Pátek 16. května 1930

Nestál jsem proti zákonu, vím, že zákon je skoro na 100% takový, jak žádali staropensisté, ale vím, že ti, kdož připravovali situaci pro tento zákon, svou personalistickou politikou předem tento zákon znehodnotili do té míry, a personální poměry u nás upravili takovým způsobem, že provedení tohoto zákona nám teprve ukáže - promiňte, jestli užiji trochu ostrých slov, ale já jsem již tak zvyklý a rozený, nemám žádné vysoké vzdělání, abych mohl zlé věci hezky jmenovati - celou tu nejen zločinnost, s jakou se u nás dělala personální politika, ale také celou tu stupidnost, kterou znamená dílo některých pánů v personální politice státních a veřejných zaměstnanců. Nic více jsem nechtěl, než na toto poukázati a této slavné sněmovně předem říci:

Nemysli si, slavná sněmovno, že odhlasováním tohoto zákona se zbavuješ onoho velikého úkolu.

Odhlasováním tohoto zákona, slavná sněmovno, připravuješ si práci, ze které tě bude bolet hlava, budou-li páni, kteří tuto práci povedou, ještě u vesla, a budou-li ti ji připravovat takovým způsobem jak připravovali až dodnes personální politiku.

Novelisace zákona č. 103, okamžitá novelisace vládních nařízení č. 113 až 116/1926 a vládního nařízení č. 15/1927, jest jediná cesta, která může z tohoto zákona, který tu dnes přijmeme, udělati dílo, kterého bude staropensisty a středopensisty vděčně vzpomínáno. Jinak, nebudou-li tyto věci okamžitě následovat přes zmíněné novelisace, zmocní se staropensistů přesvědčení, že byla s nimi sehrána komedie. A poněvadž nebudou vystihovat, že to není tento zákon, který je podvedl, nýbrž že je to ona předcházející personální politika, která tento zákon znehodnotila, nebudou příště věřit nikomu, poněvadž to, co se nadělalo s tímto zákonem o zrovnoprávnění pensistů, přesahuje všechny meze, než aby se mohlo věřiti, že když tento zákon zklame ve svých důsledcích, lidé budou ještě věřit, že se pro staropensisty něco dobrého udělalo, nebo bude ještě dělati.

Slavná sněmovno! Jenom z dobré vůle k dobré věci, jenom pro dobré jméno slavné sněmovny a dobré jméno dnešní vlády žádám, aby moje slova byla vykládána tak, jak byla míněna, jako slova odpovědnosti sobě vědomého člena zákonodárného sboru, aby bylo podle nich jednáno, aby byly připraveny věci, které jsou nutné, aby tento zákon splnil své poslání a splnil naděje těch, jimž tyto naděje byly v nejhorších chvílích silou, která je držela při životě! (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. Dobránsky.

Posl. Dobránsky: Slávna snemovňa! O tomto vládnem návrhu môže sa tiež povedať, že mnoho štácie križovej cesty pochodil od prvého sriadenia po prevrate až do dnes.

Ja som doteraz len krátku dobu poslancom, a mám už tu smutnu zkušenosť, že všetko, čo doposial ako vládny návrh v tomto, III. volebnom období k pojednávaniu došlo do snemovni, pri všetkom svojom opozdeni pro šundambundku bolo zhotovené. Preto nedivme sa nad nedozralosťou takýchto návrhov.

Okrem toho môžeme považovať naše doterajšie zákony čo zvätša za ekzempláre rabulistickej kodifikácie. Ano, ako dajaké čarodejné ruky, ktoré buď pominú, buď ukážu nám isté zažiadané veci, akoby len boly kodifikovaly tieto zákony tým ciežom, aby ich aplikáciu nie dža rovnoprávnosti, ale dža samovôle môhli previesť. Ba čo viac z predošlých volebných obdoboch máme aj také zákony, ktoré sa vôbec nezdarily, a ktoré iba len na Slovensku, a nie na celom územi Republiky boly prevedené. Tým spôsobom shltnúl jedon zákon druhého, bez toho, že by bol vyskusený.

Vožakedy, keď zákonodarný sbor vyslovil A, tak to aj zostalo svätým k jeho vyzkumanej plnoletosti a nezkormatil sa k maloletému i.

My sme sem poslani od našich voličov nie k tomu, amy sme dorábali vo vežkom zákony, ale aby sme rozvážne a svedomite vynášali potrebné zákony.

Väčšina nesmie zneužiť nikdy svoju moc bez zlých následkoch, ani svoje ťažké zbroje pricilovať prsam snemovnej menšine, ale má sa jednako starať o práva každeho a ťarchy jednako rozdeliť na každeho. Zlaté papršleky svojej vládnej starostlivosti nesmie iba len na tu peknú bohatú matičku Prahu roztrásať, jak na priklad 1 1/2 milionovou subvenciou na výživu a inými vežkými investiciami, ale aj na naše zadlužene mesta a dediny na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi, kde asi trikrát tak draho žiju žudia, najmä na restauračnú stravu odkázaní štátni a súkromí zamestnanci, než žiju v Prahe i cudzozemci.

Už ani nehovorím o tých malých našich podkarpatských lodičkach, ktoré dnes už len skrz osobu exekutorov citia bliskosť vládnej ruky. Veď bieda týchto dedin je cežkom ukryta vo svojich paflagoniach, skalovitých a lesných vrchach.

Však ani niet vyhžadu ku zdravej snemovnej práce dotial, kým vládna väčšina, v tomto svojom nemožnom sosobášeným drži kormidlo v svojej sem-tam ťahajucaj ruke.

Je to samozrejme, že tuto väčšinu nikdy nepresiakne povedomosť všeobecných záujmov a blaho všeho obecenstva, ale len vežkymi ťažkosťami zrodené kompromismu.

Pánovia, tento stav hrozi vždy snemovne explosiou, ktorú dosial len tak boli v stave oddialiť pánovia väčšiny, že z lode našeho politického života, respektive ze vladných návrhov vyhodili Jonašov, to jest záujmy malorolníkov, tiech ochranné prostriedky všeobecných hospodárskych záujmov Slovenska a Podkarpatskej Rusi, vyrovnanie medzi rozličnymi zamestnancami, správne požiadavky malopriemyselnictva a robotnictva, a hádzali to za korisť pažravým obludom morským. Takým spôsobom musi byť ztrsané i to málo dobré z návrhov zákonov k vôle kompromisu, takže zostane vždy len polovica dobrého, čo nie raz je nebezpečnejšie plného zla.

Veru, dokial pánovia väčšiny neprestanú podkopávať jámy jedon druhému, križovať aj dobré snahy, a dokial nepresiakne ich dušu princip rovnoprávnosti a duch kresťanskej moralky, ktorú má representovať ve vláde čsl. žudová strana, a ktorú by mali tiež uznat všeobecne už i len pre solidaritu vládnú, dotial nebude tu panovať zdarna snemovna činnosť, a nebudu vybavené žiadne verejné otázky, iba len na újmu všeobecných, korporativných a súkromých záujmov.

Lebo to už ani ja by som nepredpokladal, že by mohli vyjsť z dielen neodvislých ministerstev take polovičaté neplody, akymi nas v skutku blažia. Poneváč strannické ohžady častokrát bez všetkeho vnutorného presvedčenia iba z taktiky vyrodiruju už i v ministerských poradach to, čo by mohlo byt ako-tak dobré.

Slávna snemovňa! Ani vôči predloženému návrhu nemam stoprocentovej dôvery. Mal by som ju len vtedy, keď by bola vláda do ohžadu brala aj opozičné požiadavky, najmä základne principie návrhu p. senatora Dra Grosschmida, ktoré uznali za dobré i od nás ďaleko stojace kruhy.

Aj tento pojednaný návrh čini taký dôjem na mňa, aký dojem svazuje toho mladoženicha, ktorý nie dža svojeho volneho rozhodnutia vyvolil roztomylú nevestu, ale pod tlakom jeho bohatých tetiček musel uzavrieť sňatok s takou nevestou, ktorá mo vôbec nebola k vôle. Práve toký pocit mám i ja pri tomto predloženom vládnom návrhu, ktorý, ako by s milimetrovu skromnosťou bol vymeraný na úkor staropensistov, a ktorého figal vysvitá už i z toho, že jeho prevedenie závisi na blahovôle úradných vrchnosti. O tom ale už len Pan Boh sám vie, čo všeličo bude pri prevedeni tohoto zákona skrz vlády srezano a zničeno.

Bolo by však škoda vystupiť takou rigorositou proti takým úbohym, ktorý jednou nohou stoja už nad hrobom, a slnko ich života bliži sa západného horizontu.

A kožko ich očakávalo netrpezlive ten zapečetený dopis, ktorý mal ich ku konci sa bližiacemu životu ešte poslední radosť doniesť. Poznám profesori v poctivej praci zošedivelí, ktorí v ich 70-80 rokoch museli doslovne hladovať z ich predválečnej pensie, a pri tom museli ztratiť i svoje úspory vo válečných pôžičkách.

Nezatajím, že i my, opozičnici, sme mali dôveru v osvižujucej dobrote tohoto návrhu, - i napriek našich dosavádných špatných zkusenostiach - ale ešte vo väčšej miere dôverovali sami záujemci, keďže ale nektorý z nich musia byť teraz sklamani o 25-50%, tomu už my, skutočný obhájcovia ich záujmov, teraz už - žial Bohu - nemôžeme odpomôcť. My sme už našim povinnostiam zadosť učinili, kedy sme predložili návrh na zrovnoprávnenie všetkých pensistov skrz spomenutom už našim senátorom.

Keď niet lepšieho, musíme - bohužial i s týmto sa uspokojiť sediac hoci aj v oposičných lavičkach, poneváč tato otázka nesmie byť smiešana s inými politickymi otázkami, (nie raz i politickými podfuki). Ale tým menej smia byť riešené s jednostrannými politickými retortami.

Vidím, že riešenim pensijnej otázky týmto zákonom - z ktorého sú medzi inými vylúčeny detské opatrovatežky i bez tak štátom zanedbané a najubohejší zaopatrené osoby nepominú povzdechy starých pensistov vo všeobecnosti. Ba opačne, trny nesplnených tužob zrania duši mnohých zklamaných, následkom tohoto etapového zákona, ktorého úlohou malo byť: uplné vyrovnať rozdiele medzi starými pensistami, a takými z roku 1926.

Veru mnohí by sa museli ešte raz narodiť, aby si nadobudli v tomto našom demokratickom štáte stejnoprávneho a priemeraného nároku na pensiu. Mnohí musia sa ale i mimo to - dobre modliť, aby sa dostali ešte v ich zemskom putováni k poslednej etapovej stanice tohoto zákona. Myslím tu na ti úbohi pensionisti, ktorí nie sú tak šťastliví, aby boli medzi primogeniti tejto republiky. Taky sú stari profesori, učitelia, poštari, železničiari, verejnoprávní úradnici, a úradnici sirotských stolic, dôstojnici a poddôstojnici, četnici, banici, lesnici, zamestnanci tabakových továren atď., nespomínajúc sa ani o duchovenstvu, ktoré ani jeho macošský poukázanemu malému platu priemeranej pensie nedostava. Mnohi z týchto (pracuje i s 80mi roki - z toho o 50-60 služobnými - na placiach, mnohí) musia ešte i v najstaršom veku ich živ ota snášať ťarchy, prevzaté s farou.

Predsa nechcem zatajiť môj údiv nad tým, že i tento návrh chce - keď i v malej miere - sa pričiniť k splneniu tužob duchovenstva - aspoň na papieri.

Oč sú v lepšom položeni tie naši spoluobčania, ktorí v minulosti na ich šťastie nie na Slovensku služili verejným záujmom a tomu žudu, ktorý je dnes obyvatežstvom republiky, ani nie v ich rodnej vlasti, ale jako starí rakúskí "beamtari" robotovali ďalako na balkanskom územi, a potom sa mohli vrátiť radostne a s pociťom víťazstva do ich milovanej vlasti. I tieto duševné dispozicie musie slávna snemovňa do ohžadu brať, keď chcete úprimne konsolidaciu a uspokojenie duši! My teda shltneme i tento s mnohým fíglom zostavený návrh, keď niet lepšieho, poneváč vidíme vežkú biedu mnohých tisicov a tisicov, ktorých slzy bijú si cestu i sem, do tejto zlatom a mramorom ozdobenej siene, a vieme dobre, že - keď následkom vežkého hladu a roztrpčenia sú ochotni ti úbohi srieknúť sa za dnešneho vrabca i zejtrajšieho vola, - nám - mne i mojej strane, hoc i stojíme na stanovisku tej najostrejšej opozicie, predsa neslobodno žiadne prekážky staväť ani tomuto "vrabcovi" do cesty. Tým najchudobnejším, tým staropensistom znamená existenčnú otázku, aby čím skorej dostali tú úpravu.

A i keď sme my pomerami núteni uspokojiť sa s týmto nedokonalým zákonom, neprestaneme predsa bojovať za úplnu úpravu pensií, z ktorej by nebol žiadon nárokojúci vylúčený.

Nemôžeme sa uspokojiť ani tím, že etapový system mnohým oddialil úpravu ad calendas graecas, len preto, že vraj niet potrebného zaokrytia; ani to neprospeje blahu demokratickej rovnoprávnosti, že na úkor nároku majú byť do ohžadu braný majetkové pomery, ktorá okožnosť môže byť vodiskom mnohých krivd a nepráv.

Keďže veci takto stojia, nemôžeme sa domo vrátiť po odhlasováni tým pocitom, že sme dobrú prácu vykonali, že sotreli sme slzy biedných, previedli sme ako-tak paritu na celej čiare; ano skorej novším sklamáním, s ktorým sme sa museli už nie raz vrátiť z tejto siene.

Tieto anomalie ale nechcem sovšeobecniť, poneváč sú mnohí, ktorí boli jakoby z vyššej milosti vyňati z ťažkého osudu staropensistov, a nie raz dostali i vyhodnejšiu pensiu, ako by im bola dža ich služobných rokov patrila. Nezmienim sa v mienky mojú ani o tých, ktorí pred tým nestáli, alebo len krátku dobu v štatnej službe, a po prevrate, využitkujúc konjunktúru obdržia penziu najvýhodnejšiu; ale chcem len ukázať na tie kategorie pensistov, ktorým odňali doposial ich oprávnený nárok. Na tieto nemôžeme mysleť bez toho, že by nám slzy nevyronily z oču. Tito bolí smutným mementom našej demokracie. Mnohí z tých už i len v cintoríne dostanú také ubytovanie, z ktorého za neplatenie činže nebudú samovôle majitela domu vyhodení.

Slávna snemovňa! Nesmieme zabudnúť, že vdovy, siroty a nevládnuci stari žudia, vojáciinvalidi, keďže i mali hodnosť generála, môhli nas obžalovať hriechom do neba volajúcim za spáchané krivdy a za tie utrpenie, ktoré museli doposial vystať.

Do prvej a polutovania najvhodnejšej kategorie patria v prvom rade bývalí verejnoprávní zamestnanci na Slovensku, železničiari, pošťari, profesori, opatrovatežky, zamestnanci tabákových továreň, banici bývalí dôstojnici a poddôstojnici, taktiež po ních a iných pozostalé maloleté siroty a vdovy, a z tých sú ešte v biednejšom položení tí jednoduchí a panskí-žobráci, ktorí nijak nevedia uplatniť svoje nároky na pensiu, ačkožvek pochodili už všetké úrady od obecného notariátu až po ministerstva, ba mobilizovali i známych poslancov, aby obdržali svedectvo štátneho občianstva, ako sine qua non svojích pensii.

Tito aj slámy sa chytajú a naraz sú postavení pred tú dilemmu, aby sa zriekly práva pensie - to jest svojej skyvy chleba - a len v tom prípade obdržia svedectvo štátneho občanstva.

Tážem sa jednotlivych p. ministrov, čo zamyšlaju urobiť s tymi zamestnancami, ktorí boli vyhodení zo služby bez všetkého predbežného vyšetrovania, ako na príklad sa to stalo s poštarmi v Prešove, ktorým - ani nevedia jako - odňali platy a nedostanú do dnes pensie.

Za dobre viem, že vláda nemôže rozhadzovať peniaze buď ako platy, buď ako pensie vtedy, keď daňová šrouba až praská pod vežkú ťarchú. Veď len úradne vykázaný počet pensionovaných činí 27.801 osôb, s ročnou ťarchou 317,171.860 Kč.

Nie div keď pri takých okolnostiach ani sám p. minister dr Engliš nevie zázraky urobiť, ač práve na vše strany imponuje jeho finančná ženialita. Niekedy ale je i rada jednoduchého človeka dobrá k rozuzleniu gordického uzlu. Preto je dobré tie do ohžadu brať.

Predovšetkým znať musime, že počet staropensistov zo dňa na deň sa zmenšuje a nie zväčšuje, následkom čoho aj ťarcha pensie sa zmenšovať bude odumretím mnohých. Keď je co zväčša o takých reč, ktorým je každý deň zvláštným darom božím. Pri tej položke teda mnoho sa môže usporiť, čo by sa dalo potom použiť k lepšímu vyvinutiu etapov.

V mnohých štátnych podnikoch mal by byť - dosavat bezdôvodne zväčšený počet zamestnancov účelne zmenšený - vyjma u štátnych drah, kde bola restrikcia hriechom proti záujmom služby, proti zdraviu zamestnancov a proti istote premávky, vzdor tomu boly však prípady, kde neboly hžadané pracovné síly pro úrad, ale boly úrady sriadené pre privilegované osoby. Tak na príklad u niektorých monopolizovaných štátnych podnikov je u nás tožko inšpektorov, dozorcov a novopečených úradníkov, ktorí pred tým vôbec neexistovali a štátny aparát predsa dobre fungoval.

Že sa teda dnes pocet štátnych zamestnancov a nárok majúcich na pensiu zo dňa na deň zväčšuje a dosiahuje nemožného rozmachu, príčinou toho je zbujnenie býrokracie, takže dnes hltajú úrady vežké množství aktov a papieru.

Následkom neistého živobytia opúšťaju pluhy, pracovné stoly, dielne atď. nie len tí spoluobčania, ktorí mimo zdravých rúk iného majetku nemajú, ale i tí, ktorí majú menščväčší imanie, a preč hlasia sa húfom do štátnej služby, a takto chcú zameniť neisté živorenie v súkromom zamestnání za istejšu štátnu službu, následkom čoho drahota stúpa, štát ale nevie, čo robiť s vežkym počtom prihlášok.

K čomu teda nás priviedla ta socialna priemyselna - obchodnícka - hospodárska politika, ktorá doposial nebola v stavu žiadon problém vyriešiť k všeobecnému uspokojeniu!

Jak vežké sumy by mohly byť usporené hospodárnejšou politikou četníctva a policie! Vežká pohotovosť žandárov a policie jako by - mimo ich povolania - len k tomu služila, aby obťažila duše každého! Pred tým dávali pozor na verejnú bezpečnosť iba len 4 konštábli, a dostáli pekne ich povinnostiam; dnes je už tam policistov tožko, že sa im musi vystaviť vežký palác, ačkožvek nemocných nemôžeme umiestniť ve špitálu.

Veru môhlo by byť užahčené štátnemu hospodáreniu vylúčením mnohých priťažujúcich položiek, a môhlo by byť pomožené zvlášt tým, ktorí museli doposial najviac postrádať.

Nemôžem opomenúť ani zmienku o naších banikoch, ktorí boli pred tým systemisovaní štátni zamestnanci, a od istého času bolo im toto získané právo odňaté a boli poukázani svojími nárokami na pensiu k chudokrevným bratskym pokladnicam, ktoré i zďaleka neposkytuju rovnoprávnu záruku našim od práce vyčerpaným banikom! I von neduver mojej proti vetšine navrh prijimam. To s podmienkami navrhu senatora Grosschmida.

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo p. posl. Gläselovi.

Posl. Gläsel (německy): Slavná sněmovno! Když jako zástupce německého venkovského lidu zaujímám stanovisko k projednávanému návrhu zákona a vyložím krátce stanovisko strany, činím to zvláště se zřetelem k tomu, že z jisté strany bylo zlým agrárníkům v tisku vyčítáno, že agrárníci využívají nouze staropensistů, aby se domohli svých nenasytných a přehnaných požadavků. Proti tomu konstatuji, že moje strana vždy považovala otázku zrovnoprávnění všech staropensistů za otázku spravedlnosti a naléhavé nutnosti. Důkazem toho jest, že naši dřívější klubovní kolegové, bývalí poslanci Schubert a Freising, již po mnoho let zde ve sněmovně a v sociálně-politickém výboru žádali, aby tato otázka byla vyřešena. Ještě dnes nemůžeme pochopiti, jak mohla vláda potřebovati tolik času, aby dala této otázce hmatatelné formy. A ještě dnes litujeme, že stále ještě nemůže dojíti k tomu, aby tato věc byla ihned úplně vyřešena, neboť pan ministr financí ani teď ještě nemůže ihned plně poskytnouti nutné prostředky.

Stojíme úplně na straně požadavků všech staropensistů, aby se domohli svého práva. Jsou to požadavky práva, a účelem a předmětem zmíněného zákona jest jim vyhověti. Když v některém státě skoro 70.000 lidí jest ve velmi tíživých sociálních poměrech, a když při tom jde o lidi, kteří si nepochybně získali zvláštní zásluhy o bezvadný, klidný vývoj státu, kteří svou životní práci věnovali blahu občanů tohoto státu, hospodářskému a kulturnímu blahobytu veškerého obyvatelstva, státní správa má neprodleně dostáti své povinnosti a těmto lidem pro dny jejich stáří ulehčiti péči o jejich existenci a další jejich život.

Při tom však vzpomínám i na zvláštní okolnost. Jak mnoho z těchto osob přímo po válce opustilo svou službu, jakmile jejich služba dosáhla let pro výslužbu nutných, aby učinily místo četným mladým silám úřednického dorostu, jimž se nenaskytovala možnost zaměstnání a umožnily mladým lidem vydělávati peníze. Jistě při tom nescházelo ani určitého tlaku mnohého představeného úřadu, jenž rovněž chtěl pečovati o umístění mladých sil. Většina z těchto osob, které z těchto důvodů opustily službu, ačkoliv by jistě byly ještě několik let spolupracovaly, dostala se do povážlivého stavu, že totiž byly vyloučeny z úprav platů a pensí, které poněkud později následovaly. Sám bych mohl po této stránce uvésti mnoho příkladů z učitelských kruhů z mého domova.

Připomínám si však při tom ještě zvláště onu velkou kategorii restringovaných, kteří nemohli odsloužiti svých plných služebních let, kteří tedy již předem dostali sníženou pensi, ačkoliv by byli rádi věnovali státu svou plnou služební dobu. Tato kategorie jest zvlášť těžce postižena, neboť nový zákon naprosto nepřináší těmto lidem uspokojení jejich přání. V těžké tísni o večer svého života četné tisíce starých vysloužilých služebníků státu rok co rok doufaly, že bude uznána jejich sociální nouze a že se jim snad poskytne ještě několik let života prostého všech starostí. Skutečně trvalo to dlouho, než se vláda počala zabývati touto otázkou, a mnohý z těchto lidí musil dokonati své dny, aniž jeho touha byla splněna.

Nynější porady zde ve sněmovně poskytují těmto lidem světlý paprsek. Oni sledují tyto porady v tísnivém strachu o jejich výsledek, a nahání se jim strach proto, že z neodpovědné strany byla mezi nimi rozšířena pověst, že zlí agrárníci překážejí jejich oprávněným požadavkům. Chtěla tedy z takového sociálního požadavku práva a z přirozené věci jistá strana vytlouci politický kapitál. Otázka zrovnoprávnění staropensistů není otázka politická. Neslyšel jsem ani zde ve sněmovně ani nikde mimo ni žádného hlasu, který by byl býval jiného mínění, žádného hlasu, jenž by neuznával práva staropensistů.

Tento návrh zákona jistě nesplňuje všech jejich přání. Jednou ze zvláštních krutostí jest řešení po etapách až do konce r. 193.3. Již jsem zdůraznil, že toho dlužno litovati. Dlužno litovati, že vyřešení, aby všichni staropensisté byli zrovnoprávněni, nemohlo se provésti najednou. Pan ministr financí byl by přece, uznávaje plně stav věcí, měl již předem připraviti všechny prostředky. Jistě uznávám, že státní hospodářství právě nyní ve všeobecné hospodářské tísni bude musiti počítati se sníženými příjmy. Ale přece jde zde o věc nejnaléhavější a potřebné peníze byly by se jistě daly snad ušetřiti někde jinde. Jest to nepochybně kruté pro pensisty z posledních skupin, z posledních etap, že budou musiti míti ještě nějaký čas trpělivost. Přes to však považuji za lepší, že se tato věc řeší aspoň se lhůtami, a že se tím ukončí dřívější stav. (Souhlas.)

I 10%ní srážku z výslužného, pro ty, kdož po svém přeložení do výslužby odcházejí do ciziny, pociťuje většina postižených jako nespravedlivou, při čemž ovšem nemohu do jisté míry odmítnouti důvody, že jistá srážka jest snad odůvodněna, jelikož ubývá nepřímých státních důchodů tím, že se pensijní požitky spotřebují v cizině. Nemám přesných podkladů, abych mohl případně přezkoušeti, v jakém poměru k tomu jest 10%ní srážka. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Při této příležitosti chci poukázati ještě na jednu těžkost, která se týká zmíněných pensistů. Jde o těžkosti, které se činí při poukazování pensí při přesídlení do ciziny. Při takových příležitostech dlužno rozhodně pečovati o to, aby pensijní požitky nebyly zastaveny nebo aby nenastalo váznutí, a při tom měla býti zachována aspoň úplná volnost stěhování. Nový zákon mohl také více vycházeti vstříc vojenským pensistům - vždyť jde hlavně o naše nepřevzaté německé důstojníky - kdyby byl úplně upustil od dřívější 50%ní srážky, místo aby ponechal srážku ještě 25%ní. Konečně byl by mohl již četným osobám oprávněným k výslužnému, na které dojde teprve ve druhé a třetí etapě, již v první etapě přinésti zvýšení jejich požitků tam, kde pensisté žijí ve zvlášť těžkých hospodářských poměrech, tak na př. u jistého počtu pensistů ve válce raněných atd. Že se celá otázka osob předčasně restringovaných neřeší v té formě, která odpovídá této kategorii, jsem se již zmínil.

To jsou jistě jen některé nedostatky, které ještě lpí na úpravě pensí tímto návrhem. Přes to jedno jest jisté:. Tímto návrhem se aspoň větší část nynějšího bezpráví na staropensistech sprovozuje se světa i když nikoliv najednou, přece aspoň v dohledné době. Proto dlužno konečně uvítati, že sněmovně byla poskytnuta možnost dostáti svým zákonodárným povinnostem v tomto oboru.

My jako zástupci německého venkovského lidu v tomto státě měli jsme jistě vždy porozumění pro sociální nouzi staropensistů. Nezdráhali jsme se ani chvíli, abychom nepodporovali řešení této otázky. Pokus namluviti staropensistům, že jako strana agrárně orientovaná přihlížíme pouze ke svým agrárně hospodářským požadavkům a nejevíme zájmu pro jiné věci, ba že dokonce v zájmu našich zemědělských nouzových požadavků sabotujeme návrh o staropensistech, musíme zcela rozhodně odmítnouti. Máme jistě přiměřené porozumění pro všechny sociální požadavky i oněch stavů, které jsou nám poněkud vzdálené. Bohužel postrádáme stejnou snášenlivost u jiných skupin povolání se zřetelem na rovněž smutnou situaci zemědělství. Vždyť to po měsíce vidíme při poradách o zemědělském nouzovém programu, kde, jak se zdá, se nedostává nutného porozumění pro smutnou situaci zvláště drobných horských rolníků.

Dokažte nám i vy, pánové, kteří myslíte, že pro sociální otázky jste sami na světě, že znáte i sociální otázku v lepším postavení rolnictva, jak jsme vám zde v posledních dnech dokázali, že máme porozumění pro sociální požadavky jiných částí obyvatelstva a jak vám i dnes dokazujeme tím, že můj klub bude hlasovati pro zmíněný návrh. (Potlesk.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP