 1,100.000 Kč. Výnos 3 % daně u výrobců obuvi, nekombinovaných podniků továrenských a živnostníků činí 10,400.000 Kč. 3 % daň u detailních podniků s obuví 2.900.000, 4 % daň u kombinovaných podniků včetně gumové obuvi 32 mil. Kč. Dále 1 1/2 % paušál z usní u kombinovaných podniků je 2,300.000 Kč, další 3 % daň u brašnářů, řemenářů, sedlářů z galanterního zboží vynese 4,400.000 Kč. Dohromady je to 61.500.000 Kč. To je odhad Státního úřadu statistického. Ministerstvo financí předpokládá tudíž. že výnos této daně u nekombinovaných továren a živnostníků, kterých je podle statistiky 26.581, by činil 348 mil. Kč; obrat kombinovaných podniků s prodejnami u kožené obuvi a zboží činil r. 1933 620 mil. Kč. Avšak podle vzájemné kontroly podnikatelů - poněvadž tato statistika z řad podnikatelských je odlišná od statistiky úřední, ježto je sestavena podle vzájemné dohody a kontroly - u továrních podniků byla za r. 1933 výroba s 3 % daní obratovou za 163 mil. Kč; z toho bylo asi za 15 mil. Kč vyvezeno a výroba živnostenská za cca 50 mil. Kč. takže pro zdanění v tuzemsku zbývá toliko 200 mil. Kč. Obchodníků s obuví roku 1933 bylo 1334. Tito podléhají 3 % dani z obratu a výnos soukromých podnikatelů podle soukromého odhadu je odhadován na 1,500.000 Kč. U brašnářů a řemenářů, kterých máme u nás 4879 a kteří podléhají 3 % dani z obratu, je odhad výnosu této daně 3,600.000 Kč. Tedy výnos obratové daně u závodů nekombinovaných r. 1933 by byl podle této soukromé statistiky 19.500.000 Kč. Daň při dovozu usní za rok 1933 činí asi 50 milionů Kč. Tedy při sazbě 3 3/4 % je to 1,800.000 Kč. Celkem by byl tedy tento výnos 21,300.000 Kč. Roku 1933 bylo vyvezeno obuvi celkem za 153 miliony Kč. Z toho kombinované podniky vyvezly za 130 milionů Kč. Vedle toho kožených rukavic bylo vyvezeno za 97 milionů Kč.

Uvádím tato čísla jako doklad, že lze k paušalisaci obuvi a koženého zboží přikročiti ihned. A vítáme ve zprávě výboru rozpočtového, že se počítá s touto paušalisací již od 1. ledna 1936.

A ještě další zajímavá čísla, pokud jde o výhody a nevýhody kombinovaných a nekombinovaných podniků. Kombinované podniky jsou proti nekombinovaným podnikům ve velké výhodě, zvláště za dnešního účtovacího systému daně z obratu u tohoto zboží.

Kombinované podniky platí, jak jsem již v začátcích uvedl, z usní 1 1/2 %, ostatní továrny nekombinované 3 3/4 %. Kombinované podniky s obuví nepodléhají žádné dani z obratu, ostatní továrny podléhají 3%ní dani obratové. Kombinované podniky podléhají při detailním prodeji zákazníkům zdanění 4 %, ostatní továrny 3 %. Spočítáme-li to, vidíme, že kombinované podniky zatěžují svoji výrobu touto daní z obratu pouze 5 1/2 %, kdežto nekombinované podniky jsou zatíženy 9 3/4 %. Tedy vzniká zde rozpětí při dani z obratu mezi těmito dvěma druhy podniků 4 1/4 %. Čili na penězích, počítáme-li pouze tuzemskou potřebu, a to u kombinovaných podniků, a vezmeme-li za základ r. 1933, tyto podniky prodaly za 620 milionů Kč obuvi, z toho za hranice 1 30 milionů Kč. Zbývá tedy pro tuzemsko 490 milionů Kč. Tedy kombinované podniky pouze na dani z obratu vydělávají 20.825.000 Kč. Kde jsou ještě výhody těchto podniků při stabilisačních bilancích? Dále neplatí zástupcům provise z kůže, která činí u nekombinovaných podniků 2-3 % provise zástupcům z prodeje obuvi, která je přibližně asi 5 %, pokladní srážka z prodané kůže, která činí 2 %, z obuvi 2 %. Dále kombinované podniky dodávají a prodávají za hotové, kdežto u nekombinovaných podniků prodává se na úvěr, takže možno říci, že kombinované podniky proti nekombinovaným v důsledku toho jsou zvýhodněny minimálně o 14 %.

Proč voláme po paušalisaci daně z obratu? Proto, že chceme vyrovnati tyto ohromné rozdíly, které jsem právě číselně odůvodnil v předešlých případech, a tak snažíme se, abychom soutěžní podmínky těch malých a středních částečně aspoň přizpůsobili těmto velkým kolosům. To ovšem, jak si zde pan zpravodaj ve své zprávě liboval, že jsou vyňaty konsumy, nás nestrhuje k nadšení. My obchodníci a živnostníci po desetiletí voláme po spravedlivém zdanění, voláme také po zdanění konsumů a družstev. Konsumy a družstva, která měla za účel hospodářskou podporu svých členů, vyvinula se z malých a skromných začátků a vyrostla na mocné asociace kapitálové, nikoli v poslední míře podporou z veřejných prostředků a tedy i na útraty živnostníků a obchodníků. My pociťujeme tento stav v posledních letech tím tíživěji, jelikož daňová břemena značně vzrůstají, staré daně se zvyšují, nové se zavádějí a finanční správa zakročuje velmi přísně při vymáhání daňových nedoplatků a běžných daní.

Kvitujeme s povděkem, že pan zpravodaj rozpočtového výboru učinil s tohoto místa takové mužné prohlášení, které i my živnostníci a obchodníci můžeme podepsati. Jen bychom si přáli, aby slova, která vážený pan zpravodaj rozpočtového výboru s tohoto místa v této slavné sněmovně při projednávání rozpočtu přednesl, byla vsunuta také do zákona. To je důležité, aby ochrana nás obchodníků a živnostníků byla zabezpečena literou zákona. Dokud to nebude, nepomůže žádná kritika s tohoto místa. Plným právem tedy žádá obchod a živnostníci, aby konsumní družstva přispívala k zvýšeným daňovým břemenům, jak to odpovídá jejich daňové nosnosti.

Mám zde několik dat, ovšem poněkud starších, ale při srovnání se dají dobře použíti. Uvádím, že je 861 konsumních spolků, které v sobě sdružují 809.721 členů a vykazují obrat per 2802 mil. Kč. Tato družstva měla aktiva 787 mil. Kč, z nichž připadlo na budovy a pozemky 225 mil. Kč a na zásoby 223 mil. Kč. Mezi pasivy jsou uvedeni věřitelé s pohledávkami ve výši 213 mil. Kč a závodní podíly per 28 mil. Kč. Těmto konsumním družstvům bylo r. 1927 předepsáno na zvláštní dani výdělkové celkem 222.139 Kč, z kteréžto částky platilo 681 konsumních družstev se zvýhodněním zboží a se sazbou 2 % 137.749 Kč. Z těchto dat jest jasně patrný velký rozvoj konsumního hnutí u nás. Konsumní družstva československá jsou velmi zdatným, výborně vedeným činitelem hospodářským, opřeným o velké vlastní prostředky a o silnou politickou stranu. Vyvíjela se zde, kde byla správně vedena, i když platila větší daně, a není pochybnosti o tom, že by konsumy a družstva snadno snesly také zvýšené daňové břemeno, uvážíme-li, že tržba všech konsumních družstev r. 1927 činila 1838 mil. Kč, z nichž základ daně výdělkové činil toliko 177.560 Kč. Vynikající postavení konsumních družstev na poli hospodářském a poměrně nepatrné zdanění vysvítá také z toho, jak statistický úřad ve svazku z r. 1931, č. 180 uvádí. Jsou to zajímavá čísla (čte): Velkonákupní společenstvo družstev v Praze čítalo 340 členských družstev. Z aktiv činí uložené přebytky u peněžních ústavů 200.000 Kč, cenné papíry 37,600.000 Kč, dlužníci 18,700.000 Kč, zásoby 22,200.000 Kč. nemovitosti 27,200.000 Kč, inventář 4,500.000 Kč. To jsou aktiva. V pasivech je uvedeno: Základní kapitál ve výši 19 mil. Kč, reservní a jiné fondy 41,600.000 Kč, věřitelé 49,900.000 Kč, náklady osobní 11,500.000 Kč, náklady věcné 6,200.000 Kč, daně a poplatky 1,800.000 Kč. Tržba dosáhla v uvedeném roce 477,900.000 Kč, zisk uvedeného běžného roku je vykazován pouze 318.000 Kč. Vlastní produkce těchto ohromných kolosů a tohoto svazu zahrnuje mlýny, pekařství, továrny na různé poživatiny, kávové konservy, sladovou kávu, masové a rybí konservy, salám, hořčici, kyselé zelí, dále chemické továrny vyrábějící mýdlo, toaletní zboží, pastu na obuv, dále továrny na konfekci a prádlo. Svaz má také několik skladišť. Podobný vývoj má také t. zv. Gez-Verband. Čítal r. 1931 159.000 členských družstev. Z aktiv činí uložené přebytky u peněžních ústavů 1.6 mil. Kč, cenné papíry 4.6 mil. Kč, dlužníci 14 mil. Kč, zásoby 26.9 mil. Kč, nemovitosti 33.7 mil. Kč, inventář 9.5 mil. Kč. V pasivech jsou uvedeny: základní kapitál 9.1 mil. Kč, reservní a jiné fondy 12.3 mil. Kč, sklady 53.4 mil. Kč, věřitelé 15.2 mil. Kč, náklady osobní 12.9 mil. Kč. náklady věcné 6.7 mil. Kč, daně a poplatky 0.6 mil. Kč. Zisk při tomto ohromném obratu a investovaném kapitálu jest vykázán za uvedený běžný rok částkou 245 tisíc Kč, tržba činila 318.4 mil. Kč, takže naše volání po spravedlivém zdanění těchto konsumů a družstev jest na základě těchto údajů odůvodněné a vzhledem na neutěšený stav státních financí nutné.

A že nejen u velkých kolosů soustředěných, nýbrž také u menších konsumů zdanění neodpovídá rozsahu podniku, je zřejmé z těchto případů. Mám toho celý růženec, ale vezmu jen případ z Čech. Všeobecné konsumní družstvo v Nepomuku, které má 7 filiálek a mělo r. 1931 tržbu 1,745.984 Kč, vykázalo čistý zisk 1.967.85 Kč. Nám obchodníkům by při takovém obratu státní fiskus napočítal při nejmenším 10 % čistého zisku, což by činilo 174.590 Kč - to je minimum. Další případ je Dělnická jednota potravní v Hrdlovce u Duchcova, která čítala do konce r. 1931 9175 členů se závodními podíly úhrnem 458.750 Kč. Toto družstvo vykazuje při celkové tržbě 41,765.518 Kč hrubý zisk 3,834.033 Kč a čistý zisk 768.827,60 Kč. Zaplaceno bylo na dani důchodové, výdělkové a činžovní v tomto roce 34.034,90 Kč. Kdybychom my obchodníci uskutečnili takovýto obrat, napočítala by nám berní správa čistého zisku při nejmenším 150.000 Kč.

Hospodářské družstvo skladištní v Pacově vykazovalo za správní rok 1931/1932 při celkovém obratu 104,430.104,10 Kč čistý zisk pouze 826,60 Kč. Daně a poplatky činily 15.463,30 Kč a daň z obratu 27.906,57 Kč. Obchodník jenom při 1 % sazbě musil by při takovémto obratu zaplatiti na dani z obratu při nejmenším 116.918,40 Kč. Jak je to možné, že toto družstvo zaplatilo se všemi daněmi a poplatky včetně daně z obratu pouze 15.463,30 Kč, to je pro nás rebus.

Ústřední konsumní družstvo v Hradci Králové má 60 filiálek, mělo příjem z obratu 28,275,331.45 Kč a vykázalo čistý zisk pouhých 27.933,30 Kč.

Tedy nepoměrně nízké zdaňování těchto konsumních družstev zakládá se na zákonodárství. Jsou to dřívější zákony o přímých daních č. 220/1896 a č. 384/1922, které vyměřovaly výdělkovou daň z čistého zisku, při čemž na druhém místě uvedený zákon lišil mezi společenstvy, která prodávají pouze na členy a skutečně tyto obchody na členy uskutečňují, a jinými společenstvy. Ona společenstva mají tu výhodu, že se jim předpisuje daň ze základního kapitálu, a to 2 promile. Při tom se předpokládá, že konsumní družstva nebo společenstva omezují svou činnost, jak jsem uvedl, jenom na členy, avšak, což je zajímavé, jednotlivé výjimky nemají za následek ztrátu této výhody. (Předsednictví převzal místopředseda Košek.) Podobně jsou konsumní spolky zvýhodněny při dani z obratu. Nejen že vláda může poskytnouti konsumům a družstvům osvobození nebo snížení pro dodávky, které provádějí svazy družstev pro přičleněná družstva a tato družstva pro svazy, obdržela tato družstva ještě zákonem 56/1932 nové zvláštní výhody tím, že nejsou podrobena přirážce platné pro podnikatele, kteří mají tři nebo více prodejen. Zpráva výboru rozpočtového tisk 249 v § 2, odst. 4, al. 2, výslovně praví: na výdělková hospodářská společenstva, nehledíc na výši celkového obratu. Smířili bychom se s tím, kdyby tato výjimka byla omezena tak, jak je uvedeno pro jiná družstva, která uskuteční za běžný rok obrat 1/2 mil. Kč, ale skýtat tuto výhodu všem konsumům a družstvům bez výhrady, považujeme za neodůvodněné a nesprávné a nelze v budoucnu počítati, že by to mohlo býti v tomto váženém sboru, přihlíží-li k dnešní tísnivé situaci naší finanční správy, pro příště odhlasováno a schváleno.

Poněvadž jsem už uvedl řadu podobných případů zvýhodněného zdanění konsumů a družstev, nebudu už se tím zabývati, ale všichni musíme uznat, že daň z obratu, jak je nám předložena a jak má býti dále prodloužena, nemůže nás, soukromé podnikatele, zvláště živnostníky a obchodníky, nadchnouti a že není důvodu k jásotu. Pan zpravodaj o této předloze uvedl pouze výhody, možno říci pouze kladné stránky, zlepšující dosavadní zákon, ale opomenul, možná že úmyslně, upozorniti také na nevýhody a vsuvky, které se při této novelisaci dostávají do zákona, jenž má nabýti platnosti od 1. ledna příštího roku.

Daň z obratu, jak už zde bylo uvedeno, skýtá vlastně největší zdroj příjmů pro naši státní pokladnu i pro veřejné pokladny vůbec. Je to 2.300 mil. Kč - a k tomu musíme ještě připočítati úroky, které vynesly za rok 1933 97 mil. Kč - cifra ohromná, bez níž nelze vyrovnati státní rozpočet a bez níž nelze u nás hospodařiti. Podali jsme v tomto směru několik návrhů, které by ve skutečnosti zdroj příjmů této daně neohrozily. Měli jsme na zřeteli pouze odstraniti některé nejasnosti starého zákona a zároveň také dosáhnouti jistých úlev pro poplatníky, zvláště pro živnostníky a obchodníky. Nepodařilo se nám však vsunouti tyto návrhy do novely, ale počítáme s tím, že se tak stane příště. Je to § 8, odst. 1, poněvadž v dosavadním znění není jasně řečeno, koho totiž za nabyvatele tohoto podniku možno považovati. Je také dosti těžko nutiti nabyvatele podniku k tomu, aby, jak zákon předpisuje, provedl přihlášku daně z obratu za údobí, kdy podnik spravoval jeho předchůdce. Nemá zde přece možnost přinutiti svého předchůdce, aby mu předložil knihy, nebo nějakým jiným způsobem zjistiti obrat za uplynulé období, ve kterém jeho předchůdce podnik spravoval. Přes to zákon striktně a jasně ukládá nástupci, aby přihlášku k obratu i za svého předchůdce podal a uskutečnil.

Dále jsme chtěli, aby bylo v tomto zákoně uvedeno, že funkcionáři, kteří vzhledem na svou veřejnou činnost jsou povinni vésti různé podniky a tyto spravovati, u podniků, které jsou pasivní, neručí osobně u daně z obratu, a měli jsme na zřeteli obdobné opatření, jaké je u daní přímých. Ani toto nebylo přijato a do zákona vsunuto.

Že se snižují na 1 % sýry a jiné mléčné výrobky, o tom se zmínil p. zpravodaj. Dále je pod čís 23 dnešní osnovy důležité ustanovení, týkající se §u 19, odst. 1 zákona č. 188/1930. A je to jen jedno slůvko, které bylo v tomto pasusu vynecháno. Tak § 19, odst. 1 v dosavadním zákoně říká doslovně: "Nepodá-li poplatník přiznání ve lhůtě zákonem stanovené nebo prodloužené" - prosím, je to jen jedno slůvko, které uniklo a které se vypustilo "vyzve jej finanční úřad I. stolice, aby přiznání v přiměřené, nejméně 14denní lhůtě podal." Toto slůvko "vyzve jej" je zde vynecháno a je tam vsunuto nové opatření, že kontumačně poplatník bude postižen tím, že bez jakýchkoliv pomůcek mu bude daň vyměřena.

Je škoda, že tak důležitý zákon musíme tak rychle promrskat. Je zde ještě řada jiných důležitých věcí. Na př. měsíční splátky při paušalisaci jsou také dalším zvýšeným zatížením. Přeplatky se nevracejí. Také nemožné. Dále komu byla kontumačně daň předepsána, nemá možnosti dalšího odvolání jako k I. stolici a musí se podrobiti výměru, který mu berní správa předepsala.

Také je nespravedlivé, že automatické zvýšení při dani z obratu na 5 % zůstává dosud v platnosti. Stávají se případy - a mám zde zrovna jeden - že podniku, který zaplatil 11. listopadu, a razítko poštovního úřadu bylo 12. listopadu, tedy o 1 den později, bylo vyměřeno zvýšení 5 %, t. zv. 5 % penál ve výši 958 Kč a úroky z prodlení 275 Kč. Tím, že poplatník neplatí v čas, je stejně postižen úrokem z prodlení a není tudíž správné, že vedle toho je postižen 5 % penálem.

Je proto nutno, aby i tato nesrovnalost byla vyřízena. Máme ještě řadu jiných bolestí, které by bylo třeba v tomto směru k této dani přednésti, ale poněvadž lhůta řečnická byla stanovena tak krátce, je třeba skončiti. Musím prohlásiti, že jen s velikým sebezapřením a jenom pro železnou nutnost, která nás k tomu nutí, budeme pro tuto osnovu zákona, pro tuto daň z obratu tak, jak je předložena, hlasovati. (Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP